Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše: Více
Hele. A nebylo to třeba spis ovulacni krvaceni?
Ono po ty revizi není divného asi nic. Uvidis dalsi mesic.
Já jsem mela menstruaci klasicky 5 dní 🩸
Každopádně, jsme se doma domluvili, že až mě daji dokupy, necháme se v Gennetu komplet oba vyšetřit. Protože další ztrátu těhotenství a pak následné obtíže jako teď, bych už nedala.
@Anonymní píše: Více
Ahoj. Popravdě nijak.
Nic tam nevidí. Podle primáře mám bud spasmy svalů v panvi, kde pomůže rehabilitace. Nebo srusty, kde pomůže operace. Podle doktorky, co mi dělala UZ, bych na operaci neměla chodit, pokud chci dítě. Podle primáře ať na operaci klidně jdu. Operace pomoct může, ale taky nemusí.
A mám se rozmyslet.
Prima, ne?
@Anonymní píše: Více
On je problém, že jsem na neschopence. V nemocnici dvanáctky nedám. Snažím se od toho oprostit, že zdraví je nejdůležitější. Ale i tak, několikrát týdně mi přijdou zprávy typu, co mi Teda je a kdy se Teda už vrátím. Takže mám ještě špatné svědomí, že to tam holky táhnou beze mě 😒
@Nun87 Vrátíš se, až budeš v pořádku. Já byla úplně stejná jako ty, nechtěla jsem, aby za mě někdo dělal, a tak. Ale ty si uvedom, že je to tvoje tělo, jde o vaše miminko. Každý z těch, co prudi, by na tvém místě jednal úplně stejně jako ty.
@Nun87 můžu se tě zeptat? Máš myšlenky jako že třeba už žádné těhotenství nemusí vyjít? Já čím dál víc. Tím jak mi teď ještě blbne.ta.menstruace, či co to bylo…
Nedala bych, kdyby mi měli říct, že miminko už nikdy žádné nebude.
@Anonymní píše: Více
Hlavně chci být v pořádku. Nedovedu si představit, že by mi ty tlaky a bolesti měly zůstat.
Dnes mám zase paleni v konecniku a od včerejšího vyšetření na gynde i pálení v pochve.
Jako bych byla alergická na ten jejich vaginalni gel. Zase mám pocity, jako bych měla ježka mezi pochvou a konečníkem a dělal tam kotrmelce.
Z čeho to do háje mám…?
@Nun87 Co když je to opravdu od těch spasmu?
Já dneska zase zakrvacela, a už zase nic.
Z toho jsem dost nervózní. Ale když se nedám psychicky do pohody, bude to jenom horší
@Anonymní píše: Více
Já s tím tak na půl počítám. Ale snazim se myslet na to, abych dala do cajku nejprve sebe.
Nicmene ty myšlenky, že dítě mít nikdy nebudu, mě vždycky tak nějak dorazí a začnu zase brečet. Vím, že manžel mě nikdy neopustí, mám obrovské štěstí, že jsem ho našla. A možná mi bude muset stačit, že nic víc mít v životě nebudu. Pere se to ve mně dost. Měla bych být na jednu stranu vděčná a vlastně i jsem, za to co mám. Ale jak to říct. Necítím se úplně. Vím, že mi ještě někdo v životě chybí.
@Anonymní píše: Více
Přesně… Člověk si těma nervama nepřidá. Ale jak má být člověk v klidu, když přijde o dítě a pak i tělo začne stávkovat…