Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Asi by zalezelo, jestli nejsou deti treba hlucne. To bych volila radeji mensi dum, nez byt. Ale urcite se prestehovat podle potreb rodiny. Vozit hodinu, pokud vas v miste nic nedrzi, bych nechtela.
@Anonymní píše: Více
zahradu ocení malé děti, větší už to tam moc bavit nebude, přestěhovala bych se do města
To hodně záleží jaké děti mají diagnózy a jaké výhledy máte do budoucna.
Třeba dítě s PAS bych do bytu se sousedy stěhovat nechtěla.
My měli kliku. Dovolili jsme si malý RD s malým pozemkem ( máme tedy i psy). My do bytu jít nechtěli a pro některé z našich dětí by to těžké.
My tedy místo volili kvůli kroužkům, školám a možnostem.
Rodinu na pomoc jsme neměli nikdy - on specifické dítě zase nikdo moc hlídat většinou nechce
- nebo u nás to taky bylo.
@Anonymní píše: Více
Podle mě jste neměli plán žádný, natož dobrý. Hlídání, školy a kroužky byste museli řešit bez ohledu na speciální potřeby dětí.
@hanka.br. píše: Více
Tak zdravé děti mohly chodit do školy v místě bydliště. Já třeba ani netuším, jak daleko máme nejake speciální školy a školky a ani mne to při hledání bydlení nenapadlo. Zajimaly mně normální školy, školky, kroužky atd.
Je to PAS a ještě přidružené potíže. Školku máme hned vedle domu. Bohužel - dojíždíme hodinu do speciální. Mě tohle prostě nenapadlo, člověk počítá s tím, že děti bude mít zdravé.
Dům má spoustu výhod jak pro děti, tak pro nás. Akorát nevím, zda bychom dlouhodobě zvládli takto všude dojíždět.
@Anonymní píše: Více
A jsou hlučné? To opravdu zvazte pri tom vyberu dum vs byt.
Těžká situace… člověk prostě dopředu neví, jaké se mu narodí děti…
Mám taky jedno dítě s PAS a druhé s jinou vážnou psychickou diagnózou a musím potvrdit, že v tomto případě je daleko lepší dům než byt.
Píšeš že máte velký krásný dům se zahradou - takže máte taky asi na to, utáhnout veškeré výdaje…co manžel, zabezpečí vás?
Domu bych se nevzdávala…
Ano manžel nás zabezpečí. Máme dům v oblasti, kde jsou nemovitosti značně levnější (na horách). Někde u většího města bychom si ale dům opravdu dovolit nemohli. Takže přemýšlíme no. Pro naše děti je to tady ideální, akorát my rodiče skrz to dojíždění, abychom časem nelitovali.
@Anonymní píše: Více
A ty si myslíš že ve městě se nedojíždí? Cesta do speciální školy dopravou trvá 40 minut, dcera vyjde v 6.45 a u školy je kolem 7.25,a do školky mě to i z cestou trvá taky skoro půl hodiny.Domu bych se nevzdávala, v bytě nevíš na jaký narazíš sousedy. Chápu že je ve městě vše více dostupné, ale třeba různé terapie mám hned po ránu skoro u školky, po terapii dám malou do školky, skočím nakoupit, doma se sotva otočím a zase pro ni peláším. Takže i když bydlím ve městě tak moc času neušetřím. Pokud nemusíš akutně do práce, tak bych to raději řešila takhle.
@Anonymní píše: Více
Ve městě taky nemusí být na každém rohu speciální školka, škola…
Ahoj, ono je to dojíždění kolikrát fakt naprd. Bydlím 10 km od Prahy, nejstarší dítě má školu vzdálenou 10 km, MHD je to na hodinu. Vozím jí, takže to máme na čtvrt hodiny. Další se teď chystám dát na jiný 8L gympl a pokud to vyjde, tak to je od nás 16 km, MHD opět na hodinu, budu zase vozit a to je 20 minut. Jezdí nám sem příměstský pražský spoj 3×x, ale každá trasa s přestupem a ještě každodenním zpožděním, kdy to pak na sebe nenavazuje. Oba gymply jsou to nejbližší, co tu je, ale dojíždění se nevyhneme.
Ještě dodám, že též bydlíme ve velkém domě, na kraji lesa, malá vesnice a přitom všechno vlastně v dosahu, ale dojíždění a auto je nutnost. Do bytu bych zpátky nešla.
Přemýšlela jsi, že byste dům pronajali a zkusili podnájem v nějakém bytě? Aby to nebylo definitivní?
Máme krásný velký dům se zahradou. Ovšem bydlíme daleko od rodiny a od větších měst. Když jsme sem šli, měli jsme jasný plán a vše by fungovalo. Jenže se nám narodily děti se speciálními potřebami. A najednou zjišťuji, že zde nic není. Do školy bych dítě musela vozit hodinu tam i hodinu zpátky. Kroužky apod nepřipadají kvůli takovému dojíždění v úvahu. Hlídání kvůli vzdálenosti je velmi omezené. Takže přemýšlíme, že se přestěhujeme zpět. Ale už bychom si nemohli dovolit dům, pouze byt. Děti jsou tu velmi šťastné, celé léto venku. Ale prostě mi to nějak nedává smysl. Pokud bychom se přestěhovali, děti by měli na výběr z kvalitních škol, dostupnější terapie i kroužky a hlídání by bylo také častější. Co myslíte, že je pro rodinu jako jsme my lepší varianta?