Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
@modravlocka píše: Čistě hypotetická a kecací otázka. Kdybyste z nějakého důvodu museli opustit ČR, do jaké země byste chtěli odejít a proč? Slovensko nepočítejme. 🙂
Kanada, opuštěné lesy, super příroda.. Ale zase bych tam umrzla, tak zůstanu v ČR ![]()
Miami, Havaj, Melbourne…apod. Kvůli počasí, protože mám ráda teplo a kvůli jazyku. (angličtina)
@Jana525 píše:
@modravlocka tak to mam uplne jine zkusenosti. Nikdy se mi nic takoveho nestalo, jen jednou na poste byli trosku protivni, kdyz videli, ze pohledy, co posilam, maji adresata prave v Anglii
A to jsem byla prave nekolikrat v Parizi a jednou na jihuJo vlastne jeste byly hrozne problemy jednou v Parizi s zenskou u ktere jsme meli ubytovani a to byla fakt mrcha, co delala, ze neumi anglicky a myslela si, ze se na nas povozi. Ale tak nejak jsem ji dala najevo, ze takhle tedy ne a byl klid. Nastesti jsem ji ani nevidela nazivo, po telefonu to uplne stacilo
Jo a jednou v metru v Parizi, si Francouzka myslela, ze patrim k nim, proste nepoznala, ze jsem cizinka a tam byl vagon hlucnych Japoncu, tak na me zacala kroutit ocima, jako ze je to hruza, tak jsem ji pritakavala a delala, ze jsem taky Francouzska a ze ji chapuBylo to docela srandovni.
Ne, ja tu ze, mi proste miluju a i tu jejich povahu, jak ty klady, tak i ty zapory. Nikdy jsem se nikde necitila tak dobre, jako tam. Proste tak nejak citim, ze to je misto kam zapadam.
No, to ubytování mi připomnělo můj první tamní negativní zazitek. Byla to vlastně má první interakce s Francouzkou, hned při příjezdu na recepci hotelu.
Potřebovali jsme se ubytovat a ona na mě začala chrlit hromadu informací ve francouzštině. Zastavila jsem ji s tím, že se omlouvám, ale nerozumím ji. Ona se na mě podívala, s opovržením pokrcila rameny, otočila se a šla se věnovat něčemu jinému. Opět ji říkám, že se omlouvám, ale že tu máme domluvené ubytování. Znovu na mě začala chrlit francouzštinu jak kulomet. Absolutně žádná snaha o vzájemné porozumění. Chvilku jsem na ni koukala, pak na mě hodila zas ten svůj zhnuseny pohled a odešla. A my zůstali stát s 2 malými dětmi na chodbě. Až když se do toho vlozil manžel, uracila se dat mám klíče. Ten samý styl komunikace probíhal téměř pokaždé i v obchodech. Studenou sprchu jsme dostali i v místní restauraci- take velice „milá“ obsluha.
Po tehle dovolene jsme se zarekli, že do Francie už nikdy. Což je škoda-bylo tam krásně, až na ty lidi. Bohužel podobné zvěsti slycham velice často.
Ja bych jela s rodinou do Japonska. Japonsky umim, uz jsem tam nejakou dobu i zila. Moje srdcovka.
@modravlocka tak to fakt neznam, to je mi lito. Je teda fakt, ze ja kazdou konverzaci zacinam francouzsky, minimalne pozdravim, omluvim se, ze neumim francouzsky a pak teda jedu anglicky.
@Jana525 jo, to dělá zázraky, aspoň ta snaha, mám stejnou zkušenost.
Skotsko is my number 1
, pak Irsko a nejlépe Hebridy, Orkneje nebo Aranské ostrovy.
A Floridu ani Miami nedoporučuju. Hnusné vedro, vysoká vlhkost vzduchu a pravidelně hurikány.
@Jana525 píše:
@modravlocka tak to fakt neznam, to je mi lito. Je teda fakt, ze ja kazdou konverzaci zacinam francouzsky, minimalne pozdravim, omluvim se, ze neumim francouzsky a pak teda jedu anglicky.
No, presne to jsem dělala. Vědoma si toho, že nemaji angličtinu v lásce, naučila jsem se alespoň bonjour, au revoire, excusez moi a merci. A stejně mi to bylo houby platný. Nejraději měli, když na ně manžel promluvil cesky.
Ale jo, třeba jim ještě dám za pár let další šanci, až na to trochu zapomenu. ![]()