Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dvoulétá neposlouchá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.8.16 14:20
@Svistice píše:
Dej dítěti možnost mít volbu a říkat ne, ale zároveň mu dej vyžrat důsledky.
Chceš jogurt? Ne.
Chceš banán? Ne.
K jídlu bud buď jogurt nebo banán. Můžeš si vybrat jogurt nebo banán. Nic jiného nebude.
Dítě si nevybere, nebo vybere a pak stropí scénu, že tohle nechtělo.
Ok, znovu zopakovat, že mělo na výběr, rozhodlo se tak a tak a důsledkem je, že bude budď o hladu nebo si sní tu načatou věc.
Další jídlo až za dvě hodiny, špunty do uší, nasadit gramofonovou desku a připravit si na večer pro sebe panáka na pevné nervy.Pokud dítě obtěžuje ostatní, tak prostě dítě balím a jdeme pryč (nebo ho zabavím jinak, děti často prudí, protože se nudí). A ještě mu pro jistotu zopakuji, že prdelku ať si dělá z plastelíny a ne z maminky.
Jo, někde jsem četla, že v tomhle věku jsou ještě vlastně zvířátka, ověřují si, co udělá maminka, když oni se zachovají tak nebo nějak, projeví nějakou svou vůli, prostě co se stane, co maminka udělá a jestli to udělá vždycky stejně, ALE nedokážou uvažovat nad důsledky. nevidí dál. řeknou nechci jogurt, čekají na reakci, ale nepobírají, že si tím zvolili, že ten jogurt PAK nebude… protože pak samozřejmě ten jogurt chtějí… to, že ten jogurt nebude, když řekli, že NE, pak musí maminka důsledně dodržet, opakovaně, aby se to naučili, že to funguje TAKHLE… že ne není jen teď, ne platí i do budoucnosti… že si musí nést důsledky rozhodnutí sami… a to je to, co zatím neumí… a to není kolikrát věcí tohohle nízkého věku, že 
Dítě, takhle malé dítě není náš rovnocenný tvor, je to mládě, které se učí, nemá nervovou soustavu jako my, vyvíjí se, dozrává a ikdyž si to nejsme ochotni přiznat, tak napodobováním nás samých dospělých…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.16 15:47
Děti prostě zkoušejí, hledají hranice. Děti bez hranic jsou neštastné děti. Ony prostě potřebují přesně vědět, a potřebují pravidla, kterými se mají řídit. Jinak jsou zmatené jak vosa v cukrárně. Takže je třeba jim nastavit pevná pravidla a ta pravidla držet. Jak je tu ten příklad se svačinou, ten je přesný. Anebo s návštěvou - jdeme tam a tam a tam budeme dělat tohle. Pokud strejdu nenecháš, nebo paní nebo nepřestaneš lítat po restauraci jako torpédo, jdeme domů. Nepřestal? Tak domů. A ono to to dítě strašně rychle pochopí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.17 20:34
Obnovuji diskuzi. Uz nevím, co se synem 22 měsíců, je velice chytrý, všemu rozumí, dobře komunikuje. Začalo období vzdoru, to vse chápu, např. Když chce nějakou hračku nebo jinou věc, dokáže se kvůli tomu pořádně vzteknout. To beru jako částečně normální, co mě ale štve, že neustále leze na sedáčku, stoupá si na ni, skáče zde, nebezpečně se zaklání, předklání zády. Několikrát škaredě spadl. Nic na něj nezabírá, vysvětlování, domlouvání, zákaz, prosby, plácnutí na zadek, zkušenodt, že pád bolí. Ví moc dobře, že to nesmí, sám i říká, že zlobí. Nevím, co s ním mám dělat. Mám strach, že si nějak ošklivě ublíží, vyrazí zuby, dpadne na konferenční stolek atd., když ho budu ignorovat. V srpnu čekáme druhé dítě a já se bojím, jak je oba zvládnu. Prosím anonym, nechci provalit těhotenství. Díky za rady a tipy, jak na syna
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.6.18 13:58
dvouapůl letý neposlouchal
Ráda bych obnovila diskuzi vzhledem k tomu, co se dělo posledních 24 hodin. Potřebuji slyšet zda-li je to „normální“ pro jeho věk, nebo se mám začít strachovat o jeho zdraví (autismus, hyperaktivita… )
Synovi je přes 2,5 roku, 3 mu budou na konci září.
Včera atletické „závody“ pro malé děti ke dni dětí. Syn měl splnit 5 jednoduchých úkolů - hodit míč do koše (vůbec nepochopil že si má stoupnout dál, ne nad koš), slalom (spolu jsme proběhli), běh přes překážky (spolu jsme taky přeskákali za ruku), skok z místa (vůbec nechtěl), trojskok absolutně nechtěl poslechnout, hod míčkem na cíl házel všude možně. Pak byl závod ve štafetě, nepochopil že má tu štafetu předat a rozčiloval se že mu ji bereme… Všechny ostatní děti (vím, nemá se srovnávat, ale stejně jsem z toho strašně špatná) všechno tak pěkně plnili a toho našeho raracha zajímalo všechno ostatní (síť, kojící paní, písek, lavička, kola ve stojanu…) jen ne co se po něm chtělo. Mám to nějak řešit? Nebo je to úměrné věku? Nevím jak byli staré ostatní děti…
Není divný, že jakmile je takto více vjemů, není schopný poslouchat?
Jinak, příkazy doma rozumí (odnes do koše, ukliď hračky, sedni si, sundej si boty, umyj si ruce…)
A pak v noci mě dorazil. Probudil se, asi se mu něco špatného zdálo. A on že žízeň, přinesu pití- NE pití, hají- lehne si- NE hají. NEJDE! (znamená že mu nejde se přikrýt), přikrývám ho - nech mě- pláč… řev, probudila se malá půlroční dcerka s pláčem… no pak už jsme je nějak zpacifikovali, ale stejně… nad těmito dvěmi situacemi přemýšlím celé dopoledne- je to dítě normální?
- Citovat
- Upravit
5.6.18 14:03
@Anonymní píše:
Ráda bych obnovila diskuzi vzhledem k tomu, co se dělo posledních 24 hodin. Potřebuji slyšet zda-li je to „normální“ pro jeho věk, nebo se mám začít strachovat o jeho zdraví (autismus, hyperaktivita… )
Synovi je přes 2,5 roku, 3 mu budou na konci září.
Včera atletické „závody“ pro malé děti ke dni dětí. Syn měl splnit 5 jednoduchých úkolů - hodit míč do koše (vůbec nepochopil že si má stoupnout dál, ne nad koš), slalom (spolu jsme proběhli), běh přes překážky (spolu jsme taky přeskákali za ruku), skok z místa (vůbec nechtěl), trojskok absolutně nechtěl poslechnout, hod míčkem na cíl házel všude možně. Pak byl závod ve štafetě, nepochopil že má tu štafetu předat a rozčiloval se že mu ji bereme… Všechny ostatní děti (vím, nemá se srovnávat, ale stejně jsem z toho strašně špatná) všechno tak pěkně plnili a toho našeho raracha zajímalo všechno ostatní (síť, kojící paní, písek, lavička, kola ve stojanu…) jen ne co se po něm chtělo. Mám to nějak řešit? Nebo je to úměrné věku? Nevím jak byli staré ostatní děti…
Není divný, že jakmile je takto více vjemů, není schopný poslouchat?
Jinak, příkazy doma rozumí (odnes do koše, ukliď hračky, sedni si, sundej si boty, umyj si ruce…)
A pak v noci mě dorazil. Probudil se, asi se mu něco špatného zdálo. A on že žízeň, přinesu pití- NE pití, hají- lehne si- NE hají. NEJDE! (znamená že mu nejde se přikrýt), přikrývám ho - nech mě- pláč… řev, probudila se malá půlroční dcerka s pláčem… no pak už jsme je nějak zpacifikovali, ale stejně… nad těmito dvěmi situacemi přemýšlím celé dopoledne- je to dítě normální?
Podle me uplne normalni dvouletak. Jinak by bylo kazde druhe dite nemocne. Mam taky dvouletacku a nekdy je to s ni za trest. Presne jak popisujes. Zeptam se ji - chces piti? Odpovida, ze NE. Pal spusti rev. Ptam se ji proc rve. Ze prej chce piti. Tak to jdu do kolen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.18 14:04
Úplně normální. Nech ho žít.
Můj tříleťák, konkrétně 3r3m, nespolupracoval na motorickém vyšetření s podobnými úkoly- házet/chytat, skákat sounož, jít po čáře a pod. Za dva měsíce výrazně lepší. Něco ho pořád prudilo, ale jakš takš udělal co měl. A to chodí do školky, takže ví, že někdy všichni dělají něco a že se má poslouchat pí uč a pod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.18 14:11
Taky jsme si tím prošli. Začalo to ve 2 letech, trvalo pár měsíců, pak zlom a máme zlatíčko. Spíš jsem měla pocit že s tím cloumají emoce a sám jaksi není schopen se s tím srovnat. Tak jsem zatla zuby a pokusila se to období nějat přežít bez ujmy na zdraví. Prostě nechat ho žít… Hodně pomomhla změna prostředí, každý den jsem se ho snažila vytáhnout někam jinam, ať se nenudí (v týdnu chodil k dvěma paním na hlídání, tak se choval úplně vzorně) a hodně se chodilo pěšky. Byl venku 3 hodiny dopoledne a 4-5 hodin odpo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.6.18 14:18
Syn (tri mu budou v lednu) take nechce delat skupinove aktivity a dela misto toho blbiny, treba na Sokole mi z toho docela hrabe (ale zase jsou tam casti, ktere ho vylozene bavi, prekazkova draha a tak). Po care by mi take nechodil a micek by hazel buhvi kam uz z principu. S tim prikryvanim to mame take dost podobne (dokonce tomu take rika NEJDE). Jsem presvedcena, ze je syn uplne normalni. Je pravda, ze v tomto veku uz vetsina deti pri aktivitach spolupracuje, ale kdyz to syna nebavi, neprijde mi na tom noc nenormalniho. V tom Sokole se tedy snazim, aby delal to, co ostatni, ale je to o nervy a ucinek neni valny - tak aspon aby nerusil.
PS - a kolik ve stafete by syn neodevzdal na 100 procent, mozna po nekolikaminutovem domlouvani. On mi brecel uz jako miminko, kdyz mel nalepovat vodolepky pri plavani kojencu, nelibilo se mu, ze je ma dat z ruky:-D Pritom hracky pujcuje bez problemu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.6.18 14:29
Mam kluka stejne stareho. Chodime na cviceni s detmi. Absolutne nedela co ostatni 
proste si jede svoje a na ostatni kasle. Kamaradka je psycholozka a rikala jsem ji o tom. Pry je to naprosto normalni a v poradku. Dle ni ho to nezajima a nikdy ho treba zadne kolektivni hry bavit nebudou. Porad jsem si rikala, ze neni normalni kdyz ostatni deti plni ukoly a zerou cvicitelku. Uz jsem klidna a nechavam ho byt. A ze neco chce a najednou nechce a potom breci - no taky se mu to stava
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.6.18 14:49
Jako matka dítě, které má některou z tebe uvedených obávaných dg. Tě mohu uklidnit, že máš zcela normální, průměrné, dítě odpovídající věku.
Jelikož mít autíka či ADHD je maličko jiný level:-)
Nech ho žít. Je ve svém věku. Vyroste z toho.
anonym 2
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.6.18 14:53
Jinak autík či ADHD se Ti nezačnou projevovat „jinak“ během 24h.
Prostě jinak něco (i když to neumíš pojmenovat)je tam už od miminka…Není to něco, co Ti spadne přes noc z nebe.
Ve 3 letech by jsi měla už seznam věcí, které byly/jsou jinak…A jinak že je fakt poznáš.
I když je neumíš pojmenovat.
My máme dg. velice brzo (měli jsme obrovskou kliku na odborníka a dg. padnoucí na prdel), takže jsme věděli, že je něco jinak a věděli jsme to velice brzo.
Zpětně odhaduji cca od 6ti měs. Těch dětí mám víc, takže srovnání tam je a bylo to jiné, ikdyž ze začátku pár let nepojmenovatelné.
Ve 3 letech jsme byli regulérně zralý na Bohnice:-) Všichni:-)))
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.6.18 14:59
Mohl mít nějaký noční sen, mohl být přetažený ze zážitků. Fakt bych byla v klidu.
Afektáček, kdy na tebe přilítnou sousedi a jsi pokousaná a poskrabana do krve bych nepřála nikomu(a pár jich v noci za sebou máme)…Rekce „ne“je super.
Anonym 2
- Citovat
- Upravit
5.6.18 15:02
Váš syn je naprosto normální, jen ho nebaví věčná kontrola úzkostné matky.
Přesťante studovat dětskou patologii, dost se vám zklidní život. Respektive úplně se vykašlete na kontrolu toho, jestli vaše dítě splňuje normy a jak to má v porovnání se sousedy a fiktivními dětmi o kterých píše někdo na internetu.
Je naprosto že batole neví samo od sebe, co má dělat ve zcela nové situaci, kde je navíc spoustu lidí a nových podnětů a nikdo mu to nevysvětlí tak, aby to pochopilo (proč by jako měl závodit - to je něco, co ve 2.5 letech většina dětí fakt nechápe).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.18 19:22
@Ou Přesně tak 
A ten noční výstup typický pro přetažené dítě, které mělo nové podněty. Tohle měl syn taky, i ve větší míře. Si vzpomínám, jak hodinu v noci nepříčetně řval kvůli všemu, pak si lehl a spal, ráno si nic nepamatoval a to už měl 3 roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
