Hypersensitivita, zvláštní pocity.

Psylocke
21.9.23 21:52

Hypersensitivita, zvláštní pocity.

Jdu se spíš vypsat nebo nevím. Chtěla jsem se zeptat, zda to máte někdo stejně. Občas mám při pohledu na nějaké lidi zvláštní pocity. Např. najednou pocítím neuvěřitelnou lítost, ale vůbec toho člověka neznám a nevím, co zažívá nebo se mi párkrát stalo, že při pohledu na toho člověka jsem okamžitě věděla, že to je pedofil. Viděla jsem je poprvé v životě. Prostě, jak kdybych cítila jejich pravou povahu nebo to, co zažili.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
21.9.23 22:07
@Psylocke píše:
Jdu se spíš vypsat nebo nevím. Chtěla jsem se zeptat, zda to máte někdo stejně. Občas mám při pohledu na nějaké lidi zvláštní pocity. Např. najednou pocítím neuvěřitelnou lítost, ale vůbec toho člověka neznám a nevím, co zažívá nebo se mi párkrát stalo, že při pohledu na toho člověka jsem okamžitě věděla, že to je pedofil. Viděla jsem je poprvé v životě. Prostě, jak kdybych cítila jejich pravou povahu nebo to, co zažili.

Mám to stejně nebo minimálně dost podobně.
Nedokážu to vysvětlit, ale pravdou je, že někdy je to spíš ke skode než užitku a dost mě to vyčerpává. Jsem nastavena tak, že cítím a přejímám emoce ostatních, nedokážu to vypnout. Ještě jsem nepřišla na to, jak. Neumím s tím pracovat.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.9.23 22:10

Jinak lítost cítím také a může to být jenom někdo z ulice, neznámý člověk, se kterým jsem přišla do kontaktu poprvé…
Také jsem extrémně citlivá na přetvářku, vidím to, nebo spíš cítím to.. Člověk by musel být excelentní herec, abych to na něm nepoznala…

  • Citovat
  • Upravit
Psylocke
21.9.23 22:40

Ano, také přejímám emoce. Je to opravdu vyčerpávající, jak říkáš. Kolikrát jsem z toho smutná, jak jsou na sebe lidi zlí. Mám pocit, že v nich můžu číst jako v otevřené knize. Jinak jsem tedy povahou spíš introvert, i když mám ráda společnost, ale pak taky občas svůj klid.Taky na mě i hodně působí nálada třeba v kolektivu. Cítím jakékoliv napětí a poznám vztahy, jaké jsou partnerské vztahy.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.9.23 22:55
@Psylocke píše:
Ano, také přejímám emoce. Je to opravdu vyčerpávající, jak říkáš. Kolikrát jsem z toho smutná, jak jsou na sebe lidi zlí. Mám pocit, že v nich můžu číst jako v otevřené knize. Jinak jsem tedy povahou spíš introvert, i když mám ráda společnost, ale pak taky občas svůj klid.Taky na mě i hodně působí nálada třeba v kolektivu. Cítím jakékoliv napětí a poznám vztahy, jaké jsou partnerské vztahy.

Je to zvláštní. Ale je to, jak kdybys popisovala mě samotnou :mrgreen: Tvůj text je, jak kdybych ho psala já o sobě :mrgreen:

Jsem introvert, který se dokáže dost dobře chovat extroverne, ale potřebuje svůj klid a soukromí. Okamžitě vycítím naladí a atmosféru, která v kolektivu panuje… V lidech se orientuji velice snadno a vidím u nich věci, které ostatním nedochází. Také vnímám vztahy mezi lidmi… V okamžiku, kdy výjimečně narazím na někoho, kdo je pro mě hůře čitelný, dost mě to rozhodí. Nejsem na to zvyklá…

Mým problémem však je, že neznám hranice. Jsem jako houba, neumím si udržet odstup. Jakékoliv negativní emoce mě semelou…
A pak je tu můj osobní problém, který s tím nemusí souviset… ale nesnesu fyzický kontakt s ostatními, mám problém s dotyky a jakýmkoliv narušením osobní zóny… Nevadí mi to pouze u lidí, ve které mám silnou důvěru.

  • Citovat
  • Upravit
Psylocke
21.9.23 23:22

Já jsem si dřív tak trochu myslela, že to stejně vnímají všichni, ale zjistila jsem, že ne. Dotyky mě hodně rozhodí, ne že by mi to uplně vadilo.
Také miluju všechna zvířata, ale nejsem schopná koukat na dokumenty o zvířatech, protože cítím tu bolest a zmar z toho, jak je lidé decimují. Vidím v tom prostě tu strašnou bolest.
Také třeba za problémy ve vztazích vidím v čem je opravdu problém, je mi to prostě jasný, jak facka, akorát vím, že říct pravdu nepomůže. Samozřejmě se lidem do vztahů nemíchám.
A jaký si měla osobní život? Zažila si nějaká traumata? Říká se, že lidi, co zažili traumata jsou pak vnímavější, když se to děje okolí. Mě šikanovali ve škole a rodiče se mi málo věnovali.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.9.23 23:31
@Psylocke píše:
Já jsem si dřív tak trochu myslela, že to stejně vnímají všichni, ale zjistila jsem, že ne. Dotyky mě hodně rozhodí, ne že by mi to uplně vadilo.
Také miluju všechna zvířata, ale nejsem schopná koukat na dokumenty o zvířatech, protože cítím tu bolest a zmar z toho, jak je lidé decimují. Vidím v tom prostě tu strašnou bolest.
Také třeba za problémy ve vztazích vidím v čem je opravdu problém, je mi to prostě jasný, jak facka, akorát vím, že říct pravdu nepomůže. Samozřejmě se lidem do vztahů nemíchám.
A jaký si měla osobní život? Zažila si nějaká traumata? Říká se, že lidi, co zažili traumata jsou pak vnímavější, když se to děje okolí. Mě šikanovali ve škole a rodiče se mi málo věnovali.

Píšu SZ

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.10.23 08:59

Úplně Vám rozumím. A je to už pár let zpátky, kdy jsem hledala informace, co s tím dělat. Doporučuji k přečtení knížku Přecitlivělost není slabost od Ilse Sand. Najdete v ní pár rad, jak s hypersenzivitou pracovat.
A olomoucká univerzita má dotazník, zda hypersenzitivní jste.
Pak mi hodně pomohlo cvičení čchi-kung a jóga.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat