Dojíždíte někdo víc než hodinu do práce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Dojíždím. Cesta mi od dveří ke dveřím trvá asi hodinu a čtvrt. S jedním přestupem. Nemám děti. Dá se to, ale po osmi letech už jsem z toho opravdu hodně unavená a štve mě, že doma v podstatě jen přespávám. Zvažuju stěhování. Do delšího dojíždění a s rodinou bych nešla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Asi 13 let jezdím cca hodinu ráno, odpoledne 50-70 minut, 80 km, podle provozu. Jezdím autem, protože vlakem by to bylo se 2 přestupy a jedna trasa z nádraží na nádraží minimálně dvě hodiny. Cesta busem téměř nemožná, 1 přestup, ale nevyhovující jízdní řády. Nyní mám trošku ekologičtější auto než dříve, ale přesto projedu cca 5 tisíc měsíčně. Vstávám kolem půl páté a domů se vracívám taky tak. Takže daň za tuto práci je vysoká - únava, opotřebené auto a spousta peněz. S chlapem se doma míjíme, děti už s námi žádné nebydlí. Někdy bych ráda měnila a pracovala v místě. Velkou roli ale hraje kolektiv a také to, že v místě to s pracovními příležitostmi není nejlepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj 
Já dojížděla do práce hodinu.
Musím říct, že mě to půl roku až bavilo, ale postupem času to člověka hrozně vyčerpá… Snažila jsem se vydržet co nejdéle, ale nakonec jsem to ukončila.
Od pondělí nastupuji do práce u baráku a nemůžu se dočkat! 
Podle mě si člověk na tohle asi nezvykne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Inaris píše:
Proč se nelze stěhovat?
Protože k tomu nedonutím svého muže:-). Má zde (v našem domě) firmu a zákazníky v okolí, jinde by se těžko ujal. Žije a pracuje tady odjakživa, firmu založil před rokem a využil znalosti okolního trhu… Taky je tady výhoda zázemí jeho rodičů, kteří kdykoliv pohlídají, tedy práce se hledá o to líp, že nejsem omezená pracovní dobou, školka zde zavírá v 15.30, takže ať budu pracovat kdekoliv vyzvedávat nestihnu. Kdybychom se přestěhovali do města, odkud pocházím já, pak by mohla pomáhat zase moje máma, ale taky by to znamenalo konec rodiny, protože můj muž ve městě bydlet nechce a nebude:-). Vím, že je to od něj sobecké, ale s tím jsem do toho šla, je jsem si prostě nedovedla představit, že bude tak složité najít zde práci. Stěhovat se do jiné vesnice, např. blíž k městu, kde bych našla práci by znamenalo zrušit firmu, prodat dům, který je na hypotéku a koupit jiný, ale blíž k městu jsou domy mnohem dražší, a s firmou nevím, to by asi nešlo. Má zde stroje apod., které potřebuje k výrobě, tedy k tomu i ten prostor.
Mohla bych do práce dojíždět autem, do města, kam bych dojížděla těch 1,45 min., ale to by musel být výdělek natolik slušný, aby se mi to vyplatilo i s benzínem (je to cca 70 km). Navíc časová úspora by nebyla tak velká, i tak by to bylo 1,30 hodiny. Nejsem žádný extra řidič, jezdím teprve krátce a hodně času zabere, než se v provozu dostane člověk někam po městě, takže třeba k městu bych jela hodinu, pak ještě třeba 30 minut po městě. Pak vidím spíš výhodnější jet tím vlakem, kde člověk tu hodinu využije líp, čtení, příprava do práce, studium, spánek, cokoliv. Řízení je pro mě zatím dost nervově náročné, byla bych z té cesty tak vystresovaná, že bych to asi nedala:-))).
Takže věřím, doufám, hledám, popř. budu dojíždět tak, že ve městě najdu zkrácený úvazek, aby to nebylo denně a mám tam kde přespat, ale toto vidím jako dočasné řešení, než se najde něco v okolí. Taky se přiznám, že jsem ještě nedospěla do stavu, kdy beru jakoukoliv práci, ale chtěla bych něco aspoň trochu odpovídajícího mé praxi a vzdělání. Takže tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Fazulina Já myslíjm, že dost záleží na tom, kdy budeš jezdit pryč a kdy se budeš vracet. Pokud odjedeš řekněme v pět hodin ráno, tak i s odpracovanou pracovní dobou budeš doma zpátky kolem páté hodiny odpoledne a to si i děti užiješ. Holt v dopravním prostředku zalehneš a budeš dospávat. Já byla zvyklá dojíždět odmala, nejdřív do školy, pak do práce. Do práce jsem vstávala skoro sedm let ve čtyři hodiny a kolem čtvrté odpoledne jsem se vracela (a to jsem dělala od šesti do dvou, klasickou ranní směnu). V tom místě to bylo zcela normální a i tady, kde bydlím teď, lidi normálně dojíždí minimálně dvě hodiny (hodinu ta a hodinu zpátky). Dojíždí tak celý život. Takže jo, hodina a třičtvrtě na jednu jízdu je hodně, ale dá se to. Třeba se časem naskytne něco jiného trošku blíž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Díky, no tak by to šlo, mohla bych jezdit vlakem v 5.45, v práci bych byla v 7.30, ale doma v 5 nebudu. Pokud bych v práci bych musela končit v 15.30-40, abych stihla vlak v 16.06 a doma bych byla kolem 17.30. Takže to je tak pomalu vykoupat dítě a dát ho spát (jsou jí 3)… Chodí do školky, takže jo, nemáme úkoly, což je plus.:-) Ale fakt tohle je pro mě poslední možnost. Nelíbí se mi to, člověk doma ani nic neudělá a nemá na nic čas, chodila bych se tam jen vyspat, protože vzhledem k rannímu vstávání ve 4.30 bych zase musela chodit brzy spát. Obdivuju ty, kdo to takto zvládají, ale já přiznávám hned, že toto bych nedala prostě. Navíc, v místě, kam bych dojížděla za prací, mám byt u mamky, tam můžu klidně přespat, mám tam zázemí, bydlela jsem tam celý život předtím. Ale to už zase zavání nevraživým partnerem, že nejsem pořád doma a taky není úplně ochotnej převzít úplně roli starání se o dítě, včetně vaření apod. každý den. No, takže každý den takto fakt ne. Být bezdětná, neřeším to, ale takto mi to prostě přijde šílené. Jo, kdybych to měla ode dveří ke dveřím hodinu, tak je to OK, ale tohle je skoro dvě hodiny… No, musím najít nějaký kompromis. Nebo práci tady:-).
Ono je to v podstatě ode dveří ke dveřím spíš dvě hodiny, člověk nikdy neví, co MHD, někdy to může být 20 minut, někdy 30… s tím se musí taky počítat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Inaris píše:
Tak to bych fakt nechtěla, člověk je po tom ranním brzkém vstávání a třeba jízdou v chladném autobusu tak vyčerpaný, že těžko bude mít energii na psaní úkolů s dětmi, na zábavu, na domácnost a ještě nedejbože aspoň na občasné koníčky…
Vstávat ve 4 ráno, to bych fakt nefungovala.
Nechtít můžeš, ale když není jiná možnost. Já nevím, ale v našich končinách to bylo normální. A ještě jsme byli rádi, že ráno jede autobus, kterým se včas do té práce dostaneme, nehledě na to, že to bylo s přestupem. V zimě opravdu lahůdka. Samozřejmě to bylo v době, kdy jsem já neměla děti, ale kolegyně je měly a jedna z nich jezdila autobusem ráno se mnou, jen bydlela ještě o pár vesnic dál, takže to měla ještě asi o deset minut delší. Ale holt jídlo na stromech neroste, rodina se nějak uživit musí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jasně, no uvidím, jak dopadnu. Dneska jdu na další pracovní pohovor (bez dojíždění 2 hodiny:-)). Už fakt doufám, že mě někde vezmou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Fazulina píše:
Jasně, no uvidím, jak dopadnu. Dneska jdu na další pracovní pohovor (bez dojíždění 2 hodiny:-)). Už fakt doufám, že mě někde vezmou.
Držím palce a čím míň dojíždění, tím líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Inaris píše:
Mně už je přes 50, takže vím, že takhle bych fakt nežila. Nikdy jsem neměla tendence bydlet někde v nedostupných místech.
Já se na takovém místě narodila a není to nedostupné místo, je dostupné úplně normálně, ale samozřejmě pro člověka, který je odmala zvyklý bydlet na místě, kde má všechno u nosu, je to pak problém. Já to plně chápu. Bydlím teď na malém městě, které spojuje všechny výhody dohromady - vše u nosu, ale pořád je to spíš taková přerostlá vesnice. Taky už jsem zpohodlněla. Nicméně do práce budu muset taky dojíždět, pokud chci pracovat v oboru a na to se fakt netěším. Ještě si říkám, že bych se na pár let upíchla poblíž, ale vzhledem k věku už se mi do těch provizorií moc nechce, je mi vpodstatě čtyřicet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
