Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pro zakladatelku: ty jsi jasný kandidát - prostuduj si to http://www.nevychova.cz/ když si dáš tu práci určitě ti to pomůže.
Jj a co ten zbytek co jsem zmínila?
Mám doma koncept kontinua s Naomi Aldort a nevýchovu s francouzským a dost. Od každého něco.
Jedno co je v té knížce perfektně popsané jsou hranice a „autorita“ rodiče. Ta je zmíněná i v KK.
Každá z těch knih co jsem kdy četla má něco s čím se ztotožňuji. Neberu každou knihu 100% do svého života, prostě jen si beru to jak bych chtěla být vychovávaná já ![]()
A jestli ti jde o společné spaní. Tak první s námi spal až do teď a druhý spí se mnou. A všichni tři spíme v jednom pokoji. Tak aby mě našli a měli jsme pohodlí. Mimoto ten menší vztává v noci na čůrání. BKM je perfektní věc ![]()
Asi jsem svůj první příspěvek napsala nedostatečně srozumitelně. Přeci jen jsou to mé myšlenky ![]()
Nastav hranice, kt. budeš dodržovat, např. když řekneš, že se jde, tak se půjde, i kdybys měla dítě vláčet smykem. Když nechceš dát bonbon, že nejdřív oběd, stůj si za tím, i kdyby dítě ječelo, jak šílený. Hlavně- nečekej, že se tím okamžitě něco změní, stejně bude dál náladová, bude tě odstrkovat, že chce sama, ale těmi mantinely si připravíš živnou půdu pro budoucno. Dcera si musí projít tím, že chce sama zkoušet věci, to je normální, časem pochopí, že je užitečné dojít za mamkou, která ukáže, naučí, ale nevnucuje se.
Můžeš se za každý měsíc, cos přežila, něčím odměnit. Nebo tě to aspoň trochu namotivuje, abys ten další prožila s menšími nervy ![]()
@zuzouš píše:
Nastav hranice, kt. budeš dodržovat, např. když řekneš, že se jde, tak se půjde, i kdybys měla dítě vláčet smykem. Když nechceš dát bonbon, že nejdřív oběd, stůj si za tím, i kdyby dítě ječelo, jak šílený. Hlavně- nečekej, že se tím okamžitě něco změní, stejně bude dál náladová, bude tě odstrkovat, že chce sama, ale těmi mantinely si připravíš živnou půdu pro budoucno. Dcera si musí projít tím, že chce sama zkoušet věci, to je normální, časem pochopí, že je užitečné dojít za mamkou, která ukáže, naučí, ale nevnucuje se.
Můžeš se za každý měsíc, cos přežila, něčím odměnit. Nebo tě to aspoň trochu namotivuje, abys ten další prožila s menšími nervy
pěkně napsané…hlavně je to tak! Chce to pevné nervy, ale neustupovat. Já to tak řešila s prvním a opravdu se to začalo být ku porspěchu všech, teď mě to čeká s druhým
ale zdá se mi, že už nejsem tak důsledná ![]()
Jak já tě chápu, malá mi to začala dělat už v roce a půl..ale teď bych řekla, že si dá hodně věcí vysvětlit. ( v pátek jí budou dva) Pomáhalo udělat hřišti, dětem, hračkám pápá, říkat dopředu, že za chvíli půjdeme…nebo když byla na nějaké atrakci tak že se půjdeme podívat, jestli tam nebude ještě jiná…
Pomáhalo taky že napočítám do tří…jedna…dvaa…a jedna jsouuu…a malá mi s úsměvem oznámila či
jsou to mršky, ale naše
…úplně vidim svojí paličatost.
geny nevy…
Taky to podle mého chce nepodrývat si vzájemně autoritu…jako jeden zakáže, druhý povolí. Rad je hodně, jen některé prostě v danou chvíli použít nejdou…