Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Zdravíčko,
potřebovala bych poradit. Pořídili jsme si druhého pejska, ale máme problém, že se vůbec nesnese s tím prvním. Ten nový je plný energie a pořád doráží na staršího, kouše ho a vůbec mu nedá pokoj. Starší pejsek z toho začíná být smutný, nechce pít, jíst, a celkově na něm vidíme, že se necítí dobře. ![]()
Pejska jsme si vzali od paní, která ho dostala na Vánoce, ale už sama měla doma jiného pejska, který nového mladšího taky nesnesl. Neměl se ho kdo ujmout, tak jsme se ho s manželem ujali. Jinak je to zlatíčko, moc hodný, ale tahle situace je pro všechny už dost náročná.
Nevíme, co v téhle situaci dělat. Máte někdo podobnou zkušenost? Jak byste to řešili? Budu ráda za každou radu.
Děkuju moc! ![]()
@mar0334 píše: Více
První chyba byla před tím, než jste si nového psa vzali, že jste je neseznámili někde na neutrální půdě, abyste viděli, jak na sebe budou reagovat a podle toho se rozhodli.
To jsou oba psi? Jakého plemene a stáří? Máte možnost je doma oddělit, aby mohl být každý sám? Možná nezbyde nic jiného, než psa vrátit/najít nový domov. Původní pes si nezaslouží vetřelce, kterého nemůže vystát a nepohodu s tím spojenou.
A to, proč se nesnesl se psem u bývalé majitelky, víte? To byl hodně velký varovný signál, proč si ho nebrat k jinému psovi, když evidentně s tím má problém! ![]()
@1Janinka1 no jak říkám..teda píši…pejska jsem si brala za úmyslem abych ho především zachránila, protože byl jeho osud špatný.. oba jsou podobného plemene..bišonek a maltezak a jsou od sebe rok..a samozřejmě, setkali se a v té době si hráli, když přišli domů tak přišlo to co jsem psala už výše.. ![]()
Úmysl sice pěkný, ale je to na úkor toho „domácího“. Ale stále jsme se nedozvěděla, co dělal za problémy druhému pejskovi u původní majitelky, a zda je možnost ty dva mít doma oddělené.
@1Janinka1 co vim jediné, že původní pes majitelky nového prostě nesnesl, to co on dělal jemu vůbec nebyla řeč a určitě by šlo mít oba v jiné místnosti jen malý je 2měsíční štěně a vytvořil si na starším závislost, kňučel by, ničil věci kdyby byl v jiné místnosti..
@mar0334 píše: Více
Chtělo by to nastavit štěněti hranice. A naučit ho nechat staršího na pokoji a mít je pod dohledem a v případě, kdy nebudete s nima, je mít oddělené. Jen mi tam neštymuje věk. Dvouměsíční… To se narodil u té paní nebo ho někde pořídila?
@mar0334 píše: Více
Podle mě to chce jen čas, zvyknou si.
Myslela jsem si, že starší pejsek je o hodně starší, ale když je roční a nový pes je štěně, tak to chce čas a zvyknou si.
Je to štěně, takže doráží a chce si hrát.
Měli jsme psa, koupili jsme k němu psa a to věkově byli od sebe víc než rok. Když starší pejsek umřel, tak po nějaké době se koupilo nové štěně atd…
A vždy v pohodě, bez problému. A to si musel starší pes zvyknou na štěně, štěně (nebo-li pak už dospělý pes), že mu odešel psí parťák a pak že mu přišel nový kámoš.
Pořídili jste si štěně, nenechte ho otravovat staršího psa, ale věnujte se mu VY. Jakmile se podívá na staršího psa, který si hrát nechce, přesměrujte jeho pozornost na sebe. Vždycky. Staršímu někde udělejte místo, kam mladší nebude smět. Vy jste tady od toho, aby jste nového osa naučili pravidlům, vychovali ho a zajistili staršímu klid, který chce a potřebuje.
Když situci nezačnete urychleně řešit, začnou se za chvíli rvát na tvrdo. Buď strašímu dojde trpělivost, nebo až mladší doroste do puberty. Nemají pravidla, tak si vytvoří svá vlastní.
Najděte si čas a alespoň procházku denně venčete odděleně, miimálně několik měsíců. Starší dostane svou chilku, mladší potřebuje vychovat a vycvičit. Se starším kolegou to může vypadat tak, že poslouchá, ale on jen zrcadlí. Musí znát a umět potřebné povely i samostatně.
Jestli je ten mladší maltézák, bude potřebovat pevné vedení. Není to zrovna jednoduchý pes na výchovu. Začala bych s ním chodit na cvičák, aby měl větší kontakt s ostatními psy a naučil se k nim chovat. Cvičitelka vám s tím pomůže, on se vyblbne a nebude tolik otravovat toho druhého. Čím víc volného, opravdu volného kontaktu s ostatními psy mu dopřejete, tím bude mít menší tendence saturovat si to doma a otravovat druhého psa. Velmi důležité také je, aby uměl povely - čím víc, tím líp. Aby bylo možné jej poslat třeba na místo a on tam vydržel. Bez pořádného výcviku poslušnosti to asi nedáte. Podle mých zkušeností se problémoví psi rekrutují z těch, kde doma není vyjasněna hierarchie a majitel je nenaučil ani základní povely, resp. naučil, ale pes je neprovádí správně a oni si to neumí prosadit (např. při povelu sedni si sedne na 3 sekundy a ihned vstává).
@mar0334 jsou oba malého plemene, jak dlouho máte menšího? Jo vždy s novým štěnětem je to změna. Kolikrát starší před štěnětem vyskočí kam ještě štěně se nedostane. nemůžeš čekat že to bude stejné jak když byl jen jeden. navíc starší je jen roční takže věřím že si to sedne. malé štěně je fakt kousací, pamatuji si jak starší měla strupy na tvářích a uších. jak štěně pak má nové zuby je to lepší. Ale pokud nejsou pod dohledem chce to oddělit a pak hlídat až si to sedne. Ale malé štěně je zvyklé od sourozenců na drsné hry
Starší se štěnětem si na sebe musí zvyknout. jen to nebude ze dne na den. pamatuji si jak starší druhý den ráno se probudila a ten pohlede že to štěně je tady pořád ![]()
@Markéta80 máte pravdu, možná vyšiluji hned zpočátku, chce to zatnout zuby a kluky si trochu pohlídat ![]()
@mar0334 píše: Více
Bišonek a maltézák jsou povahově dvě naprosto odlišná plemena a pokud to nevíte, měli byste si o nich pořádné informace načíst. Vzhled klame, obzvláště v případě toho maltézáka.
@mar0334 píše: Více
urcite to nevzdavej, stene krotte, ucte a zabavte, dospelemu doprejte bezpecne misto kde bude mit klid, myslim ze je velka sance ze si to jeste sedne
@mar0334 píše: Více
No a jak probíhalo seznámení? Někde venku na procházce? My jsme vyfásli psa na hlídání, a už je to asi pět let. Už jsme psa měli, a bylo to trošku náročný. Muselo se s nima někam ven, neseznamovat je doma. Největší strach jsem měla z krmení, protože ta hlídaná si jídlo ostře hlídala, a musel se dávat prostě velký pozor. Zvykli si oba a dnes baštěj klidně z jedný misky.
Dcera si pořídila štěně, a bylo potřeba ho seznámit s těma našima, to bylo náročný celkem dost, protože štěně si chtělo hrát a čuba na něj neměla náladu a pořád na něj vyjížděla. Muselo se pomalu, a trvalo to pár měsíců než si to sedlo.
Takže se musíš obrnit trpělivostí, jestli se vyloženě nervou na krev, tak si zvyknou.
Určitě bych zařídila tomu staršímu nějaké místo, kde bude vědět, že bude mít klid a kdykoli tam bude, tak tam bude většinou sám a může si odpočinoout. Na tohle jsou dobré klece, kdy pes je naučený si tam kdykoli vlézt (nemusí být ani zavřená) a bude vědět, že je to jeho místo. Nebo mu udělat prostě klidné místo a štěněti se věnovat. Hlavně to chce podle mě čas, je ještě brzo.