Hádky v manželství

Napsat příspěvek
Velikost písma:
257
11.10.10 14:24

Zakladatelko - Zkus mu vysvětlit co ti všechno vadí, třeba ta nespolehlivost, že když ti alespoň v tomto vyjde vstříc, tak že ty, za odměnu nebudeš „prudit“ a když se to nepovede, tak začni být také laxní a na nákup si zajdi sama, ale nakup si jen pro sebe s tím, že on na to nemá čas a ty zase sílu (tahat nákup) a takhle bych to dělala s ostatním i se zájmem o něj, ale ne tak, aby poznal, že tě to samotnou štve. Spíš aby si uvědomil, že když se spolu nedomluvíte, tak že se nezblázníš a nezbývá ti nic jiného, než se obejít bez něj. Věnuj se více sama sobě. Uvědom si, co ti současný život přináší, jak bys chtěla žít a jak bys žila bez něj (tím myslím – si vážně představit, co by ti chybělo, případně nechybělo, kdyby jste spolu nebyli) a pak se toho drž a uvidíš, že bude jenom líp. Třeba my jsme spolu sedm a pul roku a řekla bych, že čím jsme spolu dýl, tím nám je líp. Že ten vztah dostává teprve teď tu pravou šťávu a kolikrát jsem si myslela, že se rozejdeme Ale teď to vidím tak, že díky těm hádkám, nedorozuměním jsme si bližší a říkám si, že nám to vztah jen upevnilo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.12.13 22:10

L

@Anonymní píše:
Tady zakladatelka…Vrobca: No, nejvíc mě zraňuje že hádek neubylo ani když jsem těhotná. Asi se mnou cloumají hormony, ale manžel je taky vztahovačnej a člověk mu nemůže nic říct. Příklad: Řekla jsem mu, že si přijdu na vše sama… a strhla se hádka, kdy já jsem nechápající, věčně naštvaná a prudící ženská, kdy on se snaží abysme se měli dobře a já to nejsem schopná ocenit… Nejhorší je, že se to pak nabaluje a nabaluje a hádka nekončí a vlastně ani nikam nesměřuje, jen si ubližujeme. Já už nemám sílu se s ním dohadovat a kdykoliv jsem se snažila to v klidu probrat zase se strhla hádka… Asi jsme se vážně neměli brát… :-(

Dobrý den, jak to u vás dopadlo..právě si procházím něčím podobným s rozdílem, že čekáme druhé dítě :nevim: Je mi hrozně zle a nebýt dcery zalezla bych někam nebo se nejraději sbalila a šla, ale nedokážu jí to teď o Vánocích udělat. je malinká a nechápala by proč. Mám ale pocit, že se nemůžu posunout dál z místa.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.2.17 22:23

GLZ
bohuzel posledni dobou prozivam neco podobneho. Take resim problemy v domacnosti, ale co jsem si nasla brigadu, tak se to zlepsilo, manzel i uvari, upece… musi, ma doma mladsi dcerku, tak ji nemuze davat k obedu jen chleba a pak prijedu k obedu i ja - hladova a chci take jist… proste kdyz on je v praci, tak se staram, tak kdyz jsem ja, tak musi zase on. (dela na smeny a je treba i 3 dny v kuse doma) To ze po sobe take moc neuklizi, uz nejak neresim, treba rozdelava mliko, ustrihne roh, ale nuzky i ten ustrizeny roh uz necha lezet na lince… nechapu, co je to za problem to hned uklidit, kdyz uz to ma v ruce… pro me automaticka vec, pro nej mega ukol :mrgreen: ale co posledni dobou resim a nad cim premyslim je, ze uz necitim co driv, posledni dobou se hodne hadame, ale spise to jsou jen takove veci jako dohady… zacneme se o necem bavit, kazdy na to mame jiny nazor a uz je hadka, protoze on se mnou mluvi tonem i slovy jak s deb.lem, s usklebkem, ja mam pravdu a ja to vim… porad me o necem presvedcuje, ze to tak je/neni a me to uz unavuje, nebavi me to… ted jsme se treba chytli behem dvou hodin 2×, nejsou to hadky, spis takove to odsekavani a nastvani… :,( malovali jsme a ja chtela lehce odriznout pasku z okna, ktera byla prilepena jeste barvou a zustal tam kousek ktery nesel odlepit, tak jsem na to vzala nozik, ze to lehce nariznu a on na me hned spustil, ooo je, ze to poskrabu, ze to znicim, tak jsem mu rekla, no tak to znicim… proste jeste nez neco udelam uz to delam spatne, se vsim spatne zachazim (ano jsem nervak a kdyz me chytne amok, tak to lita :andel: ) ale ted jsem delala opatrne a uz jsem to delala spatne a hned ohen na strese, ja si pak pripadam jak uplny deb. l a ve finale mi to sel ukazat, ze to jde a kdyz mu tam take zustalo kousek pasky, tak si vzal nozik a take to odrezaval… :zed: anebo jsem mu ukazovala fotky z afriky od kamaradky a on hned, ze tam jsou sami teroristi, tak mu rikam, koukej, to je divocina, klasicky cernosi, kde by se tu vzal dynamit… a on mi hodi tablet s nejakou ter. organizaci a ze jsou prolezli celou afrikou, proste mi zase oponuje, porad me opravuje, cokoli reknu je spatne, strasne ale strasne me s tim se. e :( a to vse pak zpusobuje to, ze uz mam pocit ze k nemusi necitim co driv..tak me rozciluje, ze tu lasku ve me zabiji. sam ke me neprijde a neobejme me, proste ceka, az prijdu ja… ano ja jsem hodne zaneprazdena… snazim se nam prilepsit, a tech par korun, co to prinese stoji treba hodne casu… :( a on mi porad vycita, ze co chci, kdyz jsem porad jen na pc… ale proc ke me neprijde, neda mi pusu, ze se spolu podivame na film… driv jsme spolu travili tolik casu, meli spolecneho, ale ted se neshodneme ani na filmu, serialu… prijde mi, ze si kazdy tak nejak zije po svem, a jedine co nas spojuje jsou deti.. :( Nevim, jestli je to jen ve me, nebo je nekde neco spatne… driv jsme takove problemy nemeli :(((

  • Citovat
  • Upravit
4071
17.2.17 23:25

Podle me mate ponorku. Jak dlouho tohle obdobi uz trvá? Musíte si to vyříkat. Musíte mu sdelit, že ve vas tim buzerováním zabíjí lásku a vváš vztah. Že jste si rovni a at se k vam chová a úctou..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5425
17.2.17 23:32
@sediza píše:
Podle me mate ponorku. Jak dlouho tohle obdobi uz trvá? Musíte si to vyříkat. Musíte mu sdelit, že ve vas tim buzerováním zabíjí lásku a vváš vztah. Že jste si rovni a at se k vam chová a úctou..

Souhlas

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1343
18.2.17 11:27
@sediza píše:
Podle me mate ponorku. Jak dlouho tohle obdobi uz trvá? Musíte si to vyříkat. Musíte mu sdelit, že ve vas tim buzerováním zabíjí lásku a vváš vztah. Že jste si rovni a at se k vam chová a úctou..

přesně, a jestli to nepochopí, a bude dál hrát uraženého, tak to nemá cenu

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.2.17 15:58

GLZ

ahoj holky, konecne jsem se dostala k pc, tak se omlouvam, ze se ozyvam az ted… ponorku vylozene myslim, ze nemam, zacala jsem uz pracovat, kdyz je manzel doma, mala jeste nechodi do skolky, tak se stridame, tak kdyz nema manzel smenu, jdu ja, takze vypadnu z baraku, z toho kolotoce kolem domacnosti, a on se naopak stara. dokonce i uvari, upece… ale ja pak prijdu a musim uklizet, protoze tim, ze uvaril to konci :zed: ale to je jina vec… spis ty nase rozhovory obcas vaznou… Snazim se s nim o tom mluvit, ale on je takovy, ze se do sebe uzavre a je ticho, vedu si jen monolog… on na to neni, kdyz se ho ptam, co si o tom mysli, at mi k tomu neco rekne, tak nerekne nic, je ticho… srotuje mu to v hlave, ale nahlas to nevyslovi… :( tak to je pak tezky… Jinak urcite odchazet nechci, mame dve deti a vim, ze lepsiho bych nenasla, co tak posloucham kolem, tak kazdy ma neco a jeste bych mohla narazit na horsiho a navic jako otec je skvely, o deti se stara, jako zadny jiny, o tom ani zadna… jen mi proste vadi, ze si posledni dobou vymenujeme nazory stylem, ze on ma vzdy pravdu a ja placam nesmysly… :cert: ani to nejsou hadky, ze bychom na sebe rvali jak na lesy, proste to neni prijemny rozhovor a vetsinou je to hned a kvuli nicemu… porad mi oponuje a ja hned startuju :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.17 16:06

Už nevím co se situaci, která je u nás doma. S mužem jsme 3roky. Oba jsme měli rozpadla manželství. Muž o mě velmi usiloval, já ho tenkrát nechtěla. Nelíbil se mi, strojil se divné, choval se jako buran. Časem si mě získal. Byl pozorný, měla jsem pocit, že mě má rád. Nastěhoval se ke mně do bytu, narodily se nám své děti. První jsem vůbec nechtěla, byl to šok. Měla jsem finanční svobodu, bála jsem se závislosti na něm. Přesvědčil mě, dítě jsme si nechali. Předělali jsme si dům po jeho otci, zadlužili se. Od té doby, co jsme se přestěhovali, nastal teror. Muž mnou pohrdá, denně mě i s dětmi vyhazuje. Pořad se pozoruje, zda je krásný, má hezky učesané vlasy. Já nebyla u kadeřnice ani nepamatuji. Co je nejhorší, tak muž mi pořád říká, že má malý penis, že jsem určitě byla zvyklá na větší, takže se mnou s tím svým kašpárkem nebude spát. Nikdy jsem mu nic neřekla. Bojim se co bude, zároveň mi je strasne nechat se takhle ponižovat. Je mi líto děti, tohle si nezaslouží. Co mám dělat? Doma s ničím nepomůže, vše je na mě. Kdyz se ho zeptám, proč je tak zlý, tak se mi směje a do obličeje a říká, že čím horší na mě a bude, tím dřív a si někoho najdu. Přijde k mi jak nemocny. Děkuji za anonym z pochpitelných důvodu.

  • Citovat
  • Upravit
13.6.17 16:09

Mě se zdá, že je tak trošku nemocný. Co dělat? Jednoduše se sbal, vem finance, zaplať nájem, 2měsíční kauci, odstěhuj se a žij po svém. Pořeš pak soudně alimenty.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14642
13.6.17 16:11
@Anonymní píše:
Už nevím co se situaci, která je u nás doma. S mužem jsme 3roky. Oba jsme měli rozpadla manželství. Muž o mě velmi usiloval, já ho tenkrát nechtěla. Nelíbil se mi, strojil se divné, choval se jako buran. Časem si mě získal. Byl pozorný, měla jsem pocit, že mě má rád. Nastěhoval se ke mně do bytu, narodily se nám své děti. První jsem vůbec nechtěla, byl to šok. Měla jsem finanční svobodu, bála jsem se závislosti na něm. Přesvědčil mě, dítě jsme si nechali. Předělali jsme si dům po jeho otci, zadlužili se. Od té doby, co jsme se přestěhovali, nastal teror. Muž mnou pohrdá, denně mě i s dětmi vyhazuje. Pořad se pozoruje, zda je krásný, má hezky učesané vlasy. Já nebyla u kadeřnice ani nepamatuji. Co je nejhorší, tak muž mi pořád říká, že má malý penis, že jsem určitě byla zvyklá na větší, takže se mnou s tím svým kašpárkem nebude spát. Nikdy jsem mu nic neřekla. Bojim se co bude, zároveň mi je strasne nechat se takhle ponižovat. Je mi líto děti, tohle si nezaslouží. Co mám dělat? Doma s ničím nepomůže, vše je na mě. Kdyz se ho zeptám, proč je tak zlý, tak se mi směje a do obličeje a říká, že čím horší na mě a bude, tím dřív a si někoho najdu. Přijde k mi jak nemocny. Děkuji za anonym z pochpitelných důvodu.

Měla jsi dát na svoji intuici hned na začátku. On se pouze přetvařoval, aby tě získal.
Vypadá to na zakomplexovaného, narušeného blbce. Pokud máš kam jít, pak jdi od něj pryč, než jeho vzorce chování přeberou do života i tvoje děti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kobliha51
13.6.17 16:12
@Anonymní píše:
Už nevím co se situaci, která je u nás doma. S mužem jsme 3roky. Oba jsme měli rozpadla manželství. Muž o mě velmi usiloval, já ho tenkrát nechtěla. Nelíbil se mi, strojil se divné, choval se jako buran. Časem si mě získal. Byl pozorný, měla jsem pocit, že mě má rád. Nastěhoval se ke mně do bytu, narodily se nám své děti. První jsem vůbec nechtěla, byl to šok. Měla jsem finanční svobodu, bála jsem se závislosti na něm. Přesvědčil mě, dítě jsme si nechali. Předělali jsme si dům po jeho otci, zadlužili se. Od té doby, co jsme se přestěhovali, nastal teror. Muž mnou pohrdá, denně mě i s dětmi vyhazuje. Pořad se pozoruje, zda je krásný, má hezky učesané vlasy. Já nebyla u kadeřnice ani nepamatuji. Co je nejhorší, tak muž mi pořád říká, že má malý penis, že jsem určitě byla zvyklá na větší, takže se mnou s tím svým kašpárkem nebude spát. Nikdy jsem mu nic neřekla. Bojim se co bude, zároveň mi je strasne nechat se takhle ponižovat. Je mi líto děti, tohle si nezaslouží. Co mám dělat? Doma s ničím nepomůže, vše je na mě. Kdyz se ho zeptám, proč je tak zlý, tak se mi směje a do obličeje a říká, že čím horší na mě a bude, tím dřív a si někoho najdu. Přijde k mi jak nemocny. Děkuji za anonym z pochpitelných důvodu.

Za tři roky s ním máš minimálně dvě děti a to jsi ho ani pořádně nepoznala. Zadlužila jsi se pro jeho majetek. Jsi totálně v pasti. Chceš od něj odejít a nebo si tu jen postěžovat?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.17 16:13

Mám děti 5a 18mesicu a k tomu ještě 12letou dceru. Finance nemám jaké vzít. Zadlužili jsme se kvůli domu, který je jeho. Co jsem měla jsem nacpala sem. Tvrdí mi, že nemám na nic nárok. To si úplně nemyslím, ale myslím, že to teď nezvládnu.

  • Citovat
  • Upravit
4019
13.6.17 16:16
@Anonymní píše:
Mám děti 5a 18mesicu a k tomu ještě 12letou dceru. Finance nemám jaké vzít. Zadlužili jsme se kvůli domu, který je jeho. Co jsem měla jsem nacpala sem. Tvrdí mi, že nemám na nic nárok. To si úplně nemyslím, ale myslím, že to teď nezvládnu.

Po rodičovské se máš kam vrátit? Bydlíš na vsi nebo ve městě? Máš rodinu, která by tě podpořila?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.6.17 16:18

Zakl. Holky, já myslím, že se na něm asi kdysi podepsala nějaká slečna, která mu řekla, že ho má malého. (Má, ale říkat se to asi nemá),pak taky neměří 1,90jak by chtěl a začíná mu ples. To je kombinace. Pořad dokola to řeší. V životě by mě nenapadlo takové kraviny řešit. On je ale zakomplexovaný a neřeší nic jiného.

  • Citovat
  • Upravit
2249
13.6.17 16:18

Jste manželé? Jak dlouho žijete ve společné domácnosti? Máte nějak pořešený váš partnerský vztah? Úvěr je psaný na koho, na vás oba? Tohle všechno jsou aspekty, které by ti mohly pomoct alspoň nějaké peníze získat zpět, ale chtělo by to radu právníka.
Obrať se na nějaké sdružení, které zajišťuje pomoc ženám v nouzi. Může to být jak poradna pro ženy nebo rodinná poradna (měla by fungovat v každém krajském městě), zřizovatelem je stát nebo kraj, je zdarma. Navíc na netu najdeš různých sdružení pomáhajících ženám více. Tam ti můžou poskytnout i právní rozbor, poradit, na co vše bys měla nárok. Pomoci i s bydlením do začátku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová