dvě malá křídla tu nejsou

1979
15.1.09 12:28

dvě malá křídla tu nejsou

Ahojky,myslim,že se spis vypovidam a zoufale chodim v bludnym kruhu.Dneska bych mela termin porodu a protoze mam cukrovku ,tak uz by mimco asi bylo na svete,tak moc jsme ho chteli. Nase prvni co mame nam trvalo tak dlouho a tohle se povedlo tak necekane a rychle.do dneska vidim,jak jsem na Vojtiskovi narozeniny jen tak z nutkani si udelala test a byli na nem //,lezela jsem na zemi a radosti kricela a manzel chodil kolem,jestli jsem se nezblaznila a asi tomu taky neveril.
Potom jsem zacla mit strach kvuli cukrovce,na specializovany pracoviste me prijmou az po 6 tydnu,co zacne bit srdicko.Jsem na rizikovce a jdu na utz.Je tam mlada doktorka a ja koukam na utz,je tam vacek,nejsem mimodelozne mam radost a rikam ji,ze jsem jdu pro jistotu kvuli cukrovce a ze dneska je sposta problemu a ona na me zacne dost hnusne ,ze se ji to nelibi ,nelibi a je to tu,srdicko nebije.To neni mozny ,ja mam dlouhy cyklus,to je omyl.Tak cela urvana volam mazela,at pro me prijedou,nejsem schopna dojit domu,ani o tom mluvit.Cekani cely vikend bylo sileny,v pondeli rano krev,utz a potom zakrok,ne ja nemuzu jit na potrat,tohle se stava,ale me ne.Jenze utz je spatny,stejny a krev,par jednoutek stouplo,ale dost malo a tak se me ten mlady doktor blbe psa,jestli to bylo chteny,ze kdyby ne ,bylo by to lehci,debil jeden,moooooc jsem ho chtela.
Pak to slo rychle,nebolelo to,problemy nebyli,menzes prisel po 6 tydnech.Jeden doktor rika pockejte 3 mesic,druhy 6,dalsi hned do toho.Jenze ja zacinam mit problemy,zanety 3× za sebou,nedostanu menzes,potom menzes dobry,zase zanet,bolest bricha atd.Zmenim doktroku,ta naordinuje 3 mesice vyplachy,jak mam vydrzet 3 mesice,tak to zkousime a moc to nejde.Je to jak nahoru ,dolu,kdyz se smirim,ze bolesti,vytoky pryc,cukr srovnanej,tak tenhle mesic zase nebyla ovulace a podle vseho menzes taky nejde a test negativni.Sakra kolik jeste bolesti prijde a jak se mam porad vschopit a jit dal.Vsude kolem tehotny a ja rvu vecne jako zelva.Ja jsem ta neschopna mit dite.Ke vsemu jsme malyho nechteli dat do skolky,neni na to pripraven a ja taky,jenze prijit o praci je blaznovstvi a jak to vidim tezko s temahle nervama otehotnim.
Teda to je romam,ani na to pres slzy nevidim.Hledam nekoho,kdo by si se mnou psal a bavil,je mi tak moc smutno.
Dekuji vam moc a preju Vam vic stesti nez mam ja.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

73
15.1.09 13:09

Ahojky,když to čtu,tak je mi smutno a je mi to moc líto..
Ale myslim si ,že to rozhodně není tvá chyba a a už vůbec ne to,že nejsi schopna mít dítě… Máš už doma chlapečka a myslím,že kvůli němu bys měla být v pohodě… i on pozná že není u tebe něco v pořádku..Vim že je to těžký..Po čase,až se všechno dá do klidu(třeba za pár měsíců,nebo i týdnů) budeš určitě klidnější a to malý miminko,které k vám jednou přijde si najde svůj čas a pozná ,kdy je ta správná doba..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2923
15.1.09 13:10

Nothingn, to je mi líto!!!
Takovou zkušenost nemám, ale jednu věc přece jen můžu poradit. Nepos lechněte doktora, který Vám radil nové miminko co nejdřív, počkejte. Protože ty i to malé(i když už ho nemáš) potřebujete něco, čemu se říká truchlení, odžít si ten smutek. To je normální a důležité k tomu.
Držím plce, ať Vám potom přibude nové děťátko!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
35680
15.1.09 13:12

Ahoj
spousta z nás zažila něco podobnýho
jestli potřebuješ podporu kamarádek, které rozumí, přijď do deníčku „psychika snažilky“.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
15.1.09 13:17

Nesouhlasím s Vrony, takovou zkušenost mám, přijít o miminko v prvním trimestru (pro mě to ještě nějak není to pravé hmatatelné dítě), tak hned po potratovým šestinedělí jsem šla do toho a povedlo se. Tudíž na nějaké truchlení pak už nebyl čas ani myšlenky. Jiné je to jistě, když příjdeš o děťátko, které už kopalo a viděla jsi na UTZ víc než jen váček.Martina

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
15.1.09 13:18

Nesouhlasím s Vrony, takovou zkušenost mám, přijít o miminko v prvním trimestru (pro mě to ještě nějak není to pravé hmatatelné dítě), tak hned po potratovým šestinedělí jsem šla do toho a povedlo se. Tudíž na nějaké truchlení pak už nebyl čas ani myšlenky. Jiné je to jistě, když příjdeš o děťátko, které už kopalo a viděla jsi na UTZ víc než jen váček.Martina

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
15.1.09 13:18

Nesouhlasím s Vrony, takovou zkušenost mám, přijít o miminko v prvním trimestru (pro mě to ještě nějak není to pravé hmatatelné dítě), tak hned po potratovým šestinedělí jsem šla do toho a povedlo se. Tudíž na nějaké truchlení pak už nebyl čas ani myšlenky. Jiné je to jistě, když příjdeš o děťátko, které už kopalo a viděla jsi na UTZ víc než jen váček.Martina

  • Nahlásit
  • Citovat
1979
15.1.09 13:20

No ono uz je to 7 mesicu.Vlastne uz zacinam verit na patek 13.Bylo totiz 13.6. kdyz mi to rekli a to ma tchyne narozeniny 13,to je fakt datum.
Ja se tak snazim na to nemyslet a zkouset to,ale furt mam nejaky problemy a hlavne ted nevim,co se deje,ze neprisla MS.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3990
15.1.09 13:40

Nothingn - pamatuju si tě - chodila jsi k Zebrám, že? Věř mi, že dokážu pochopit, jak ti je, Já bych byla bývala měla termín porodu minulý pátek (9.1). Na konci května jsem měla spontánní potrat, od té doby všechno v pořádku - tedy fyzicky, ale psychicky se s tím nemůžu srovnat, chtěla jsem být znovu těhotná před domnělým TP a nejsem, každý den jsem měla spočítaný a teď je to ještě horší - to vědomí, že bych byla teď už máma mě drásá ještě víc. Jiné děti nemám, tohle by bylo moje první, taky vytoužené a vyčekané - po více než 1,5 roce snažení asi 2 týdny radosti a štěstí a najednou konec. Připadám si jako v pasti, je mi už 35 a kde nic tu nic. Sice mám před sebou návštěvu CARu, takže se snad něco začne dít, ale moje momentální pesimistické naladění ani to nebere jako pozitivum. Mám pocit, že to prostě nikdy nepřebolí, brečím skoro každý den. Musíme být silné a věřit, že se štěstí snad jednou unaví. Držme si palce!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
692
15.1.09 13:46

Nothingn,
vím co prožíváš, jsem na tom podobně (nechci říci ne-li hůř). O malou jsme se snažili víc jak rok, pak jsme zašli do CAR a tam nám řekli, že pravděpodobnost mít dítě přirozenou cestou je stejná jako výhra ve Sportce :cry: . Inseminace byla spíš pokus, ale první IVF se podařilo, narodila se z ní malá. Ale ani ta IVF nebyla sranda, manžel o tom nebyl přesvědčen a musela jsem ho do všeho dokopat, vypadalo to i na rozchod :x . Teď je za malou ale šťastný. Šok nastal 10 měsíců po porodu. Zjistila jsem, že jsem těhotná, byla jsem neuvěřitelně šťastná, na druhou stranu zmatená, jestli to zvládnu. Za 3 týdny po této šťastné zprávě jsem potratila, v tu chvíli jsem už věděla, že je vše špatně, že srdíčko nebije, že se vývoj zastavil v 7. týdnu. Kvůli 4 dennímu čekání na zákrok jsem potratila doma. Já to celé ve své hlavě uzavřela s tím, že pokud se do roka nepovede půjdu si znovu pro pomoc. Bohužel manžel se začal cítit jako king a nechápe, proč by nám měl někdo pomáhat.
Rok už uplynul a já chci jít příští měsíc opět do CAR. Momentálně mě v tom manžel podporuje, tak snad to vyjde a on opět necukne.
Omlouvám se za román, ale také jsem se potřebovala vykecat, nikdo v mém okolí o tom neví, takže to také nemůžu (ani nechci) nikomu říkat, ale vypovídat se potřebuji.
Prosím, ty co by mě odsoudily za to, že manžela do něčeho tlačím, ty raději nereagujte, zbytek prosím, držte mi palce, ať to klapne.
A tobě Nothingn z celého srdce přeji, aby zpozděná menstruace znamenala //.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9393
15.1.09 14:08

ahojki nothingn, rybicko i ostatni… prozivam uplne to same… je mi 33 let, manzel jeste starsi, deti nemame a uz jsme byli „smireni“ s tim, ze ani nebudeme… najednou jsem loni otehotnela a hned 2×…poprve jsem potratila v srpnu, podruhe pred mesicem… navic zijeme v sev.Irsku, kde je pece o tehotne naprosto odlisna od nasi- temer nulova…az po 3 mesicich te zacnou vest jako tehotnou, do te doby ani vys., gynekolog cele tehotenstvi je tabu, jen pri velkych komplikacich ci potratu… kdyz jsem pozadala o nejake vysetreni, bylo mi receno at to neresim, ze muzu potratit jeste 7×! nez se to povede… bohuzel, o vsem zde rozhoduje prakticky lekar… takze i ja, i kdyz je to „uz“ mesic jsem na tom spatne…jsem na nemocenske, nejsem schopna nic delat, jen jim a brouzdam po internetu,chatuju, atd. abych na to vse nemusela myslet, snazim se z toho „vypsat“… takze jestli hledas/te spriznenou dusicku, napis/te, verim, ze jen depresivni psani to nebude…kdyz ne ted, tak casem urcite…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
zu
4347
15.1.09 14:23

Nothingn Rybičko, Lindo i Liky,
moc vám všem držím pěsti;je to moc smutný,že tohle musíte prožívat..
Zu

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2626
15.1.09 14:47

Ahoj, taky jsem to měla tak. První těhu hned na první pokus. Ale mělo to velmi rychlý konec. :( Pak jsem se snažila půl roku, omožděná men. a poz. těhu z krve a zase nic. Dr nic neřešil tak jsem šla k jinému. Poslal mě na lapar ještě před MS a já si v nemocnici vydupala těhu test. Co kdyby náhodou. Test byl pozitivní :D . Nyní mám již kluka jako hrom. Chceme ještě jednoho prcka a snažíme se už víc jak 4 roky. A NIC. Za 3 týdny jdeme na KET tak držte palečky.
Všem přeju hodně štěstí.
Katka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7584
15.1.09 16:47

Rybičko - to se přece nedá odsoudit, ne? Já bych ho kopala s tebou, jo:-)
Ať Vám to holky vyjde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
48557
15.1.09 19:18

já zažila to samé.Potrat ve 14 týdnu.měsíce jsem čekala a pak 4 snažení,měla jsem pak hrozný strach a dobře to dopadlo a věřte že až budete držet ty uzlíčky v náručí tak na tuhle špatnou zkušenost už málo budete vzpomínat.Všem držím palce

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama