Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Hyperaktivity (ADHD) - jak probíhá vyšetření?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
30.10.12 10:25
Hyperaktivity(ADHD) jak probíhá vyšetření?
Ahoj, potřebovala bych poradit nebo spíše znát Váš názor…zítra nás čeká první vyšetření na hyperaktivytu a nevím jak to probíhá…bojím se kvůli synovi, jsou mu 3 roky a má z dr. hrůzu…tak jenom abych na to byla připravená…prej budem muset projít třemi vyšetřeními, první je dětský lékař, pak psychologická poradna pak prej CT hlavy…jak to vše probíhá? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Janulikkk
30.10.12 10:59
Anamneza rodinna - dlouhe sepisovani, pak ruzne psychologicke testy na etapy (protoze takove deti to stejne dlouho nevydrzi) a CT mozku, kde se vetsinou nic nezjisti. Je to jen zacatek nekonecneho kolotoce, kdy si vas budou ruzne podavat „od Kaefase k Pilatovi“ a kdyz budete po 100. odpovidat na dotazy typu prubeh porodu, nebo u strasich kadru dokonce velikost bytu kde zijete atd. se kterych pani psychologicka stejne nic nevycte, pujde z toho hlava kolem a nadejde faze kdy si uvedomite ze boj musite bojovat porad jenom vy, tohle je oblast kde plno dobre minenych rad ale nic co by pomohlo.
Psycholog plni kvoty a dotazniky, body od pojistovny zarucuju platby, do zprav ktere obdrzite budete mit 95 perc. opakovani toho jak jste dite popsala sama napsane tak ze jako nazor psychologicky, a vam zustane makat a makat a vydavat energii a bojovat se spolecnosti za trochu toho uznani. Tyhle poradny vas nakonec polituji a popreji vse dobre.
- Citovat
- Upravit
30.10.12 11:11
@Traccy A jak se u syna hyperaktivita projevuje? (já pořád tápu a právě nechci rozjet kolotoč vyšetření, takže pořád doufám, že z toho vyroste, že je to jen nedozralá nervová soustava, protože oni mají stejně tendence hlavně dát tabletky a nazdar, takže pokud nebude problém těsně před nástupem do školy, tak to zatím nechávám být, odmítám ho krmit nějakýma tabletama, radši ho cpu béčkem - koupila jsem pangamin ve formě dražé, což dětem i chutná).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 11:16
Bohužel mám s doktory v čr stejnou zkušenost jako Janulikkk a to nejen s psychology, ale prostě se všemi. jako při všem je nejvíc na tobě/vás, jak se k tomu postavíte. dneska už je dostupná spousta literatury i na netu, takže číst, číst a číst, studovat a zkoušet praktikovat. prostě nakonec stejně s tím dítětem žijete jen vy a jestli z něj bude něco rozumného asi neovlivní nějaký psycholog, byť by k němu chodil 1× týdně celé dětství, ale hlavně vy…
a co se synem a strachem? bu´d mu hlavně oporou. nezveličuj jeho strach, dávej pozor na to, co říkáš (ne věty typu „ale přece nejsi takový trouba, aby jsi se bál doktorů“). jsem už dospělá, ale moji rodiče mi moc oporou nebyli a používali právě metodu zlehčování a jediné co jsem si z toho odnesla je panický strach a záchvaty úzkosti ještě te´d v dospelosti. a že to není žádná sranda, zvlášť v případě žen (chlapi se těm nemocnicím můžou dost dobře vyhýbat dokud nemají úraz, ale porodit doma a nejít s dítětem na kontrolu, to asi udělá málokdo 
ale bohužel manžel si musí brát dovolenou a jezdit se mnou. jinak to nedám. on si zase ale nic nepamatuje, takže já musím jezdit taky, není schopný doktorovi odpovědět an to, co obvykle chtějí vědět 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 11:28
No nazdar-to je počteníčko teda…právě jsem se už třetí den marně snažila dovolat psychiatričce…tu teda ale chválí i lidi na netu, i mamky u naší dětské dr…tak uvidíme no. Se synem už jsme ve fázi, kdy jsem totálně na dně, bez života, vyždímaná, stojí mě veškerou energii a nervy, tatínek to vnímá jen jako že prostě zlobí-takže budu ráda, když to uslyší i od někoho „povolaného“, že ten kluk prostě má nějaký problém a bitím se nic moc nevyřeší. Taky se pořád hrzoně bojí, ale on tmy teda, doktorů naštěstí ne. Ale pravda, že mu vždycky všechno dopředu vysvětlím, co ho u toho doktora bude čekat, případně slíbím odměnu, když jet o nějaký pichanec či něco podobného nepříjemného…a je pravda, že i já sama potřebuju poradit, jak s ním mám jednat, jak s ním vyjít, když se s ním nedá absolutně hnout, jak eliminovat ty děsné hysteráky, co předvádí…apod…prostě jak s ním žít. Lékům bych se taky ráda vyhnula.
Amabilis co to je prosím tě ten pangamin??
My jsme teda byli už u jedné psycholožky skoro před rokem, ale nebyla dobrá. V postatě souhlasila s manželem-proč ho nebít, když zlobí že jo-nějak nevnímala, že jsem jí říkala, že ho tluče za každou blbost, že snad musí rozeznávat, kdy je to na místě a kdy je za tím nějaká potíž. A hlavní problém, kvůli kterému jsme tam skončili-ve školce ho bil náš soused a on neumí říct, že ho něco trápí, neumí dávat najevo svoje pocity-takže opět kolotoč šílených scén, hysteráků kvůli kdečemu…až jsem se dopátrala tohoto-tak tím se ta psycholožka nezabývala vůbec.
Divím se u zakladatelky, že ho posílají ale na vyšetření už ve 3 letech?? I ta psycholožka říkala a nejen ona, slyším to z více stran, že hyperaktivita se dá bezpěčně diagnostikovat nejdřív mezi 4-5 rokem (tam jsme teď my), případně jako předškolák nebo školák…řekla bych, že je to docela brzy. No každopádně hodně zdaru a pevné nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.10.12 11:57
Dcera ma 2 a ztotoznuji se s prvnim odstavcem od @Brusek, tak jestli to bude ve 4. jeste horsi, tak se mam na co tesit teda 
, za posledni tyden 2× rentgen, ano a muj muz to vidi, tak ze se ji malo venuji 
, dnes se mi povedlo ji v pul 11. dat do zidlicky, protoze by jinak litala z jidlem po byte coz ji zas dovoli muz a tchyne 
, pak jsem ji nechala asi 5 minut v obyvaku a vesele jsem pradlo ve vedlejsi mistnosti, tak odsunula kreslo od zdi a skakala tak dlouho az se prevratilo , uz rok se snazim memu muzi domluvit, ze deti potrebuji svuj pokojik, nechape proc a dostal me vetou a co se tim vyresi? No treba to, ze nebude zbytecnych urazu o stul.co je v obyvaku( tady jsou holky nejcasteji…), Asi se nas… a prestehuji si to sama, kdyz ty moje opicky nespi ani v poledne tak nemam ani minutu pro sebe, tad dostaly do misticek obed, tak maj zabavu a ja pak na pul hodiny minimalne taky, nez po nich uklidim
- Citovat
- Upravit
30.10.12 11:59
@Brusek Jde o to, že vitamíny řady B působí pozitivně na nervovou soustavu (kromě toho taky hojení ran apod, že), takže napomáhají zklidňovat. Pangamin jsou trošku poupravené pivovarnické kvasnice, takže je to přírodní zdroj vitamínů řady B plus nějaké minerály atd. Není to úplně světoborné, ale vypozorovala jsem, že to působí pozitivně a syna to trošku zklidňuje. Můžeš klidně dávat B-komplex. Přebytek vyčůrá, nikde se to neukládá
Jinak teda u nás - enormní citlivost, hysteráky, neschopnost řádně vyjádřit požadavky (co ho trápí, co potřebuje…). Teď už teda jsme se dopracovali k tomu, že je schopen už částečně vyjádřit, co se mu děje a občas se vyhnem i hysterickému záchvatu. Docela dobře se už s ním domluvím a když vytrvám (počkám až přejde to nejhorší hystrčení), tak jsme pak schopni se nějak domluvit. Dneska jsem do něj potřebovala dostat hnusný kapky na rozpouštění hlenu. No nejdřív katastrofa, nakonec teda to „snědl“ sám, ale znamenalo to nasadit veškerou diplomacii. Jsem ráda, že není víken, jakmile se do toho „míchá tatínek“, tak je problém a syn se zasekne. Fakt je potřeba velice opatrně a s rozmyslem. Jinak tyhle děti jsou velmi citlivé, opravdu velmi moc a pokud je člověk v rámci možností nerespektuje (u nás je taky problém s tatínkem, naštěstí nebije, ale vyhrožuje tím ), tak je to jen horší. Hlavně pořád dávat najevo to, že je máme rádim a i jim to říkat. Vždycky mu říkám, že ho mám a budu mít ráda pořád, i když bude hodný, i když bude zlobit, že je to prostě dané tím, že je můj jediný (dosaď si jméno toho svého synka) na světě 
Oni na to velmi slyší. Potřebují o lásce pořád ujišťovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 12:04
Anonyme, pokud chtějí holčičky skákat a křeslo je nebezpečné, tak vymysli alternativu. My třeba máme takové malinké matrace (opěrky ze starých křesel), na kterých děti za určitých podmínek skákat mohou - buď ve volném prostoru a nebo je přisunu k postýlce a oni se drží a skáčou u postýlky. Nebo pak mohou skákat na gauči, když se mě drží. Já zastávám názor, že děti se musí naučit hrát si bezpečně. Co šlo, dali jsme na stranu, případně dali zábranu. Co nešlo, naučila jsem je to používat bezpečně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 15:07
Chtěla bych napsat, že nechápu proč z toho dělat takového strašáka… Ty si myslíš, že tam dítě ukousnou? Probíhá to formou hry… to dítě nepozná, že je u nějakého doktora… Nehledě na to, že mi přijde zajít raději do PPP, kde to nevypadá jako v nemocnici. U nás to teda probíhá tak, že nejdřív jdou rodiče a probíráme problémy atd. co potřebujeme pomoci vyřešit… jak se situace vyvíjí v rodině atd. a potom jde na řadu děcko… a formou hry psycholožka zjištuje, jak na tom děcko je atd… Naše dítě z toho nikdy žádné trauma nemá, ba naopak mám z něj pocit, že je po sezení uvolněnější a víc v pohodě… Jinak já pochopila, že dítě není uplně o. k. definitivně v těch 4,5 letech… Ve dvou a půl letech jsem věděla, že máme problém, od tří let docházíme k psycho. Ted nás čeká neurologické vyšetření… což si teda nedovedu moc představit.
Amabilis máš pravdu, takové děti potřebují ještě víc ujištění o Tvojí lásce než děti, které jsou v pohodě… My zkusili všechny možné vitamíny, Bachovy esence, homeopatika, také jé dobrý vitamín D z ryb.. jsou na to různé kapsle. Ale viditelnou pomoc jsem teda nenašla… Ono je to nejvíc teda náročné v momentě, kdy má člověk ještě batole a nevíte koho máte hlídat víc.., protože to st. prostě není schopné pochopit, že se má chovat jako předškolák a ne jako pometlo.. .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 15:48
@Kla Proto si myslím, že pokud můj syn hyperaktivitu má, tak velmi slabou. Taky máme batole, které je o rok a třičtvrtě mladší, ale právě starší začal letos chodit do školky, takže pořád je ještě šance, že to bude lepší, než to vypadá (neztrácím optimismus 
).
Na tý rodině záleží úplně nejvíc. Musí dát tu oporu. á si naopak říkám - proč se chováme k dítěti hezky, až když máme papír od doktora, že něco není v pořádku? ono potřebuje ohleduplné rodiče, ať má hypo diagnostikovanou nebo ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 16:31
Amabilis ono záleží člověk od člověka, někdo se vším otálí a pak díky tomu daným dítětem trpí nejenom rodina, ale i třeba děti ve školce, paní učitelky. Tady nejde o to, mít rád dítě s papírem nebo bez papíru,,, ale o to tomu dítěti pomoci… Ty máš děti ještě maličké, ale až ti to st. doroste nástupu do školy a zjistíš, že máte fakt problém tak je celkem pozdě… Myslím si, že k tomu psycho jdou právě rodiče dětí, kteří ho mají natolik rádi a chtějí mu pomoci, že je jim jedno jestli si někdo myslí, že ho nemají rádi a potřebují na to ten papír… Není totiž nic horšího než nevědět, jak svému dítěti pomoci a pokud Vašemu dítěti stačí „jenom“ láska, tak to bude fakt hodně slabá forma… Já tam šla s tím, že jsme si už nevěděli rady. Mám velice náročné starší dítě… A i kdybych se rozkrájela je mu to málo… Nejhorší na tom všem je ten pocit, že i když se snažíš, aby třeba nežárlil na mladšího sourozence a jiné věci snažíš se proto něco udělat a to dítě ti prostě nedá najevo, že to oceńuje. To dítě se chová stejně, když mu chceš udělat radost jako když mu jí udělat nechceš. A když se k Tobě to dítě chová hezky jenom v okamžiku, kdy jsi ochotna mu něco „dovolit“ tak to je fakt na ránu.
Nedá se s ním defakto držet krok a nedá se s ním vést dialog, protože má argumenty ze kterých občas lapám po dechu…
Nehledě na to, že dítě když odejde do zařízení typu školka a škola už není bráno jenom očima rodiny, ale i očima učitelek, rodičů dětí atd… Dokud je to pouze na úrovni té rodiny, tak je to dobré, ale jak to začne být i na té druhé rovině… tak to prostě řešit musíš… A zase já to řeším jenom proto, abych ulehčila učitelkám všeobecně práci, aby věděly jak na něj… A kvůli sobě, abych si nešla hodit mašli… páč někdy k tomu teda fakt nemám daleko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 16:42
@Kla Díky, uklidnila jsi mě. Tak to skutčně znamená, že je prostě jen hodně citlivý a temperamentní. Je to šílený živel, všechno se mu dost často musí říkat padesátkrát, protože vůbec nevnímá, ale pokud se mi povede mu něco vysvětlit, případně něčemu předejít, tak pak je to v pohodě. Uvedu příklad - jeho malá sestřička (no maličká, jsou jí téměř dva roky ) tu dneska ylila trošku vody a on se sám nabídl, že tu vodu utře, když mu dám hadr. Takže moje otázka zní: Udělalo by to takhle hyperaktivní dítě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.10.12 21:49
No je to u nás docela legrace, přiznam se utekla jsem radší i do práce, jsem ze syna táááák unavená, vytrhl nám topení ze zdi jak se na něm houpal, málem zapíchl své dvojče a ublížuje mladšímu bráškovi a to jen že má tolik energie…málem nám vypadl ze 3.patra…dnes ráno jsem s ním byla od 4 ráno vzhůru protože nechtěl spinkat a to šel spát ve 22h…s jeho bráškama je to jednoduché kam je posadím tam je najdu, taky zlobí ale je to tak jako zlobí každý dítě…no zítra jdem na první vyšetření, tak jsem zvědavá…v roce a půl si přivodil otřes mozku, tím že tak lítal až naboural do zdi a tam jeho strach z Dr. začal…jinak porod moc lehkej nebyl,29tt a nedejchal, takže ho museli rozdejchávat…no uvídíme zítra…omlouvám se za mou zmatenou odpověď, ale je toho na mě moc a hlavně se bojim zítřka jak bude vyvádět…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.12 07:57
Amabilis muj syn by ti vytrel cely byt . Treba ja se ho od malicka snazim vest k tomu, aby umel varit a tak, a jako to chce fakt pevne nervy, teda ted uz to je „dobre“, ale co jsem si uzivala, on delal vsechno strasne rychle, zbrkle… Treba me zamkl na balkone, nebo mi utekl od bytu a se sousedkou jsme ho nasli az na konci ulice . Nebo, kdyz byla mala mimino, tak mi 2× utekl pri prochazce a uz to vypadalo, ze budu muset volat policii . On mi delal teda neuveritelne naschvaly, ted teda taky, ale uz ne tolik . A nejvic me dojala pani ucitelka ve skolce, ze kdyz nechce jit za ruku, tak ho mam vzit a proste nepustit . Jo jenze on mel uz takovou silu, ze jsem ho v te ruce proste neudrzela… . A druhou rukou jsem musela tlacit kocar . Kdyz mame nekam jit treba k dr. tak to s nim vyrizuje bud manzel, anebo s obema teda potrebuji mit v takovych chvilich neci asistenci.. . Protoze on hrozne mluvi a snazi se porad na sebe upoutavat pozornost, coz teda uplne nesnasim… Nejhorsi teda je, ze mi zacina manz. vycitat, ze malemu nasazuji psi hlavu a delam z nej horsiho nez je . to musim vzdycky odejit do jine mistnosti, abych je neprizabila oba . Tyto deti potrebuji sice tu lasku, ale taky velice pevne vymezene hranice… Mala ta z nej byla cca v 7-8 mesicich tak vyrizena, protoze jak porad jecel, ze se mi prestala vyvijet… bala se ho… Musim rict, ze toto bych fakt uz nechtela zazivat a nechapu, ze jsme to vsichni prezili… Takove dite bych prala kazdemu, kdo si mysli, ze ma nejvychovanejsi a nejhodnejsi deti na svete a mysli si, ze snedl moudrost sveta .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.10.12 07:57
@Traccy píše:
No je to u nás docela legrace, přiznam se utekla jsem radší i do práce, jsem ze syna táááák unavená, vytrhl nám topení ze zdi jak se na něm houpal, málem zapíchl své dvojče a ublížuje mladšímu bráškovi a to jen že má tolik energie…málem nám vypadl ze 3.patra…dnes ráno jsem s ním byla od 4 ráno vzhůru protože nechtěl spinkat a to šel spát ve 22h…s jeho bráškama je to jednoduché kam je posadím tam je najdu, taky zlobí ale je to tak jako zlobí každý dítě…no zítra jdem na první vyšetření, tak jsem zvědavá…v roce a půl si přivodil otřes mozku, tím že tak lítal až naboural do zdi a tam jeho strach z Dr. začal…jinak porod moc lehkej nebyl,29tt a nedejchal, takže ho museli rozdejchávat…no uvídíme zítra…omlouvám se za mou zmatenou odpověď, ale je toho na mě moc a hlavně se bojim zítřka jak bude vyvádět…
A byla u vas socialka na kontrolu?, ja to mam podobne jako ty a cekam ji, nevim, jestli se zbytecne neplasim 
,dik
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
