Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Drastický porod
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.2.24 13:02
@LaVida píše:
jenže toto nebyl dotaz, ale věta oznamovací… Ale chápu, jakmile se v debatě začne ztrácet, začne se „kopat“ do blbostí.
Blbosti tu plácáš akorát ty. Nechápu, co by měl kdo ztrácet, mě jste úplně ukradený 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 13:09
@terien píše:
Blbosti tu plácáš akorát ty. Nechápu, co by měl kdo ztrácet, mě jste úplně ukradený
Když tak „mně“ 😘 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 13:19
@terien píše:
Došly argumenty?
takže ti ukradený nejsme 🙄 🤦♀️. Já už se jen bavím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 13:24
Že se na to a na zakladatelku už nevykašlete. Paní napsala v 7/2023 drtivě špatné hodnocení na emimino, pak si možná někde stěžovala. Asi to nemělo obojí patřičný ohlas, jaký očekávala, tak to okopíruje a práskne to do diskuse v únoru 2O24. Být jí, vyhledám pomoc psychologa možná psychiatra. Protože to už není normální. To bude ještě zveřejnovat, až půjde dítě do školy a bude maturovat? Při porodu byly zřejmě nějaké problémy, proč, nemůžeme posoudit, ona a dítě jsou v pořádku, tak fakt nevím, proč se v tom šťourá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 13:33
@šklíbakočka píše: Že se na to a na zakladatelku už nevykašlete. Paní napsala v 7/2023 drtivě špatné hodnocení na emimino, pak si možná někde stěžovala. Asi to nemělo obojí patřičný ohlas, jaký očekávala, tak to okopíruje a práskne to do diskuse v únoru 2O24. Být jí, vyhledám pomoc psychologa možná psychiatra. Protože to už není normální. To bude ještě zveřejnovat, až půjde dítě do školy a bude maturovat? Při porodu byly zřejmě nějaké problémy, proč, nemůžeme posoudit, ona a dítě jsou v pořádku, tak fakt nevím, proč se v tom šťourá.
Já si myslím, že by diskuze asi vypadala jinak, kdybyste nezačaly zpochybňovat a bagatelizovat příběh zakladatelky. Ještě arogantně a povýšeně. Jak ale vyplynulo z diskuze, není, a asi ani nebude jediná, kdo má naprosto hororové zkušenosti. Jakmile tu člověk vyslovil slova jako respekt a empatie, vyletěly jste jak čertík z krabičky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 14:15
@šklíbakočka píše: Že se na to a na zakladatelku už nevykašlete. Paní napsala v 7/2023 drtivě špatné hodnocení na emimino, pak si možná někde stěžovala. Asi to nemělo obojí patřičný ohlas, jaký očekávala, tak to okopíruje a práskne to do diskuse v únoru 2O24. Být jí, vyhledám pomoc psychologa možná psychiatra. Protože to už není normální. To bude ještě zveřejnovat, až půjde dítě do školy a bude maturovat? Při porodu byly zřejmě nějaké problémy, proč, nemůžeme posoudit, ona a dítě jsou v pořádku, tak fakt nevím, proč se v tom šťourá.
Zejo, má se přesně pochlapit a přestat řešit co se ji stalo, však už to nepredela, ideálně zapomenout, on to mozek časem vytěsní 
to je takový zdravý přístup…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 14:16
@terien píše:
Jakože když se zeptá, jestli se ten příběh stal a někdo to potvrdí, tak poruší lékařské tajemství?
Ano, porusi.
Nehlede na to, ze porad je to na urovni „Mana z nemocnice mi rikala“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 14:36
@LaVida píše:
takže ti ukradený nejsme 🙄 🤦♀️. Já už se jen bavím
Jasně, myslím na vás, kudy chodím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 14:37
@Lucie_Sx píše:
Ano, porusi.Nehlede na to, ze porad je to na urovni „Mana z nemocnice mi rikala“.
Samozřejmě, že neporuší. Ale že to tobě nedojde, mě nepřekvapuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 14:45
@terien píše:
Samozřejmě, že neporuší. Ale že to tobě nedojde, mě nepřekvapuje.
musíš hned urazit, viď? Proč člověk diskutuje, když to slušně neumí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 14:47
@LaVida píše:
musíš hned urazit, viď? Proč člověk diskutuje, když to slušně neumí?
Vždyť nediskutuj, nikdo tě nenutí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 14:56
@terien píše:
Vždyť nediskutuj, nikdo tě nenutí
Jak malé dítě na pískovišti 🙄 🤦♀️.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 15:36
@terien píše:
Za to, že to potvrdí nebo vyvrátí? To těžko. Navíc když není žalobce, není soudce.
Opravdu je to hodne nebezpecne nejen pro zdravotniky ale i dalsi zamestnance napr. v bankovnictvi, v soc. sluzbach atd. Nas upozornovali, ze si mame davat pozor i v MHD, o cem se bavime.
Vypada to jako prkotina. Zamestnanec drbne neco potvrdi. Ta to zvelici, prihodi nejake sve domnenky a aby se ji verilo samozrejme uvede zdroj. No a uz to jede.
Dostanes se na koberecek, ani nevis jak. U kolegu jsi za debiIa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.24 16:46
@Anonymní píše:
Zdravím,
podělím se o svůj zážitek s prvním porodem… a zajímaly by mě vaše zkušenosti, příp. kdo zažil taky ne úplně bezproblémový porod či poporodní komplikace, jak se s tím vyrovnává…
a jestli jste našli odvahu k druhému, dalšímu dítkuPřed rokem jsem svedla doslova boj o život. Můj i mé dcery… Dvakrát během 3 týdnů!..
Dle posudku nezávislých gynekologů mi při mé anamnéze měl být proveden plánovaný císařský řez. Od počátku. A to byla ta první a zásadní chyba!!!
Jenže… nikdo ani slovo… a já žila v krásném domnění, že porod půjde přirozeně, protože to je všechno v pořádku…
Porod začal (a vlastně nezačal) odtokem plodové vody. Hospitalizovali mě po příjezdu do porodnice s tím, že se bude čekat… Tak se čekalo.. když se více než 18 hodin nic nedělo, začalo se s antibiotickou profylaxí s tím, že pokud se do rána nic nestane, porod bude vyvolán.
Do rána samozřejmě porod spontánně nezačal, a tak se přistoupilo k jeho indukci. První tableta - nic. Pokud se nic nezačne dít ani po druhé tabletě, počká se dalších 24 hodin. Po druhé tabletě začalo peklo. Jak už to tak u vyvolávaných porodů bývá. Začaly nesnesitelné bolesti. Nic takového jako kontrakce s pauzou. Nepřerušovaná bolest bez přestávky. Jenže.. nic se nedělo.. čípek byl jako zamčený (bodejť by ne, když byl celý zjizvený po konizaci).. byl mi několikrát proveden Hamiltonův hmat.. poznámky typu, že mám takové bolesti právě díky tomu, že je čípek zjizvený… ale hlavně nikdo nic nedělal s tím, že jsem se více jak 4 hodiny od počátku „kontrakcí“ neotevírala. Byla jsem už vyčerpaná z té neustálé bolesti, tak se porodní asistentka se slovy „teď se něčeho chytněte“ rozhodla, že mi mechanicky rukou ten čípek normálně rozruší!!!.. no tu bolest ani popsat nemůžu.. nicméně aspoň mi mohla být aplikována epidurální anestezie a mně se na chvíli velmi výrazně ulevilo… porod začal… vyvstala komplikace s polohou plodu, takže musel být ukončen per VEX… takže nástřih jako blázen.. ale ok, už jsme byly v ohrožení obě dvě - já i malá…
Po bondingu, kdy malou odnesli na oddělení šestinedělí, jsem málem vykrvácela. Po kontrole lékařkami (které po dalším zjištění nebyly ani atestovány) jsem ztratila spoustu krve, byla jsem výrazně anemická, nízkotlaká (tlak nešel ani změřit) a ztrácela jsem vědomí.. odvezli mě na pokoj s tím, že druhý den dostanu transfuze.. nebyla jsem schopná se sama ani posadit na posteli.. dali si ale na čas, než mi ty dvě jednotky krve dali…
Třetí den po porodu večer u mě proběhla vážná krvácivá epizoda, tudíž byla možnost, že následující den ráno mě bude čekat revize dělohy pod narkózou.. o tom ale rozhodne ultrazvukové vyšetření.. ráno přišla mladá paní doktorka (která po zjištění byla PŮL ROKU PO ABSOLVOVÁNÍ LÉKAŘSKÉ FAKULTY!!!, takže absolutně bez zkušeností) a SAMA bez dohledu provedla ultrazvukové vyšetření s tím, že je vše v pořádku a můžu jít domů.. do domácího léčení mě propouštěli s hodnotou Hemoglobinu 74 g/l!!!… a 3 týdny po porodu mě čekal druhý boj o život…
Velmi vážně jsem zakrvácela, tudíž jsme jeli okamžitě do nemocnice na vyšetření… Vyšetření proběhlo, kde mi na ultrazvukovém záznamu sama paní doktorka ukazovala, jak mám dělohu doslova napěchovanou krví a sraženinami a že tam možná zůstalo něco po porodu.. dostala jsem tedy injekci podporující stahování děložního svalstva a poučení, že budu hodně krvácet a „to chceme“.. když jsem se lékařky zeptala, co to znamená „hodně krvácet“, tak řekla že dost a že je to žádoucí.. propustila mě domů s tím, že mám ráno přijít na kontrolu.. krvácení se opravdu rozjelo tak, že jsem utrpěla velmi vážnou ztrátu krve, ztrácela jsem vědomí a musela být RZS transportována do nemocnice, kde mi byla provedena akutní revize s výsledkem, že mi tam po porodu nechali kus placenty, která byla stále cévně připojena k děloze.. jenže to nebyl malý kousek, ale kus o velikosti 50×60 mm… po porodu mě ujišťovali, že placenta vyšla celá, potom to „odborné“ ultrazvukové vyšetření před propuštěním domů.. s Hemoglobinem jsem se dostala na hodnotu 60 g/l (spodní hranice normální hodnoty u ženy je 120 g/l!!!)… dostala jsem další 3 jednotky krve a byla hospitalizována po dobu 3 dní.. bez možnosti mít svého 25 denního novorozence u sebe, tudíž přišla ztráta laktace a o psychickém dopadu nemluvě…
S hodnotou hemoglobinu jsem se na spodní hranici normálu dostala až po půl roce od porodu… psychika už asi celkem ok, až na ty vzpomínky, který se teda intenzivně vracely teď leden/únor, co to bylo rok od té hrůzy… nicméně ráda bych, aby dcera nebyla jedináček…
Chápu, že tě to traumatizovalo..taky jsem měla vyvolaný porod, kontrakce v pohodě, žádná soustavná bolest.. nicméně..zkus se na to podívat takhle: přes oheň a trny ses dočkala zdravého dítěte, to co pár z holek nemá.. to že si to vůbec prežila by tě naopak mělo posílit a ukázat tvou sílu..ano, litovat se určitou dobu je v pořádku..ale pak se zvedni a řekni si „ty kraso, tak mě evidentně na druhou stranu nedostane ani banda lemplu z porodnického“..příběh uzavřen..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
