Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hubenější jsou šťastnější?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
StřeLenka
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.10.10 20:26
To jak se kdo cítí a jestli je šťastný nebude JEN o jídle, teta 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:28
Ahoj,co se týče mě-já nemám moc ráda tučná jídla,mám ale ráda čokoládu,a zmrzliny.Je pravda,že se snažím makat,abych nebyla tlustá,a když si pak něco dám-jako včera dortík v kavárně- 
tak mám výčitky.Myslím,že bych byla spokojenější,kdybych měla menší zadek,a užší boky.Prsa mám hrozná,ale tady by pomohla jen plastika.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:28
Já bych spíš řekla, že kdo je hubenější, může mít „kvalitnější“ život - ve smyslu:
- lidé ho upřednostňují před obézními (má i více příležitostí)
- snadněji a lépe se oblékne
- teoreticky by měl být zdravější
- nemusí si v letadle kupovat dvě sedadla
Ale že by byl šťastnější - to si nemyslím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:30
Ja si nemyslim, ze zeny, ktere jsou hubene se musi nejak omezovat. Staci to prolozit pohybem. Vyvazit prijem a vydej energie. A kazdemu to taky nechutna, par let jsem absolutne nemela potrebu jist cokoladu. Pro ostatni jsem byla trochu divna, ale me to fakt nejak nechutnalo. Ted si klidne dam celou Studentskou pecet 
A k tomu omezeni. Jedna skoro teta vypadala jako becka, milovala jidlo, jak byly nekde chlebicky, dortiky, tak u toho vydrzela sedet, dokud to nesezrala. Pak mela problemy se slinivkou a dala sbohem vsem dobrotam, o kterych si myslela, ze by bez nich nemohla zit. S pozitkem popijela hermankovy caj a libovala si, jak ji dela dobre. Trochu jsem odbocila, ale tohle je proste osoba, kde bych si nikdy nemyslela, ze by se vzdala dobryho zradla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:32
Určitě… před půl rokem jsem měla o deset kilo víc a byla jsem nevrlá, zlá, nešťastná… z toho, že mě všechno oblečení tlačilo a velikost 44 se mi hnusila…
Jím dělenou stravu (už ne striktně, hřeším, ale už taky hubnout nechci), je to omezení, je to v něčem výhoda, v něčem nevýhoda. Hambáče si občas dopřát můžu,v rámci hříchu… ale je fakt, že ta obyčejná nedělená jídla mě pak už moc nelákají - to samý čokoláda, sladkosti, když odvyknete, jste šťastnější bez nich, je na nich závislost a to, co jsem dřív nazývala chvilkou pro sebe (teda mlsota) bylo spíš nutkavá touha sežrat něco sladkýho jako náhradu za cokoliv (spánek, lásku, klid)… ale na to jsem přišla až hodně nepříjemným rozborem svého nitra…
Za mě - ano, zhubla jsem 10 kilo, mám 160 cm a 55 kg a jsem spokojená, mám širší rádius výběru oblečení, když si vezmu podpatky, připadám si štíhlá, jak se mi prodlouží nohy. Mám ze sebe lepší pocit ženskosti a nestydím se v intimních chvílích, že někde teče špek nebo kvete celulitida…a proto mě to třeba i víc baví, předtím jsem se sexu vyhýbala…
Ale myslím, že je to o pocitu, někdo je nastaven na režim - šťastný s pár kilo navíc… a jiný ne. Jsou zase tací, co jsou ve štíhlém stavu unavení a vzteklí… Na tohle, milá zakladatelko, asi jednoznačnou odpověď nenajdeš…
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:38
NiKina píše:
Určitě… před půl rokem jsem měla o deset kilo víc a byla jsem nevrlá, zlá, nešťastná… z toho, že mě všechno oblečení tlačilo a velikost 44 se mi hnusila…Přesně tak. Myslím že když člověka naštve už jen to když se oblíká tak bejt šťastnej prostě nemůže. Pokud někomu nadváha nevadí, to je potom jiná.
K omezování se v jídle. Trvá celkem krátkou dobu než člověk změní stravovací návyky a už na věci jako čokoláda a bůček nemá chuť. A samo malý prohřešky se dají vždycky kompenzovat sportem kterej by měl bejt základ
Příspěvek upraven 31.10.10 v 20:38
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:38
Tak já se určitě nijak neomezuji,jím vše,vařím klasickou českou kuchyni,navštěvujeme občas fast foody ale vše s mírou......mám konfekční vel.38 jsem tak akorát a snažím se udržet si stejnou váhu plus mínus dvě kila,žádné diety nedržím .....když si vzpomenu,že při prvním těhotenství jsem přibrala 20kg a po porodu než jsem něco oblékla,ty strašný pocity jak mě nic není a všude mě něco přetejká,nic pořádnho na mě v obchodě nemají,tak ted můžu říct,sama za sebe,že ano já jsem hubenější štastnější! 
Prostě se líp cítím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:39
Chceš znát názor někoho kdo tak žije?? Tak já se omezuju asi od 20let. Dřív jsem vážila 62kilo, měřím 167cm. Pak jsem najela na dietu, prostě jsem omezila sladká jídla a nejím večer, zhubla jsem 11kilo a váhu si držím doted-což znamená, že už si skoro 10 let hldídám to co jím. Teda ted už mi to tak nepřijde, protože jsem si na to tak zvykla, že prostě sladké ani tučné jídlo k životu nepotřebuju. Začala jsem hodně sportovat. A jak zněla otázka-jestli jsem ted štastnější??? Rozhodně jsem spokojenější a víc se sama sobě líbím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:45
derida píše:
Chceš znát názor někoho kdo tak žije?? Tak já se omezuju asi od 20let. Dřív jsem vážila 62kilo, měřím 167cm. Pak jsem najela na dietu, prostě jsem omezila sladká jídla a nejím večer, zhubla jsem 11kilo a váhu si držím doted-což znamená, že už si skoro 10 let hldídám to co jím. Teda ted už mi to tak nepřijde, protože jsem si na to tak zvykla, že prostě sladké ani tučné jídlo k životu nepotřebuju. Začala jsem hodně sportovat. A jak zněla otázka-jestli jsem ted štastnější??? Rozhodně jsem spokojenější a víc se sama sobě líbím
tak, podobně to cítím i já. To omezování prostě nesmí být nikterak drásavé… a pocitově musí mít navrh pozitivní vjem z vlastní fyzické i duševní pohody proto, že mám postavu a váhu takovou, jaká mi vyhovuje… … někomu více vyhovuje uspokojování chuťových potřeb a tak je preferuje před vzhledem…
A tohle si musí každý v sobě vyřešit.
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
StřeLenka
31.10.10 20:49
xivi píše:
a kolik měříš a vážíš?
Měřím 163 cm a vážím 60 kilo.Chtěla bych zhubnout 4 kila, protože jsem je nabrala tím, že jsem přestala kouřit a zpomalil se mi metabolismus. Jenže se obávám, že to stejně nezvládnu a já, jakožto milovnice jídla
Příspěvek upraven 31.10.10 v 20:50
- Citovat
- Upravit
31.10.10 20:49
Střelenka:
já tak žila od 13 do 24. Teď už jaksi nemůžu. Mám „trochu navíc“, ale jde to… Vejdu se do velikosti oblečení, která ještě není v kategorii „nadváha“, ale zkrátka- kdysi jsem mívala postavičku jak „do žurnálu“, ale můj život vpodstatě provázely niterné zákazy, příkazy…
Teď si říkám tak: ať člověk jí tak, aby byl zdravý. ZDRAVÍČKO - jooo - dokud mi to nepoleze do zdravíčka, tak si dopřeju - v rozumné míře.
Prostě nemám to štěstí, a bez omezování nebudu mít tu „proutkoidní“ postavičku…
Ježiš jak já obdivuju ženský, co dokážou nosit ty svoje kila! A že nějaký znam.
Ale štíhlá postava se mi moc líbí - to nepopírám. Ale řekla jsem si… že všichni nemůžem mít všechno.
Koho bych si vybrala jako kamarádku- 120 kilovou spolehlivou pohodářku, která se umí zasmát?
- 55 kilovou spolehlivou pohodářku, která se umí zasmát?
- 55 kilovou kyselou nádheru?
Vítězí první dvě - bez ohledu na kila… A pokud to třeba nějaký CHLAP bere jinak, tak ať si najde hált nějakou tu tenčí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.10 20:51
Štěstí e není o tom, jestli máš 40 nebo 80 kg ale o tom, jak se cítíš.
Jasný, mám 168 a 86 kg. Jasný, že bych radši měla 76, ale že bych měla být míň šťastná, protože mám kila navíc, to nejsem. Pořád se za mnou chlapi otáčí i když jsem ještě větší baculka, pořád se snaží flirtovat… myslím, že to není o váze, ale o tom, jak se člověk cítí, jak se oblíká a umí nosit.
Nikino - o tom to přesně ječ, pokud se s kily navíc umíš sžít i když třeba cvičíš a hubneš je jedna věc. pokud to nedokážeš jsi právě mrzutá, naštvaná, připadáš si nehezká nebo i odpuzující.
A tyto všechny pocity jen umocňují reklamy, časáky apod. se štíhlými modelkami alá fotoshopy!!
Co se zdraví týká, jasný že nadváha je problém o tom žádná a když zhubneš, cítíš se lehčí vše tě míň namáhá… ale fakt to není o tom býť šťastnější hubená.
Příspěvek upraven 31.10.10 v 20:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Při sleddování seriálu, kde se nachází mnoho hubených hereček jsem si položila otázku, zda ti, co se celý život omezují, jsou šťastnější. (?) Ptám se proto, že zbožňují jídlo, jedla bych pořád, jedla bych cokoli…
Nedokážu si představit, že bych se celoživotně měla zřeknout tak oblíbeného marcipánu, čokolády, cheesburgerů, smaženého jídla, uzenin a dalších, potěšení v životě. 
Vlastně jen proto, abych vážila o pár kilo méňě a měla štíhlejší postavu. 
Ráda bych se dozvěděla názor ženy, která takto žije. Já bych na to neměla vůli. A to jsem po pěti letech přestala kouřit. Možná to ale bylo z důvodu, abych mohla jednou nabídnout co nejčistší tělo pro budoucího prcka, tudíž, že jsem to dělala pro někoho jiného.