Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Interupce – jste pro nebo proti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.11.10 17:32
Pudloslava píše:Agatha píše:
Ještě bych chtěla upřesnit, že dokud se dítě nenarodí, je součástí ženského těla, stejně jako ledviny nebo srdce a další orgány. A proto je žena oprávněna podle toho i jednat. To tedy v praxi znamená, že dítě má svá práva až po porodu (tedy i předčasném, nebo nevyvolávaném potratu po 12tt). Při potratu do 12 tt dojde k usmrcení plodu kyretou, později už to není takto možné, proto dochází k usmrcení plodu ještě v děloze, aby pak nenastal okamžik, kdy by se lékaři museli rozhodovat, zda dítě má práva a zachraňovat ho nebo ne.
Tohle je už ale podružný problém, protože na začátku všeho tohohle je rozhodnutí matky, zda chce přivést na svět dítě nebo ne. Zákonem daný zákaz potratů by proto byl omezením svobody rozhodování. Nikdo nemá právo takto rozhodovat o životě druhého člověka.je soucasti tela matky protoze to tak zakonodarci rekli … potratove zakony uz jsou taky dane, to bychom nemuseli diskotovat vubec
v tom 24 TT to dite taky napred zabiji, takze taky problem neresi
k tomu poslednimu - a zase otazka lidstvi - plod v deloze neni clovek, ze o nem ma matka pravo rozhodovat?
No mozna je mene clovek, neco mezi clovekem a veci…
Já vím, jak to myslíš…
Pořád mi to leží v hlavě, tak musím ještě něco dodat. Podle mě se o člověka jedná už od okamžiku, kdy se spojí spermie a vajíčko. Tam začíná život. Takže tam by měla začínat i lidská práva. Otázka je, zda jsou zákony dobře postaveny. Evidentně nejsou. Pokud se někdo rozhodne pro potrat do 12 tt z jakéhokoli důvodu, sice se to může někomu zdát nehumánní, ale ta svobodná volba by měla být, podle mě, zachována. A bohužel, dokud se nezmění myšlení lidí, vnímání těch malinkých bytůstek v bříšku jako lidí se svými právy, tak s tím stejně nikdo nic neudělá. Napadá mě snad jen o něco zvednout cenu toho zákroku, možná kdyby to stálo 10000,–- nebo víc, lidé by se nad tím víc zamýšleli. Je to sice v podstatě stanovení ceny za lidský život, ale možná by to posloužilo dobru.
Otázka však zůstává složitější v případě umělého ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů, ať je stav pro matku život ohrožující nebo dítě není úplně zdravé a v pořádku. V tomto případě se vlastně jedná o eutanazii. Jenže ta u nás ale neexistuje. Což je škoda, protože smíření, láskyplná pomoc s odchodem nemocnému (ať v děloze nebo několik měsíců na přístrojích bez možnosti probuzení se, lidem s terminální nemocí, kteří velmi trpí…) je podle mě nejvyšším projevem lidství. Protože ten, kdo ví, že život nekončí, jen se transformuje, dokáže nemocného nechat důstojně a s láskou odejít. Stejně tak je toto milosrdenství třeba při umělém ukončení těhotenství od 12 do 24 týdne, kde ho dokážeme projevit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 18:02
A co si pomůžeš pokud za interupci bude cena 10000,– tak na ní nebudou mít tak dítě porodí a někde zahodí to je jako lepší?Že ho zabijí po porodu.Ten kdo chce jít na potrat se nad tím nebude zamýšlet jen z důvodu peněz .Žena by měla mít právo se rozhodnout zda na něj jít nebo nejít.Potom je další stránka toho,že do konce života může mít výčitky,že na to šla atd.
Ono je dost těžké říct jsem pro a proti potratům.Nikdo neví v jaké situaci ta žena je,že jde na potrat.Ono se jednoduše někoho odsuzuje,když do toho proč to udělala nevidíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 18:17
sexyfraga píše:
A co si pomůžeš pokud za interupci bude cena 10000,– tak na ní nebudou mít tak dítě porodí a někde zahodí to je jako lepší?Že ho zabijí po porodu.Ten kdo chce jít na potrat se nad tím nebude zamýšlet jen z důvodu peněz .Žena by měla mít právo se rozhodnout zda na něj jít nebo nejít.Potom je další stránka toho,že do konce života může mít výčitky,že na to šla atd.
Ono je dost těžké říct jsem pro a proti potratům.Nikdo neví v jaké situaci ta žena je,že jde na potrat.Ono se jednoduše někoho odsuzuje,když do toho proč to udělala nevidíte.
Četla jsi všechny moje příspěvky? Já jsem jednoznačně za ponechání práva svobodné volby! Taky jsem psala, že dokud se nezmění postoj člověka k životu, tak se žádným zákazem nic nevyřeší. Taky vím, že nikdo nevidí do hlavy ženy, která chce na potrat jít, nikdo neví, v jaké je situaci, a proto jí nikdo nemá právo soudit. A to taky doufám z mých příspěvků vyplývá. Já osobně jsem potrat prožila, sice zamlklé těhu, ale vím, jaké to je, ta prázdnota, smutek. A věřím, že něco podobného prožívá i žena, která se k tomuto kroku vědomě rozhodne. To by musela mít srdce z kamene, kdyby jí to nechalo chladnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 18:45
Nemám to tady celé dočtené, možná už se to řešilo, ale zajímalo by mě, proč ženy, které jdou na UPT z důvodu nechtěného těhotenství, nemohou toho půl roku (za předpokladu, že jdou na UPT cca kolem toho 10. týdne) dítě donosit a pak ho dát k adopci. Pro mě osobně by to byla mnohem lepší varianta, z hlediska vlastního svědomí. Navíc by tak udělaly radost spoustě lidí, kteří čekají na adopci. Podle mě by měla být ze strany státu nebo nějakých neziskovek mnohem větší podpora pro ženy, které se rozhodnou dítě donosit a dát k okamžité adopci. A především by se měla společnost naučit ocenit ženu, o které ví, že dítě k adopci dala, to přece není věc k odsouzení, ale k obdivu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 19:14
ivuska.h píše:
Nemám to tady celé dočtené, možná už se to řešilo, ale zajímalo by mě, proč ženy, které jdou na UPT z důvodu nechtěného těhotenství, nemohou toho půl roku (za předpokladu, že jdou na UPT cca kolem toho 10. týdne) dítě donosit a pak ho dát k adopci. Pro mě osobně by to byla mnohem lepší varianta, z hlediska vlastního svědomí. Navíc by tak udělaly radost spoustě lidí, kteří čekají na adopci. Podle mě by měla být ze strany státu nebo nějakých neziskovek mnohem větší podpora pro ženy, které se rozhodnou dítě donosit a dát k okamžité adopci. A především by se měla společnost naučit ocenit ženu, o které ví, že dítě k adopci dala, to přece není věc k odsouzení, ale k obdivu…
taky bych byla za to
ale ony uvazuji jinak
pri potratu to pro ne jeste hodnotny zivot neni
pri porodu uz by to bylo jejich dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 19:21
ivuska.h píše:
Nemám to tady celé dočtené, možná už se to řešilo, ale zajímalo by mě, proč ženy, které jdou na UPT z důvodu nechtěného těhotenství, nemohou toho půl roku (za předpokladu, že jdou na UPT cca kolem toho 10. týdne) dítě donosit a pak ho dát k adopci. Pro mě osobně by to byla mnohem lepší varianta, z hlediska vlastního svědomí. Navíc by tak udělaly radost spoustě lidí, kteří čekají na adopci. Podle mě by měla být ze strany státu nebo nějakých neziskovek mnohem větší podpora pro ženy, které se rozhodnou dítě donosit a dát k okamžité adopci. A především by se měla společnost naučit ocenit ženu, o které ví, že dítě k adopci dala, to přece není věc k odsouzení, ale k obdivu…
Ano, tohle je pravda, ale bohužel realita je uplně opačná. Když jde žena na potrat, nikdo o tom neví, a nic se neřeší.Pokud by dítě donosila a dala k adopci, za prvé se na ní každý bude dívat divně, co je to za matku, co se vzdá vlasního dítěte, a myslím, že i pro tu matku je psychycky přijatelnější a definitivní potrat. Pokud ho porodí a vzdá se ho, bude do konce života na trní, co se s jejím dítětem děje, kde je a jak žije. Potrat je hrozný ale tím vše končí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 20:08
delice píše:ivuska.h píše:Ano, tohle je pravda, ale bohužel realita je uplně opačná. Když jde žena na potrat, nikdo o tom neví, a nic se neřeší.Pokud by dítě donosila a dala k adopci, za prvé se na ní každý bude dívat divně, co je to za matku, co se vzdá vlasního dítěte, a myslím, že i pro tu matku je psychycky přijatelnější a definitivní potrat. Pokud ho porodí a vzdá se ho, bude do konce života na trní, co se s jejím dítětem děje, kde je a jak žije. Potrat je hrozný ale tím vše končí
Nemám to tady celé dočtené, možná už se to řešilo, ale zajímalo by mě, proč ženy, které jdou na UPT z důvodu nechtěného těhotenství, nemohou toho půl roku (za předpokladu, že jdou na UPT cca kolem toho 10. týdne) dítě donosit a pak ho dát k adopci. Pro mě osobně by to byla mnohem lepší varianta, z hlediska vlastního svědomí. Navíc by tak udělaly radost spoustě lidí, kteří čekají na adopci. Podle mě by měla být ze strany státu nebo nějakých neziskovek mnohem větší podpora pro ženy, které se rozhodnou dítě donosit a dát k okamžité adopci. A především by se měla společnost naučit ocenit ženu, o které ví, že dítě k adopci dala, to přece není věc k odsouzení, ale k obdivu…
No pokud takhle ty ženy skutečně smýšlí, tak je to teda tragédie. Lepší mrtvé dítě než dítě vychovávané někým jiným? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 20:10
Pudloslava píše:pri potratu to pro ne jeste hodnotny zivot neni
pri porodu uz by to bylo jejich dite
No jenže tím vlastně nevědomky potvrzují to, že to je jedno a to samé dítě a jeho podstata se liší jen podle jejich vztahu k němu, což je ale totálně ujeté chápání věci. Přece podstatu nějaké entity (ať už člověka, zvířete nebo věci,) nemění můj vztah k němu… Nebo-li dítě je pořád dítětem, bez ohledu na to, jestli ho dotyčná už má ráda nebo ještě ne. Podle téhle logiky by se pak dalo ospravedlnit zabití kde koho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.11.10 20:17
Agatha píše: Četla jsi všechny moje příspěvky? Já jsem jednoznačně za ponechání práva svobodné volby! Taky jsem psala, že dokud se nezmění postoj člověka k životu, tak se žádným zákazem nic nevyřeší. Taky vím, že nikdo nevidí do hlavy ženy, která chce na potrat jít, nikdo neví, v jaké je situaci, a proto jí nikdo nemá právo soudit. A to taky doufám z mých příspěvků vyplývá. Já osobně jsem potrat prožila, sice zamlklé těhu, ale vím, jaké to je, ta prázdnota, smutek. A věřím, že něco podobného prožívá i žena, která se k tomuto kroku vědomě rozhodne. To by musela mít srdce z kamene, kdyby jí to nechalo chladnou.**
Radši anonymní - já na potrat šla v 7tt
Věděla jsem, že na dítě nejsem zralá, že ho nebudu umět ani vychovat ani se starat, věděla jsem, že ho nechci. Otěhotněla jsem, ikdyž jsme se chránili, byla jsem na vš a s přítelem jsme se znali jen půl roku. Nechtěla jsem, aby to o mě někdo vůbec věděl, taky jsem se těhtenství bála.
Uplynulo už 7let od té doby a popravdě výčitky jsem neměla ani jednou, nelituju, že jsem tenkrát na potrat šla. Měla a mám to v hlavě prostě jasný, že tenkrát to byl omyl. Teď už mám manžela a čekám druhé dítě a u obou těhotenství byly ty pocity od prvního okamžiku úplně jiný. Ještě jsem těhotná ani nebyla a už jsem věděla, že dítě s manželem chci a těšila jsem se, až budu mámou, to v prvním případě vůbec nebylo a jak říkám, cítím, že tak to prostě mělo být
vím, že pro všechny, který se snaží o dítě a nejde to, jsou moje slova hrozný ale jsem jen upřímná.
NN
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.11.10 20:20
Anonymní píše:Agatha píše: Četla jsi všechny moje příspěvky? Já jsem jednoznačně za ponechání práva svobodné volby! Taky jsem psala, že dokud se nezmění postoj člověka k životu, tak se žádným zákazem nic nevyřeší. Taky vím, že nikdo nevidí do hlavy ženy, která chce na potrat jít, nikdo neví, v jaké je situaci, a proto jí nikdo nemá právo soudit. A to taky doufám z mých příspěvků vyplývá. Já osobně jsem potrat prožila, sice zamlklé těhu, ale vím, jaké to je, ta prázdnota, smutek. A věřím, že něco podobného prožívá i žena, která se k tomuto kroku vědomě rozhodne. To by musela mít srdce z kamene, kdyby jí to nechalo chladnou.**Radši anonymní - já na potrat šla v 7tt
Věděla jsem, že na dítě nejsem zralá, že ho nebudu umět ani vychovat ani se starat, věděla jsem, že ho nechci. Otěhotněla jsem, ikdyž jsme se chránili, byla jsem na vš a s přítelem jsme se znali jen půl roku. Nechtěla jsem, aby to o mě někdo vůbec věděl, taky jsem se těhtenství bála.Uplynulo už 7let od té doby a popravdě výčitky jsem neměla ani jednou, nelituju, že jsem tenkrát na potrat šla. Měla a mám to v hlavě prostě jasný, že tenkrát to byl omyl. Teď už mám manžela a čekám druhé dítě a u obou těhotenství byly ty pocity od prvního okamžiku úplně jiný. Ještě jsem těhotná ani nebyla a už jsem věděla, že dítě s manželem chci a těšila jsem se, až budu mámou, to v prvním případě vůbec nebylo a jak říkám, cítím, že tak to prostě mělo být
vím, že pro všechny, který se snaží o dítě a nejde to, jsou moje slova hrozný ale jsem jen upřímná.
NN
jsme na tom uplne stejne, akorat ja byla na SŠ ne na VŠ…
- Citovat
- Upravit
22.11.10 20:44
Anonymní píše:Anonymní píše:jsme na tom uplne stejne, akorat ja byla na SŠ ne na VŠ…Agatha píše: Četla jsi všechny moje příspěvky? Já jsem jednoznačně za ponechání práva svobodné volby! Taky jsem psala, že dokud se nezmění postoj člověka k životu, tak se žádným zákazem nic nevyřeší. Taky vím, že nikdo nevidí do hlavy ženy, která chce na potrat jít, nikdo neví, v jaké je situaci, a proto jí nikdo nemá právo soudit. A to taky doufám z mých příspěvků vyplývá. Já osobně jsem potrat prožila, sice zamlklé těhu, ale vím, jaké to je, ta prázdnota, smutek. A věřím, že něco podobného prožívá i žena, která se k tomuto kroku vědomě rozhodne. To by musela mít srdce z kamene, kdyby jí to nechalo chladnou.**Radši anonymní - já na potrat šla v 7tt
Věděla jsem, že na dítě nejsem zralá, že ho nebudu umět ani vychovat ani se starat, věděla jsem, že ho nechci. Otěhotněla jsem, ikdyž jsme se chránili, byla jsem na vš a s přítelem jsme se znali jen půl roku. Nechtěla jsem, aby to o mě někdo vůbec věděl, taky jsem se těhtenství bála.Uplynulo už 7let od té doby a popravdě výčitky jsem neměla ani jednou, nelituju, že jsem tenkrát na potrat šla. Měla a mám to v hlavě prostě jasný, že tenkrát to byl omyl. Teď už mám manžela a čekám druhé dítě a u obou těhotenství byly ty pocity od prvního okamžiku úplně jiný. Ještě jsem těhotná ani nebyla a už jsem věděla, že dítě s manželem chci a těšila jsem se, až budu mámou, to v prvním případě vůbec nebylo a jak říkám, cítím, že tak to prostě mělo být
vím, že pro všechny, který se snaží o dítě a nejde to, jsou moje slova hrozný ale jsem jen upřímná.
NN
Holky anonymky, já vás chápu, a i když jsem se nikdy nedostala do podobné situace, respektuji vaše rozhodnutí. A o to jde. Prostě nesoudit a ponechat právo svobodné volby.
Ta domněnka o tom, jak se asi taková žena může cítit, to byla jen úvaha. Za to se omlouvám.
Jedna z mých hodně blízkých kamarádek něco podobného zažila v 16 letech, otěhotněla i přes antiko a šla na potrat. Nikdy bych jí nemohla za to odsoudit. A to i v tom případě, že s tím nesouhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.11.10 20:58
Agatha píše:
Holky anonymky, já vás chápu, a i když jsem se nikdy nedostala do podobné situace, respektuji vaše rozhodnutí. A o to jde. Prostě nesoudit a ponechat právo svobodné volby.
Ta domněnka o tom, jak se asi taková žena může cítit, to byla jen úvaha. Za to se omlouvám.
Jedna z mých hodně blízkých kamarádek něco podobného zažila v 16 letech, otěhotněla i přes antiko a šla na potrat. Nikdy bych jí nemohla za to odsoudit. A to i v tom případě, že s tím nesouhlasím.
Agatho - moc si tě za to vážím 
není lehké přijmout, že někdo jiný má právo na odlišný názor, kor v takhle citlivých tématech.
Svým způsobem bych i chápala, kdyby mě někdo odsoudil, protože vím z okolí, kolik bolesti to způsobuje, když se dítě nedaří
a ještě dodám - mám názor, že pokud jde žena na potrat, musí vědět, že to opravdu chce a že pro ní jinná možnost není přijatelná, já to věděla 100%.
Pokud bych měla pochybnosti, nevím, jestli bych se třeba rozhodla jinak.
NN
- Citovat
- Upravit
22.11.10 21:21
ivusko - máš dvě děti , tak jistě víš co jsi pocitovala celé těhotenství a jakou vlnu citů jsi prožila při porodu. Jsi si jistá, že je jednoduché vzdát se po porodu dítěte?? Po psychické stránce mi to přijde téměř jako jedna z nejneřešitelnějších věcí v životě ženy..Nic tím nekončí, spíš začíná. O hřejivém pocitu, že někomu udělala radost bych nemluvila.
souhlasím s tebou, že varianta je to dobrá a správná, jen to není tak jednoduché..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 21:38
Lizbeth píše:
ivusko - máš dvě děti , tak jistě víš co jsi pocitovala celé těhotenství a jakou vlnu citů jsi prožila při porodu. Jsi si jistá, že je jednoduché vzdát se po porodu dítěte?? Po psychické stránce mi to přijde téměř jako jedna z nejneřešitelnějších věcí v životě ženy..Nic tím nekončí, spíš začíná. O hřejivém pocitu, že někomu udělala radost bych nemluvila.
souhlasím s tebou, že varianta je to dobrá a správná, jen to není tak jednoduché..
Souhlasím s tebou, Lizbeth! Je to samozřejmě krásná myšlenka, ale já, jako matka dvou dětí si VŮBEC nedokážu představit, že bych se svého dítěte po porodu vzdala. I kdybych ho původně nechtěla, postupem těhotenství dojde na „napojení se“ na miminko, pak mám porodní bolesti, porodím, přijde euforie (tak to příroda nastavila) a najednou mám prázdnou náruč? Pro mě nepředstavitelné!
A ještě jedna věc. Dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech je dost, rodičů, co se o ně chtějí starat taky, tak kde je problém?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.10 21:46
Lizbeth píše:
ivusko - máš dvě děti , tak jistě víš co jsi pocitovala celé těhotenství a jakou vlnu citů jsi prožila při porodu. Jsi si jistá, že je jednoduché vzdát se po porodu dítěte?? Po psychické stránce mi to přijde téměř jako jedna z nejneřešitelnějších věcí v životě ženy..Nic tím nekončí, spíš začíná. O hřejivém pocitu, že někomu udělala radost bych nemluvila.
souhlasím s tebou, že varianta je to dobrá a správná, jen to není tak jednoduché..
No jasně, že bych toho nebyla schopna a většina těch žen asi taky ne. A to je právě ono – takže opravdu nejde to dítě mít? Když vím, že bych se ho asi nevzdala a nějak by se to nakonec zvládlo? Pokud by si dítě opravdu nechat nemohla (i když si jen těžko dovedu představit důvod, kdy by to opravdu nešlo, spíš je to více či méně pohodlnost – chci ještě dostudovat VŠ, chci ještě rozjet kariéru a to a tamto).
Já osobně jsem s dcerou otěhotněla neplánovaně ve 21 letech v druháku na VŠ po 6 měsíční známosti, bydleli jsme v nájmu, manžel (tehdy přítel) taktéž student VŠ, přitom si přivydělával. Nevím, taky to není úplně ideální situace, jak většina lidí plánuje dítě, že… Tím chci jen ilustrovat, že to, kdy si člověk „dítě nemůže dovolit“, je dost relativní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Krvácení mimo cyklus při braní antikoncepce
- 03.09.26
- Anonymní
Chloprothixen 50 mg
- 07.09.26
- Anonymní
Očkování živou vakcínou
- 04.09.26
- Anonymní
Menstruační problém
- 31.08.26
- Anonymní
