Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hádky v manželství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.6.17 18:00
Odstěhuj se tam, kde jsou jesle a jdi pracovat na plný úvazek. Berou tam od 6 měsíců. A starší dcera už je velká s ledasčím pomůže. Minimálně do školky je za ty dva roky může ráno vypravovat. Takových sourozenů, co vodí tříleťáčky do školky ráno potkávám hafo. S alimenty by se to dalo zvládnout, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.24 21:34
Manzel křičí
Ženy oživuju diskuzi, já poslední dobou hodně přemýšlím, jestli jsem si vybrala správného životního partnera. Jsme spolu pres deset let, dvě malé děti a jak uz to tak bývá, s detma prislo spoustu starostí navíc, u kterých za bezdetna nevíte, jak ten partner bude zvladat. Manzel na me tak jednou měsíčně zvedne hlas, asi ze stresu, je toho na nej moc, ale nemuze si to vybijet na mě, nekdy az krici, u mě je tohle proste za hranou. Křičí protože z jeho pohledu opakuju dokola věci, které ho štvou. Pro mě jsou to prkotiny, možná proto jim nedavam takovou vahu (typu rozlitá voda z kavovaru), snazim se na to myslet, ale obcas zapominam, a to ho točí. Treba dneska, zase komentoval, co jim, ze mam velkou porci (nekolikrat jsem mu rikala, ze to nesnáším, že za tím prostě slyším, ze jsem tlustá, at nezeru, at to nedělá… on zase ze uz nemůže nic říct a ze to tak nemyslí.) No ale dneska když jsem se ozvala, at to nekomentuje, tak úplně vyletel, zvysenym hlasem několikrát zopakoval, ze jsem vadná, mimo a další nadavky (no prostě úplně wtf???) Já uz ted fakt přemýšlím, co dal. Poradna… rozvod… s dvěma malyma detma?? Jako aby na mě opakovaně vyjížděl kvuli takovym koko.inam, to fakt ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.24 22:03
Já mám doma nerváka, co řve, ale s tím jsem si ho brala. Navíc taky nejsem svatá a mám svý mouchy.
A když víš, že je toho na něj moc, což je důvod těchhle výlevů, snažíš se mu nějak ulevit? Pomáhá taky si vzájemně říct, že nejste proti sobě, ale táhnete za jeden provaz.
Chápu, že zuříš, ale rozvod? Vážně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.24 22:38
@bjetuschka píše: Více
No mě to komentování jídla popudilo asi taky proto, že je toho na mě moc. Ono se těžko pomáhá, když jsme oba přetížení. Ale právě dneska jsem nachystala tu večeři (kterou mi okomentoval), abych mu ulevila a přijde takový výbuch. O to víc to ranilo. Jinak bych to přešla nebo se i zasmála. Pro mě je křičení už za hranou, každý má tu hranici jinde. Jako jasně, že to není na rozvod, to už jsem nadhodila tak v zoufalství, že fakt překračuje (i když jen tak zlehka) moji hranici a že vlastně nevím, co si s tím počít, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.24 07:00
@Andyss píše: Více
Já ti rozumím, protože to máme asi podobně. K puberťačkám jsme si pořídili ještě mimino. Padáme na hubu oba. Manžel je přepracovanej. Tak ho aspoň hodně objímám když to jde a snažíme si to dělat hezký, když to jde. Nevím, co platí u vás. Ale když startujete oba i u situací, kdy se jindy zasmějete, tak máte kruzi danou aktualnima okolnostma, to se vždycky dá řešit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.3.24 12:50
Taky bych ráda přispěla do diskuze. Jsme s partnerem nějakou dobu, vše bylo super až do doby, než jsme se k sobě přešstěhovali. Do té doby jsme se na všem vždy dokázali domluvit. Nerozumím tedy tomu, proč se to poslední dobou strašně hrotí mezi námi. Partner mi v hádce řekl dost ošklivé věcí, několikrát padlo i slovo konec. Strašně mě to mrzí, protože ho mám ráda a vím že on mě taky.
Hádky jsou vesměs o tom, že není spokojený on v našem vztahu co se týče rozložení dnů jak se vidět s rodiči, jak trávit čas s rodinou atd, potom o tom jak jsme měli nějaké věci vesměs nastavané od začátku vztahu a jemu to tak vyhovovalo a ted mi je jen předhazuje. 
Např. že není štastný s tím jak se vše řídí podle toho jak chci já, přitom to není pravda. Situace hádka o tom zda půjdeme k jeho rodicum o víkendu, ja mu už na začatku vztahu řekla, že bych ráda víkendy věnovala nám dvěma především a že když je čas a prostor tak bych ráda chodila za rodiči na návštevu během týdne po práci, když každý končíme jinak. Já za našima chodím běžne 1× týdně, nebo 2 týdny je nevidím. Naši to nijak neřeší berou to tak, že mam partnera tak nás nechávají dýchat a nevydírají nás at přijedeme o víkendu atd. Partner to má jinak, možná že i proto že pro něj je to první vážný vztah, nevím. Dokonce si i počíta i návštevy u našich. Přitom tam vesměs chodím sama. On má práci na směny takže logicky nemůže svoji rodinu vídat tolik jako já kdy končím v práci každy den ve stejnou dobu. Jeho rodina mi připadá, že na něj má velký vliv a on se nechá rád ovlivnovat pod záminkou že já sem ta zlá a nechci ho za nima pouštet, přitom tam má možnost jet v týdnu ale kolikrát tam ani nechce a pak přijde s tím že tam pojede o víkendu. A to mě dost mrzí.
Když má ranní směny tak se snaží vše stihnout, ale mega me mrzí že i na úkor nás. Já to vidím tak, že na víkend mám nějakou představu co spolu zažijeme, jak upevníme vztah atd a nechci si jak u našich nebo u jeho rodičů zasekat ten víkend, ještě když máme možnost je navštevovat během týdne ale to se partnerovi nelíbí. On by tam rád jezdil i takhle a to se naopak nelibi mě, protože se u nich necítím konfortně a nějak do oka jsme si 2× nepadli. Nevím co s tím, o tomhle jsou hádky na denním pořádku. Chci se zeptat tady zkušenejších jak o tomhle s partnerem mluvit abychom se nerozhádali. On to vidí tak, že mu něco nakazuju a já zase tak že nevnímá mé potřeby a že je to především o náš dvou jak si to zařídíme a potom rodina. On tohle nedokáže pochopit, že s rodinou nežijeme. Včetně všech oslav, svátku (a že jich je) se chce účastnit a když se mi tam nechce nebo se necítím tak sem já ta špatna. Včetně ted Velikonoc, tam chtěl jet a to nebyla taky moje představa, že budeme každá zvlášt u rodiců, takže další dohady tak potom i ustoupil ale na úkor pohody v tom vztahu. Kolikrát mi připadá že má radši je, než me a stejně tak trávi raději čas s nimi než se mnou. Připadají mi to hádky o ničem a o všechno, jen nevím jak z toho ven.
Partner je z toho něštastný, ale já taky. A kolikrát padlo slovo konec a me to trápí, že nevidíme žádný řešení. Jinak doma se podíli na chodu domácnost a všem, to si stěžovat nemůžu.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
