Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Na tvem miste bych trvala na dovysetreni. NK bunky a trofoblast mi prijde dost jako zaklad, u Ulcove-Gallove me to prekvapuje, ze ti to vubec nenabrala
V Praze chtej idealne dr. Cernou (Malickovou). Predpokladam, ze infekce zpusobujici neplodnost (ureoplasma, mykopkasma, chlamydie…) ti nabirali? Nemohl byt problem v nacasovani ET nebo tak neco? To druhe IVF podstupujes ve stejnem CAR?
@Magda26 Me to prave taky prekvapilo. Myslim ze ty infekce mi brali, v tom predchozim CAR po tech neuspesich a to bylo ok. Stran nacasovani jsem byla i na tom samoplatcovskem testu, kdy se odberem sliznice zjistuje, jestli je vhodny cas nacaspvani, a i to bylo ok. Cely druhy cyklus podstupuju v jinem CAR, je to sice blby duvod, ale de facto kvuli sestre, ktere jsem zjevne nepadla do oka, protoze se tak nejak vic ptam, coz ji zjevne hodne vadilo a od te doby na me byla strasne neprijemna, bylo mi uplne zle tam chodit
Ale kvuli tomu mam ted panicky strach se prave vyptavat takhle navic, resp. chtit sama neco navic, pripadam si, jako bych jim fusovala do remesla. Na druhou stranu, clovek do toho dava zdravi, penize… Nejsem holt ta idealni pacientka, co jen prikyvuje…On se prave na ty vysledky z te Plzne dival v tom novem CARu doktor a vubec to neokomentoval, jen to proletel… a ja nevim, jestli je to z jeho strany „lenost“ neco dovysetrovat, byť to normalne posilaji do Prahy, nebo je mu to jedno a chce si me rychle odskrnout, nebo jsem jen polozka, co jim da penize a cim min toho budu mit vysetreneho tim pro ne lip… ted jdu k jinemu dr. ve stejnem centru (vzdy se to tam strida), ktery by mel byt ta nejvetsi spicka (jeste jsem u neho nebyla).
Tak dekuju, jsem rada, ze nemluvim uplne z cesty, ze bys taky zadala dovysetreni.
@Anonymní píše:
@Magda26 Me to prave taky prekvapilo. Myslim ze ty infekce mi brali, v tom predchozim CAR po tech neuspesich a to bylo ok. Stran nacasovani jsem byla i na tom samoplatcovskem testu, kdy se odberem sliznice zjistuje, jestli je vhodny cas nacaspvani, a i to bylo ok. Cely druhy cyklus podstupuju v jinem CAR, je to sice blby duvod, ale de facto kvuli sestre, ktere jsem zjevne nepadla do oka, protoze se tak nejak vic ptam, coz ji zjevne hodne vadilo a od te doby na me byla strasne neprijemna, bylo mi uplne zle tam choditAle kvuli tomu mam ted panicky strach se prave vyptavat takhle navic, resp. chtit sama neco navic, pripadam si, jako bych jim fusovala do remesla. Na druhou stranu, clovek do toho dava zdravi, penize… Nejsem holt ta idealni pacientka, co jen prikyvuje…On se prave na ty vysledky z te Plzne dival v tom novem CARu doktor a vubec to neokomentoval, jen to proletel… a ja nevim, jestli je to z jeho strany „lenost“ neco dovysetrovat, byť to normalne posilaji do Prahy, nebo je mu to jedno a chce si me rychle odskrnout, nebo jsem jen polozka, co jim da penize a cim min toho budu mit vysetreneho tim pro ne lip… ted jdu k jinemu dr. ve stejnem centru (vzdy se to tam strida), ktery by mel byt ta nejvetsi spicka (jeste jsem u neho nebyla).
Tak dekuju, jsem rada, ze nemluvim uplne z cesty, ze bys taky zadala dovysetreni.
On ten doktor v tom CAR vzal zprávu z imunologie, jak píšeš proletěl to očima a zřejmě nezkoumal, co všechno tam je nebo není vyšetřene. Bral to asi tak, že jsi byla u kapacity v oboru a že bylo vše podchyceno a nemusí nic cist.. oni ti doktoři si taky usnadňují práci.. Je fajn, že se tak zajímas a ptáš a nenechavas to jen na doktorech. Chápu, je to pro tebe únavné a stresující být takto pořád ve střehu… Ale jak píšeš, je to tvoje zdraví, tvoje penize…nedej se!!
Vím, že je to těžké, ale zkus se hodit co nejvic do klidu. Přijde mi, že jsi naštvaná na celý svět, že musíš otěhotnět přes IVF, když jsi předtím otěhotněla spontánně na první dobrou. Chápu tě, taky bych měla zlost. Ale to není dobrá cesta. Ber IVF jako skvělou možnost, jak mít zdravé miminko. Navíc proces zrození miminka je natolik křehký, že ani sami doktoři někdy neví, proč nadějný transfer nevyjde a jiný naopak ano. A nemysli si, vím moc dobře, o čem píšu. IVF mám za sebou…
Vaše ztráta mě moc mrzí. Ale opravdu nebuď naštvaná na IVF..a netlač moc na pilu. Cítím z tvého psaní velky stres ve stylu honem honem, ať už jsem v tom. To neni dobré. Preju hodně štěstí
Jo a jinak to dovysetreni bych si vyžádala…každý by měl chápat, že po takové hrozné zkušenosti nechceš nechat nic náhodě…
@Giovanna1 dekuju moc za zpravy. Pomohly mi podivat se na to (na sebe) i jinym pohledem, protoze mas pravdu, je to tak. Jsem nastvana a IVF beru „za trest“. Jsem clovek, co dba hodne na sve zdravi, a proto mi trvalo dlouho se vubec smirit s myslenkou IVF (stimulace), takze k IVF nemam dobry vztah. Cele je to od smrti syna stres, mam pocit, ze spis prezivam, a jak rikas: „hlavme at jsem v tom“. ZRejme bych to mela zmenit. Dekuji moc ze jsi mi nastavila zrcadlo, vazim si toho. ![]()
@Anonymní píše:
@Giovanna1 dekuju moc za zpravy. Pomohly mi podivat se na to (na sebe) i jinym pohledem, protoze mas pravdu, je to tak. Jsem nastvana a IVF beru „za trest“. Jsem clovek, co dba hodne na sve zdravi, a proto mi trvalo dlouho se vubec smirit s myslenkou IVF (stimulace), takze k IVF nemam dobry vztah. Cele je to od smrti syna stres, mam pocit, ze spis prezivam, a jak rikas: „hlavme at jsem v tom“. ZRejme bych to mela zmenit. Dekuji moc ze jsi mi nastavila zrcadlo, vazim si toho.
Chápu tvoje pocity. Taky mi chvíli trvalo, než jsem se smířila s IVF. U tebe je o to horší, že jsi prožila hroznou ztrátu a že jsi předtím otěhotněla snadno a rychle. Teď chceš ztrátu miminka přebít a přehlušit novým těhotenstvím a novým miminkem. A máš pocit, že když jste s partnerem oba zdraví a nebyl dřív problém, že musí být transfer geneticky zdravých embryí sázka na jistotu. A jsi naštvaná, že přišly neúspěchy. Bohužel ani IVF není 100 % jistota úspěchu. A jsou přece páry, které taky otěhotněly na první dobrou a druhé se nedařilo… A museli podstupovat taky IVF a už to tak snadné nebylo. U vás věřím, že se zase zadaří, jen to může trvat a měla by ses s tím pokusit smířit.
Ztráta, kterou jste zažili, je hrozná. Zvážila bych pomoc psychologa, jestli už jsi tak neudělala. A to okamžitě. Pomůže ti vyrovnat se i s IVF. Pokus se trochu vnitřně zklidnit. Cvičíš jógu? Nějaké meditace, hormonální jóga… To vše by pro tebe bylo fajn.
@Giovanna1 A jak dopadlo tvé IVF? Úspěšné? Přesně jsi popsala, jak to cítím. nejsem s IVF smířená
Musím na tom zapracovat. Nic necvičím, ale změnila jsem radikálně životní styl, dbám na zdravou stravu. Cvičit bych mohla, díky za tip. A ano, ztáta je to hrozná, je to už 19 měsíců a pořád to tak strašně moc bolí. Okolí to nevidí, navenek jsem ok, ale co se natrápím
Psycholožku jsem zkoušela a bylo to o ničem, asi nejsem na to ten správný typ.
Ale to cvičení by mi mohlo pomoct, děkuju ![]()
@Anonymní píše:
@Giovanna1 A jak dopadlo tvé IVF? Úspěšné? Přesně jsi popsala, jak to cítím. nejsem s IVF smířenáMusím na tom zapracovat. Nic necvičím, ale změnila jsem radikálně životní styl, dbám na zdravou stravu. Cvičit bych mohla, díky za tip. A ano, ztáta je to hrozná, je to už 19 měsíců a pořád to tak strašně moc bolí. Okolí to nevidí, navenek jsem ok, ale co se natrápím
Psycholožku jsem zkoušela a bylo to o ničem, asi nejsem na to ten správný typ.
Ale to cvičení by mi mohlo pomoct, děkuju
Naštěstí to vyšlo jako zázrakem, čtvrtý poslední transfer v rámci prvního cyklu IVF. Ta hormonální jóga je fakt super, zajdi na kurz hormonální jógy a pak můžeš civicit doma sama
Zklidní tě to a navíc to prý pomáhá samotnému těhotnění. Že ses doteď nevyrovnala se ztrátou, je pochopitelné. Okolí tě nemůže chápat, resp. chapou, že to pro tebe byla a je rána, ale kdo to nezažil, ten se do toho úplně vcítit prostě neumí, to jen člověk, který zažil něco podobného. Dej si čas na to zpracovat to v sobě a naučit se s tím žít, bude to ještě trvat, a nespěchej na sebe. Já prožila zamkle těhotenství v 8tt a dávala jsem se do pořádku dlouho, a to oproti tvojí ztrátě nebylo skoro nic… Kamarádka zažila porod mrtvého dítěte a dávala se dokupy hodně dlouho, i za pomoci psychiatra… Dodnes se s tím úplně nesmířila, ale naučila se s tím žít. Když jsem já zažila zamkle těhotenství, chtěla jsem zase co nejrychleji otěhotnět, byla jsem tím až posedlá. Samozřejmě se pak nedařilo… Až jsem se zklidnila a srovnala, urovnala si v životě priority, teprve to šlo. Uvědomila jsem si tenkrát, že bez dítěte je a bude můj život prázdný. Ale samotná skutečnost, že jednou možná dítě mít budu, mi sama o sobě nemusí přinést štěstí… Prostě že dítě nemusí automaticky znamenat šťastný sluníčkový život. Nevím, jestli mi teď úplně rozumíš… Že ti psycholožka nepomohla… Možná fakt nejsi takový ten sverovaci typ lidí. Nebo ti nesedla samotná psycholožka a s jinou by to šlo líp?
Ne každá každému sedne… Každopádně pokud psycholožka ne, tak se musíš pokusit pomoct si nějak sama, najít způsob, jak jinak dostat ven tu frustraci, zlost, zklamání, hořkost… A pokusit se najít si něco na odreagování, co tě pohltí a odreaguje od pokusů o dítě… Jakýkoliv koníček, činnost… I když to bývá těžké si hlavu takto přenastavit. Přeju ještě jednou hodně hodně štěstí, protože to a samotná příroda jsou zásadní, doktoři tu šanci na úspěch jen zvyšují…
Jak byli ženy a muži spokojení s lékařskou péčí?
Narodilo se vytoužené miminko? Přečtěte si hodnocení všech českých center asistované reprodukce nebo přidejte vlastní.
Zdravím holky,
ráda bych se s Vámi poradila, nejdřív přiblížím můj příběh. S manželem jsme se rozhodli mít miminko a zadařilo se hned napoprvé. Těhotenství naprosto bezproblémové, všechno zalité sluncem. Chlapeček se narodil (donošený, s krásnou váhou, s APGAR skóre 10-10-10, takže nejlepší, co může být), ale ještě v porodnici umřel. Jak jsme se po dlouhém vyšetřování dozvěděli, bylo to na genetickou vadu, které jsem přenašeč, a u každého dalšího potomka je to 50 na 50. Pokud předám „zdravou“ kopii genu, dítě bude zdravé, pokud předám „nemocnou“, bude nemocné (u chlapečka smrtelně nemocný jako můj syn, u holčičky přenašečka jako já). Řešením bylo IVF, kdy se embrya vyšetří, zjistí se, které je zdravé, a to se zavede. (Mohli jsme to zkusit spontánně, ale nechtěla jsem riskovat, že by se toto opakovalo). Tím se zajistí, že dítě bude zdravé a celá dědičnost tady toho z rodu úplně vymizí. Byla jsem naštvaná - s početím nemáme problém - a přesto musím na IVF. Ok, absolvovali jsme. Výsledkem 3 embrya bez této vady, což byl naprosto úžasný výsledek, při tak vysoké pravděpodobnosti přenosu. Jenže co se nestalo - 3 transfery a ani jeden úspěšný. Nikdo nechápal proč, vždyť jsem zdravá, manžel taky, spontánní těhotenství napoprvé. Se skřípěním zubů jdu do 2. IVF, ale jsem na rozpacích.
Byla jsem v plzni na reprodukční imunologii u vyhlášené paní doktorky Ullčové-Gallové, jestli není problém (imunita se může měnit),nic se tam nenašlo, dle dr. imunologická příčina vyloučena. JENŽE: Zjistila jsem, že nebyly testovány protilátky proti trofoblastu ani NK buňky, a mně to přijde docela zásadní. Otázka: Jsem v druhém CARu, kde posílají imunologii do Prahy (jenže já v té době už měla výsledky z té Plzně, tak mi imuno nedělali). Mám se hlásit o „dovyšetření“ v té Praze? (našla jsem, že tam normálně NK buňky i trofoblast dělají), nebo to nechat plavat? Přece jen, 3 neúspěchy geneticky vyšetřených embryí v transferech mi nepřijdou jako náhoda. Co byste dělaly na mém místě? Už si připadám před doktory trapně, že do toho moc „kecám“, ale pro mě bude každé embryo naprostá vzácnost při tak vysoké přenosnosti, teď jsem ve fázi stimulace.
Co byste dělaly? Děkuju za rady.
Zakladatelka
Omlouvám se za anonym, citlivé informace.
Příspěvek upraven 08.01.23 v 13:10