Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@RyBANA píše:
No jak u koho, já vzala a vrátila…vzala po jisté době a bylo to bez řevu, prostě k tomu dospěl…1.5 roku je myslím na dudlík naprosto normální věk…a nikdy nevíš co může mít dítě za problém a proč ho má…a i kdyby ho mělo jen tak, nám ostatním do toho prostě nic není. Umím si představit, že jsi přesně ta - co na mě čučela jak na magora, že má syn ještě dudlík (vypadá starší než je a dudlík jsem nebrala násilím kvůli zdravotním důvodům) a přitom o nás ví prd
No tak ja rozhodne na nikoho blbe necumim
,je to kazdeho dite a kazdeho vec.Jen je mi to nesympaticke,tot vse.
@Eemii Asi tak jak je někomu nesympatické dítě se záchvatem (např. autista) a řekneš si: spratek jeden, kdyby ho matka vychovala líp - chovalo by se jinak? ![]()
Já chápu, že dokud to nepoznáš na vlastní kůži, nebo aspoň kůži kamarádky nebo z doslechu, ta tě to ani nenapadne. I když tady na emiminu se toho můžeš dočíst mraky.
Víš co se mi stalo? Jedu si tak v trolejbusu a můj 2 letý sny měl na sobě holtera - nebyl vidět, jen mu trčela hadička s poza oblečení…měl dudlík, protože vyšetření ten den by byla silná káva i na dospělého a ještě ke všemu byl v kočárku zakryt dekou. Deku měl, a má, jako jistotu a má ji ať jsou vedra sebevětší.
paní mě pomalu seřvala, že děcko za prvé přehřívám, za druhé rozmazluji vozením v kočárku a ještě jsem si dovolila mu po cestě dát křupku, takže uplácet.
Po mé ignoraci si všimla kabelu, který opravdu na první pohled vidět ( a ani neměl být viděn) nebyl - a paní zrudla a začala se mi omlouvat. Musím říct, že to mi bylo ještě víc nepříjemné než ty rádoby dobré rady jak a co mám se svým děckem dělat.
Tahle mluvila, bohužel…ale někdy ty pohledy opravdu stačí, aby to ublížilo ![]()
Já ti tady nehodlám nic vyčítat, závidím ti zdravé, usměvavé dítě co dudlík nepotřebuje a závidím opravdu hodně - nebudu si nic nalhávat. Jen mě prostě zamrzí, že mám někdy potřebu nebo ani né potřebu že je někdy téměř nutností vysvětlovat okolí, proč to je tak jak to je.
Jezisi,ale ja to vubec neresim
.Prsote vidim velke dite s dudakem,reknu si smarja dudlik a vic se tim nezabyvam.Nemyslim si nic o tom,ze matka ditete je prisera nebo jeji dite je rozcapene,nijak se nad tim nepozastavuju.
To,co se stalo tobe,je samozrejme neprijemne,chapu.
U nás se nic nebralo, ale děti se samy odnaučily.Malá ho vyplivla ve 4 měsících a místo něj dumlala palec až do 6 let a malý ho měl do 15 měsíců, pak už byl ošklivý.Manžel chtěl koupit nového a já řekla, že už ne a malý je vztekloun a jak byl už ošklivý, tak se mu přestal líbit a sám ho zahodil.
Mě se ani nechce zatím odnaučovat, když vidím, jak ji vždycky zjihne pohled, jakoby si šlehla:-)) A začne se tulit, to je příjemný. Ale snažím se aby ho měla jenom na spaní. Jenže ona ho vždycky někde flusne a pak ho během dne najde a přiběhne s ním:-)
nesympatické spíš by přišlo víc věcí,než to jestli má starší dítě dudlík nebo ne :,když se stím dítko uklidní,proč ne,vždyt přece nastane ten čas,kdy ho samo a v klidu odmítne… nejstarší dcerka měla dudlík do 4let,byla klidná a pohodová a taky má nejkrásnější zubíky ze všech sourozencu
(a to je jí 22let,nikdy neměla rovnátka a má je krásné bílé) nejmladší budulínek dudlíka odmítá od 4měsícu a kolikrát bych za to dala nevím co,jen kdyby ho měl
je to věc každé maminky ![]()
Ahoj holky. potřebuju radu jak malou odnaučit na dudlík.. Ma skoro 2 a půl a je těžce závislá. Dudlík má i přes den. Jestě před druhým rokem jsme ji odnaučili, a vydržela jsem to asi 3 tydny. 3 tydny neustalý řev a v noci nemohla spát. Dudlík jsem jí vratila
ted lituju že jsem to nevydržela. Zkoušela jsem vše. Dát ho paní, prodavačce, vyhodit, dat pejskovy, miminku atd. Jak ho nemá je protivná. Uspavaní bez nej by nešlo. Opravdu si nevím rady. Slyšela jsem o nějake vodičce ktera se potře a díteti pak nechutná. maminky, které jste měli stejny problém už s takhle velkyma detma, mate nějakou radu? A jak jste to zvladli? Budu ráda za každou radu.
dudlikDudlik… ja jsem ho synovi strihala. Nejdriv jsem ho jen propichla, aby se jako vyfouknul ten vzduch. Po tydnu jsem lehce ustrihla asi 1mm te gumy, jde to blbe, je tlusta. Synek mi dudlik vracel, ze je rozbitej, na to jsem mu rikala, ze neni, je to v pohode. Strihala jsem kazdy tyden 1mm, on porad dudlal, nakonec uz tam mel jen kousek a sam ho vyhodil. Bylo mu teda ale min, maximalne dva roky. ![]()
@dudlikDudlik píše:
Ahoj holky. potřebuju radu jak malou odnaučit na dudlík.. Ma skoro 2 a půl a je těžce závislá. Dudlík má i přes den. Jestě před druhým rokem jsme ji odnaučili, a vydržela jsem to asi 3 tydny. 3 tydny neustalý řev a v noci nemohla spát. Dudlík jsem jí vratilated lituju že jsem to nevydržela. Zkoušela jsem vše. Dát ho paní, prodavačce, vyhodit, dat pejskovy, miminku atd. Jak ho nemá je protivná. Uspavaní bez nej by nešlo. Opravdu si nevím rady. Slyšela jsem o nějake vodičce ktera se potře a díteti pak nechutná. maminky, které jste měli stejny problém už s takhle velkyma detma, mate nějakou radu? A jak jste to zvladli? Budu ráda za každou radu.
v každém případě bych zrušila přes den, to jí snad zvládneš uklidnit jinak. Už je velká určitě se s ní dá mluvit, vysvětlovat že už je velká a dudlík je pro malé děti. Na spaní bych jí ho ještě chvíli nechala, když už jsi udělala tu velkou chybu že jsi povolila. a pak zkusila třeba tu metodu jak se ustřihává postupně čím dál větší kus? ![]()
Dudlikdudlik taky bych začala jak radí @quinny přes den. Večer bych ho dávala jen na usínání a po usnutí vzít. Co třeba vyměnit pak dudlík za nějakou panenku, kteoru by moc chtěla.
Taky jsme měli těžkého závisláka (2 a půl r.). Já bych to tak neřešila, ale nechtěl mluvit a čumilové venku tomu taky moc nepřidali. Tak jsme ho ráno sebrali s tím, že přijde až večer na spinkání. Pochopil to celkem rychle (a to je dysfatik) a opravdu ho má jen na noc. Chce to důslednost a nepovolovat.
Další věc jsou zuby a ten náš je má ok., kdyby je měl křivé nebo tak, tak ho seberu i na noc.
Držím palce ![]()
B.
Napřed bych zabavila přes den, prostě ho schovat a neukázat, vymyslet program, aby ho nepotřebovala a dát ji ho jen večer na spaní a až si budeš jistá, že už je přes den odnaučená tak bych přešla na noční odnaučování.
Naše nejstarší byla hodná v roce jsme jí ho sebrali a bylo, pár dní řvala, pak zapomněla.
Prostřední byla taky závislák, ve dne v noci nechtěla se vzdát dudlíka, v 15 měs. jsme ji ho začli jak píšu schovávat přes den a už ho dostávala jen na noc a někdy v 18 měs. už sama zjistila, že ho ani na noc nepotřebuje.
Takže za mě odnaučovat postupně napřed přes den a pak v noci až si zvykne.
U nás se praktikuje dudlík jen na spaní - a to vlastně už od mala - né že by ho občas přes den neuzmuli, když ho najdou, ale holt musí být schovaný ![]()
A na noc ho seberu, až budou trochu chápat - a třeba ho i zahodí sami.
S tím věkem bych moc neoperovala - každé dítko je jiné