Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak to tě chápu. Já jsem totiž naprosto nehádací typ. Užila jsem si toho dost s mámou. Ta totiž byla neustále nas…á (když to tak napíšu, ale jinak se to napsat nedá). Takže se snažím životem proplovat už bez hádek a naštěstí se nám to s manželem daří už 15 let. Nevím, co poradit, protože si myslím, že je to o povahách a ty se nedají změnit (ale to je jen můj názor). Takže se snaž být hlavně v klidu, protože teď to potřebuje hlavně tvoje miminko ![]()
Jake mas znameni?Nejsi byk nebo beran?
No nevim co poradit,sama bych potrebovala radu ![]()
Tady zakladatelka…
Vrobca: No, nejvíc mě zraňuje že hádek neubylo ani když jsem těhotná. Asi se mnou cloumají hormony, ale manžel je taky vztahovačnej a člověk mu nemůže nic říct. Příklad: Řekla jsem mu, že si přijdu na vše sama… a strhla se hádka, kdy já jsem nechápající, věčně naštvaná a prudící ženská, kdy on se snaží abysme se měli dobře a já to nejsem schopná ocenit… Nejhorší je, že se to pak nabaluje a nabaluje a hádka nekončí a vlastně ani nikam nesměřuje, jen si ubližujeme. Já už nemám sílu se s ním dohadovat a kdykoliv jsem se snažila to v klidu probrat zase se strhla hádka… Asi jsme se vážně neměli brát… ![]()
Karlllicka píše:
Jake mas znameni?Nejsi byk nebo beran?No nevim co poradit,sama bych potrebovala radu
Jsem panna… manžel je v rybách… doufám, že si tuhle diskuzi nepřečte jeho matka nebo on, určitě by se tam našel…
Anonymní-my jsme s manželem oba horký hlavy,rychle vylítnem a zase rychle zchladnem.Dřív jsme se hádali často,velmi často
Pak padlo slovo rozvod a my si uvědomili,že se máme rádi a že musíme být víc tolerantní jeden k druhému.U nás to bylo,že manžel se nějak nepřeorientoval,že už nebydlí u maminky(služky) a nějak nepobral že dítě nepotřebuje jen maminku ,ale i tatínka.Rozdělili jsme si domácí povinosti,manža se víc věnuje Adámkovi a on si může chodit na ty jeho milovaný hokeje a dalších 1000 koníčků ![]()
vy si musíte uvědomit co je nejčastější důvod hádek-pomoc v domácnosti,manželovo nepřítomnost a pak to nějak v KLIDU vyřešit.Přijít na nějaký kompromis,který bude vyhovovat vám oboum.Držím palce ![]()
Karlllicka píše:
Jake mas znameni?Nejsi byk nebo beran?No nevim co poradit,sama bych potrebovala radu
My jsme býk(já) a beran(manžel).Hrozná kombinace
![]()
verenika píše:
Anonymní-my jsme s manželem oba horký hlavy,rychle vylítnem a zase rychle zchladnem.Dřív jsme se hádali často,velmi častoPak padlo slovo rozvod a my si uvědomili,že se máme rádi a že musíme být víc tolerantní jeden k druhému.U nás to bylo,že manžel se nějak nepřeorientoval,že už nebydlí u maminky(služky) a nějak nepobral že dítě nepotřebuje jen maminku ,ale i tatínka.Rozdělili jsme si domácí povinosti,manža se víc věnuje Adámkovi a on si může chodit na ty jeho milovaný hokeje a dalších 1000 koníčků
vy si musíte uvědomit co je nejčastější důvod hádek-pomoc v domácnosti,manželovo nepřítomnost a pak to nějak v KLIDU vyřešit.Přijít na nějaký kompromis,který bude vyhovovat vám oboum.Držím palce
Tady zakladatelka.
Vereniko: No u nás to bude, že mě přijde že jsem na vedlejší koleji. Je to takovej chlap na baterky nebo jak to říct. Prostě domácnost je víceméně na mě. Kdyby alespoň nic nesliboval, ale to pořád poslouchám, jak udělá tohle a tohle… A ono se neudělá nic. Já zas uznávám, že jsem náladová, což on špatně snáší, takže pak do mě ryje, až se pohádáme…
Když bych ale viděla více zájmu a hlavně, když se s ním člověk na něčem domluví aby to tak bylo a hlavně abych mu to nemusela 10× připomínat(to nijak nezvečiluju, opravdu jednu věc na které mi opravdu záleží mu musím připomenout alespoň 10×), tak si myslím, že by bylo vše jinak. Ale to mu nevysvětlím, kolikrát jsem se o to pokoušela a tolikrát to skončilo hádkou, kdy jsem nakonec byla já ta špatná…
Karlllicka píše:
My jsme dva byci![]()
![]()
Taky pěkný,kdyby byl manža být tak už jsme se asi zabili
![]()
Zakladatlko-a proč manžel nedodrží slovo,něco mu do toho přijde nebo prostě je doma a zapomene?Když třeba slíbí,že vynese koš tak mu ho připrav ke dveřím a připomeň mu to.Manža byl schopný odejít i když byl koš opřený o dveře,prostě to těma dveřma odsunul a šel bez něj
Nebo mu nech vysávání,uklízení myčky…nějaký drobnosti,ať vidíš,že se taky zapojí…Zase když má dvě práce tak asi toho času nebude mít tolik.A předpokládá,teda myslím,že když on maká a vydělává tak ty budeš dělat doma…Ale zase až přijde prcek tak by mohl zůstat ve svém zajetém tempu a ty by jsi byla i na prcka sama
Má třeba víkendy volné?Tam bych mu nenásilně nějako tu domácí prácičku dala (pokud teda nemáte barák a on nedělá práci venku).Je to fakt složité takhle radit když ty dva neznáš,jak dlouho pracuješ ty jak dlouhomanžel,jak máte náročnou práci atd…
Ahoj, myslím, že tohle je opravdu v povahách a ohleduplnosti. My s přítelem jsem se pohádali všehovšudy asi 2×, co jsem těhotná, tak ani jednou. Ne že by nebyla příležitost, jednoznačně z mojí strany, prostě občas se mi splaší hormony, začnu bejt lítostivá, že jsem furt doma sama a tak… on mi nechá bejt a pak když je klid, mi řekne: ty hormony, to je něco a zasmějeme se tomu. Ale hlavně - vztah je vždycky o toleranci a kompromisech. Moji rodiče letos oslaví společných 33 let a jsou naprosto v pohodě a to hlavně díky oboustranné toleranci. Vždycky když se vztekám nad maličkostma, tak mi mamina říká, za pár let tě tohle nenadzvedne. A má pravdu.
Už ti to tady někdo psal, hlavně bys teď neměla mít stresy kvůli miminku, užívej si to, buď na to miminko „hodná“. Tohle krásný období už ti nikdo nevrátí. ![]()
Nečetla jsem ostatní. Určitě to nemáš jednoduché a chápu jak je těžké se snažit někomu něco vysvětlit, když on tě ani nenechá domluvit a hned se rozčiluje.
Ale - píšeš, že má manžel dvě zaměstnání kvůli hypotéce - vážně máš pocit že jsi doma na všechno sama a že Ti nepomáhá?!
Já mít dvě práce, tak když přijdu domů, omdlím a i kdybych měla zapadat prachem, tak doma na nic nesáhnu (zvlášť když je doma těhotná manželka) ![]()
A moc dobře vím, že být celý den doma sama na náladě také nepřidá.
Samozřejmě tím nikoho neomlouvám a ani se nezastávám, jen píšu jak bych to cítila já ![]()
Tady zakladatelka
K těm jeho pracem. Jednu má na celý úvazek, v ní jsme se i poznali, takže vím jak moc je náročná a nenáročná. Jde o nárazovou práci, kdy si jeden den třeba fakt nedojdete ani na záchod, ale další den pohoda leháro. V ní dělá na směny (denní - noční ), jeho druhá práce souvisí s jeho koníčkem. Dělá to jako přívýdělek ve volnu, nebudu se více rozepisovat, to ne kvůli Vám holky, ale to už bych vůbec mohla přestat psát jako anonymní
. Takže absolutně žádný zajetý rytmus, nic. Jednou přijde z práce večer, jednou ráno…
Vereniko: Víš, já snad už ani po něm doma nic nechci. Mě by stačilo kdyby si po sobě uklízel věci. Ale on si třeba přehodí přes židli tričko… jedno, druhý, pak trenky, kalhoty… takhle se to tam kupí, až ta židle skoro padá. Já už rezignovala na to, mu to uklízet, prostě peru to, co je v koši na praní a hotovo. Když ho slušně poprosím aby si to uklidil, řekne „Jojo, jasně, hned“. Na hned čekám až třeba 14dní. Prostě pokud se mu nechce, tak s ním člověk nehne. Pak má zas úlety, kdy přijdu domů o doma je uklizeno pomalu lépe jak ode mě, ale ty úlety nejsou tak časté, protože on doma skoro není. Přijde mi, že je v bytě nešťastnej. Holky, vždyť já si skoro nevybavím den, kdyby byl se mnou celej den doma. Kdyby mě nemusel, jak on říká „Na chvilku opustit…“ Z chvilky je třeba celý odpoledne. Nevím, asi mám fakt depku, ale vážně nevím co dál. Neumím si to s ním představit, až bude miminko. To už budu vůbec jen sama, na vše…
No já si myslím, že časem si to sedne, pokud tvůj manžel nemá vyloženě cholerickou povahu. Ono ze začátku je to těžké, než si zajedete svou domácnost a své zvyky. Píšeš, že hodně naslibuje a neudělá, ale můžu tě ujistit, že je to všude. My se nehádáme, protože jsme takové povahy, ale je to u nás také tak. Prostě chlap by to všechno chtěl udělat, chtěl by udělat radost, ale nějak na to pak nezbývá čas a nebo síly.
Já myslím, že oba toho máte hodně..
On má dvě zaměstnání a vidinu velké zodpovědnosti za budoucí rodinu, hypotéku a těhotnou manželku.
Ty jsi neplánovaně těhotná a cítíš se sama jak na práci v domácnosti tak celkově, jako manželka..
Ty jsi přecitlivělá a on na to nemá to řešit každý den.
Pokud jste se hádali už dříve , kdy situace nebyla ještě tak vyostřená, tak nepočítej , že to bude lepší.
Zkus slevit ze svých požadavků.Napiš si na papír, co všechno dělá a platí on a co všechno musíš ty.
Pak si řekni, co je opravdu nutné a co je by mohlo počkat.
Je nespolehlivý, nedodržuje sliby, dokáže být zlý - ale to jsi věděla už než jsi si ho vzala..Takže je fér, si připustit, že takového ho i miluješ..
Možná, že i jemu leze hrozně na nervy jak pořád něco chceš, chytáš za slovo a pitváš se v problémech.
Nikdo není bez chyby, ale jste ted spolu.
jediné slovo, které vám může situaci trochu zpříjemnit je KOMPROMIS - a to ve všem co chcete, děláte, říkáte..
Zaměř se alespon na chvíli na něco jiného..
Uvidíš, že to bude osvobozující,neřešit pořád nedokonalého manžela..chce to čas. ![]()
Ahoj holky,
moc se omlouvám za anonym, ale občas sem nakoukne manžel a hlavně moje tchýně tu „šmíruje“ vcelku často a nechtěla bych někomu někde vysvětlovat.
O co jde. S manželem jsme se brali asi po roce a půl, kdy jsem otěhotněla. Myslím, že na miminko se oba těšíme. Já určitě, on nejspíš taky i když jako chlap to nedává tolik najevo. Bohužel jsou u nás velmi časté hádky. Třeba tak jednou za týden. Jenže nejde o takové ty „přehánky“. Jde vždycky o velkou hádku, která končí slzami, několikrát padlo i slovo rozvod. Já uznávám, že si hodně věcí beru dost osobně a pak nad nimi přemýšlím a pitvám se v tom. Můj manžel mi totiž přijde, že buď miluje nebo nenávidí. Když jsme v pohodě, tak je fajn, když se hádáme dokáže být v hádkách opravdu zlý. Není to o nadávkách, nikdy mě neřekl nějak sprostě, spíš jde o to co říká, jak umí najít to slabé místo… Jak mě dokáže vytočit, že se pak vážně začnu chovat jak hysterka, což on hned využije a v podstatě mě zesměšňuje jakej jsem blázen. Nevím jak to dělá, že každou hádku nakonec jakoby vyhraje on. Já vím, nejsme malé děti abysme soupeřili kdo kterou hádku vyhraje, spíš bysme se měli zaměřit na to aby vůbec nevznikaly. Ale vždycky to pak končí tak, že JÁ jsem se zachovala špatně, JÁ jsem hádku vyvolala a on se jen bránil. Vše smete ze stolu tak, že když jsme v pohodě, tak se ke mě snad chová hezky atd. a že ví, že dokáže být v hádkách zlej… Ale já si už vážně začínám říkám, jestli mi to vše stojí za to… Čekám s ním jeho dítě a mě přijde jakoby si mě vůbec nevážil. Na vše jsem víceméně sama, protože kvůli hypotéce má dvě práce. No a takové to spolehnutí se na něj taky není 100%… něco slíbí a za 10minut ani neví, že to slíbil. Chápu, že toho má hodně, ale já si přijde někde na vedlejší koleji. Asi to nikdy nebude ten vyloženě rodinný typ. Ještě dodávám, že takovou „italskou“ domácnost jsme měli i před manželstvím a miminko přišlo víceméně nečekaně, i když jsme nakonec rádi. Taky mě napadlo, jestli bysme spolu ještě byli, kdybych neotěhotněla… Docela blbý mít takové myšlenky asi úůl roku po svatbě co?
Moc se omlouvám za román, už to, že jsem se tu vypsala mi docela pomohlo…
Děkuju…