Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj holky,
jsem už s nervama fakt v koncích. Mám dva kluky 3,5 a 4,5 let. Ten mladší je fakt skvělej. Ale ten starší to je vztekloun nad všemi vzteklouny. Dělá mi scény na ulici, v obchodech, myslím, že si to ani sám neuvědomuje, vždycky je jak neřízená střela. Dnes mi ruply nervy a zmlátila jsem ho na ulici před lidma, mě to bylo jedno. Sice to nepomohlo, dítě řvalo až domů, ale já byla klidnější
Zmlátila jsem ho fakt poprvé, jinak jsem se držela vždycky a vyříkávala jsem si to s ním až doma. Ale ruka na zadech nezabírala, přes prdel vařečkou taky nic.. občas s ním třesu a řvu na něj taky ne… zkoušela jsem to i po dobrém, vlídné slovo,objětí atd… to aby jste si o mě nemysleli, že jsem macecha
fakt ne…
Já nevím co s ním mám dělat ? Kdy to skončí, není to nemoc ? Nemám s ním zajít do poradny? Vždyť mu bude 5 let… Já skončím na psychiatrii… ![]()
Ráda zareaguju, i když neporadím. Dneska to u nás taky vyvrcholilo, že už jsem v ruce držela sprchu s ledovou vodou, až jsem proti tomu. Mám syna 2 a čtvrt, je mladší než tvůj, asi má právo na vzdor, ale já jsem jen člověk. V posledních týdnech nemám už skoro ani co jíst, jelikož zajít do obchodu je nemožné, zajít kamkoliv je nemožné. Přijde mi že je extrémně dráždivý, jak se to rozjede jednou scénou, intervaly mezi scénami se zkracují, až ve finále ho táhnu za jednu ruku domů a padnu vyčerpáním. Dnes jsme byli doma - 13× za 2h byla scéna typu, fláknutí sebou o zem, řev jak při vraždě, hysterie až se dávil - kvůli nesmyslu. Jsem zoufalá, mám strach chodit mezi lidi, mám strach ho dát hlídat. Nechápu co se stalo, kde jsem udělala chybu nebo jestli to jednou skončí… ![]()
U nás zabírá jen to, když zůstanu v klidu a hysterák ignoruju. Hysterák sice nastane, ale je minimální. Ale zůstat v klidu je nadlidskej výkon, i když jsem vycvičená, a často to nedávám ![]()
Věřím, že to jednou přejde. A hlavně doufám, že to nepřejde rovnou do puberty ![]()
Holky, proč se bojíte jít na veřejnost? Dáváte tím najevo svou slabost, a to děti rády využívají (aspoň ty moje se v tom vyžívají). Co je komu do toho, že vám dítě řve. Někde se musí naučit, jak se chovat? Každej jako dítě tím obdobím prošel
Myslím, že kdyby všichni brali řvoucí děti s úsměvem, děti by nás nebraly jako rukojmí ![]()
Ywett píše:
U nás zabírá jen to, když zůstanu v klidu a hysterák ignoruju. Hysterák sice nastane, ale je minimální. Ale zůstat v klidu je nadlidskej výkon, i když jsem vycvičená, a často to nedávám
Věřím, že to jednou přejde. A hlavně doufám, že to nepřejde rovnou do puberty
Holky, proč se bojíte jít na veřejnost? Dáváte tím najevo svou slabost, a to děti rády využívají (aspoň ty moje se v tom vyžívají). Co je komu do toho, že vám dítě řve. Někde se musí naučit, jak se chovat? Každej jako dítě tím obdobím prošelMyslím, že kdyby všichni brali řvoucí děti s úsměvem, děti by nás nebraly jako rukojmí
Máš pravdu, taky se mi nechce ustupovat. Někdy jsem silná, s naprosto klidnou tváří to zvládám. Dneska mám blbý den, chce se mi brečet, pocit, že to nezvládám. Vadí mi, že musím neustále křičet, řvát, trestat - nebo jen „vychovávat“? Nedávno jsem četla větu, že kdo nemá na to vychovat dítě, nemá mít děti. Jenže každé dítě se vychovává jiným způsobem. Jsou i dny, kdy je celý den jako sluníčko, ale těch nějak ubylo ![]()
Bezva téma zase jednou
Právě poslouchám řvoucího syna z malého pokojíčku, kam se chodí vyřvat, jelikož jsem si dovolila zavřít dveře od výtahu já a nečekala jsem hodinu než on se k tomuto kroku uráčí. Už cestou ze školky bylo jasné, že se k tomu schyluje, protože jsem: 1. zapomněla bonbon 2. upadl na schodech 3. nutila ho pozdravit a rozloučit se 4. odmítla koupit obrovský jahodový dort 5. sestra se taky vztekala, tak se přece nenechá zahanbit 6. prostě existuju a on taky, tak proč bychom si to oba neužili, že…
Jsem z toho vždy na prášky a občas neodolám a jednu či dvě chytne, nemluvě o tom, že řvu jak splašená saň, ovšem on je lepší, to musím uznat
Oba se pak o tom bavíme, slibujeme si, vysvětlujeme, ale vždy je to znovu a znovu… Někdy je pár dní či týdnů lépe, pak zase hůř. A to je syn ještě kliďas, nechci vidět dceru. Ráda bych řešila v klidu, ale fakt na to nemám a obdivuju všechny, které to zvládají. Řekla bych, že je to normální a nikam bych s tím nešla ![]()
Děkuji za vaše příspěvky… je mě to taky moc líto, když vidím jak ten náš mladší je jako sluníčko, je v klidu a vše si v klidu nechá vysvětlit, hysteráček má taky, ale tak v průměru 1× za čtvrt roku, což je parádička, ale ten starší syn prostě dá se říci každý den. Ale my jsme klidná rodina, s manželem se nehádáme, smějeme se, děláme srandy…ale syn prostě v té chvíli o srandy nestojí atd… nevím jak na něj a to mě štve. Každý den by chtěl hračku, každý den lízatko, každý den když to nedostane tak mě zlobí…já třeba chodím k jednomu řezníkovi a ten mě tudle nedávno seřval před lidma, ať si ty děti ztiším, že už toho má za celý den dost,že tam vomatlávaj ručičkama sklo atd. řekla jsem mu na to, bohužel děti nemají žádný knoflík - volume, kde by se dalo ubrat… v tramvaji i kolikrát se mi stalo, když měli kluci dobrou náladu a dostávali záchvaty smíchu, tak jsem je nechala, proč taky je ztišovat, když to je parádní pohled na svě smějící se děti…a nějaká baba v tramvaji se na mě soustředila a začala blekotat, že jsou hluční a podobně… další věc např. situace v tramvaji nějaký muž se ženou a s kočárkem nastupovali do tramvaje a já s klukama když jsme jeli ze školky, jeden ze synů dostal záchvat, nebyl k zastavení a ten pán prostě se na nás otočil a řekl synovi, ať je zticha… neřvi mu říkal… a já jsem synovi říkala, pán se na tebe zlobí, protože tam mají asi miminko a to chce spát, no syn se rozeřval ještě víc a já myslela, že mě ten chlap zabije pohledem… takových situací mám spousta.
Jestli nějakou historku podobnou máte napište, ať se můžem společně zasmát…
![]()
Scénky hysterčícího dítěte jsou opravdu výchovný oříšek a zkouška nervů. U nás pomáhá totální ignorace. Odejdu a nevšímám si toho. Nemá diváky, nemá pro koho to divadlo hrát a je brzo klid.
Sheelle píše:
Bezva téma zase jednouPrávě poslouchám řvoucího syna z malého pokojíčku, kam se chodí vyřvat, jelikož jsem si dovolila zavřít dveře od výtahu já a nečekala jsem hodinu než on se k tomuto kroku uráčí. Už cestou ze školky bylo jasné, že se k tomu schyluje, protože jsem: 1. zapomněla bonbon 2. upadl na schodech 3. nutila ho pozdravit a rozloučit se 4. odmítla koupit obrovský jahodový dort 5. sestra se taky vztekala, tak se přece nenechá zahanbit 6. prostě existuju a on taky, tak proč bychom si to oba neužili, že… …
Teda já mám mnohem mladšího kluka a u nás to začíná evidentně období vzdoru a řeknu Vám že se už dopředu moooc těším jak to bude pokračovat, hysterický řev je od nás z bytu slyšet zhruba polovinu dne
a to stačí jen říct slůvko ne, dnes jsme byli venku a ťapali okolo baráku, jakmile jsem řekla že jdeme jiným směrem tak to začalo, kydnul si na zem a pomalu se začal mlátit hlavou o chodník
představa že to bude mít do 4 let tak to bude asi zábava
say píše:
Teda já mám mnohem mladšího kluka a u nás to začíná evidentně období vzdoru a řeknu Vám že se už dopředu moooc těším jak to bude pokračovat, hysterický řev je od nás z bytu slyšet zhruba polovinu dnea to stačí jen říct slůvko ne, dnes jsme byli venku a ťapali okolo baráku, jakmile jsem řekla že jdeme jiným směrem tak to začalo, kydnul si na zem a pomalu se začal mlátit hlavou o chodník
představa že to bude mít do 4 let tak to bude asi zábava
Joooo tohle přesně řeším s dvojčaty… ![]()
Už jsem se zařekla, že s nimi ven nepůjdu, každá leží na jedné straně chodníku a ječí jako by je na nože bral… ![]()
No a to já mám jen jedno a jsem z toho tak trošku nešťastná co dělám špatně
ale ven chodit musíme že ![]()
say píše:
No a to já mám jen jedno a jsem z toho tak trošku nešťastná co dělám špatněale ven chodit musíme že
Nenaděláš nic, dát starý oblečení a nechat vyválet a vyvztekat jak je libo. ![]()
kdyby bylo alespoň léto
, jen doufám že ho to přejde a na jednu stranu je dobrý že v tom nejsem sama
say píše:
kdyby bylo alespoň léto, jen doufám že ho to přejde a na jednu stranu je dobrý že v tom nejsem sama
Já si říkám, že dobrý by byl sníh. Nejsi v tom sama, všechny smráďata se vztekaj, časem to přejde. ![]()