Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No co poradit? Hádáte se kvůli jakým věcem? asi bude nejdůležitější, když zkusíš ty zachovat chladnou hlavu a nepropadat emocím, protože mu tím nahráváš. Ukaž mu, že si o úroveň výš. Nechtěj všechno řešit. A pod. U mě to trochu pomáhá, protože sem taky trochu hysterická v hádkách ![]()
zkus prohlásit, že takhle hádka už neřeší daný problém, jen se urážíte a nemá cenu v tom pokračovat. hlavně to nesmíš být ty, které tyhle hádky častěji vyvolá. A uvidíš. Možná má nějakej problém smířit se s touhle situací…
..chci jen říci, že bordel po manželovi, neuklizené prádlo, nepořádek a jeho ignorace - NEJSOU PROBLÉMY!!!! Fakt né.. Protože takhle je to v 99% domácností..To si nesmíš tak brát..
Mám pocit, že se v tom vážně moc utápíš..
Anonymní píše:Anteaa píše:Jak jsem psala, mě by snad stačilo kdyby si po sobě uklízel věci. Víš, já jsem zas taková, že nebudu škemrat několikrát dokola: „Prosím Tě, pojď vytřít“, ono s tím pupkem v osmém měsíci už to není zas taková pohoda vytírat podlahy… ale když ho to samotného nenapadne…??? A já ho třeba i poprosím, on to slíbí a nic… Odjede a nic se neděje. No a já tu v humusu žít nebudu, takže si zas ten kbelík napustím a jdu vytřít. Třeba mi slíbil, že umyje okna… Od začátku těhu jsem na neschopence, protože to bylo všechno složité, tak sám mi řekl, ať nikde nelezu, že je umyje. Už na to čekám od prázdnin a nic a to jsem mu to sem tam připomněla, protože se mi fakt po těch oknech nechce lézt…
Nečetla jsem ostatní. Určitě to nemáš jednoduché a chápu jak je těžké se snažit někomu něco vysvětlit, když on tě ani nenechá domluvit a hned se rozčiluje.Ale - píšeš, že má manžel dvě zaměstnání kvůli hypotéce - vážně máš pocit že jsi doma na všechno sama a že Ti nepomáhá?!
Já mít dvě práce, tak když přijdu domů, omdlím a i kdybych měla zapadat prachem, tak doma na nic nesáhnu (zvlášť když je doma těhotná manželka)
A moc dobře vím, že být celý den doma sama na náladě také nepřidá.
Samozřejmě tím nikoho neomlouvám a ani se nezastávám, jen píšu jak bych to cítila já
Takže tenhle týden má být hezky, tak si ty okna umyju. On pak přijde domů, já mu řeknu, že jsem umyla okna, on mi řekne něco ve smyslu, „Vždyť jsem ti říkal, že bych to umyl já“ a já se budu modlit abych nebyla zrovna v kuchyni a nepraštila ho rovnou pánvičkou… Dělám si srandu, jinak to asi nejde, ale je mi z toho holky jednoznačně hrozně ouzko…
Jéjej, tak o tohle přesně jde, tak to se obrň, přijdou lepší věci. Tohle je jen třešnička na dortu a je to naprosto normální ![]()
Ještě jsem chtěla napsat: HLAVNĚ NA TY OKNA OPRAVDU NELEZ. Lepší mít zašpiněná okna a zdravé mimčo, než čistá okna a ležet v nemocnici. Ono se to nezblázní ![]()
Anonymní píše:Anteaa píše:Jak jsem psala, mě by snad stačilo kdyby si po sobě uklízel věci. Víš, já jsem zas taková, že nebudu škemrat několikrát dokola: „Prosím Tě, pojď vytřít“, ono s tím pupkem v osmém měsíci už to není zas taková pohoda vytírat podlahy… ale když ho to samotného nenapadne…??? A já ho třeba i poprosím, on to slíbí a nic… Odjede a nic se neděje. No a já tu v humusu žít nebudu, takže si zas ten kbelík napustím a jdu vytřít. Třeba mi slíbil, že umyje okna… Od začátku těhu jsem na neschopence, protože to bylo všechno složité, tak sám mi řekl, ať nikde nelezu, že je umyje. Už na to čekám od prázdnin a nic a to jsem mu to sem tam připomněla, protože se mi fakt po těch oknech nechce lézt…
Nečetla jsem ostatní. Určitě to nemáš jednoduché a chápu jak je těžké se snažit někomu něco vysvětlit, když on tě ani nenechá domluvit a hned se rozčiluje.Ale - píšeš, že má manžel dvě zaměstnání kvůli hypotéce - vážně máš pocit že jsi doma na všechno sama a že Ti nepomáhá?!
Já mít dvě práce, tak když přijdu domů, omdlím a i kdybych měla zapadat prachem, tak doma na nic nesáhnu (zvlášť když je doma těhotná manželka)
A moc dobře vím, že být celý den doma sama na náladě také nepřidá.
Samozřejmě tím nikoho neomlouvám a ani se nezastávám, jen píšu jak bych to cítila já
Takže tenhle týden má být hezky, tak si ty okna umyju. On pak přijde domů, já mu řeknu, že jsem umyla okna, on mi řekne něco ve smyslu, „Vždyť jsem ti říkal, že bych to umyl já“ a já se budu modlit abych nebyla zrovna v kuchyni a nepraštila ho rovnou pánvičkou… Dělám si srandu, jinak to asi nejde, ale je mi z toho holky jednoznačně hrozně ouzko…
Tohle mám i s přítelem já. jenže přítel to má teď těžký v práci, jeho projekt jde do finiše a vrací se domů třeba v 21,22 hod. prostě ho nechávám, je utahanej. úkoly se tu střádají, co zvládám, udělám. co nezvládám, nechám být, až bude mít fakt dobrou náladu a bude odpočatej. Nic nehrotím. a i když si chci povídat o tom, co sem třeba zažila a jak se máme, nepovídám… protože vím, že bych stejně z toho rozhovoru byla zklamaná
máme se stěhovat do bytu, ale on nemá čas a tak jsem hold vymalovala a chystám se sama balit a tak. Taky říká, ať to nedělám, že to udělá, ale já nebudu čekat měsíc
Hold ty chlapi toho nezvládaj víc najednou.. (někteří). moje máma vždycky říká, že abych měla spokojenýho chlapa, musí mít ve skříni čisté prádlo, uvařenou večeři a sex kdy chce
je to těžký. Nemáš někoho, kdo by ti mohl takhle před porodem pomoci s úklidem? kamarádku, příbuznou? Že byste udělaly velký úklid?
Anonymní píše:Anteaa píše:Jak jsem psala, mě by snad stačilo kdyby si po sobě uklízel věci. Víš, já jsem zas taková, že nebudu škemrat několikrát dokola: „Prosím Tě, pojď vytřít“, ono s tím pupkem v osmém měsíci už to není zas taková pohoda vytírat podlahy… ale když ho to samotného nenapadne…??? A já ho třeba i poprosím, on to slíbí a nic… Odjede a nic se neděje. No a já tu v humusu žít nebudu, takže si zas ten kbelík napustím a jdu vytřít. Třeba mi slíbil, že umyje okna… Od začátku těhu jsem na neschopence, protože to bylo všechno složité, tak sám mi řekl, ať nikde nelezu, že je umyje. Už na to čekám od prázdnin a nic a to jsem mu to sem tam připomněla, protože se mi fakt po těch oknech nechce lézt…
Nečetla jsem ostatní. Určitě to nemáš jednoduché a chápu jak je těžké se snažit někomu něco vysvětlit, když on tě ani nenechá domluvit a hned se rozčiluje.Ale - píšeš, že má manžel dvě zaměstnání kvůli hypotéce - vážně máš pocit že jsi doma na všechno sama a že Ti nepomáhá?!
Já mít dvě práce, tak když přijdu domů, omdlím a i kdybych měla zapadat prachem, tak doma na nic nesáhnu (zvlášť když je doma těhotná manželka)
A moc dobře vím, že být celý den doma sama na náladě také nepřidá.
Samozřejmě tím nikoho neomlouvám a ani se nezastávám, jen píšu jak bych to cítila já
Takže tenhle týden má být hezky, tak si ty okna umyju. On pak přijde domů, já mu řeknu, že jsem umyla okna, on mi řekne něco ve smyslu, „Vždyť jsem ti říkal, že bych to umyl já“ a já se budu modlit abych nebyla zrovna v kuchyni a nepraštila ho rovnou pánvičkou… Dělám si srandu, jinak to asi nejde, ale je mi z toho holky jednoznačně hrozně ouzko…
Jak píše Vrobca - u chlapů je to normální.
Já mám báječného manžela, na rukou by mě nosil, ale měla jsem rizikové a bylo to ÚPLNĚ STEJNÉ
Až na to, že já poslední 2 měsíce vůbec nemohla chodit, takže mi nakonec pomáhala moje maminka
Jinak bychom tu zřejmě shnili.
Ale teda nádobí občas umyl ![]()
Neboj, až se narodí malé, tak se to těm mužskejm v mozku přepne a konečně to pochopěj ![]()
Lizbeth píše: ..chci jen říci, že bordel po manželovi, neuklizené prádlo, nepořádek a jeho ignorace - NEJSOU PROBLÉMY!!!! Fakt né.. Protože takhle je to v 99% domácností..To si nesmíš tak brát..
Mám pocit, že se v tom vážně moc utápíš..
Já vím já vím… asi je to tak že si všechno moc beru. Hlavně to co řekne v těch hádkách. Vím, že musíme být šťastní za to, že čekáme miminko , které bude SNAD (velké ťuk ťuk na dřevo) zdravé. Že jsme zdraví i my dva.
Máme i finanční potíže, vcelku velké. Až mi skončí mateřská musíme jít bydlet někam jinam a tenhle byt pronajmout, protože až budu já jen na RP, tak bohužel hypotéku a vše kolem neutáhneme. Vůbec nevíme kam půjdeme, ale paradoxně se kvůli penězům nijak moc nehádáme. Je to sice na palici, že si člověk nemůže koupit co by potřeboval (př.balila jsem tašku do porodnice a tam byl napsaný Bepanthen…, bohužel bylo asi tři dny před výplatou a už nebylo ani na něj, protože jinak bysme neměli už ani na ty blbý rohlíky), ale tak nějak se člověk co nejvíc uskromní. Jej, nechci abyste se na mě koukali jako na nějakou socku, já co se týče peněz, tak si fakt nechci stěžovat, není to sice jednoduchý, ale vždycky se to „nějak“ udělá… Takže vlastně když to tak shrnu, tak se hádáme kvůli kravinám o to víc mě to mrzí a bolí, že se hádky dostanou až tak daleko, že si ubližujeme a hrozíme navzájem rozvodem…
Anonymní píše:Anteaa píše:Jak jsem psala, mě by snad stačilo kdyby si po sobě uklízel věci. Víš, já jsem zas taková, že nebudu škemrat několikrát dokola: „Prosím Tě, pojď vytřít“, ono s tím pupkem v osmém měsíci už to není zas taková pohoda vytírat podlahy… ale když ho to samotného nenapadne…??? A já ho třeba i poprosím, on to slíbí a nic… Odjede a nic se neděje. No a já tu v humusu žít nebudu, takže si zas ten kbelík napustím a jdu vytřít. Třeba mi slíbil, že umyje okna… Od začátku těhu jsem na neschopence, protože to bylo všechno složité, tak sám mi řekl, ať nikde nelezu, že je umyje. Už na to čekám od prázdnin a nic a to jsem mu to sem tam připomněla, protože se mi fakt po těch oknech nechce lézt…
Nečetla jsem ostatní. Určitě to nemáš jednoduché a chápu jak je těžké se snažit někomu něco vysvětlit, když on tě ani nenechá domluvit a hned se rozčiluje.Ale - píšeš, že má manžel dvě zaměstnání kvůli hypotéce - vážně máš pocit že jsi doma na všechno sama a že Ti nepomáhá?!
Já mít dvě práce, tak když přijdu domů, omdlím a i kdybych měla zapadat prachem, tak doma na nic nesáhnu (zvlášť když je doma těhotná manželka)
A moc dobře vím, že být celý den doma sama na náladě také nepřidá.
Samozřejmě tím nikoho neomlouvám a ani se nezastávám, jen píšu jak bych to cítila já
Takže tenhle týden má být hezky, tak si ty okna umyju. On pak přijde domů, já mu řeknu, že jsem umyla okna, on mi řekne něco ve smyslu, „Vždyť jsem ti říkal, že bych to umyl já“ a já se budu modlit abych nebyla zrovna v kuchyni a nepraštila ho rovnou pánvičkou… Dělám si srandu, jinak to asi nejde, ale je mi z toho holky jednoznačně hrozně ouzko…
Kočko,oni ty okna nepočkají??Já myslím,že počkají ,Hlavní je tvoje a prckovo zdraví
![]()
A víš,že když popisuješ tvého manžela tak píšeš zároveň o mém?Já už na to rezignovala,proč se hádat,že odkládá hadry na vysavač(u vás židle) prostě jdu vemu to komplet a vyperu.Pro mě není problém,štve mě to,ale po těch letech to za hádku nestojí.Když přijde z ryb,vysype v chodbě žrádlo,strčím mu koště do rukou a hned to zamete.Sám by si ho nevzal ani večer ![]()
Po čase zjistíš,že si to uděláš ráda sama a v zájmu klidu nic neřekneš.On zase vydělává prachy a když už jednou bordelář je tak se nezmění…Musíš se to naučit tolerovat,ve vztahu jsou horší věci…U tebe hodně taky hrají hormony.T
Ono to nikde není jednoduché… ![]()
Příspěvek upraven 10.10.10 v 11:12
Neboj jako na socku teda rozhodně na tebe koukat nebudu. Já jsem si tohle na začátku vztahu užila až až. Manžel začal podnikat, ale bohužel se svým bratrem a ten mu nějak zapomínal platit, takže jsem měla pocit, že se půjdu pást i s dcerkou. Ale přestáli jsme to a teď je dobře. Musíš si pořád dokola opakovat, že jednou je člověk nahoře a jednou dole a že bude lépe ![]()
Holky moc děkuju za všechno co jste napsaly. Mě už pomohlo to, to ze sebe dostat. A přiznávám, i když to ode mě není vůbec ale vůbec hezké, tak jsem ráda, že i jiné ženské mají doma bordeláře nebo jsou na něco sami… Stydím se, moc
![]()
Ještě jednou moc děkuju, ráno jsem byla v takovém rozpoležení, že bych snad nejradši vyskočila z okna… (toho neumytého že
), teď je mi mnohem líp - díky Vám ![]()
verenika píše:Kočko,oni ty okna nepočkají??Já myslím,že počkají ,Hlavní je tvoje a prckovo zdraví
![]()
A víš,že když popisuješ tvého manžela tak píšeš zároveň o mém?Já už na to rezignovala,proč se hádat,že odkládá hadry na vysavač(u vás židle) prostě jdu vemu to komplet a vyperu.Pro mě není problém,štve mě to,ale po těch letech to za hádku nestojí.Když přijde z ryb,vysype v chodbě žrádlo,strčím mu koště do rukou a hned to zamete.Sám by si ho nevzal ani večer
Po čase zjistíš,že si to uděláš ráda sama a v zájmu klidu nic neřekneš.On zase vydělává prachy a když už jednou bordelář je tak se nezmění…Musíš se to naučit tolerovat,ve vztahu jsou horší věci…U tebe hodně taky hrají hormony.T
Svatá pravda
Já nejsem schopná svýho přimět, aby všechny své roznošené hadry vrstvil na jednu hromadu
Tak je seberu a hodím je tam sama
Přijde mi, že jsou i důležitější věci, raději fakt jdeme spolu na procházku ![]()
Pro zakladatelku - nevymyslíš nějaký postup, jak hádku stopnout v začátku? Třeba obrátit jeho narážku v legraci?
Mmch. od dubna jsem škemrala o zídku (tři šáry cihel), v červnu jsem vyklidila bordel tam, kde má stát. V srpnu mi ji slíbil a v září jsem si ji postavila sama, s dítětem na zádech
![]()
Ahoj zakladatelko, možná to chce opravdu jenom čas. Já jsem taky panna a vadí mi, že můj střelec borčus neřeší, když mu utřu prach na psacím stole, ještě dostanu sprďana. Jsme spolu osm let a ze začátku to byla taky dost itálie, možná tak tři, čtyři roky jsme měli dost vážné rozepře a hádky, já jsem hysterčila a brečela a zamykala se v koupelně (teď se úplně stydím, když to píšu
) a připadala jsem si nepochopená, jediná chudinka v celém vesmíru. Čas ty hrany hodně obrousí, věř mi. Vypadá to, že tvůj manžel je v zásadě dobrý chlap, on se časem naučí ti líp vyhovět a ty se zase naučíš na hodně věcí házet bobek a neřešit to tolik. Myslím, že u nás dvou jsme museli oba dva hodně slevit ze svých požadavků a stálo to za to. V partnerství musíš hlavně popřemýšlet o tom, jestli to dobré převažuje nad zlým. U nás je to asi 70% dobrého proti 30% zlého, a to už stojí za to, aby se člověk občas překonal. Tak si to taky spočítej, jak je to u vás a uvidíš, jestli ti to stojí za to
.
chuanitka dřív jsem se ho snažila vychovat,když to jeho matka nezvládla
,po 3 letech nelítostného boje jsem to vzdala.A teď mám na výchovu jiného adepta
S tou zídkou jsi mě pobavila.Já když potřebuju něco udělat doma,tak ho musím odvlíct do OBI tam to nakoupit a pak to teda udělá.Ale sám by se asi nerozhoupal
Ale stejné ho miluju ![]()
Jak jsem psala, mě by snad stačilo kdyby si po sobě uklízel věci. Víš, já jsem zas taková, že nebudu škemrat několikrát dokola: „Prosím Tě, pojď vytřít“, ono s tím pupkem v osmém měsíci už to není zas taková pohoda vytírat podlahy… ale když ho to samotného nenapadne…??? A já ho třeba i poprosím, on to slíbí a nic… Odjede a nic se neděje. No a já tu v humusu žít nebudu, takže si zas ten kbelík napustím a jdu vytřít. Třeba mi slíbil, že umyje okna… Od začátku těhu jsem na neschopence, protože to bylo všechno složité, tak sám mi řekl, ať nikde nelezu, že je umyje. Už na to čekám od prázdnin a nic a to jsem mu to sem tam připomněla, protože se mi fakt po těch oknech nechce lézt…
Takže tenhle týden má být hezky, tak si ty okna umyju. On pak přijde domů, já mu řeknu, že jsem umyla okna, on mi řekne něco ve smyslu, „Vždyť jsem ti říkal, že bych to umyl já“ a já se budu modlit abych nebyla zrovna v kuchyni a nepraštila ho rovnou pánvičkou… Dělám si srandu, jinak to asi nejde, ale je mi z toho holky jednoznačně hrozně ouzko…