Dva psi a dítě, poraďte

2374
28.6.11 15:48

Dva psi a dítě, poraďte

Ahojte všem.
Už jsem trochu bezradná, máme doma dva tříletý psy, staforda a křížence pitbulky. S manželem jsme se poznali když jsme měli oba štěně, to jsme ale ještě nevěděli co nás s nima čeká. Jako štěňátka byli zlatý, ale jakmile vyrostli začali být agresivní na ostatní psy, fenka Angie teda občas i na lidi vyjede, protože se jim třeba nějak nezdá - nemá ráda bezdomovce, lidi s taškou, s čepicí nebo třeba jenom tak, je hrozně nepředvídatelná, je třeba chvíli na někoho v pohodě a pak z ničeho nic vyjede, vyjíždí po návštěvách, nedávno dokonce na návštěvě jednoho člověka nepatrně kousla… je z útulku, takže těžko říct co má za sebou. Zero ten je na lidi většinou v pohodě. Oba dva poslouchají, ale jsou prostě agresivní. Zerovi jsem vždycky důvěřovala, Domíček ho občas pohladil a on byl v pohodě. Dneska jsme byli na zahradě a já dovolila Domíkovi aby si dal na Zera ruce a z ničeho nic se Zero ohnal, vypadlo z něj takový to „chramst“ ale nic jinýho, žádný zuby jsem neviděla, prostě nevím co tim chtěl říct. Každopádně jsem z toho docela špatná a doma to řešíme furt dokola. Dva takovýhle psi a miminko. Zkrátka a dobře vím, že nikdy nebude moct být situace abychom je nechali dohromady bez dozoru - i teda s dozorem bych byla dost nesvá. Bydlíme v baráku krátce a už všichni sousedi se nám raději obloukem vyhýbají, protože jsme ti co mají ty šílený psy co furt štěkají za plotem a možná by byli schopný i ten plot porazit, sousedi okamžitě zakazáli chodit dětem k plotu, protože prostě z těch psů jde hrůza a ani se jim teda nedivím :roll: Psy moc miluju, ale takhle jsem si to nepředstavovala. :-( Stále o tom doma debatujeme, zda má cenu si je nechávat nebo co s nima. Manža na ně taky nemá čas, chodí domů tak v sedm, já taky moc ne, hlavně s kočárem a dvouma těhlema psa se nikam nedá jít. Všichni řikají, že co jsme si pořídili to máme, ale my jsme si nepořidili dva psy, ale každý jednoho a věřím že kdyby se nedali dohromady, že by se chovali normálně :nevim: Teď to ještě jde, Domík ještě nechodí, ale co potom až bude chtít všude chodit a co se psama, přece je nemůžu furt někam zavírat a mít je furt pod 100% dohledem to taky nejde. Zkrátka a dobře s těma psama máme víc trápení než potěšení. Zažili jsme s nima ale i krásný chvilky, hodně jsme jezdili na výlety, k vodě, brali jsme je všude, zkrátka a dobře máme je hrozně rádi, i když jsou občas fakt na zabití, kdyby nebylo nich tak bychom se s manžou ani nepoznali, tak se jich přece teď nevzdáme a hlavně kam by šli, kdo by si je vzal, achjo. Budu ráda za každou radu. Děkuju :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
31594
28.6.11 16:03

Já bych agresivnímu psovi nedokázala věřit, i kdyby nakrásně začal být naprpsto podřízený a všechno. Takže za mě nenechávat.

Máme též dva psy, ale naštěstí jsou to takový dva moulasové, jeden z nich by teda rád „vládnul“ naší domácnosti, ale toho trpělivě srážíme zpátky na zem.
Nesmí jít první ze dveří, nesmí jít ani před synem, takže všemi úzkými otvory, dveřmi a spol. se nejdřív cpu já, za sebou táhnu dítě a pak teprve může pes, když přijde muž z práce, tak by se nejdřív měl přivítat se mnou a s dítětem a pak teprve si začít všímat psa (do té doby ignorace, protože i negativní pozornost jako okřikování, je pozornost…) Přidělovat jídlo a smět žrát až na povel. Jíst dřív jak pes. Když někudy jdeš a stojí tam pes, tak jít pořád rovně a vrazit do něj, aby uhnul. Když leží, tak bezeslova překročit. Zkrátka psa naprosto degradovat na ocas smečky, kam taky patří.
Jak píšu, naštěstí máme psy hodné, protože rozhodně nejsme ani jeden schopen dodržet 100%, co jsem psala, i když se fakt snažíme.
Bohužel stejně jeden pes žárlí a průběžně nám chčije po baráku :zed:

Takže pokud máš pocit, že byste zvládli psa přesvědčit, že je v pořadí až hluboko za dítětem a vámi, tak se připrav na dost velkej dril a to, že už nikdy nesmíš sklouznout do starých zvyklostí. A doporučuju cvičák, individuálně, se zkušeným cvičitelem, který ví, co dělat s agresivními psy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
marra
28.6.11 16:05

Ahoj ja byla ve stejne situaci,vydrzela jsem to od te doby nez Aron z nicehonic chramstl po malem,a ten mel malem po obliceji :-x musel proste z baraku pes nepes nenecham si zabit dite,ale ja ho nevychovavala byl nasich,ja se knim pristehoval,nemel púroste rad deti :nevim: kazdopadne co postavit velkej kotec a tam psiska zavrit,a azdej vecer s nimi nekam razit na vychazky bez kocaru?proste je nenechat v dosahu maleho je to moment a muzou malemu ukousnout opravdu cokoliv :nevim: hooodne bych se bala,fakt je zkuste zavrit,a pokud to nepomuze,budou treba utikat,tak je dej pryc..nic jineho ti stejne nezbyde pes nepes,mi ted mame malou srnecku a jsem nadmiru spokojena,v zivote uz nechci velkeho psa! :zed:

  • Citovat
  • Upravit
6093
28.6.11 16:06

Nejsem pejskař, ale měla jsem za to, že konkrétně třeba Pitbulovi je potřeba se více věnovat.
Přítel bývá dlouho v práci a ty se s kočárkem dvoum psům taky nevěnuješ - kdo se o ně tedy stará? :nevim:
Není problém v tom, že se jim málo věnujete?
Mám jedinou radu: kočárek nechat doma, dítě dát do ergonomického nosítka či šátku a věnovat se taky psům.

P.S.: Mám tam nějak moc slova „věnovat se“, ale žádné vhodnější mě nenapadá

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10052
28.6.11 16:06

radím najít peskům nové páníčky a nečekat až se stane něco vážnějšího

sama mám doma velkého psa, ale vím že by neublížil mouše, ti Vaši psi jsou očividně sázka do loterie

ale do útulku bych je určitě nedala, našla bych třeba přes inzeráty nové majitele, i když to bude asi těžké

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
743
28.6.11 16:07

Ahoj :mavam: My jsme si taky vzali asi před rokem a půl z útulku šesti měsíční štěně křížence. Poslouchá na slovo, jezdíme s ním na výlety, prostě pohoda, podobně jako u vás. Ale i on má svý.. Prostě se občas chová divně, bezdůvodně útočí na některý psi, vadí mu někteří lidi.. Je to až neuvěřitelný - sedíme na zahrádce u hospody, kolem milion lidí i psů a on v klidu leží třeba i hodiny a pak najednou bezdůvodně začne na někoho štěkat a vypadá to, že by byl schopnej i kousat. Občas se třeba i stane, že zaútočí na mě - nedávno jsem si vzala pracovní rukavice a on chtěla jsem ho pohladit, tak mě dokonce i kousl. Ale je to malej pes, kříženec jezevčíka, tak to většinou nemá nějaký následky. On toho pak samozřejmě lituje, chodí za mnou, líže mě ruce a vidím na něm, že ho to mrzí. Ale je prostě nevyzpytatelný a nikdy nemůžu vědět, co od něj čekat :nevim: Známá mě radila kastraci, prý jsou pak psi klidnější. Tak nevím.. :nevim: :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
109
28.6.11 16:09

No řeknu ti situace pěkně naprd a bude ještě hůř, my máme křížence ovčáka, taky ho nemám odmalička, byl to můj koníček, dělala jsem instruktorku na cvičáku, s ním i obranu, ale bohužel je taky agresivní vůči některým osobám, to sme se naučili zvládat, ale jak zestárnul (nyní je mu 11) tak přestal uplně mít rád děti, regulérně na ně vrčí a věřím že by i pokousal, takže neustále být ve střehu. Synovi budou 3 roky, odmalička mu lejem do hlavy že na něj nesmí sám sahat, s naší asistencí to trochu jde, pes ho i radostně vítá, bere si od něj pamlsky, ale jak by ho chtěl pohladit to ne. No psa sme naučili jakmile jde malej k němu tak utíkat, takže ho kolikrát radostně honí po zahradě, pes většinou zaběhne do boudy, syn je naučen že na boudu nesmí sáhnout. Ale samo ani pes ani syn nemusí být 100%, takže je to o tom že je fakt nesmíme spustit z očí. Chceme vybudovat kotec, jenže představa že pes bude zavřenej a malej mu tam strčí ruku tak mě omejvaj. Když je větší kolektiv dětí tak ho zavíráme do kůlny, on totiž nechce ležet stranou, furt leze pod stůl a podobně, dítě se jen ohne a on už vrčí, kolikrát bych ho vzteky :cert: že za 3 roky si nezvykne na naše dítě. Asi bych být tebou s tvojí asistencí zkoušela psi co nejvíc zvykat na jeho doteky, chválit psa, ale nikdy nenechávat bez dozoru.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12571
28.6.11 16:13

Ahoj, dlouho jsme cvicila nemecke ovcaky, neco malo o tom vim. Nikdy nebyl problem, ovsem ja je mela vzdycky od mala. Pak jsme take meli fenu staforda, i ta byla zlata, zadna agresivita vuci detem, nic podobneho. Pokud jsou ale dva, uz je to smecka, NIKDY nemuzes vedet, jak zareaguji a v tomto pripade je to casovana zbran. Takze bud bych si nechala jednoho a nebo spis zadneho. Kazdopadne takovy pes potrebuje opravdu hodne casu, jinak to bude jen horsi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2374
28.6.11 16:18

Já právě dělám to píšeš, u nás jsou psi až uplně někde nakonci smečky, snažíme se je furt s nima pracovat, ale občas prostě udělají něco fakt nepředvídatelného. Mám zkouklý i všechny díly pořadu znalec psí duše a dělám všechno co doporučujou, ale stejně to je prostě hrůza.
Jako na jednu stranu hlídače v baráku určitě chci, jsem děsný strašpytel, ale fakt se hodně bojím jak se pak budou chovat k malýmu, prostě on je pro mě vším a nikdy bych si to neodpustila, kdyby se něco semlelo. Akorát my ty psy měly předtím jako svoje děti a nějak nejde se jich tak lehce vzdát, navíc bůhví kam by se dostali :-?

A o cvičáku uvažuju už dlouho, ale jaksi nám to furt časově nevychází, manža furt pracuje a já hlídám malýho, je to prostě těžký no

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6866
28.6.11 16:19

Ahoj
Z tvých posledních slov mi až vyhrkli slzy. Asi hormony. Cítíš,že vidíš východisko v tom je dát pryč,ale láska k nim ti brání ten krok udělat. Já vlastní zkušenost nemám,ale kamarádka takhle taky dala pryč pejska a říkala,že je neskutečná úleva. Našli mu nového pánička přes inzerát. Byl to pán co o stejného pejska přišel. Věděl co s ním a měl na něj čas.
Určitě se rozhodnete správně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31594
28.6.11 16:19
Dorka_X píše:
Ahoj :mavam: My jsme si taky vzali asi před rokem a půl z útulku šesti měsíční štěně křížence. Poslouchá na slovo, jezdíme s ním na výlety, prostě pohoda, podobně jako u vás. Ale i on má svý.. Prostě se občas chová divně, bezdůvodně útočí na některý psi, vadí mu někteří lidi.. Je to až neuvěřitelný - sedíme na zahrádce u hospody, kolem milion lidí i psů a on v klidu leží třeba i hodiny a pak najednou bezdůvodně začne na někoho štěkat a vypadá to, že by byl schopnej i kousat. Občas se třeba i stane, že zaútočí na mě - nedávno jsem si vzala pracovní rukavice a on chtěla jsem ho pohladit, tak mě dokonce i kousl. Ale je to malej pes, kříženec jezevčíka, tak to většinou nemá nějaký následky. On toho pak samozřejmě lituje, chodí za mnou, líže mě ruce a vidím na něm, že ho to mrzí. Ale je prostě nevyzpytatelný a nikdy nemůžu vědět, co od něj čekat :nevim: Známá mě radila kastraci, prý jsou pak psi klidnější. Tak nevím.. :nevim: :nevim:

Mám kastrovaného psa. U takto „starého“ psa to nemá už moc význam, kastrace ovlivní spíš před „pubertou“. Nicméně i to má svoje výhody, můj pes málokterýmu cizímu psovi smrdí :lol: Zkrátka po velkym klidně vyjede pes, ale po malym ne, protože nemá koule a nevylučuje žádné hormony a tím pádem není žádná konkurence. Pokud už po něm nějaký pes vyjede, tak vím, že je to agresivní pako, kterýmu je radno obloukem se vyhnout.
Ale jinak je uštěkanej, žere cyklisty a nikdy se nenaučil přiběhmout na zavolání na 100%

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28.6.11 16:21

Ahoj, doufám, že se neurazíš mou upřímností, ale tady jak čtu, je jasné selhání na vaší straně. Sama mám staforda a ještě jednoho psa. Pes dělá jen to, co ty mu dovolíš, tudíž má rada zní: Najděte psům nový domov. Pokud se stane, že se pes ožene po dítěti (k čemuž správnou výchovou vůbec nesmí dojít), musí následovat okamžitý trest a hlavně tvrdý, ne jen plácnutí po zadku. Ale to nemá smysl řešit. Každopádně dítě bych nenechala sama ani s jezevčíkem. Nemá smysl doma mít zvíře, kterému jste dovolili ohrožovat dítě a jiné lidi. A ještě jedna věc, které sem nepatří - mrzí mě, že si lidi jako ty pořizují stafordy a jiná podobná „bojová“ plemena, protože nesnášim články v novinách a zprávy v televizi o tom jak „bojový“ pes opět zaútočil! Každý člověk, co alespoň trochu rozumí psům mi dá za pravdu, že není špatný pes - je jen špatný pán!!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12571
28.6.11 16:21
Jahudka87 píše:
Já právě dělám to píšeš, u nás jsou psi až uplně někde nakonci smečky, snažíme se je furt s nima pracovat, ale občas prostě udělají něco fakt nepředvídatelného. Mám zkouklý i všechny díly pořadu znalec psí duše a dělám všechno co doporučujou, ale stejně to je prostě hrůza.
Jako na jednu stranu hlídače v baráku určitě chci, jsem děsný strašpytel, ale fakt se hodně bojím jak se pak budou chovat k malýmu, prostě on je pro mě vším a nikdy bych si to neodpustila, kdyby se něco semlelo. Akorát my ty psy měly předtím jako svoje děti a nějak nejde se jich tak lehce vzdát, navíc bůhví kam by se dostali :-?A o cvičáku uvažuju už dlouho, ale jaksi nám to furt časově nevychází, manža furt pracuje a já hlídám malýho, je to prostě těžký no

Jestli ti to casove nevychazi, tak se na to rovnou vykasli, neni to sranda, takovy pes potrebuje kazdodenni vychovu a hlavne musi vedet, ze on neni ten vudce smecky. Problem bude take v tom, ze jste je meli pred ditetem, casto se stava, ze zacnou zarlit a to miva spatne konce. Opravdu bud porad ve strehu, oni umi byt strasne rychli.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2374
28.6.11 16:22
Cappy píše:
Nejsem pejskař, ale měla jsem za to, že konkrétně třeba Pitbulovi je potřeba se více věnovat.
Přítel bývá dlouho v práci a ty se s kočárkem dvoum psům taky nevěnuješ - kdo se o ně tedy stará? :nevim:
Není problém v tom, že se jim málo věnujete?
Mám jedinou radu: kočárek nechat doma, dítě dát do ergonomického nosítka či šátku a věnovat se taky psům.P.S.: Mám tam nějak moc slova „věnovat se“, ale žádné vhodnější mě nenapadá

Já se věnuju psům jak je to možný přes den. Máme zahradu, tak se většinou zabaví nějak sam. S nosítkem si to nelajznu. Malej má dest kilo a kdyby zero vyjel po nějakým psovi tak bych to nemusela ustát :cert: A když jdu s obouma, tak mám co dělat abych je zvládla sama i bez malýho :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12571
28.6.11 16:24
dominika1981 píše:
Ahoj, doufám, že se neurazíš mou upřímností, ale tady jak čtu, je jasné selhání na vaší straně. Sama mám staforda a ještě jednoho psa. Pes dělá jen to, co ty mu dovolíš, tudíž má rada zní: Najděte psům nový domov. Pokud se stane, že se pes ožene po dítěti (k čemuž správnou výchovou vůbec nesmí dojít), musí následovat okamžitý trest a hlavně tvrdý, ne jen plácnutí po zadku. Ale to nemá smysl řešit. Každopádně dítě bych nenechala sama ani s jezevčíkem. Nemá smysl doma mít zvíře, kterému jste dovolili ohrožovat dítě a jiné lidi. A ještě jedna věc, které sem nepatří - mrzí mě, že si lidi jako ty pořizují stafordy a jiná podobná „bojová“ plemena, protože nesnášim články v novinách a zprávy v televizi o tom jak „bojový“ pes opět zaútočil! Každý člověk, co alespoň trochu rozumí psům mi dá za pravdu, že není špatný pes - je jen špatný pán!!!

Presne tak :palec: .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný