Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tamara: Ahojky:) nevim jak přesně nastínit situaci, ono je DMO taky v různých stádiech. Přitelovo sestra je 30letá, a po mentální stránce je vpořádku. Vystudovala právnickou školu, takže takhle v pohodě. ale je na vozíčku, a odkázaná na cizí pomoc, protože se sama nevykoupe, nevleze sama na záchod, jelikož se neudrží na nohou…
Není DMO jako DMO, na některých lidech to skoro není poznat, jiní skončí s kombinovaným postižením. Někteří „hůř chodí“ a vystudují VŠ, jiní jsou spastičtí „ležáci“. Takže variabilita tohoto je obrovská a nedá se říct, že by to bylo třeba jako u lidí s Downem.
Dobrý večer,
DMO není dědičné. Sama mám diagnostikovanou levostrannou hemiparézu. Cvičila jsem „vojtovu metodu“ a především díky skvělé péči mé mamči to na mě není téměř vůbec znát. Sice nejsem žádná „sportovkyně“.. Něco ne moc podstatného pro život je to, že nemůžu moc nosit boty na vysokých podpatcích (noha se mi tím dost unavuje), ale to je asi tak všechno v čem jsem víceméně „omezená“. Vystudovala jsem vysokou školu, mám fajn práci, fajn přítele.. A v podstatě nikdo, komu přímo neřeknu o DMO, to na mě za celý život nepoznal.. Ale jak už jsem tady zmínila hodně za to vděčím své mamči i celé rodině. Samozřejmě jsem měla lehčí formu, ne každý má to „štěstí“. Samozřejmě pokud ale budeme čekat s přítelem miminko budu chtít mít vše „pod kontrolou“, přestože DMO není dědičné…
Levoručice, tak to jsi dobrá, že žiješ běžný život - já mám taky DMO, ale mám k tomu víc problémů, žakže jsem trochu víc omezená. Jezdila jsi do lázní? A přemýšlíš s přítelem o dětech?
V lázních jsem byla jen jednou, ve třech letech, v Teplicích. S přítelem o dětěch uvažujeme, budeme rádi, pokud se nám to do dvou let podaří. Ale zatím nic neplánujeme. ![]()
Aha tak to jo a jakou máš práci? Já jsem vystudovala vysokou školu sociálně-správní, obor Veřejná ekonomika a správa, jsem bakalář. Taky chodím díky tomu, že se mnou mamka cvičila Vojtovu metodu. Do lázní dodnes jezdím, zejména do Klimkovic u Ostravy. A v Teplicích jsem taky s mamkou byla, když jsem byla malá. Chodila jsi na běžnou základní školu? Já jo, byla jsem integrovaná v běžné třídě.
Holky můžete mi prosím napsat, co je to CKP (teda jako vysvětlit - co a jak)?
Syn má CKP IV a když jsem to hledala na internetu, tak mi vždycky vyleze buď DMO, nebo nějaká bakalářská práce a tomu vůbec nerozumím
.
Syn se narodil ve 33.týdnu.
Od začátku mi bylo divný, že moc nekouká (ze začátku neotvíral vůbec oči).
Pořád měl ručičky v pěst a nožičky do špičky jak baletka (nevím, jak to přesně popsat),jenže nikdo nic.
Až v Motole na neurologii (6.měsíc) mi řekla Mudr.,že má těžkou CKP a že budeme muset cvičit Vojtu
.
Vůbec nemám páru, proč to tak je (z čeho) a co nás čeká
.
Děkuji moc moc. ![]()
Klidně piště i do vzkazů. ![]()
Díky ![]()
@jana0979 píše:
Holky můžete mi prosím napsat, co je to CKP (teda jako vysvětlit - co a jak)?
Syn má CKP IV a když jsem to hledala na internetu, tak mi vždycky vyleze buď DMO, nebo nějaká bakalářská práce a tomu vůbec nerozumím.
Syn se narodil ve 33.týdnu.
Od začátku mi bylo divný, že moc nekouká (ze začátku neotvíral vůbec oči).
Pořád měl ručičky v pěst a nožičky do špičky jak baletka (nevím, jak to přesně popsat),jenže nikdo nic.
Až v Motole na neurologii (6.měsíc) mi řekla Mudr.,že má těžkou CKP a že budeme muset cvičit Vojtu.
Vůbec nemám páru, proč to tak je (z čeho) a co nás čeká.
Děkuji moc moc.Klidně piště i do vzkazů.
Díky
V 6.měsíci se ledacos pozná, takže jestli v Motole řekli, že musíte cvičit, musíte cvičit. CKP je centrální koordinační porucha, 4.stupeň je už dost vysoký, takže je potřeba to brát vážně.
Syn může být jednou úplně ok, ale taky může mít dětskou mozkovou obrnu.
Já mám holčičku s DMO, je jí 18m a nic bys na ní nepoznala, akorát že ještě nechodí. Cvičíme 4× denně, začali jsme taky docela pozdě - v 8m, na dceři nebylo furt nic vidět.
Hlavu vzhůru, cvičte a doufejte. ![]()
Hezké odpoledne všem ![]()
Mám diagnostikovánu těžkou formu DMO. Jsem už v letech a mám syna a dceru, 30 a 15 let. Děti jsou zdravé. Chodím výhradně o berlích a na děti jsem vždycky byla sama. Co se dalo pomohla maminka a širší rodina.Jen proto, že jsem to jako malá o své vůli vyzkoušela, chodím od sedmi let aspoň o berlích. Lékaři by mne tehdy nechali na vozíku
Mám SŠ a chodila jsem do práce, dokud nějaká byla.
Chci tímto odpovědět na otázku, jak se žije s DMO. Myslím, že lze žít běžný život. Je možná jen o trochu těžší. Hodně záleží na rozsahu postižení, ale hrozně moc záleží na vůli člověka ![]()
Zdravím,
Tuhle diskuzi jsem objevila náhodou. Mám těžší formu DMO. Chodím o berlích. Mám VŠ. Pracuji. Bydlím ve svém bytě, platím hypotéku. Mám tři děti. DMO není dědičná, ani těžší formy nemusí být překážkou normálnímu životu. Já osobně se spíše vyhýbám různým lázním atp.-dílem proto, že nemám čas a dílem proto, že chci žít normálním žívotem (což ne vždy chápou různí terapeuti atp.,kteří i vlivem svého vzdělání mají někdy o lidech s DMO své představy) Pro levoručku-Těhotenství se nebojte, já neměla žádné problémy, jen občasnou srážku s lidskou blbostí (ne všichni zdravotníci v ČR se umějí chovat).Žádné speciální testy jsem nepodstupovala, plodovku mi navrhovali jen v 1.těhu a já ji odmítla. Vydupala jsem si nakonec(po příšerné zkušenosti s císařem) i normální porod. Takže všechno jde když se chce. Péče o dítě taky zvládnout jde -někomu sice pomáhají rodiče, ale já třeba žiji 90 km od mé matky, takže jsem to prostě musela zvládnout sama. Ano lidé s DMOmohou být i ležáci, ale jsou mezi námi i zcela soběstační právníci, sociologové, překladatelé, jsou mezi námi rodiče menších i větších dětí…Znám zcela fungujícího vozíčkáře s DMO a pak znám člověka s DMO který jen špatně chodí, to mu ale nebrání aby mu furt „něco nešlo“ aby zůstal na krku stárnoucí matce atd…Ono to není o postižení ono je to o přístupu k životu.
A dost mě naštvalo to co napsala TAMAR. Dámo to že Váš bratr žije se slečnou s DMO, to neznamená že by byl speciální nebo co to tam ve svém příspěvku píšete…Žena s DMO je naprosto stejná ženská jako Vy, jen blbě chodí třeba. Ano budou to mít ve vztahu velmi těžké. A víte proč? Díky předsudkům, díky předpojatému okolí…Třeba díky Vám TAMAR.Co když díky autonehodě skončíte Vy třeba na vozíku? Co očekáváte v takové situaci od partnera a jeho rodiny? Zamyslete se nad tím.
DMO sice není přímo dědičná jenže sklony k ní ano. Je mnohem více pravděpodobné, že děti lidí s DMO budou mít určité tělesné anomálie - kulatá záda, nohy do x a podobně, než děti zdravých rodičů, proč to není čas rozebírat.
Myslím si, že i ta pani, co chodí o berlích by i dnes, pokud by dostala adekvátní léčbu mohla chodit třeba jen o holi a to jsem možná skeptický…
Ahoj, možná to není úplně k tématu, ale zajímalo by mě. Jak se žije dospělým s DMO. Snažím se o tom něco načíst, ale nikde není to co přesně hledám. Vím, že je to komplikovanější díky psychickému i zdravotnímu stavu. Ale zajímá mě to prakticky. Jak se s tím dá žít a jak daleko takový jedinec ve vývoji dojde. Hodně ho přirovnávají k mentální retardaci, ale já v tom vidím dost rozdíl. Mentálně retardovaní mají úplně jiný styl života. Musí se naučit spoustu věcí jak je dobře chápat po svém. Mají to tak i lidé s DMO? Můj bratr se rozhodl s touto dívkou žít, ale jaksi on sám nemá představu co to znamená. Je též svým způsobem speciální. Ráda bych mu to nějak vysvětlila, aby věděl na co se připravit, ale nevím jak, když o tom nic nevím. Prosím poraďte vy, co to znáte. Díky