Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Hellp syndrom až v druhém těhotenství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
2.5.13 10:02
hellp syndrom az v druhem tehotenstvi se stastnym koncem!
Poprvé jsem otěhotnela před 3roky. 15. 8. 2009 se nám narodila krásná, zdravá holčička (3750 g, 53 cm) celé těhotenstvi probíhalo v naprostém pořadku. Druhé těhotenství nás malinko zaskočilo, jelikož bylo neplánované, ale o to radostnější když nám ve 12tt oznámili, že to bude chlapeček… Celé těhotenství jsem neměla v podstatě žadný problém kromě trošku zvýšeného tlaku, ten však mám vyšší i normálně. Vše probíhalo jak mělo. Při kontrole v 37tt mi doktor předepsal železo na krev, prý jsem byla anemní - měla jsem málo č. krvinek, ale ujistil mě, že to je na konci těhu normální…
Po asi 4 dnech, co jsem prášky brala, mi začalo být nějak divně… Byla jsem šíleně unavená a slabá, pobolívalo mě břicho a celkově jsem se necítila vůbec dobře! V pondělí mi to nedalo a manžel mě zavezl k mému gynekolovi, ten mě jen zkontroloval-žádné sono, žádné přeměření tlaku, ani srdíčko… Poslal mě domů s tím, že jsem na 1cm otevřená a že kdybych začala rodit, mám jet rovnou do porodnice. Můj stav se samozřejmě zhoršoval 
Ve středu už jsem to nemohla vydržet-to už jsem i zvracela-tak jsme jeli. Celou dobu jsem to přikládala končícímu těhu…
V porodnici mi udělali všelijaká vyšetření a pak mě poslali na porodní box, to je poslední co si pamatuju…Pak jsem se probudila v Ostravské nemocnici na ARU. To už jsem měla po akutním císařském řezu. Maly byl v pořádku(3850g,53cm), ale horší to bylo se mnou. Přestaly mi fungovat játra, jedna ledvina, měla jsem vnitřní krvácení, otoky po celém těle a rozpadly se krevní destičky… V podstatě jsem ani nevnímala kde jsem co se stalo. Byla jsem úplně mimo, ale při tom množství hadiček a všeho možného se ani nedivím. 3 dny se můj stav nelepšil. Ani rodina nevěděla, co se mnou bude. Doktoři říkali - může to být TAK a nebo TAK-vypadalo to opravdu na umřenííí… Byla jsem napojená na umělou ledvinu, pročištovali mi krev, dávali transfuze… Kde jsem, jsem si uvědomila až snad 4. den, to už se můj stav pomalu začal zlepšovat… Na ARU jsem byla 9 dní, pak mě přeložili na JIP-kde léčba pokračovala, ale stále se nezlepšovala tak jak by doktoři chtěli… Učila jsem se znovu chodit. K tomu všemu se mi totiž udělal v břichu hematom, který se nechtěl sám vstřebat. 4dny jsem nebyla schopná v noci spát, byla jsem už úplně vyřízená a šíleně unavená! Hrozili mi operací, jenže stále neveděli, zda mi při operaci můžou dát celkovou narkózu. Podle toho, co mi dr. řekl, měli strach, abych se jim probrala!!! To byl pátek… V pondělí to ale pro mě bylo stejně nevyhnutelné. Při vizitě mi řekli - za hodinu vás budeme operovat. Chtělo se mi brečet, když jsem si vzpoměla co mi v ten pátek dr řekl. Bála jsem se, abych se probrala. Malého jsem totiž ještě vůbec neviděla a strasšně se mi stýskalo po male
Operace nakonec dopadla dobře… Na JIP jsem pak ješte ležela asi týden (dohromady 12dní) a při mé smůle zjistili, že mám v sobě nějakého infekčního bacila. Ješte ten den mě přeložili na gyn. oddělení, na samotku. Dávali mi antibiotika, 5 dnů za mnou nemohly žadné navštěvy… Hrůza. Myslela jsem, že se tam sama zblázním!!! Tlak jsem měla stále hodně vysoký a ani léky mi ho nesrazily. Dostávala jsem antibiotika, které mi nakonec po týdnu zabrala a už nikomu infekce nehrozila, tak mě dali na normální pokoj a za 2 dny propustili domů. Trošku jsem nechápala, že tak rychle po tom všem… Bála jsem se jít domů, když jsem byla celý měsíc pod takovým dozorem, ale na druhou stranu jsem se šíleně těšila na ty moje dvě zlatíčka a manžela. Moje propouštěcí zpráva byla přes 4 A4… A pak hurá domů za dětma. Slzy jsem měla jako hráchy, když jsem poprvé držela v náruči své už 4týdenní miminko
Každý měsíc teď jezdím do Ostravy na pravidelné kontroly a beru kupu pršků. Při poslední kontrole na gynekologii v Ostravě jsem si oddychla-vše v pořádku… Doktor který mě kontroloval a vlastně mě chodil kontrolovat i na ARO a JIP mi řekl, že se touto nemoci zabývá už dlouho a že jsem byla nejhorší případ za posledních 8 let, že mi opravdu hrozila smrt… To mě úplně zarazilo, jelikož mi přijde, že se o této nemoci moc nemluví. Já osobně jsem o ní neslyšela a ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohlo něco takového stát. Dnes děkuji Bohu a doktorům, že tady můžu být se svou rodinou a dětmi!!!
Také velké díky patří mé rodině, která mě podržela a věřila, že vše bude v pořádku a mému muži, který se zvládnul postarat o obě naše děti, jezdit za mnou do nemocnice a být mi oporou!
Celkově už se můj stav zlepšuje, ale stále si kladu otázku, proč mě tehdá můj gynekolog neposlal hned do porodnice, této nemoci bych se sice nevyhla, ale nemusela propuknout v takové míře…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Aghata nepřihlášená
2.5.13 10:13
Sanny, tu otázku jsem si položila taky hned u prvního odstavce. Dneska už tvůj gynekolog ví, co následovalo? Jak na to zareagoval? Já na tvém místě, kdybych se na to cítila psychicky dost silná, bych chtěla jeho písemné vyjádření (doufám, že máš v ruce vytištěnou zprávu z té poslední návštěvy u něj) a možná bych zaslala žádost o vyjádření buď i jeho nadřízenému, pokud pod někoho spadá (soukromé zařízení, nemocnice, atd.), případně rovnou na nějakou vyšší instanci.
- Citovat
- Upravit
2.5.13 10:18
Gratuluju k druhemu potomkovi a preju uz jen same pozitivni zazitky. muselo to byt strasne obdobi pro vsechny.
jinak nevim, ejstli ma smysl nejak vyzadovat vyjadreni lekare nebo nadrizeneho, to je asi jen o pocitu, jestli se v tom clovek chce hrabat nebo ne. pokud by se clovek chtel domoc nejakeho opravdoveho „trestu“, tak jedine zaloba, ale uprimne nemela bych na to nervy… nicmene aspon napsat par hodnoceni na lekare, at se mu ostatni vyhnou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.13 10:24
Taky jsem nad tim premyslela ale nakonec jsme to nechaly bit nechci uz se k tomu vracet a stále si to připomínat snad doktor vi ze udelal chybu ada si u dalších maminek pozor!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.13 10:27
Doktora jsem ale samozdrejme zmenila uz jsem k nemu nemela duveru na toz se mu podivat do o ci po tom vsem cim jsem si musela projid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.13 10:27
Do teď jsem nadávala že mě doktor kůli každe (pro mě) kravině posila na gyndu do nemocnice…ale je vážně lepší jít tam kůli prdu než aby se pak něco zanedbalo a kort v takové míře jako píšeš. Držím palečky ať už jste všichni jen zdraví a za mě 
za tvou odvahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Aghata nepřihlášená
2.5.13 10:36
Nevěřím tomu, že pokud člověk lékaři nedá zpětnou vazbu, že si něco uvědomí. Pokud jsi Sanny změnila lékaře, aniž bys ještě jednou k původnímu zašla…
Ale chápu, že se k tomu nechceš vracet. Jen je mi smutno z toho, že lékař, který udělá takovou zásadní chybu, dál vykonává svou práci aniž by mu někdo alespoň řekl „tady a tady jste udělal zásadní chybu, nic z toho nevyvodíme, ale sakra si dávejte příště pozor!“ Prostě alespoň takové bububu.
No nic, ať se ti Sanny dobře daří a tobě i rodině se už podobné komplikace vyhýbají velkým obloukem.
- Citovat
- Upravit
2.5.13 10:39
Strašný co sis musela prožít.. Držím palce ať už je jen lépe.. Žádat vysvětlení nemá vůbec smysl. Já si zažila zanedbaný RH faktor při druhém těhotenství. Doktor mě poslal na testy jen 2× a to cca v první polovině těhotenství. Pak malá nerostla já byla dva měsíce obden na monitorech 1× týdně uz, pak vyvolávání a když se narodila, tak já krvácela, padaly ze mě krevní sraženiny 12×8 cm atd., omdlívala jsem a bolesti, kapačky.. Nevěděli co se mnou, dokud nepřišly výsledky na RH faktor dítěte.. A můj doktor jen čučel.. Omluva nic. Já byla šťastná, že jsme to nakonec rozdýchaly obě.. Takže držím palce, ať už jste šťastný a hlavně zdraví. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.13 10:51
Jj rodina tam za nim byla když jsem lezela na aru…doktor který me tam mel cely mesic pod dohledem mi pak řekl ze doktor za to pry nemohl ze tato nnemoc ma rychly prubeh ale uz pro svůj klid me prece mohl hned poslat do nemocnice nee!!!je to tvrzeni proti tvrzeni navíc doktori se kryjou 
@synyminis no vidim ze vy jste to taky nemela jednoduche hlavne ze alespoň nekde jsou doktori na svém miste kteří vi co delaji a dokážou pomoct diky za ne také vam preji hlavne to zdravicko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.13 21:54
To není straseni nikdy jsem zadne diskuze nečetla první tehu bylo v naprostem poradku nenapadlo by me ze se muze něco takového stat druhé me vyvedlo y omylu málokdo o této nemoci vi říká se ze touto nemoci projde 1 zena ze 300 ale ja uy znam 3 které si tim prosly stejne dny jako ja takze bych rekla ze je to dost caste 
proto maminky nic nepodceňujte radeji jed 3× zbytecne nez jednou a pozde!!!preji strasne moooc zdravíčka vsem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.13 15:12
TAké jsem zažila hellp syndrom, já to přežila docela v pořádku, ale náš chlapeček se narodil předčasně ve 28+3tt a po 11dnech zemřel po infekci střev, která s e rozšířila do celého těla Podotýkám, že to byl třetí porod, takže jak se často píše že je to jen případ prvorodiček, tak asi není, také se dost píše že jsou tři rizikové skupiny tj. kuřačky, ženy s nadváhou a ty které mají cukrovku, nejsem ani jedna z nich a příznaky jsem měla jen bolest břicha, a trochu huř se mi dýchalo nic víc, až když mi praskla plod.voda s krví tak to už byla placenta skoro odloučená, ale nebylo to na ultrazvuku vidět až po několika ultarzvucích se placenta maličko pohnula oni to viděli a jeli jsme hned na sál. Doufám, že v dalším těhotenství se nic takového juž nestane, a věřte že strach máme všichni, dost jsme o tom přemýšleli a dohodli s es manželem že to zkusíme znovu, i lékař je pro 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
