Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Zdravím především snažilky, těhulky a matky kuřačky nebo bývalé kuřačky,
mám takový problém a chtěla bych vás poprosit pomoct mi ho vyřešit. Mám velkou averzi vůči kuřákům, kteří mě pronásledují na každém kroku. Neposílejte mě na samotu u lesa, poněvač mám alergie a astma, tam bych ráda, ale nemůžu. Jediná cesta asi bude pochopit, proč vlastně kouříte, začít vás tolerovat nebo tak něco.
Kdybyste byly proto tak hodné a mohly mi odpovědět třeba jen na některé otázky.
Proč jste začaly kouřit - prostě jste se rozhodly, nebo pod vlivem nějaké krizové situace…? Kouříte i před svými dětmi? Kouříte na dětských hřištích nebo na jiných místech, kde jsou cizí děti? Myslíte, že je v pořádku, že je na hřištích kouření nakázáno? Už vás někdo na hřišti upozornil, že byste měla jít kouřit jinam? Bude vám vadit, pokud vaše děti začnou kouřit?
Zkoušely jste někdy s kouřením přestat a proč? Víte o tom, že vás díky kouření může postihnout a pravděpodobně i postihne řada nepříjemných onemocnění? Považujete se za „nemocné“ nebo „prostě jen kouřící“ osoby?
Nevím co dál se zeptat, zkrátka pokud byste měly nějaké poselství, radu pro nás nekuřáky, jak se vyrovnat s tím, že vědomě ovlivňujete své zdraví, zdraví svých dětí, a zdraví ostatních, budu ráda
Předem moc díky ![]()
tak já jsem kouřila cca 2 roky, spíš sváteční kuřák, zapálila jsem si na diskotéce s kamarádkama, po škole s holkama, o víkendu v práci,pokud se šlo. Krabička mi vydržela hodně dlouho. Manžel také kouřil - takže s ním jsem kouřila častěji - 2/3cigarety denně, před zkouškou na VŠ s holkama taky víc.
Jakmile jsme se začli snažit o dítě, kouřit jsem přestala ze dne na den. A od té doby se mi to dost hnusí. Zvedá se mi kufr, když vidím maminku/tatínka/babičku/dědčeka s hlubokým kočárkem nebo sporťákem a cigárem v ruce. To se opravdu nedá vydržet chvíli, kdy jste s dítětem? Nikdy bych si nezapálila v blízkosti svého dítěte, ale i cizího, ani cizích lidí. Kouřit na zastávce nebo na hřišti to mě nikdy nenapadlo. A i když jsem kouřila, vadil mi cigaretový kouř z bund, oblečení po návratu domů.
Říká se, že není nic horšího než odnaučený kuřák… nevím, jestli mám jen silnou vůli ale kouřit už nikdy nehodlám. Dost to leze do peněz, člověk pak vypadá mnohem hůř a asi se i tak cítí a hlavně si devastuje tělo.
Ale tohle je jen můj postřeh, třeba to jiné maminky/ženy budou vidět jinak…
Proč jsem začala kouřit? Z blbosti,kvůli klukovi. Kouřil, tak já taky a holky spolužačky na diskotéce nebo v práci, nesměla jsem chybět. Puberta, no.
Před dětmi nikdy a nebudu
Ani během doby svého kuřáctví jsem nekouřila na hřištích, dětských pískovištích, apod. Přišlo mi to blbý. V práci v kuřácké místnosti, kam jsme chodily jen my kuřáci,na diskotéce no tam kouřil snad každý a popřípadě v parku za stromem se spolužačkama, ale nikdo v okolí nebyl(taky to bylo nežádoucí)
Ahoj,
jsem bývalá kuřačka. První cigareta ve 12, v 15 už tak 5-6denně.
Rodiče to věděli, nakonec mi v 16 dovolili kouřit veřejně (mysleli, že budu touto benevolencí zhnusená a přestanu), kouřila jsem s půlroční přestávkou do 21,5r, přestala jsem kvůli manželovi.
Vždy jsem se snažila kouřením neomezovat druhé, i vedle kamarádky nekuřačk jsem šla vždy z té strany, aby to na ni netáhlo. Byla jsem si plně vědomá všech zdravotních rizik, bylo mi to šumák. Nikdy bych si ale nebyla zapálila někde, kde by k tomu nebyly podmínky. Takže v začuzené hospodě mi to problém nedělalo, v kavárně, kde metr ode mě někdo seděl a nebyl kuřák, to už se mi eklovalo.
Nesnažím se o sebechválu, tohle mi přišlo naprosto přirozené, bylo by mi trapně, kdybych tím někoho otravovala.
A proč jsem začala? Protože cigareta+kafíčko=pohodička. Moje babička kouřila hodně a měla rituály, tj.uvařit, najíst se, dát si moučník a kafe a k němu cigaretu. Pamatuju si, jak jako malá jsem s ní byla, plný bříško, teplo v kuchyni, hrálo rádio a nad stolem se vlnil modrý kouř. Babču neviním, byla jiná doba, myslelo se jinak, začít kouřit - moje rozhodnutí.
Ale mě ta prokouřená kuchyně voněla pohodou.
Vidím rozdíl mezi kuřáky, kteří si roztřesenou rukou zapalují startku, hltají kouř a nevidí, neslyší. A kuřáky, kteří si radši koupí dobré cigarety, udělají kafíčko, sednou nebo když v chůzi, tak je to odpočinkový krok, kdy se rozhlíží kolem sebe, přemýšlí. Takové jsem potkala a měli k otravování okolí stejný přístup jako já.
Apokud jsi ten typ, tak se ozvi. Já takhle v době své kuřácké slávy vyhodila ze zastávky jakéhosi mladíka, v budce hlava na hlavě, pršelo a on si tam zapálil.
Když byl drzej, tak jsem jen vytáhla svojí krabičku a řekla mu, že ovládat se musí i kuřáci. Típnul to a zmlknul.
nemyslim si ze by nekuraci potrebovali nejake poselstvi nebo duvody od kuraku.kazdy si huntuje telo jinak akorat ne kazdemu vyhovuji zpusoby ostatnich ![]()
ja jsem zacala kourit na konci druhaku na stredni.odolavala jsem tehle mode dost dlouho ale zachutnalo mi to, nekourila jsem jen proto abych zapadla. kouril jsem hodne, pak kdyz uz jsem chodila do prace tak jsem klidne dala krabku za dva dny, kdyz byla chlastacka tak i krabku za vecer.to uz pak clovek nepocita
prestala jsem kdyz jsem otehotnela a nedelalo mi to problem.pak jsem byla dva roky na cigara alergicka ale jak jsem obcas zacala chodit mezi lidi tak jsem prilezitostne kourila…cca krabicka na tri mesice. ted nekourim ale kdyz si obcas dame vecer sklenicku, nebo mam z neceho nervy tak bych si zapalila.ale nez se dostanu do obchodu tak me to prejde.nemyslim si ze uz si nezapalim ale momentalne mi to nechybi ani na to nemam cas.pred detma bych nekourila, na hristi taky ne, na zastavce se nesmi a z tolerance kdyby tam byli lidi tak bych taky nekourila, nemam to ani ja rada kdyz mi nekdo vykuruje u kocarku.
A proc? je to spolecenska zalezitost stejne jako alkohol, je fajn pokecat u cigarka se stejne postizenymi, uklidnuje to-pry je to jen placebo ale me je celkem fuk a to je asi tak vse.
Kdyby kurili moje deti urcite by mi to vadilo a urcite dokud budou bydlet u nas tak to nebudu tolerovat, ja pred svyma detma kourit nebudu a veskere rizika a spatnosti o koureni, drogach, alkoholu…jim jako spravny rodic reknu ![]()
Ahoj,
ja jsem kourila asi od 15 do ..... asi 22 let, uz si presne nepamatuju, kdy jsem prestala
Proc jsem zacala? Frajerinka, puberta, na jedne skolni akci rikaly holky, jak o prazdninach kourily a bylo to super, tak jsem samozrejme rekla, ze ja taky kourila a zapalila si pred nima
Porad to byla frajerinka a najednou jsem to zacala slukovat a najednou neslo prestat ![]()
Vykourila jsem tak 5-10 cigaret denne, zalezelo jak jsem mela cas, pak se to bohuzel zvrtlo na krabicku denne. Zkousela jsem prestat asi 3×, vetsinou kvuli klukovi, nakonec jsem prestala kvuli sobe, ze dne na den, protoze krabicka za den, nekdy za kalbu, byla fakt moc ![]()
U nas kourila babicka tak 30-40 denne, vim, ze to byl extrem, ale presne, daly jsme si v kuchyni kaficko a tajne, aby mamka nevedela, cigarko, popovidaly si, obcas i frtanka.. mezi dvema zenskejma, tak vysvetli to 16lety holce, ze je to nezdravy, ze jo ![]()
Treba manzelovo rodice kouri doma a to proste nesnasim, nasaklej byt, vsechno nam po odjezdu smrdi! Takze jsem je poprosila, ze jestli tam s Domcou pojedeme, at tam treba par dni predtim nekouri a vetraji, jinak tam proste nepojedu..
Manzel kouri dlouho, ale nikdy by si doma nezapalil, vzdy na terase.
Vzdy jsem kourila jen v hospode nebo nekde venku u vinka, nebo proste mimo prostory typu zastavka, detske hriste (teda tam jsem nechodila
) a podobne..
Taky si myslim, ze pokud ti to vadi, ozvi se, nebo treba popros, zda by mohli jit kourit nekam mimo (na hristi). Jsou kuraci a kuraci, „slusny“ a bezohledny, totez jako jsou lidi pijici alkohol a alkoholici, hulvati a lidi, co se umi ozvat. Ze zkusenosti ze zahranici vim, ze v Cechach se kourilo jeste tak docela „s mirou“, kdyz si vzpomenu na Francii a francouze, italy nebo spanely, se kteryma jsem studovala a pracovala, tak tam se hulilo vsude, hulili vsichni a hulili hodne ![]()
A to, ze si tim lidi nici zdravi, to by si asi kazdy mel vyresit sam, je to jeho zdravi
Bud mu to dojde, nebo mu to holt nedojde…
Ahoj
byla jsem prilezitostny kurak,vzdy jsem brala ohled na druhe,ted uz samo nekourim a dost me toci kdyz si nekdo vedle me zapali,vidi ze jsem s kocarkem a jeste zvedne ruku aby kour nesel na nej ale ze jde na me a ja i me dite to musime dychat mu nevadi.Nebo kdyz doma otevru okno ze vyvetram a zezdola jde kour(holt lide si nechcou nasmradit v byte takze huli z okna nebo na balkone) a ja mam v pokojich jak v pajzlu.
Kuraci me obtezuji na kazdem kroku,jde mi na nervy jak nas nekuraky obtezuji a omezuji!!
V restauracich neni kam si sednout protoze se majitele boji ze by prisli o klienty takze stoly pro nekuraky daji vedle kurackych.
(Je to od tematu ale musela jsem to napsat).
A proc jsem kourila?No s cigarkem jsem si vychutnala kafco nebo sklenicku vinka.Zacala jsem ve skole protoze tam to proste zkousel kazdy tak jsem to vyzkousela i ja ![]()
Ted me teda jeste napadlo, kdyz ctu co psala Taminka, ty restaurace a podobne je problem Ceske republiky. Nikdo tady nikdy nepodpori zakon o zakazu koureni v restauracich a podobnych zarizenich, protoze se politici bojej o volice. Takze zalezi na majitelich, jak se kde bude hulit.
Pritom jak jsem psala - ve Francii to zakazali, kuraku mnooho a co? Prisli o klienty? Neprisli, proste jdou na vino a chodi si zakourit pred restauraci.
Ve Spanelsku je na dverich nalepka, zda se vevnitr kouri nebo nekouri a clovek si rozhodne, jestli chce jit dovnitr nebo ne. Bary a restaurace byly vsude plne..
Nechci obhajovat kuraky, me taky vytaci, kdyz jdu nekam na obed a prijdu a smrdim jak z kurarny.
Jinak ja jsem nejaky cas pracovala (a muj muz jeste dele) v mezinarodni tabakove firme
Na zacatku tam hulil skoro kazdy, hulilo se i v kanclech, na poradach a v kantyne!!
Kdyz jsem z firmy odchazela, tak skoro nikdo
a byly jen kuracke koutky na patre ![]()
Kouřila jsem cca od 15ti, ale vždycky jenom v hospodě, mám to jako sociální návyk…Prostě jak mám skleničku, tak mi k tomu ta cigareta chybí.Za večer vykouřím klidně krabičku a pak třeba půl roku nic, podle toho, jestli si jdu sednout s kamarádkou nebo ne…
Nikdy jsem nekouřila jinde než v restauraci (večer, ne v době oběda), pokud blízko sedí těhule nebo děti, nekouřila bych…
Nedovedu si představit, že bych kouřila na hřišti nebo u kočárku, to mě mírně řečeno dráždí, nekouřím nikdy před dětmi…
Jo, a nekouřím v těhotenství (ani v době „těhotnění“) a při kojení, to je samozřejmé…Takže teď už dva roky ne…
Proč to dělám, těžko říct, každý máme něco, no…Ale upřímně se snažím neobtěžovat tím okolí, vím, že je to nepříjemné…
Kouřila jsem fest (dvcka denně) od 17 do 32 let s roční pauzou. Skončila jsem předáním poloprázdné krabičky Lucky Strikes kolegyni v den kdy jsem zjistila, že se IUI povedlo a já jsem těhotná.
Začala jsem jako většina z mé generace z frajeřiny a podle rodinných zvyklostí, pokračovala ze závislosti a pro „kuřáckou solidaritu“ i přes rostoucí ceny kuřiva a zhoršující se společenské hodnocení kuřáků. Okolo třicítky jsem si začala uvědomovat poškození zdraví (dýchavičnost při námaze, bolesti na plicích ráno po probuzení…) a rozhodla se závislost utnout. Podařilo se, rok jsem si nezapálila a cítila se jako vítěz co to má pod kontrolou. Pokus být „příležitostným“ kuřákem se zvrtnul v opětnou pravidelnou konzumaci. Druhý pokus spojený s početím vyšel, jsem mimo už téměř 5 let, chutě nemám, v hospodě mi modrá atmosféra smrdí.
Kuřáci jsou normální lidi, kouřit v otevřeném prostoru je v pořádku, jen vajgly nepatří na zem ale do koše. Na dětském hřišti to není úplně vhodné, ale ne zakázané, na hulících matkách můžeš potomkům demonstrovat, že nejsme všichni dokonalí.
Nechme kuřákům právo kazit si zdraví čím chtějí (jako konzumentům čokolády, chlorely a sójových produktů), nechme jim hájená území (hospody a bary), plní státní kasu nemalým bakšišem. Myslím, že to při troše dobré vůle (tj. bez hysterie) půjde.
GCo nekuřáci nikdy nemůžou pochopit je to, že to kuřákům chutná ![]()
Kouřila jsem několik let, začala v 17ti letech, na střední s holkama, pak jsme začaly pařit a k tomu pro nás to cigáro patřilo, prostě frajeřina
Žila jsem s klukem - kuřákem, takže mi to divný nepřišlo. Kouřila jsem tak 10 denně. Po několika letech přišel jinej chlap a tomu to vadilo, tak jsem nekouřila v jeho přítomnosti až jsem to omezila hodně, nějakou dobu nekouřila vůbec a pak jsem si dala k pivu, když se někam šlo. Pak jsem otěhotněla, přestala jsem hned.
U nás se na dětském hřišti kouřit nesmí. A je to správné, myslím, že to není hezký příklad pro děti. Moje máma kouří celý život, ale nikdy ne v naší přítomnosti, vždy na balkoně, nebo na zahradě a i nás odháněla, že si jde zapálit ať to nedýcháme - ale nekouřila moc.
Kouřit jsem se dřív pokoušela, ale jelikož mé okolí bylo docela kuřácké, tak to bylo docela těžké. Nejlepší pro nekouření je stýkat se s nekuřákama, takže nejlíp jsem přestala, když jsem v ranné zamilovanosti trávila moře času se svým přítelem nekuřákem - to jsem si na cigáro ani nevzpomněla.
O onemocněních samozřejmě vím, ale na to nemyslíš, když kouříš.
Ale musím říct, že jako kuřák jsem teda taky nesnášela zakouřený prostory, smradlavý bundy a tak. Takže idylka bylo kafíčko, cigárko na zahrádce, na vzduchu.
Ale jestli ti jde o to pochopit, proč lidi kouří, tak to fakt nepochopíš, nikdy si to nezažila. Vidíš to jako ošklivou smradlavou věc.
malika
holky diky moc za reakce!!
I kdyz vlastne zadne od skutecneho soucasneho kuraka ![]()
Je pravda, ze ten zvyk z detstvi bych taky mohla mit - chodily jsme s mamkou kazdy vecer pokecat k jeji kamaradce, ktera cudila u otevreneho okna, ta atmosfera mela neco do sebe.
Tata kuraky hodne nesnasi - no samozrejme jeste jako malej skolak pry dost slusne vycudoval…
Ja se casto ozvu a poslu kuraka dokourit cigaretu jinam, jenze si pripadam ja jako ta spatna, ze ho otravuju a nejak ho omezuju. A to jsou u nas na vsech hristich cedule, ze se tam kourit nesmi. Popravde se trochu bojim, ze dostanu na budku, vetsinou huli takovy individua… ![]()
Ty restaurace me hodne mrzi, kdyby to zakazali, tak by byli treba mile prekvapeni, jak by se jim zmenila klientela - pribyli by nekuraci, kteri tam kvuli kurakum nechodi.
Holky jste ale super, ze jste zvladly prestat. Musi to byt opravdu tezky, zavislost je zavislost, me to pripada jako samozrejmost udelat to kvuli detem, ale samo si uvedomuju, ze to kuracku musi stat hodne.
No zrovna nedavno mi bylo spatne, kdyz jsem uvidela tatinka s minimiminkem v kocarku, brecelo a on se ho snazil v kocaru s cigaretou v puse uklidnovat, kupodivu se mu to nedarilo, no comment…
BaraF no tak s tim baksisem do statni kasy to bohuzel neni pravda - cetla jsem naky porovnani, co se vybere na spotrebni dani na cigaretach, tak je jen nekolikatina toho, co se zaplati ve zdravotnictvi na leceni nasledku koureni. To je fakt smutny ![]()
maliko no vazne jsem to nezkousela, a jsem presvedcena, ze bych se na tom zavisla stala, takze ani zkouset nebudu.
To zakoureny obleceni, vlasy… je fakt hnus, nebo jak jste psaly koureni v byte. Ale zase kdyz si chci vyvetrat a nekdo mi sem posila coud z balkonu, tak bych taky strilela ![]()
jojo pravda, vidim to jako osklivou smradlavou vec. Ale bavila jsem se o tom s kamaradkou - nekurackou, ktera chvilinku kourila. Pry to bylo neuveritelny, jak si zapalila, citila se najednou skvele a hrozne ji to najednou myslelo, napadaly ji uzasny veci do prace… Myslim, ze tak to meli i kolegove v praci, takovy trochu doping, kdyz uz ma clovek unaveny mozek, tak si da cigarko a najednou je zase svezi a v pohode a muze dal pracovat, kdezto nekurak se s tim musi vyporadat vynalozenim vetsiho usili. Teda tak jsem to aspon pochopila.
S tema hristema jeste - ja to chapu, mamky doma kmitaji a pak dorazi na hriste, kam muzou deti konecne vypustit a zarelaxovat - no a k tomu potrebuji cigo ![]()