Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Druhé dítě po delší době
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.2.20 16:42
Ahoj tak já teď čekám druhé dítko po 12 letech 
a sice jak píšeš tak se bojím, ale zároveň těším se a snažím se si to užívat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 16:43
Mám děti od sebe o deset let. Taky jsem musela vše nakoupit znovu. A s druhou dcerkou jsem byla od začátku na rizikovém a dvakrát hospitalizace. Tak docela náročné, ale neměnila bych.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 16:45
Ja taky skoro po 12ti letech. A musim rict ze ten zacatek byl zajmavej 
zvykla jsem si na pohodu a odvykla od miminek, byla jsem lehce vyplasena
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 16:46
Prosím tě drtivá většina lidí má dvě a více zdravých dětí. Klid. Ta změna režimu bude asi krušná, ale mimino ti to vynahradí 
(napsal někdo, kdo je od 4 od rána vzhůru a sotva plete nohama )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 16:51
Jo a je to super. První už je samostatné, samoobslužné, nemít školu přes rušnou silnici, tak do a ze školy už chodí samo. Mám celý půlden jenom na miminko, neřeším mimčo a batole k tomu. Vařím v jednom, drobná jídla typu namazat chleba zvládne velké samo, stejně jako se obléct, vykoupat, vyčistit zuby, naskládat čisté prádlo do skříně. V případě potřeby krátce pohlídá (před obchodem apod.). Jo, všecko jsem sice pořizovala nanovo, ale zas většina okolí už měla odrodíno, takže se rádi zbavovali kousků po svých dětech.
Za sebe jsem vyklidněnější, už tuším, do čeho jdu a co mě čeká, nějaké kramaření mě nerozhází. Vím, že děti neumřou na křivý pohled nebo chytnutí o pár centimetrů jinde, neplaším z první teploty a rýmy.
Sice takový veliký rozestu nebyl v pplánu, ale stalo se u nás odobně jako vám - velké zdravotní problémy, nemožnost druhého a pak zázrak. A on to zázrak je. Takže ač to nebyla má volba, užívám si to a vidím, že to má mnoho výhod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 16:53
Mám bráchu mladšího o 7 let, nesnášeli jsme se. Od jeho 18 už to jde. Chodil na mě žalovat, že mu ublizuju, nebyla to pravda a on se mi smál, když jsem dostala trest. Nikdy ho nenachytali. Nezapomeň na první dítě, venuj se mu i nadále, bude to velká změna i pro něj. Tak bacha. Dnes už to neřeším, ale tenkrát se mi obrátil život naruby. Jo a větu Jsi starší, musíš být rozumnější! zkus nepoužívat. Nesnáším ji ještě teď 😄 Preju zdravé miminko a gratuluji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 16:55
Mam 2 dcery po 2 letech, třetí je 8 let od prostřední. A kdybych si mohla vybrat, rodim jen s velkým rozdílem. Tyx2 byly mazec, vlastně si ti skoro nepamatuji, jaky to byl fofr. Zato ted si to náležitě užívám, starší holky jsou samostatné, pomůžou mi, postarají se, nezarli, malou miluji, nesouperi s ni, vse chapou. Takže znam obě varianty a za me je urcite lepší větší věkový rozdíl…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.20 17:03
Mám od sebe 8 let. A vše dobrý. Taky jsem kupovala všechno znovu.
- Citovat
- Upravit
28.2.20 17:09
Mám holky od sebe 25 let a taky, prostě obavy neměj, začneš vše od začátku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 17:14
Cíleně mám děti od sebe 6 let, starší je pro malou animátor, můžu ji nechat s ním a jít do sprchy, se psem… větší problém mi dělají ty roky mě 
ráda jsem nakoupila vše znovu. Stejnak to bylo jiné pohlaví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
shadowbabe
28.2.20 17:28
Dcera měla v říjnu 6 let, dlouho jsem na ní čekala a tak byla moje vymodlená. Teď jsem ve 22 tt, neplánovaně přes tělísko Ale druhé jsme chtěli a asi to byl osud. Nemám po ní vůbec nic kromě hrazdičky, fusaku a odrážedla. Takže vše dá se říct nanovo shánět, naštěstí plno věcí se dá za pár korun z bazárku, kočárek mne nadchnul ještě v prvním trimestru a tak nějak už je nám asi souzený Bývalo mi hodně zle na začátku, pak začátkem druhého trimestru mne chytly záda, mám velký výhřez plotének a to byla mňamka, doslova jsem lezla po čtyřech 
Pak to polevilo a šup velký zánět moudráku, který se musel nakonec vyřezat. Teď už je lépe, občas jen odpo bývá nevolno, teď s láskou vzpomínám na těhotenství s dcerou, kdy mi vůbec nic nebylo Čekáme chlapečka, daří se mu dobře a je dle vyšetření zdravý. Ségra už se ho nemůže dočkat a tatínek taky Jedinou mojí starostí je samotný porod, protože s dcerou to nebylo růžové a nakonec se narodila císařem, tak snad teď už si tolik " neužiju "
- Citovat
- Upravit
Lorellin
28.2.20 18:35
Ja mam holky od sebe 11 let…maly bude 10 mesicu a zatim je to super 😁
- Citovat
- Upravit
28.2.20 18:47
Mám kluka o necelých 11 let staršího nez teď holku 7 měs a je to pecka. Malej ségru miluje a už i občas chvíli pohlída 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.20 21:34
Vubec bych se nebala. Maly ma pristi tyden 9let a vcera jsem mu porodila brasku. Byl strasne nadseny, uz rano se ve skole chlubil, ze ma brasku a kdyz odpoledne dohel s manželem, tak chtel chovat, furt hladil a byl neuvěřitelně stastnej. Ja chtela druhy driv, manzel9vi to bylo jedno. Bohužel se jako u starsiho syna nezadarilo hned a teprve po 3letech manzel souhlasil s umelym a to se povedlo hned na poprve.
Co musim nechat, prvni těhotenství pohodicka, kdezto tohle jsem protrpela. Prvních 18tt jsem mela sileny nevolnosti, pak 3tydny parada a od 21tt prisny klidovy rezim pro vysoke riziko potratu/předčasného porodu. No a nakonec vyvolávaný porod den po terminu znovu pro nevolnosti.
Ale ted kdyz na nej koukam, vim, ze mi za to vsechno stal. Starsi je nadsenej, manzel hrdy a ja mam pocit, ze ted uz jsme kompletní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahoj, je tady nějaká maminka, která má děti třeba 7 let od sebe? Já už mám dítě v první třídě a teď čekáme druhé. Pro mě to bylo obrovské překvapení, žila jsem s tím a zvykla jsem si na myšlenku, že druhé nikdy ze zdravotních důvodů nebude a sama sebe jsem přesvědčila, že ho ani nechci.
Teď z ničeho nic jsem otěhotněla a pořád se s tím nemohu smířit. Od začátku mám problémy, jsem teprve v pátém měsíci a už beru léky na tlak kvůli pozitivnímu screeningu na preeklampsii, sama jsem nemocná a brala jsem antibiotika…
Prostě mi od začátku připadá vše špatně i když se dítě zdá zatím zdravé a všichni mi tvrdí, že je vše v pořádku.
Další věc je, že mám hrůzu z toho, když si představím, že se budu zase starat o miminko, teď, když už jsem zvyklá na ten klid
Ani už nemám žádnou výbavu po prvním, takže je třeba úplně vše koupit.
Měla jste některá taky obavy, které pak prostě přešly a vše se změnilo v těšení?
Možná to je tím, že mám prostě hrozný strach, že nebude vše v pořádku, že prostě nemohu mít takové štěstí a mít dvě zdravé děti.