Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
prosím o radu. Story je klasická tak to nebudu rozepisovat: proste kolika, řev balón a unavení rodiče. Na večerní uspávání se chystáme na Estivilla, ale chci se zeptat zda máte někdo zkušenosti s odnaučováním drncání v kočárku. Vojtíškovi bude 6m a v kočárku spinká rád, problém je s uspáváním. Všichni tu píšou jak děti spinkají v kočárku samy, já však začínám každou procházku 5-20 minutami docela drsným drncáním na patníku nebo kořenu či drnu. Jsem u nás v parku posměchem a to nemyslím na to že bych se vydala někam mimo a jela třeba MHD? Jsem z toho už zoufalá. Občas se navíc stane že se po 40min probudí a pak musím uspávat znovu ![]()
Myslíte že ho mám nechat vyřvat? Metoda postupného ubírání intenzity drncání nezabírá, když chce spát tak se musí drncat a čím míň drncám tím víc řve..
Mně dítě uslo jen na kostkách na NÁMĚSTÍ! Jezdila jsem dokola jak blb třeba hodinu, byla jsem ráda, že usla a bylo mi fuk, jakým to bylo způsobem. Bez kostek to zvládla kolem roka a to jsme pak stejně přešli na jeden denn spánek v posteli.
O Estevillovi máš něco nastudováno? Mimo jiné píší, že dítě musí být v pořádku a nic ho nesmí bolet. Takže jestli má koliky, tak bych do toho já osobně nešla.
Dcerka teda usnula sama, ale uplně nejlíp když se jelo po dkažbě. No a ale nesmělo se zasttavit, takže v krámě a kdekoliv jsem pořád popojížděla. Vždycky jsem si ve frontě udělala malý místo a pak popojížděla. Záviděla jsem maminkám co seděly na lavičce a četly si. Jakmile jsme dojely domů tak řev a konec spánku. Jedině si myslim že vydržet až povyroste, jinak rada fakt nevim.Jo a kočárek už jsme skoro v roce nepoužívaly.
@micelinka píše:
Mně dítě uslo jen na kostkách na NÁMĚSTÍ! Jezdila jsem dokola jak blb třeba hodinu, byla jsem ráda, že usla a bylo mi fuk, jakým to bylo způsobem. Bez kostek to zvládla kolem roka a to jsme pak stejně přešli na jeden denn spánek v posteli.
O Estevillovi máš něco nastudováno? Mimo jiné píší, že dítě musí být v pořádku a nic ho nesmí bolet. Takže jestli má koliky, tak bych do toho já osobně nešla.
koliky už jsme se naštěstí zbavili:-)
Myslím, že s tím nic nenaděláš.
První syn v kočárku na kořenech usnul hned, na rovině za dlouho, ale pak se muselo pořád jezdit a popojíždět, jinak se vzbudil. Mladší syn usínal na kořenech okamžitě a pak už se jezdit nemuselo. Taky se někdy stalo, že se za půl hodiny vzbudil, tak jsem rychle vyběhla na kořeny (máme za domem les) a zpátky a spal dál.
Spánek se u nich mění, když třeba začínají růst zuby, tak nespí tak tvrdě a častěji se budí, když jim něco je, stačí trochu rýma, tak taky.
Většinou jsem to vzala jako fakt, že musím chodit na procházky, aspoň jsem něco dělala pro zdraví.
V roce jsme už kočárek na spanní denně nepoužívali.
Vyřvání jsem zkusila jen jednou (taky jsme byli unavení a četla jsem o zázračné Estivillově metodě), ale ta asi není vhodná pro všechny děti, resp. rodiče. Sice jsme u syna seděli u postýlky a hladili ho, ale on tak strašně plakal a chtěl k nám, že se pak pozvracel, usínal opřený ve stoje v postýlce, bylo nám strašně. Už nikdy jsme to pak nezkoušeli a uspávali jsme děti buď na klíně nebo v posteli, že jsme si k nim lehli.
Obecně nemám ráda, když děti brečí, spíš se jim snažím pomoct, proto tyhle metody asi nejsou pro mne.
Taky jsem někdy z dětí na prášky, jenže jednak to strašně letí, starší syn už se pomalu nepřitulí, a pak každou chvíli vidím nějakou reportáž o nemocných dětech nebo nějakých neštěstích, to se vždycky vrátím na zem a říkám si, že se nezblázním, když dítě uspím v klidu bez řevu místo toho, abych si uvařila kafe a čumákovala na nějakou blbost v televizi.
Jezdit po drnech jsem teda nemusela, ale drcání potřeboval, aby usnul líp, jinak docela brečel. A pak se musela hlavně pořád jezdit a dávat bacha na štěkavý psi. A když pršelo, tak jsem 2 hodiny v kuse pochodovala v podchodu sem a tam. Doma prostě nespal. Kdepak si někdy v parku sednout na lavičku. Ještěže už jsou ty časy pryč
Myslím, že s tím nic nenaděláš, přejde to samo asi časem…
A vyřvávací metody nám nezabíraly a upřímně jsem na ně neměla ani nervy…
Jojo, to znám, v poledne malý usnul do podzimu (15 měsíců) pouze v kočárku za mohutného drncání přes dlaždice na naší zahradě. V postýlce řev, na to jsem neměla nervy a všem okolo jsme tvrdila, že mně prostě takhle spát nebude. Večer díky Eastwillově metodě usínal předpisově sám a bez křiku. Tak jsem se jednou zapřela (venku dvoumetrová závěj, ve které se technicky prostě jezdit nedalo
) a nasadila - tentokrát pečlivě - Eastwilla i v poledne a ejhle. Nejde o žádné vyřvávání, kdy ho hodíš do postýlky a nazdar. První den jsem tam chodila 40 minut, druhý den usnul po čtvrt hodině, třetí den pět minut, od čtvrtého dne spí sám. (Náš prcek je od narození velmi často nemocný, takže jsme uspávání učili opakovaně, kamarádky holčička takhle díky Eastwillovi spí už dávno). Naučila jsem se ten postup opravdu zpaměti a nic nevynechala. Je to hlavně pro malého, při užívání téhle metody se mu neuvěřitelně zlepšilo spaní i právě během nemocí. Občas jsem večer viděla, že mu je opravdu hodně špatně, ale pak převládl tento rituál a krásně usnul. Jo a asi ta informace, kterou čekáš, ano, díky tomuto stylu usínání se samozřejmě odvykl na drncání v kočáru.
Takže na Tvém místě bych dala Eastwilla večer i v poledne, ať v tom nemá zmatek. Stáhni si z uloz.to knížku Každé dítě může dobře spát, tam je naprosto všechno.
Dekuji vsem moc za prispevky.
Girly jaky myslis ze by mel byt casovy odstup mezi Estivillem vecer a v kocarku? Dala bys to hned po sobe ten dalsi den?
Knizku mam peclive nastudovanou a k tomu trpeliveho a klidneho tatinka tak doufam ze to spolu nejak dame.
Naše malá si zvykla na jízdu na zámkové dlažbě, pač je všude…všichni mi říkali! to si si jí špatně naučila" jenže já jí nic neučila, kudy jsem měla jezdit. U babičky kde chodníky nejsou jsme museli jezdit jedním kolem v trávě aby to drncalo.
ale přešlo jí to tak v 1/2 roce, ted jí stačí když jede.