Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Odpověděla jsi svým příspěvkem - jsi nemocná a musíš se léčit. Fóbii lze omezit s pomocí dobrého psychologa, alternativním metodám nevěřím.
A hysterka nejsi, jsi nemocná, to by měl tvůj manžel pochopit.
Zkus jiného psychologa a asi i psychiatra - doufám tedy, že ti antidepresiva nepředepisuje obvoďák. Pokud ano, najdi si psychiatra, který udělá pořádnou diagnózu.
Držím palce.
To bude chtít asi fakt tu léčbu. Co popisuješ, vypadá jako ATAKY. Moje maminka na ně brala léky. Ale dostala se z toho a pak léky vysadila. Takže neboj, zajdi k lékaři, on Ti pomůže.
@Anonymní píše:
AHOJ VŠEM potřebuji rada sma už nevim co ze sebou, mam šilenou fobii s nemoci, mam strach že když je nekdo nemocnej budu to mit taky, bojim se už dopředu a to se tyče třeba i bratru ktřei už s nama nebydlí. mám to od doby kdy byla maminka hrozne nemocná padl na me šileny strach a od te doby se hrozne boji, začnu se uplne klepat mam knedlik v krku zimnici a chodim na zachod, jsem dospěla vim ale proste fobie se me stale drži jako klište chodim k psycholožce, beru andtidepresiva ale nekdy me to přepadne, manžel řika že jsem hysterka už nevim co s tím, kdo to nezažije nepochopí, poručit mozku nemužu nejde to, nemám východisko nevim už kudy kam, snažim delat vše, ted sem na mateřske, včera syn zvracel a ja jsem z toho vyklepana vice než on, začala jsem ted chodit do práce ale nekdy pocity a jak nervy umi ovladnou me telo jsou šileny, má nekdo podobnou zkušenost? Děkuji všem za nazory a rady
ahoj, jsem na tom podobne
taky se vzdy bojim, ze to dostanu… nejvetsi fobii mam ze zvraceni
jsem schopna kdyz nekdo v mem okoli s kym jsem byla v kontaktu zvracel, tak pak treba i dva dny nejim aby mi nahodou nebylo spatne
vim, ze to asi neni norm. ale mam to tak… nikde se zatim tedy nelecim ![]()
No tak ja jsem typicky hypochondr a ted se jeste navic porad bojim uz i o dcerku
muj nejvetsi strasak je rakovina a taky to mam od doby, kdy kosila jedny blizke za druhymi od babicky, pres tetu, sousedku… vcetne me tehdy sedmnactilete kamaradky a vsechny behem jednoho roku (kamaradka dikybohu nezemrela) a ted pred rokem zase kamaradka a dalsi pribuzny… A bezne „umiram“ na vsechno, jsem s tim protivna sama sobe. Jo a taky uz nesmim cist pribalove letaky ![]()
@Anonymní píše:
ahoj, jsem na tom podobnetaky se vzdy bojim, ze to dostanu… nejvetsi fobii mam ze zvraceni
jsem schopna kdyz nekdo v mem okoli s kym jsem byla v kontaktu zvracel, tak pak treba i dva dny nejim aby mi nahodou nebylo spatne
vim, ze to asi neni norm. ale mam to tak… nikde se zatim tedy nelecim
no tak fobii ze zvraceni mam šilenou, mužeš me poslat soukromou zprávu a třeba si o tom popovidat
Ahojky, chtěla by jsem oživit tuto diskuzy, mám stejné potíže už jsem z toho zoufalá, je tady někdo kdo mi poradí co mu pomohlo?
Antidepresiva, a psychoterapie..Pořád už asi budu strašpytel ale už je to ok…
Ahoj, já jsem měla něco podobného po porodu. A pořádně mi pomohla až antidepresiva. Ze začátku braní to tedy bylo ještě o něco horší, ale pak se to postupně dalo do pořádku. Rozhodně stálo to stálo zato. Úleva to byla opravdu velká ![]()
@Andy27 a mohla by jsi mi poradit co konkrétně za psychoterapii nebo doporučit nějakého psychologa? Léky brát nechci, nebo alespon zatim ![]()
@Bugy123 Když mě se ještě antidepresiva brát nechtějí, spíš asi návštěva psychologa mě napadla, jenže jednou jsem u psychologa byla, sice uplně z jinýho důvodu ale bylo to něco strašnýho. Já myslela, že jen já mám takový problém ale je nás víc koukám ![]()
Ahoj, psychologa bych být Tebou určitě vyhledala, určitě jiného, než byl ten původní
Dobrý psycholog by Tě měl naučit pracovat s takovými myšlenkami a případně i poradit, zda se třeba zeptat na léčbu. Ale podle toho, co popisuješ, to nezní až tak dramaticky, takže by Ti mohla stačit i psychoterapie. A co si pamatuju od sebe, tak jsem měla každopádně zakázané vyhledávání na internetu
Stejně jsou tam často i nesmysly…
Každopádně bych se to snažila řešit před případným otěhotněním, ať jsi přichystaná, až to přijde ![]()
A odkud jsi??…No záleží jak se cítíš, léky bych neodsuzovala, mě zachránily a pak přišla psychoterapie(sezení s psychologem)Je spusta i uvolnovacích technik. Né všechno ti musí vyhovovat. Mě pomáhala hodně reflexní terapie. Psychoga si vybírej, tak aby si se sním nebo sní cítila dobře:jinak pokud jsou tvé stavy hodně obtížné navštívila bych psychiatra a a zatím v tom nejhorším lehčí medikamenty
@Anonymní píše:
AHOJ VŠEM potřebuji rada sma už nevim co ze sebou, mam šilenou fobii s nemoci, mam strach že když je nekdo nemocnej budu to mit taky, bojim se už dopředu a to se tyče třeba i bratru ktřei už s nama nebydlí. mám to od doby kdy byla maminka hrozne nemocná padl na me šileny strach a od te doby se hrozne boji, začnu se uplne klepat mam knedlik v krku zimnici a chodim na zachod, jsem dospěla vim ale proste fobie se me stale drži jako klište chodim k psycholožce, beru andtidepresiva ale nekdy me to přepadne, manžel řika že jsem hysterka už nevim co s tím, kdo to nezažije nepochopí, poručit mozku nemužu nejde to, nemám východisko nevim už kudy kam, snažim delat vše, ted sem na mateřske, včera syn zvracel a ja jsem z toho vyklepana vice než on, začala jsem ted chodit do práce ale nekdy pocity a jak nervy umi ovladnou me telo jsou šileny, má nekdo podobnou zkušenost? Děkuji všem za nazory a rady
@Janha píše:
No tak ja jsem typicky hypochondr a ted se jeste navic porad bojim uz i o dcerkumuj nejvetsi strasak je rakovina a taky to mam od doby, kdy kosila jedny blizke za druhymi od babicky, pres tetu, sousedku… vcetne me tehdy sedmnactilete kamaradky a vsechny behem jednoho roku (kamaradka dikybohu nezemrela) a ted pred rokem zase kamaradka a dalsi pribuzny… A bezne „umiram“ na vsechno, jsem s tim protivna sama sobe. Jo a taky uz nesmim cist pribalove letaky
Čs tak jsem na jednu ztránku ráda že nejsem sama i já stím stachem bojuji, nemohu si přečíst nějaký příspěvek, neb na internetu něci o nějaké nemoci hned se začnu sledovat a pozorovat příznaky,
když se nebojím o sebe tak o své děti, nejvíce tyhle stavy strachu mám v zimním obdobý mám také deprese a pak v noci semi zdají samé šílenosti, neberu léky na deprese pravidelně ale někdy musím, mám onemocnění šž tak beru léky podle doktora je to ze stresu ale syn jí má také a je v poho,,spíš si myslím že se mi ten strach z nemocí oběvil po pracovním urazu skalpace hlavy když sem bojovala o svůj život a tak si říkám že se to u každého projeví jinak někdo se toho dokaže zbavit a někdo potřebuje odbornou pomoc, každý stím bojuje posvém ale nejhorší je fakt brouzdání po pc, to je člověku hůř, já to řeším tak když mám tyhle stavy strachu jdu ven, kouknu na film pustím si hudbu a snažím se nato nemyslet, a nebo sama sobě zakážu na to myslet řeknu si přestan mám děti rodinu přátele mysli naně ané na tyhle blbosti, věřte je mi pak lépe : chápu každého zvás vím coje tenhle druh strachu zač heto pěknej prevít a dokáže pěkně pozlobit,
AHOJ VŠEM potřebuji rada sma už nevim co ze sebou, mam šilenou fobii s nemoci, mam strach že když je nekdo nemocnej budu to mit taky, bojim se už dopředu a to se tyče třeba i bratru ktřei už s nama nebydlí. mám to od doby kdy byla maminka hrozne nemocná padl na me šileny strach a od te doby se hrozne boji, začnu se uplne klepat mam knedlik v krku zimnici a chodim na zachod, jsem dospěla vim ale proste fobie se me stale drži jako klište chodim k psycholožce, beru andtidepresiva ale nekdy me to přepadne, manžel řika že jsem hysterka už nevim co s tím, kdo to nezažije nepochopí, poručit mozku nemužu nejde to, nemám východisko nevim už kudy kam, snažim delat vše, ted sem na mateřske, včera syn zvracel a ja jsem z toho vyklepana vice než on, začala jsem ted chodit do práce ale nekdy pocity a jak nervy umi ovladnou me telo jsou šileny, má nekdo podobnou zkušenost? Děkuji všem za nazory a rady