Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Dystymie, chronická deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
29.1.15 20:12
Já na to beru Deniban a můžu ti říct, že od té doby mi nic není. Je to dle mého nejúčinnější.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 14:48
Ozivuji diskuzi, jsem na MD 4 rokem, nyní s druhým. cca pred 1,5 rokem se situace nahle zhorsila a ja zacala pocitovat zvysenou unavu, nevyrovnanost, deprese, krajni psychicke situace, navaly agresivity. v tomto rezimu jedu uz 1,5roku a je to cim dal horsi. na navstevu psychologa cekam. jsem neustale nemocna, chripka, rotaviry, horecky, virozy, nedokazu se postarat o deti vice nez 2 dny v kuse - pak lehnu v horeckách. je to sileny stav, mam pocit, ze uz nikdy nebudu schopna normalniho zivota.. manzelstvi tim silene trpi, chvilema dobre, chvilema uz i manzel nezvlada situaci. depresiva beru jen cca 7× do mesice pri nejhorsich stavech - uvazuji o nasazeni stale lecby, ze ktere mam ale strach. ma nektera maminka zkusenost s timto krajnim vycerpanim organismu? jak se casem situace vyvinula? pomohlo nasazeni antidepresiv? co vam obecne pomohlo? uz mi nepomaha cviceni, jine zajmy, spis me uz vse unavuje. deti mame 19m od sebe, obe velmi divoke a hlucne, upovidane, vyzadujici pozornost. ejich hlas me uz nekdy privadi k silenstvi, deti ale opravdu velmi miluji a jsem na nich fixovana.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 15:21
Ahoj, ja zkušenost mám a po te co jsem vyzkoušela opravdu všechno mozne i nemozne jsem od doktorky dostala antidepresiva stimuloton. Nechtěla jsem to brát a zpetne si to vycitam. Zbytecne trpělo tělo i duše i všichni okolo. S léky jsem max v pohodě, uplne jiný člověk, jiný život, konecne je vse jak má byt. Pokud jsi opravdu nemocna, což dle popisu asi ano, pak ze zkušenosti vím, že ty rady typu ‚jdi si zacvičit, zaběhat, najdi si fajn kámošku atd atd‘ jsou naprosto k ničemu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 15:24
Ještě něco, též jsem se dlouhodobe léčby bala, ale jsou to jen předsudky
Realne k tomu není žádný důvod. Asi by ses hodně divila, kolik vrcholných manažerů bere antidepresiva.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 16:00
Velmi ti dekuji, ano, zajdi si s kamaradkou, zajdi si zacvicit, ber vic horciku, vitaminy, chlorelu, jecmen, vse tohle jsem zkousela, ale vysledek zadny. jakkoli traveny cas s jinymi lidmi me natolik vycerpa, ze jsem hned nemocna - teplota, bolest v krku. cviceni je asi jedine co mi dela dobre, ale na to zase nemam silu, protoze jsem porad na hromade. mam z tech leku strach proto, ze se budou tezko vysazovat a ze priberu a z vedlejsich ucinku, nepribrala jsi? mas pravdu, antidepresiva bere vice lidi, nez si clovek mysli. zkousela jsem se jim vyhnout po celou dobu, ale nic „prirodniho“ mi nepomaha, naopak, jsem na tom cim dal hur.. napsala ti je obvodni nebo psychiatr?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 16:23
Nepřibrala jsem ani deko, vedlejší účinky naprosto žádné. dokonce je to typ antidep. které se mohou brát i při kojení!! Takže zátěž pro tělo naprosto minimální. Jedná se o léky typu Serlift, Stimuloton (tuším, že aktivní látka jsou setralini nebo tak nějak podobně). Ten výběr léků je důležitý - jednak samozřejmě aby zabraly ale i proto, aby co nejméně zatížily tělo. Mě „sedly“ tyto, jsou to moderní léky. Píše mi je moje obvodní doktorka. Dokonce když jsem je brala jsem při nich otěhotněla - dítě zdravé, žádný problém. Ano máš pravdu, špatně se vysazují, jenže ten depresivní stav se obvykle horší a přejde do chronické fáze, takže spíš řešíš, co je menší zlo a já zvolila toto. Víš kdy jsem je přestala brát? Po té co jsem otěhotněla. Prostě těhu hormony, jiné „starosti“ atd a tělo se přeplo do úplně jiného režimu. Moje doktorka říkala, že obvykle se antidep. „vysadí“ tak, že třeba jedeš na dovču nebo je nějaká jiná větší událost a ty po pár dnech zjistíš, vzpomeneš si, že sis je nevzala a cítíš se dobře. a už si je prostě nevezmeš. říkala, že to je ideální způsob jak s tím přestat. Též jsem zkoušela přírodní prostředky a bylinky ale nepomohlo mi nic a když tak jen na dva dny - placebo a pak zpátky. Také jsem mívala co tři měsíce virozy, bolení v krku, pořád něco. Teď jsem v pohodě.
- Citovat
- Upravit
24.3.16 16:29
@Anonymní píše:
Velmi ti dekuji, ano, zajdi si s kamaradkou, zajdi si zacvicit, ber vic horciku, vitaminy, chlorelu, jecmen, vse tohle jsem zkousela, ale vysledek zadny. jakkoli traveny cas s jinymi lidmi me natolik vycerpa, ze jsem hned nemocna - teplota, bolest v krku. cviceni je asi jedine co mi dela dobre, ale na to zase nemam silu, protoze jsem porad na hromade. mam z tech leku strach proto, ze se budou tezko vysazovat a ze priberu a z vedlejsich ucinku, nepribrala jsi? mas pravdu, antidepresiva bere vice lidi, nez si clovek mysli. zkousela jsem se jim vyhnout po celou dobu, ale nic „prirodniho“ mi nepomaha, naopak, jsem na tom cim dal hur.. napsala ti je obvodni nebo psychiatr?
A proč to tak je? Není něco, co bys měla/chtěla změnit v životě, aby se ti ulevilo? Nebudu hodnotit braní antidepresiv, to mi nepřísluší a každý se rozhodne sám za sebe. A věřím, že ani nemusí fungovat alterna. A možná je to proto, že nevidíš nebo nechceš vidět pravou příčinu tvého stavu. Někde je něco, o čem, byť i jen podvědomě, víš, že tě nedělá šťastnou, že ti brání v něčem, co chceš dělat. A tělo reaguje tímto.
Léky to zahalí, ukryjí. Kryjí následky, ale příčina zůstane.
Máš dvě děti brzy po sobě. To může neuvěřitelně vyčerpat tělo /těhotenství, porod, těhotenství a další porod/. A psychiku. Ale kdo by řekl-děti mě vysávají, nemůžu se o ně starat 24/7? To by bylo odsouzeníhodná matka, že? No a třeba já bych jí pochopila. Protože stěží občas zvládám jedno /jsem na ní sama/ a znám stavy, kdy jen prosté „mamííí“ ve mě vyvolá hodně negativní pocity a když musím najít sílu sama sebe přesvědčit, že za to mé dítě nemůže a že nesmím dát najevo nechuť a musím se ovládat, tak mě to tak moc vyčerpá, že mám chuť si zalézt někam do tmy a nebýt.
Když je člověku špatně-jakkoli, musí udělat to, co je pro něj nejlepší bez ohledu na ostatní. Ač to zní necitlivě, tak je to pravda. Nemůže sám sebe zničit pro někoho nebo něco. Pro tebe jsi nejdůležitější ty sama. Od toho začni a s tím pracuj. A i kdyby ti někdy přišlo na mysl-to nemohu, co by tomu řekli ostatní-tak tu myšlenku zažeň. Ostatní nežijí tvůj život, nemají tvé pocity. A ne jen, když ti bude špatně, ale hlavně když ti bude dobře, tak mysli na sebe, měj se ráda a rozmazluj se.
Přeji ti hodně štěstí a ať najdeš to, co potřebuješ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.3.16 16:46
Děkuji i za tento názor, no přemýšlím nad tím už delší dobu a proste asi si to nechci priznat, mi to vyvolávají mé děti. ráno vstanu, citím se v pohodě, ale pak přijde - nechci se oblíkat, neumím oblést ponozky, nepůjdu na nocnik, nechci tohle jidlo, chci neco jneho, sceny a uz jsem v pr..na cely den.. vim co jsem nezvladla, dala jsem si toho moc.. dve tehotenstvi kratce po sobe, dve male, zavisle deti, manzel porad v praci, dum v rekonstrukci, nekonecny uklid. v dobe kdy jsem mohla zvolnit a jeste by to melo smysl jsem to neudelala a ted uz je pozde. taky vim, ze jsem si toho nalozila moc, castecny uvazek v praci, dve male deti, cviceni, jazykovy kurz.. uz jsem hodne veci prehodnotila a zvolnitla, ale porad to nepomaha 
a ty pocity zalezt do tmy, mam taky, akorat ze ja mam chut utect do lesa, nejednou jsem praskla dverma a sla ven na zahradu, a ze jdu fakt pryc, ale pak zase vidim ty dve nevinne deti, kterym se muze samotnym doma neco stat, zacnu hystericky brecet co jsem to za matku, ktera to nezvlada a jdu s brekem zpatky. detem jsem se vzdy hodne venovala, kostky, cteni, kreativita, ale zase mi stal uklid doma, proste najednou vse delat nejde, prestala jsem si s detmi uplne hrat a zajistuju jen jejich potreby, jidlo, koupani a neustale reseni hadek mezi nimi. tim jsem ziskala vic casu na peci o domacnost, kterou mam nekdy v takovem stavu, ze se strasne stydim.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 17:58
@Halamka je velký rozdíl mezi tim když má někdo ‚depky‘ a je toho na něj moc a tim když někdo trpí nemocí - depresí. To dokáže posoudit pouze lékař a pak je trochu mimo hodnotit či nehodnotit braní antidepresiv ve smyslu, že se každý ‚rozhodne za sebe‘. Když máte rozjetou depresi, tak se obvykle ani o tomto rozhodnout moc nedokážete. To pochopi pouze ten, kdo to zazil.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 18:42
To je pravda a myslim ze clovek uz dokaze poznat, kdy cela vec uz prerostla ve velky problem a sam ji nevyresi, kdo zazil, pochopi, co to jsou za silene stavy, ktere cloveka meni uplne v nekoho jineho..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.16 18:45
Diky za tip na ty leky, zkusim se poradit s obvodni lekarkou, co by mi dala. zatim uzivam jen v akutni fazi lexaurin, ale necitim zadnou zmenu, kdyz si ho vezmu, nevim cim to je… necitim se po nem zklidnena, ani ospala, proste zadna zmena
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Dystymie je porucha nálady, která spadá do oblasti deprese a je považována za její lehčí formu. Dystymie je také někdy označována jako chronická deprese. Dystymie je diagnostikována tehdy, pokud je depresivní nálada přítomna po většinu dne po dobu dvou let s přerušením ne delším než dva měsíce. Navíc musí být kromě deprese přítomny po tuto dobu alespoň dva následující příznaky: zhoršená chuť k jídlu nebo přejídání; poruchy spánku (nespavost nebo nadměrná spavost); slabost nebo únava; snížená sebedůvěra; zhoršené soustředění nebo problémy s rozhodováním; pocit beznaděje. Tyto příznaky pak vyúsťují v sociální, pracovní, školní problémy. Tato porucha je chronické, dlouhodobé onemocnění.
převzato z tety wikipedie.
Trpím a hledám rady a pomoc, jak si vzájemně pomoci.
Krom běžné psychoterapie a farmakoterapie.