Dráždivé X náročné miminko?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

Anonymní

3.1.24 21:24

načítám...

DráždivéXnáročné miminko?

Ahoj, jaký je mezi tím rozdíl? Vaše zkušenosti? Kdy došlo ke zlepšení a nebyl jen celodenní pláč?

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Anonymní

4.1.24 08:24

načítám...

Ahoj, já měla velmi náročné miminko, vlastně furt mám :lol: Malé je teď rok, a zlom nastal od toho 7. Měsíce si myslím. Dráždivá miminka špatně reagují například na hluk, a jsou hodně uplakaná. Já s tím byla u mudr., nicméně na neutologii nás neposlali, a od toho 7. Měsíce je to mnohem lepší. Teď už je jen ukřičená, prostě piští :lol: a pokud není po jejím, nebo jí seberu něco co moc chce, tak se vztekne, ale to je podle mě úplně normální.. První půl rok byl ale mazec, to jsem myslela že zcvoknu, brečela fakt skoro pořád a kvůli všemu, byla i hodně lekavá, nesnášela vysavač, mixér, fén, hrozně se bála. Postupně to odbouráváme, vysavač už úplně v pohodě, fén taky, teď už se bojí jen mixéru :lol:

Citovat
Upravit

Anonymní

4.1.24 12:16

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj, já měla velmi náročné miminko, vlastně furt mám Malé je teď rok, a zlom nastal od toho 7. Měsíce si myslím. Dráždivá miminka špatně reagují například na hluk, a jsou hodně uplakaná. Já s tím byla u mudr., nicméně na neutologii nás neposlali, a od toho 7. Měsíce je to mnohem lepší. Teď už je jen ukřičená, prostě piští a pokud není po jejím, nebo jí seberu něco co moc chce, tak se vztekne, ale to je podle mě úplně normální.. První půl rok byl ale mazec, to jsem myslela že zcvoknu, brečela fakt skoro pořád a kvůli všemu, byla i hodně lekavá, nesnášela vysavač, mixér, fén, hrozně se bála. Postupně to odbouráváme, vysavač už úplně v pohodě, fén taky, teď už se bojí jen mixéru

Děkuji za odpověď. Tak to naše se vysavače ani ničeho podobného nebojí, ale také se začala lekat a málo spí. A taky dost pláče.

Citovat
Upravit

monikek

224

5.1.24 22:00

načítám...

Zdravím, moje první dcera byla strašně náročné miminko. Co půl hodiny chtěla být u prsa, spala jen na mě nebo v jedoucím kočárku. Jak se s kočárkem zastavilo, přejel nějaký hrbol, někdo zakašlal, byla vzhůru. Spala max půl hodiny. Do deseti měsíců jsem byla už chodici mumie. Pak přišel ve dvou letech vzdor. Extrémní scény. Řev nekontrolovatelně klidně půl hodiny několikrát denně. Válení po zemi. Do jejich šesti let nekontrolovatelná střela. Klidně by skočila pod auto. Pytel vybuchujících emocí. Pak chvíli zklidnění. Cca v osmi letech opět vzdor, vztek. Nedalo se s ní nic řešit. Kolem deseti let byl chvíli klid, i přes její extrémně cholerickou povahu. Teď ji bude za chvíli dvanáct let. Už půl roku ji drtí puberta a další kolotoč pláče a smíchu. Jinak je to človíček plný fantazie, představ, hlubokých nestabilních citů, ale také okamžitých nápadů a tvůrčích řešení. Dle mého je to vše o povaze dětí, se kterou se rodí a se kterou budete bojovat nebo se ztotožňovat celý život. Některé jsou klidné už od narození. Jiné úplný opak. Prostě se s tím člověk musí poprat. Musí vydržet. Zatnout zuby. Být oporou. Plakala jsem a stále pláču nesčetněkrát do polštáře. Mám ještě další dvě mladší dcery. U nich jsem nic podobného nezažila.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

6.1.24 23:10

načítám...

@monikek wow. Máte můj obdiv, musí to být velmi náročné. Spala vám dcera takto špatně i přes noc? Naše dcera se budí po půl hodině, ale v noci spí a občas se dá i douspat přes den. Nebudí ji sice hrboly, ale vše ostatní ano. Nemohu ani zakašlat a lekne se a pláče. A taky dost pláče. Plakalo se u vás taky denně?

Citovat
Upravit

monikek

224

7.1.24 21:51

načítám...

@Anonymní píše:
@monikek wow. Máte můj obdiv, musí to být velmi náročné. Spala vám dcera takto špatně i přes noc? Naše dcera se budí po půl hodině, ale v noci spí a občas se dá i douspat přes den. Nebudí ji sice hrboly, ale vše ostatní ano. Nemohu ani zakašlat a lekne se a pláče. A taky dost pláče. Plakalo se u vás taky denně?

Přes noc se mi budila co třičtvrtě hodiny. Takže tak cca 8 až 10 krát za noc. Spánek ve dne byl o trochu lepší. Pokud ji nic neprobudilo, jako zvuky, zastavení s kočárkem
apod, tak zvládla i hodinu a půl až dvě. Ona měla v noci celkově hrozně špatný spánek. Kolem dvou let se budila nočními děsy, kdy klidně hodinu křičela a nešlo ji probudit. Celé to bylo umocněno atopickym ekzémem a poté astmatem, kdy prokaslala celou noc. A ve dne byla neustále nespokojená. Pořád ji něco vadilo. Že na něco nedosáhne, že něco chce a neví co. Je fakt, že ona vždy řešila své emoce vzteklým řevem. Vlastně nikdy moc neplakala žalem, spíš vztekle. A to vlastně do teď.