Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ano, to je naprosto normální. Má super fantazii, buď ráda, že se baví takto. Rozvíjí tu svoji fantazii a taky ho to bude rozvíjet v řeči, motorice… já toto u svých dětí vítám, umí si totiž hrát i poněkud hlucneji, rychleji a nebezpecneji.
No, to že si dokáže hrát že „jako něco je / dělá / nese“ určitě není špatně. Například autisti tenhle typ fantazie nemají. Když jim rekneš „dělej, že tady je jako umyvadlo a jako si umyj ruce“, tak to nedávají, protože jim to jaksi nedává smysl. Ale to neznamená, že je to v pořádku. Mně ale takhle podle popisu nic divného nepřijde. ![]()
Moje dcera měla dlouho imaginární kozu a psa. Ještě v devíti letech s námi na dovolenou „jeli“ dva kone. Kazde ráno pred odchodem na pláž, jsme jim museli dát cerstvou vodu a zatáhnout žaluzie. Vystudovala univerzitu. ![]()
Náš mladý pořád někde něco loví.. drobky, vlasy, aktuálně mravence
takže mě to nějak divné nepřijde
taky dělá mňam mňam
Podle me je tohle prave spravne..hraje si na „neco“…me takhle dcera (2 a pul) porad loupe pernicek na zdi, nebo podava imaginarni lizatka, ktera musim rozbalit a pak teprv jist..takhle funguji koneckoncu i detske kuchynky, dilnicky a tak, ze deti neco jakoze vari, opravuji
…deti si povidaj s hrackama a tak..ja neustale fantazii sve dcery obdivuji, je skoda, ze to clovek casem ztraci ![]()
Mě zase 3 letá dcera neustále plete čepice, šály, rukavice a pak mi je nasazuje…vše má svou barvu, vše nějak vypadá…myslím že to je náhodou super, má fantazii.
@TRG píše:
No, to že si dokáže hrát že „jako něco je / dělá / nese“ určitě není špatně. Například autisti tenhle typ fantazie nemají. Když jim rekneš „dělej, že tady je jako umyvadlo a jako si umyj ruce“, tak to nedávají, protože jim to jaksi nedává smysl. Ale to neznamená, že je to v pořádku. Mně ale takhle podle popisu nic divného nepřijde.
Rozšiřuješ nesmyslné stereotypy o autistech. Záleží na tom, o jaký typ autismu se jedná. A roli v tom hraje i další řada faktorů. Moje dítě s AS s fantazijní hrou nikdy problémy nemělo.
Pamatuju si, jak dcery v batolecím věku hledaly „smajlík“. Strašný pláč kvůli tomu, že jim spadnul pod postel. To byla akce… Plazila jsem se pod postelí, hledala jsem aniž bych věděla co. Pod postelí spousta pokladů, ale nic z toho nebyl smajlík.
Tak už jsem pak nechala dcery, ať se tam plazí samy. Najednou radost, že ho našly, vylezou a natáhnou ke mně prázdnou dlaň ![]()
Naopak to je úplně v pohodě
vidím na tom samá pozitiva : rozvíjí tím fantazii, nic to nestojí a není z toho bordel ani hluk ![]()
PS : bylo by fajn za „to“ co ti dá mu dát občas i odměnu - hračku, nějakou interaktivní kostku, stavebnici, aby měl radost a získal pocit ohodnocení + i jiné podněty/barvy apod. Ale předpokládám, že si hrajete i jinak než takhle ![]()
mně v tomhle věku dvojčata milovala cokoliv zvukového, takže to u nás bylo jak v cirkuse.. ale třeba ten pejsek od FP, který je učil části těla apod. byl super nebo jsem se snažila s nima právě kvůli rozvoji jemné motoriky stavět velké kostky a o něco později rády skládaly ty velké pěnové puzzle… a bylo právě zajímavé sledovat, že každá si hrála jinak (jsou obě úplně jiné ve všem)
užívej si to, je to krásné období ![]()
Moje děti to taky dělaly…ale překvapuje mě, že to dělá roční dítě…přijde mi to trochu brzy, tam by se mozek mohl ještě zabavit objevováním reálného světa…
![]()
@Tarinka nase holky to take delaly v roce, i o trosku driv. Napr. v 8 mesicich jedly imaginarni jidlo, ktere jim umichaly starsi sestricky, no a ty mladsi ho kousaly a rikaly mnam. Noseni imaginarnich veci zacalo okolo toho roku.
@krecik.dzungarsky píše:
Rozšiřuješ nesmyslné stereotypy o autistech. Záleží na tom, o jaký typ autismu se jedná. A roli v tom hraje i další řada faktorů. Moje dítě s AS s fantazijní hrou nikdy problémy nemělo.
Ano, nenapsala jsem, že to neplatí pro všechny autisty, ale to je společné snad pro většinu onemocnění a postižení, že se v různé míře projevují jinak, nenapadlo mě, že se tahle formulace někoho dotkne a nenapsala jsem, že to u dítěte vylučuje autismus, když má fantazii. (Zajímavost: Bez obrazotvornosti může být kdekdo, i lidé bez jiné diagnózy. Jsou lidé, kteří si prostě nedovedou představit v hlavě ani jablko a žijou normálně a kolikrát ani neví, že to ostatní dokážou.) Ale je fakt, že s autismem se pojí neschopnost hrát si tímhle způsobem. To není nesmyslný stereotyp, to je jeden z možných projevů toho onemocnění.
Zrovna my tohle v rodině máme, no.
Že vy to nemáte přece neznamená, že to je blbost.
Zdravím maminky, máme skoro roční dvojčátka a jeden si podle mě hraje dost zvláštně. Celý den chodí sem tam a dělá, že mi něco nosí… Jde někam do rohu tam jakože něco zvedne, dá si to nic do pusy a dělá mňam mnam. Pak zase předstírá, že něco zvednul a to mi donese… Takhle třeba padesátkrát za den… když mu řeknu ukaž, co to máš, tak ke mě ruku natáhne, ale nikdy v ní nic nemá.