Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Hrozný strach z doktorů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
28.2.11 18:56
Hrozný strach z doktorů
Ahoj, chci se zeptat, zda někdo z vás nemá podobnou zkušenost. Dceři v listopadu 2× píchali ouška kvůli zánětu a ona se od té doby šíleně bojí doktorů. Jakmile se přiblížíme k zdravotnímu středisku tak hystericky brečí, bojí se i chodit ven, abysme náhodou nešli k doktorce. Při kontrolách na ušním se nám rozeřve tak, až se pozvrací. Teď už má uši dobrý a šla jsem s ní k obvoďačce kvůli vyrážce a i tam se rozeřvala tak, až se pozvracela (předtím tam chodila normálně). Počkala sem měsíc a půl, zkusili jsme jít k obvoďačce znovu a opět řev, zvracení už před budovou doktorky. Bojí se chodit i do neznámých budov, třeba na úřady, protože se bojí, jestli tam není doktor. Potřebuju s ní jít na očkování, ale je mi jasné, že zase bude šílet a zvracet. Nevím co dělat a to jsem ráda, že není nemocná, že s ní moc k doktorce nemusím.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.2.11 19:05
Hmmm… Majdě pomáhá vysvětlit a ukázat, co se u dr. bude dít. „přežila“ i očkování (sice se mračila a slzička ukápla, ale neřvala) - dokud nemluvila a nechápala, co jí vysvětluju, ječela vždycky jak kdyby jí škubali nohu.
Bereme s sebou panenku - miminko oblíbené, to jí pomáhá zvládat strach taky.
Ovšem pokud vříská už před střediskem, asi to nepomůže… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 19:12
Je to úplně normální 
Moje dcerka byla celou zimu nemocná - opakované bronchitidy, zánět středního ucha, angína, neštovice, potom pobyt v nemocnici. Z dr. měla hrůzu. Plakala, když viděla „bílý plášť“. Potom byla třičtvrtě roku zdravá a tato panická hrůza ji přešla.
Je fajn, že naše dr. dává v ordinaci dětem bonbon, obrázek, postavičku z kinder vajíčka..
Jinak já mám „syndrom bílého pláště“ dodnes. Špatné vzpomínky z dětství 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 19:13
No asi tě moc nepotěším, dcerka na tom byla (a dosud je) dost podobně od cca roku, kdy jsme s ní chodili na rehabky a půl roku cvičili Vojtovku, takže bílé pláště nemusí. Má jen pár nepříjmených zážitků (nic hrozného, díkybohu, jen obyčejné braní krve, semtam injekce, očkování apod.) a čím je starší, tím je to horší, protože si to lépe pamatuje… je ochotna chodit jen k naší dr, jakmile je zástup nebo musíme jinam, je konec, přede dveřmi se šprajcne, nepomůže ani vyvětlování, které u ní zabírá v 99% případů, ani „podplácení“ a jednou jsme měly co dělat tři - dr, sestra a já, abychom ji udržely na lehátku v jakéstakés poloze na píchnutí injekce proti zvracení a aplikaci čípku je dost veliká, takže je to pokaždé boj… nezlepšuje se to, u zubařky neotevře pusu, první se stará, jestli ji nebude píchat..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 19:25
Ahojky,
říká se tomu syndrom bílých plášťů… strach z jakéhokoli lékaře či kohokoli v bílém.
Syn je od malička astmatik, takže jsme si lékařů, píchání a vyšetřování užili požehnaně. U nás tohle začalo celkem pozdě, cca mezi 3 - 4 rokem. To už jsme měli za sebou dost běžných i odborných vyšetření, píchání na alergu, odběry, rtg a taky 2× nosní mandli. Tu druhou jsme chtěli v narkoze - byl jen mírně oblbnutý, takže panika, křik, brek… a od té doby panika z lékařů.
Pomohlo trošku vysvětlování (tohle se mi osvědčilo už od malička - proč tam jdeme, co mu kdo bude dělat a proč mu to bude dělat).
Tehdy ho z pojištovny chtěli poslat na 4 týdny samotného do lázní - ve 4,5 letech… no nemyslitelné. Přešlo to tak kolem 6 roku.
Chce to hodně trpělivosti, názorného vysvětlování a i v těch nejvypjatějších situacích neztratit nervy a být pořád ta ochraňující maminka a tatínek.
Nejde s vaší dětskou dr. domluvit př. návštěvy u vás doma, když už by se nemoc nedala zvládat bez návštěvy lékaře??? Aspon nějaký čas, než se malá trošku otrká a bude to lépe snášet 
Hodně sil přeju!!!!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 19:30
My jsme na tom taky podobně v 8 měsících byla na operaci srdíčka a od té doby je to vždycky boj.Stačí když vidí bílý plášť a je konec.Už se nám stalo že malou nemohla doktorka na prohlídce ani skontrolovat-ekg a echo.Prostě tak křičela že měla plíce nafouknuté a srdíčko ji nešlo ani vidět.Prý to časem přejde… Už aby to bylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 19:31
Co zkusit nějakou alternativu? Bachovy kapky, kineziologie…
Příspěvek upraven 28.02.11 v 19:43
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 19:38
Mame to same..dcera byla minuly rok dvakrat v nemocnici,takze pak to bylo u dr peklo.Pak se srovnala,bylo to dobre,spolupracovala,nechala se poslechnout,otevrela pusinku atd..pak zas nemoc,dvakrat za sebou odbery ze zily,navsteva nekolika dr,RTG a jsme zas na zacatku,place pri vstupu do ordinace.Ja se nedivim,chapu ji,vysvetluju,konejsim.Ono to zas prejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 20:00
vysvětlit a ukázat a hlavně to aby jí ta dr. opravdu nic nedělala.. aby věděla že ne vždy to bolí! zajít tam jen třeba pro papíry.. domluvit se s dr… aby dostala bonbonek.. už je docela velká že by vysvětlení mohla pochopit.. hlavně nezradit! vysvětli jí, že jí paní doktorka nic dělat nebude! že to nebude bolet, že vyzvednete jen papír dostane bonbon či čokoládu nebo co má ráda a půjdete… třeba to pomůže.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 20:04
Ahoj, mám 9ti měsíční dceru a histerická je jen co se otevřou dveře do ordinace:-( Bojím se, že se to bude jen a jen zhoršovat..přitom dr je oblečená v civilu, snaží se jí zabavit čímkoli co by mohlo zabrat a s naší mladou „není řeč“..histericky řve a řve až se bojím kdy mi tam zkolabuje:-(Asi si pamatuje povinná očkování která jsme absolvovaly do půl roka, ale od té doby jsme byli jen na preventivkách a není možné ji ani pomalu změřit a zvážit Děsím se jakéhokoli dalšího očkování, případně braní krve atd ..:-( takže tě fakt chápu:-(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.11 21:27
Tak u nás to bylo stejné…
Nejdřív se nebála, ale jak dostala injekci (zatím jsme k dr chodili jen kvůli očkováním), tak řev a nechtěla přestat, příště už si to pamatovala a tak řvala dopředu, jen co jsme vstoupili do ordinace…
Nejhorší to bylo po tom, co spadla z gauče a jeli jsme na pohotovost, protože jí zapadl jazyk, v nemocnici jí nebyli schopní ani zrentgenovat hlavu, ani pořádně vyšetřit, vždycky se pozvracela (má to od narození.
Srovnalo se to až tím, že jsem jí přesně několik týdnů dopředu den co den vysvětlovala kam půjdeme a co jí tam budou dělat a ona se na to připravila a pak se nebála, věděla, co jí čeká, a nejvíc pomohlo to, že můj manžel měl natržený sval a náš pediatr je jeho kamarád, v ordinaci má laser a asi měsíc jsme 2× týdně jezdili s manželem na laser, dceři nikdy nic nedělali a ona se přestala dr bát. Od té doby kdykoli jdeme třeba k zubaři (vysvětluju dopředu, jak ukáže zoubky atd) nebo když teď byla nemocná a museli jsme na poslech a ukázat krk, tak jsem jí taky vysvětlila co a jak a ona ochotně všechno ukáže.
Teď je její největší zábava hrát si na doktory a všechno a všechny vyšetřuje.
Tak přeju, ať se to u vás taky zlomí. Zkus to s tím vysvětlováním a popisováním co a jak se bude dít.
I když věřím, že po té zkušenosti s oušky to je velice těžké, já si do dneška pamatuju na moje píchání, jaká to byla šílená bolest…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.11 07:33
Díky za reakce. Ale vysvětlovat jsem to zkoušela a to nepomáhá. Stačí doma jen vyslovit slovo doktor a chytá hysterický záchvat. Je mi jasný, že děti brečí, že se bojí doktora, to bych přežila, ale když začne hned z hrůzy zvracet je to na nic. Jít k doktorce jen tak třeba do čekárny nejde, to jsem zkoušela, zase se pozvracela už u venkovního vchodu. Je to těžký, většinou pozvrací mě, sebe, musím jí převlíc a za chvíli zvrací znovu.......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.11 07:52
A co nakoupit takové ty dětské doktorské kufříky a nechat ji, ať je ona doktorka a vyšetřuje panenky, plyšáky, tebe…
Majda ho má a baví ji to, já vždycky naoko fňukám, jak se bojím, že nechci aby mě poslouchala a ona mě utěšuje, ať se nebojím 
, tak pak fňukám, že to chci taky vyzkoušet, tak mi dovolí ji poslechnout a pak machruje, že se nebála… Už si nechá i „píchnout“ jako injekci.
Takže pak chápe, co je „paní doktorka poslechne srdíčko“ a nechá se (jasně je na mně nalepená jak klíště a kolikrát i zabrečí, ale prostě zvládne to relativně v pohodě a i dr. zjistí, co potřebuje).
No ale bude to na dlouho, jestli vůbec to pomůže…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.11 08:02
Ten kufřík dostala k vánocům, doma si s ním hraje krásně, ale jinak to nepomohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.11 15:09
Ahoj. Já ti moc neporadím, jen tě může potěšit, že nejsi sama. Dceři také již několikrát píchali uši:-( Od té doby má totální paniku ze všech pláštů.Nakonec nám přestala slyšet,ale k Mudr, jsem ji prostě nedotáhla, takže naštěstí zaimprovizoval kamarád vedoucí dětského ORL a on i sestra v civilních hadrech nás vyšetřili. No, v nemocnici už takovou habadůru nikdo hrát nemohl, takže to bylo dost drsný.Teď je na tom tak, že ani s chřipkou k Mudr(moc hodná a chápavá paní doktorka) nejde, když řeknu, že by bylo třeba zajít a začnu vysvětlovat, že na ni ani nesáhne jen mrkne, tak zbledne začne se úplně klepat,ruce a nohy totálně ledové a ani mluvit nemůže…už jsem přemýšlela o návštěvě u psych.-No, fakt nevím co s tím:-( Nenachá si kouknout ani do krku od dědečka(je to taky lékař).Navíc mi nehodlá polknout ani prášek,sirup už vůbec ne, takže když je průser, buďto musím její hyster. záchvat přehlédnout a dost hrubě ji lék do toho krku narvat a nebo jet si nechat bodat každý den peňák, pokud na ni doktorka nemluví a jen ji dá injekci tak je to totiž u našeho dítka v pohodě:-(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
