Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Hrajete si s miminkem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.10.24 21:33
@Anonymní píše: Více
ne, není to špatně, dítě se musí naučit zabavit se i samo se sebou, a také potřebuje klid, ne pořád nějaké šaškování a tajtrlíkování
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 21:38
Děláš to správně. Nechavej dítě at se zabaví i samo. Později to oceníš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 21:54
Urcite ho nechej hrat si i samotneho, je to dulezite pro jeho rozvoj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 22:00
@Anonymní píše: Více
Dělám to běžně, když mě chce, dá to sakra najevo 
Tak přijdu, vyřeším problém a jdu si s ním aktivně hrát.
Doporučuji balónek s héliem, to je teď naše top hračka
Hráblo by mi dávat mu nonstop aktivní čas, protože u toho žvaním, vymýšlím kraviny a no.. pak potřebuji kapku reset
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 22:11
@Anonymní píše: Více
Já na syna mluvila, zpívala jsem, ukazovala hračky, ale jinak jsem využívala čas, kdy si klidu hrál, na věci kolem. Takže si většinu času řešil svoje, nebo koukal, co dělám já. Že bych mu dělala pořád nějaký program, to fakt ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 23:25
Ne, „nehrála“ jsem si s ním skoro vůbec. Samozřejmě jsem se mu věnovala, kojila, nosila, přebalovala, uspávala, mluvila na něj, mazlila se s ním, ale určitě jsem se mu nevěnovala celé hodiny. To bych ani psychicky nezvládla. V ostatním čase ležel na podložce a byla jsem na dohled. Ono už ty výše popsané činnosti zabraly dost času, zas tak dlouho vzhůru nevydržel.
Jinak doporučuju si takové myšlenky vyhnat z hlavy, dítě nepotřebuje nonstop zábavu, to by ses z toho za pár měsíců taky mohla zbláznit. Potřebuješ taky čas pro sebe, aby ses psychicky regenerovala, dokonce je to jedna z nejdůležitějších věcí v mateřství. A ne se cítit provinile, že se každou minutu nevěnuješ dítěti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.24 23:33
Mám taky tříměsíční. Hele věnuji se nárazově. Třeba ráno po probuzení, protože mě téměř celou noc neměl u sebe (probouzí se tak jednou max dvakrát na mlíko a během krmení napůl spí 
a spí ve své postýlce ). Takže ráno si dávám na čas při převlékání z pyžámka, přebalování, dělám na něj opičky, prostě se mu fakt věnuji třeba 20 minut. No i s krmením tak 40 minut. Ale pak taky potřebuji obstarat sebe, takže ho klidně dám na hrací dečku a on se přetáčí na bříško a kouká kolem… Když vidím, že začíná být protivný, tak si k němu lehnu a nalákám ho na nějakou hračku. Nebo dávám do sedátka, do ruky nějakou hračku. On sedí, brble, kouká kolem sebe, kope nožkama 2× denně chodíme ven, to je za mě taky věnování se. Chodím opravdu v jakémkoli počasí. Tak jednou, dvakrát denně si ho opřu proti sobě o nohy a mluvím na něj a on se směje. Když potřebuji uvařit nebo se třeba osprchovat, zase ho dávám do sedátka tak, aby na mě viděl a mluvím na něj. Občas dávám očichat něco Když nemůže přes den usnout (bývá často přetažený), nemám problém všeho nechat, lehnout si s ním, mazlit se a tak ho uspat. Za mě prostě taky věnování. Někdy mu zpívám. Ale pokud vidím, že ho zrovna něco zaujalo a je spokojený, v klidu a bez výčitek se nenápadně vzdálím 
Nechci pak mít doma dítě, které si nebude umět hrát samo a u všeho bude vyžadovat naši pozornost. To má kamarádka a sama řekla, že dělala chybu, když mu jako miminku věnovala neustálou pozornost. Za mě prostě se věnovat přes den sem tam, ale opravdu na 100 %, ale určitě nechat i dítě „napospas“ svému osudu. Pro to miminko je zajímavé vše, stačí ho nechat, ať objevuje svět sám a po svém 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.24 03:01
Holky moc děluju, bala jsem se, ze dostanu nadano, ze jsem strasna matka a jsem rada, ze je to takhle normalni a praktikujete to vsechny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.24 07:35
Já si se synem dost hrála, protože mě to bavilo (ne vždycky). Ale i dost často jsem ho nechávala žít vlastním životem, ať si zkrátka kouká, a dělala jsem si svoje. U těch prťousů toho člověk zas tolik dělat nemusí, začne to, až když jsou trochu mobilní, všechno chtějí, nic je nebaví, votravujou a vyžadujou pozornost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.24 08:04
Já u prvního docházela do kanceláře a o víkendu jsem byla ráda, že jsem ráda. Pokud ležel na zemi a byl spokojenej. Nechala jsem ho. Hodně jsem s ním pak spala, měla ho na posteli. Nebo jsem si ho dala na zem pod gauč, já jsem odpočívala, koukala na tv nebo do telefonu. Prvních 5,6 měsíců jsem o víkendech byla hodně grogy. A on se začal plazit až tak kolem 7,8 měsíce, a do tý doby si fakt hodně vystačil sám.
U druhého to bylo tradičnější, ale tam zase víc pozornosti vyžadoval starší sourozenec. A navíc mě fakt nebavilo hodinu chrastit chrastítkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.24 10:25
Já si vlastně ani takto nehrála cíleně… nebo joo dělala jsem baf, chodili po bytě a ukazovala kde co… občas potulila… polechtala… Měla deku tam kde jsem byla já a tam měla hrazdičku, později různé hračky… a o něco později z deky stejně vždy zdrhla 
. Dokázala se zabavit sama klidně i hodinu.. stačilo že jsem občas udělala kuk, baf… byla v blízkosti. Jak byla větší tak jsme už koukali spolu na knížky, stavěli kostky.. ale stejně já na to moc nebyla. A ono že se umí zabavit samo miminko a později batole je to nejvíce!!! A hlavně já tedy doma ráno cosi udělala… uvařila rychle atd.. a byli jsme pořád venku, fakt hodně. Víceméně jsem rodičák strávila venku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.24 16:13
@nikitka99 píše: Více
Je to tak. Buďte ráda, moje dítě je neodložitelné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj holky,
Ja si s nim hraji s kontrastnimi pomuckami, ukazuju mu sebe v zrcadle, proste cokoliv cim ho muzu zabavit (jinak koukani do zrcadla miluje, vzdycky se rozesmeje nahlas a miluju na nej ten pohled jak ma radost 
) ale jsou i chvile, kdy ho proste necham na hraci podlozce, kde ma hrazdicku s povesenymi hrackami se kterymi si rucickami snazi hrat a ja treba nekdy vyuziji toho, ze nebreci, hraje si „jakoby“ sam. Je to spatne? Citim se za to nekdy provinile, ze u neho v jeho nespaci pritomnosti nejsem nonstop 
(ma 3 mesice 
) (nemyslim to tak, ze od nej odchazim, ale spis ze si treba udelam skincare, uklidim trosku apod
Chci se zeptat, zda si opravdu všechen cas, co je mimi vzhuru s nim hrajete?