druhé rizikové těhotenství

1782
25.12.07 16:56

druhé rizikové těhotenství

Ahoj maminky,
jde na mě trošku depka. Mám krásnou 15-ti měsíční holčičku. První těhoteství bylo rizikové, skoro celé jsem ho proležela v nemocnici. I přesto, že jsem jen odpočívala, tak jsem krvácela (začala jsem od 11tt). Nejdříve se mi dělaly hematomy, pak jsem krvácela s placenty, ve 26tt mi odtekla plodová voda. Ale i přes veškeré komplikace jsem porodila zdravé dítě.
Teď jsme se rozhodli pro druhé dítě, ať jsou dva roky od sebe. Kupodivu jsem i přes kojení otěotněla za 1,5 měsíce (první těhu se zadařilo až po 3 letech).
Vubec jsem si nepřipouštěla, že by mohlo být i druhé těhu rizikové. Ale bohužel stalo se. Jsem v sedmém týdnu a hematom obkružuje 1/3 plodu. Sice se po dvou dnech lehce zmenšil, ale i tak si neumím představit, jak budu zvládat péči o Barunku. Do 10 ledna je manžel doma, tak se v nemocnici zaručil, že mě na nic nenechá šáhnout, abych mohla na vánoce zustat doma. Ale pak i přes veškerou manželovu pomoc musím zvládat peči o malou přes den sama (bohužel nemám nikoho, kdo mi mohl pomoct nebo pohlídat).
Tak by mě moc zajímalo, jestli máte podobné zkušenost. A jak jste to zvládaly. Mám s toho strašný strach, chci, aby o Barunka měla krásné dětství. Ale nechci přijít ani o druhé mimi.
Tak si říkám, jestli jsem neměla s druhým dítětem ještě počkat, ale tak moc chceme s manželem další ditě a spnit si tak sen o velké rodině.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

380
25.12.07 20:27

Lucikry, a co babicky? Ani jedna?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1782
25.12.07 20:38

Moji rodiče nemají zájem. Manželova babička nežije (dokud žila Barunku milovala a pomáhala). Manželuv děda žije s náma, ale chodí o berlích, takže malou tahat nemuže. Ale snaží se malou aspoň trošku zabavit.
Jinak manžilek je zlatej, pomáha ze vším. Umyje okna, uvaří. Ale někdo nás musí živit, že :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
380
25.12.07 20:57

A neslo by to s vasima urovnat? Kvuli tomu miminku, tobe i maly? A manzelovi rodice? Kamaradky, a jako posledni moznost jesle nebo pani na hlidani…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
73
26.12.07 08:28

ahoj,
aj u nas je to podobne. pve rizikove, druhe som dufala, ze nebude a stalo sa, uz od 6. tt. starsie dieta neskutocne zive, rodicia daleko. poradit neviem, nejak to zvladame, ale citim sa fyzicky a zial aj psychicky dost zle.
drzim palce!
angie

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
26.12.07 09:12

Nevím, co poradit, ale pokud není možná pomoc od příbuzných, zkusila bych poprosit aspoň o drobnou pomoc kamarádky. Třeba když je nějaká taky na mateřské, mohla by vzít Barunku na procházku spolu se svým prckem, apod. Když jde o život druhého mimi, myslím, že pomoc neodepřou. Zkus to! A jinak přeju, ať se druhému miminku daří a ať tyhle trable překonáte. Katka

  • Nahlásit
  • Citovat
4055
26.12.07 09:57

tak nějak jsem na tom trošku podobně, ačkoliv starší dítě je starší. Řešení žádné, manžel obětavý, „bohužel“ musí do práce… Řešení, je to krutý, ale prostě jsem se musela naučit to brát tak, že pokud druhý má být, tak bude i přesto, že nebude mít ideální podmínky… Faktem je, že spíš mám pak problém sama se sebou, výčitky svědomí, skomírající zdraví, psychika v tahu…
NiKi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2093
26.12.07 12:44

Ahoj holky, jsem další do party :? .
První těhu po IVF-ICSI, do 12tt hrozící potrat, pak vše ok kromě porodu - CS pro abrupci placenty, byl zázrak, že jsme to oba přežili.

Teď - v 9tt zase po IVF, zase špiním, v 7tt jsem krvácela. Snad to je z děložního čípku, dr. tam objevil polyp, takže prý nic vážného. Nicméně jsem zase riziková těhule, jednak po IVF a taky kvůli té abrupci placenty. Moji rodiče 200 km daleko, manželovi sem tam pomůžou, ale spíš sporadicky. Manžel pracuje až se z něj kouří, holt nedá se to jinak, z něčeho žít musíme. Zařídila jsem paní na úklid a žehlení, to je velká pomoc, ale chápu, že ne pro každého je to možnost. Malému jsou čerstvě 3, takže už naštěstí hodně věcí zvládá sám, na dopolko chodí do školky (akorát je zatím stejně hodně doma, teprve se „imunizuje“).
Nejhorší je pro mě psychika, nejsem na tom úplně nejlíp, místo, abych si užívala těhu a byla ráda, že se to po IVF podařilo, tak se pořád pozoruju a bojím se, že to nedopadne :cry: . Potřebovala bych ty splíny zahnat nějakou činností (výlet, úklid atd.), ale mám se šetřit, takže to nehrozí.

Ale je fajn vidět, že v tom nejsem sama a ono i takhle se z toho „vypsat“ je fajn a hned je o něco líp :D .

Všem vám držím palce, ať se miminkům v bříšku i vám daří co nejlíp!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16742
26.12.07 13:22

Ahoj,
já měla první těhotenství taky rizikové a i když doufám, že to druhý nebude tak bych na to nikdy nezapomněla a počítala s tou horší variantou. A proto bych se do něj nehnala tak brzo.
Potom se prostě už radit nedá. Nikdo za tebe nebude dělat všechno. To by si manžel musel vzít nepalcený volno na 9 měsíců :lol: A to nejde že jo…
Podle mě je to trochu hazard a risk, ale to je můj názor. Poradit se podle mě nedá nic. Když nemáš nikoho kdo by ti pomohl, tk to prostě musíš nějak zvládnout sama no. Proto je lepší počkat alespoň do doby kdy dítě chodí na celý den do školky a je alespoň částečně soběstačné…
Nejlepší řešení se mi zdá brát to jako Nikina-prostě pokud má být bude, ale z vlastní zkušenosti vím, že to není tak jednoduché jak se řekne.
V každém případě přeju hodně štěstí :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2857
26.12.07 16:19

Ahoj

Bohužel nezáviděníhodná situace :o()…rizikové těhu jedna z věcí, které jsem zvažovala než jsem podruhé otěhotněla. První jsem neměla sice rizikové, ale začátek 14 dní a pak od 30 týdne jsem občas byla hospitalizovaná - zpočátku kvůli prasklé cystě, ke konci pro rozvíjející se preeklampsii.
Já naštěstí měla a mám svou mámu hned vedle v baráku, a je v důchodě a vždy ochotně a ráda pomůže, takže jsem do toho šla… vyšlo to a hospitalizovali mě až ke konci těhu kdy porod rovnou vyvolali opět kvůli zdravotním potížím…
Chápu že je to těžká situace a že pokud chcete dvě děti brzy po sobě, museli jste to risknout. No bohužel ne každému to vyjde. a třeba i holčina co chodila s náma do diskuse proležela od 25 tt téměř 8 týdnů v nemocnici - horzil předčasný porod. O jejího prvorozeného kterému byl sotva rok a půl se staral manžel, který si musel vzít volno z práce.

Nechat prostě co nejvíc toho půjde na bedrech ostatních - paní na uklízení není taky špatná… určitě to bude těžký, ale musí to přece jít. Pokud si můžete finančně dovolit klidně i paní na hlídání.. ve tvé situaci by pro MĚ bylo prvořadé zůstat doma - klidně i ležící - protože jen tak bych mohla s prvním dítětem trávit nejvíc času, a dělat vše tak abych si pak nemusela vyčítat, že jsem třeba o druhé mimi kvůli nedodržení rad lékařů přišla…

Takže hodně sil a hlavně co nejmín zdravotních problémů.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7249
26.12.07 19:15

Ahoj,
tak já to měla taky. První těhu rizikový od 20. týdne, kdy jsem se začala otevírat. Dvakrát jsem ležela v nemocnici, jinak doma. Ale dalo se to, bylo to první dítě.
Když jsem otěhotněla podruhý, bylo holce 1,5 roku a hrozila jsem se toho, že dopadnu stejně. Kontrola ve 20. týdnu dopadla dobře, ale už ve 24. to stálo za prd. Měla jsem nějaký blbý nález, ale doma jsem moc neležela. Pak jsem přišla asi za dva týdny k dr., že mě bolí břicho a skončila jsem na 10 dní v nemocnici. :evil: Manža si musel vzít na mě paragraf a být s holkou doma. V nemocnici mi našli nějaký zánět, který způsoboval zkracování čípku, tak mi dali antibiotika. Pak mě pustili domů, ale s tím, že musím ležet. S manžou jsme si mysleli, že v jednom měsíci mu paragraf proplatí jenom na 9 dní a pak by byl doma zadarmo, takže šel do práce. A já místo ležení jsem se starala o 2. letý dítě. Další kontrola u dr. taky dopadla hrozně, zánět se vyléčit nepodařilo, takže další ležení. Jelikož už byl novej měsíc, vzal si manža znova paragraf na 9 dní, ale to už jsme věděli, že stačí jít na 1 den do práce a může nastoupit znova. Takže byl 1 den v práci a pak doma znovu. Sice v práci nebyli moc nadšený, ale nic jinýho se dělat nedalo. Paragraf mu skončil těsně před vánocema a teď má normálně dovolenou.
Naštěstí další kontrola dopadla už dobře, ležet nemusím. Ale k dr. jdu v pátek, tak jsem zvědavá. Ale přiznám se, že i kdybych musela ležet, tak to prostě risknu. Přeci jenom jsem už ve 34. týdnu, takže těch minimálně 14 dní to vydržím.

S tím buď a nebo jsem si říkala taky, dokud jsem nebyla tak ve 26. týdnu. Možná je to hnusný, ale radši bych potratila třeba ve 4. měsíci, než v 6. měsíci rodit a bát se, že bude dítě postižený. Takže pak už se na to musí brát ohled.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1782
27.12.07 20:07

Moc Vám děkuji za odpovědi, bohužel mimi si to rozmyslelo a už je v nebíčku. Na další si raději chvilku počkám, až bude barunka starší. Sice jsem chtěla děti dva roky od sebe, ale nedá se nic dělat.
Potrat sice bolí, ale naštěstí už jedno dítě mám. A raději, že jsem o to přišla teď, než později.
Otřu slzy a jdu dál bojovat.
Děkuji za odpovědi.
Lucka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama