Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jak jste po porodu znovu začali fungovat? Jíst? Hubnout?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.3.23 11:48
Já zhubla nabraná kila sama bez úpravy jídelníčku a bez cvičení. Nabrala jsem taky 20kg. Jinak u nás byl taky chaos. Já vařila většinou až došel chlap z práce a malýmu se věnoval. Mám dítě který vyžadovalo neustálou pozornost, sám taky brečel a nosítko nesnášel.. takže celý den jsem věnovala jemu, no.. chodili jsme na procházky a úklid byl až na vedlejší koleji. Vařila jsem buď rychlovky když byl malý na hrací dece nebo až večer. A přežili jsme to všichni. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.3.23 11:55
Hned po příchodu z nemocnice jsem fungovala dá se říct normálně a to jsem byla po CS. 14 dní jsem byla doma sama. Co se týkalo jídla tak vyhrávalo něco rychlého ne moc hlídacího. Dceru jsem měla buď v postýlce, v obýváku v kolonce a nebo v kočárku v kuchyni. Vždycky tak aby na mě viděla jo a na různých podložkach obývák/ pokojíček. Často jsme byly někde na návštěvě, venku, nebo tady někdo byl. Všechno jsem dělala v době když spala. 
nošení tu nikdy moc nebylo spíš byla tak nějak s námi na gauči třeba. ted je to horsi. Už to, chodí, všude vleze, sundavá prádlo. Už toho moc nestihnu spíš likvidují její škody x krát za den. Pořádně se tu dá uklidit jednou týdně když si pro ni přijede babička. No a po příchodu nějakej úklid vůbec není vidět 
.
- Citovat
- Upravit
9.3.23 12:04
No neobjednávala bych fastfood…ale vařila něco co prostě během pěti minut naházela do kastrolu a dáš třeba zapéct do trouby…nebo požádej třeba mamku ať ti něco navaří…jinak na nějaký hlubší úklid a tak se zatím vyprdni…s mimcem se to časem zlepší…všeobecné větsimou jakmile začnou lézt…taky budou delší úseky spánku bez nutnosti houpat…nicméně že nespí při nějakém běžném ruchu je na prd…já teda vím že mi děti budí cinkání nádobí ale jinak no nedělám randál, nevysavam ale prostě normálně dělám co potřebuju..taky mi je to zezacatku budilo..ale časem si zvykli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.23 12:18
O vareni bych pozadala pritele a zintezivnila bych hledani pani na uklid (nebo pozadala pritele, jestli by to na hrb mohl vzit ciste on na par mesicu, ze se s nim o to podelis, jakmile budes moct). Tim bych eliminovala dve veci, ktere me nejvic stresuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.23 12:23
Ono jde tak nějak všechno ruku v ruce. Ty mas depku ze vzhledu, pocitu neschopnosti, dítě kopíruje tvoje rozpoložení. S jidlem je to taky kruh, nestíháš vařit- málo energie- doháníš to sladkým- váha se nehne plus možná větší množství cukru nemusi dělat dobře mimcu, jestli kojis 
takže porad dokola. Chce to najet na nějaký režim, mě teda děti vydržely pěkně v šátku, nebo sem měla houpací lehatko, to byl velký pomocník, když koukaly, tak měly výhled a nosila sem to po bytě sebou a když spaly, tak to s nima houpalo a nemusela sem houpat já 
zacla bych tím jidlem, holt si připravit něco snadného i za cenu, že dítě bude chvíli rvat vedle mě, jít se projít ven, to dělá dost s psychikou a dětem se v kočárku většinou i lip spi, další benefit, když ti bude spát v kočárku tak můžeš chodit a shodit nějaká ta poporodni kila. Domácnost se nepo, co tam neděláte za bordel? Sem tam utrit prach je otázka minuty, dítě ti zatím binec nedělá Já si teda děti učila i na spaní v běžném provozu (pro nejmladší běžný provoz znamená třeba i to, ze starší piští jako siréna, až to řve uši), jinak se člověk fakt nemůže ani hnout a je otrok dítěte. Bílý šum si nezkousela? Jinak sem to jako ty neměla no, já musela od příchodu z porodnice fungovat na 100%, teď se třemi dětmi už se nejde ani zastavit a holt se vše netoci jen kolem mimina. Ono když musíš, tak to nějak uděláš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.23 12:42
Tak hele, já u prvni 6 měsíců neudělala vůbec nic… Takže klid a dýchej. Nevařila jsem, úklid minimálně a na všechno jsem sra.la. Chlap chodí 12tky a nebo jede na měsíc úplně pryč, takže ten se postaral sám o sebe, někde jídlo, vypral si sám, uklidil atp. Já dítě nevrlé, neustále na sebe nalepené, byla jsem chodící cecek, koliky, bolení, řvaní no upřímně už bych si to teda nezopakovala. Dítě do 2 let absolutně nehlídatelné, řvala u každého kromě mě a manžela. Nejake to dej ji at na tebe vidíneexistovalo, hystericky řvala az modrala. V nositku jen za chůze a nesměla jsem nic dělat jinak opět řev. Katastrofa 
měla jsem depku, byla jsem vyšťavená (váha mě teda ani nenapadla), byla jsem ráda, že ziju každý den vstanu a opečuju toho malýho usurpátora. Po půl roce když si sedla už se dalo sem tam něco podělat a postupně se to zlepšovalo. Nebuď na sebe moc přísná a hlavně neposlouchej takový ty čp vyskočily po porodu a hned se vrátili do procesu. Já první tři týdny nemohla moc ani chodit… Každá to máme prostě jinak a chce to svůj čas. Snaž se postupně, nákup si zdravý věci do ruky a oběd když půjde a když ne tak prostě něco objednáš. Zlepší se to, čas rychle letí a ty bude mít čas na to opravit škody na majetku (rozuměj postava, vlasy, atp co tě trápí).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.3.23 17:58
Děkuju moc za názory a tipy. Zkusím nějak sesumírovat odpověď.
@Dara90 jo, tak takto nějak je to asi u nás. Jen bohužel přítel nezná slovo „po práci“ takže se těžko plánuje nějaké vaření či úklid. Bohužel ani týdny nemá stejné. Meetingy se časově mění, taže se musím pokaždé ptát, jak to dnes konkrétně má a kdy by měl třeba prostor. Občas už ho i vykopnu někam do města do kavárny, protože malá už začíná radostí výskat a to já rozhodně nebudu nějak tutlat, aby on mohl v klidu pracovat.
@Vladusxx Mamka když přijede, tak pokaždé nějaké jídlo doveze. Ale nechci to na ni házet, aby nám po práci vyvářela jak školní jídelna. A troubu bohužel nemám, jsme v provizorním bydlení než se zrekonstruuje domek. A k tomu usínání, ona se slečna postupně zlepšuje. Dříve jí probudilo jen když jsem kolem ní prošla, teď už to dává v pohodě. Ale je to prostě strašně pomalý proces. Dneska mi pípla rychlovarná konvice a přestože včera jí to nevadilo, tak dnes sebou zase trhla a rozplakala se.
@Kriss Tina
jo, bohužel, výhled na mě nepomáhá. Ona se prostě potřebuje nosit a u toho koukat na věci kolem. Do košíku se dá odložit už uklidněná a těsně před vytuhnutím. Jakmile usne, tak už zas odložit nejde. jako možná kdybych neměla na výběr protože (mladší, starší) sourozenci, tak by se pár dní vztekala a dobrý. Ale já teď nemám to srdce ji nechat plakat.
Ven chodím co to jde, ale teda listopadové mimino je fakt dáreček. Venku pořád hnusně, deštivo a to taky člověku leze na mozek. Už se těším, až nebudu muset procházet po lese v dešti ale pěkne za slunka a tepla. A obecně procházky jsou takový balzám, kočár mi vzala na milost před pár týdny, tak doufám, že jí to vydrží a nerozsmyslí si to. Plus jak jsi psala, na ty kila nahoře to určitě bude dobrý.
Ohledně bordelu, no je ho tu dost. On je to starý dům a my bydlíme v malém upraveném prostoru než to celé dáme zrekonstruovat a je tu vlhko, staré dřevěné podlahy, které absolutně nejdou vydrnout. Na záchodě pořád plíseň, to samé na oknech (obzvlášť teď v zimě) a v koupelně. A neustále se to vrací. Obzvlášť teď co jsem těhotná/s malou, protože to prostě nedělám savem, nelezu tu všude po čtrech. Plus samozřejmě nádobí, prádlo a takové ty běžné záležitosti.
A ke spánku - lepší se to, oproti pár týdny spí tak o 100% lépe. Ale pořád mi to nedovolí víc než na záchod, uvařit kafe a už hned šílený pláč. Bílý šum pomáhá spíše aby byla klidnější, když má usnout, ale nefunguje aby se nebudila.
@Martha03 děkuju moc 
to mě uklidňuje. Nějaké zdravé svačinky přemýšlím no. teď jak jsem se rozežrala, tak už mám pořád chutě na sladké a konečně rozumím těm lidem, co se s tím neustále perou. Je to peklo.
- Citovat
- Upravit
9.3.23 18:55
Zakladatelkou: jasný…a mikrovlnku máte? Já sem v ní třeba zapekala šunkofleky, květák grilovaná kure…ale tak jak říkám..moc neřeš ten úklid apodobne…a věnuje se malé..ta to teď potřebuje. S tím spaním a tím že nevydrží bez tebe se to bude určitě postupně zlepšovat…případně zkusit objednat teda nějaké normální jídlo v nějaké restauraci..třeba více porci…a pak si to druhý den ohrejete…
Jinak neboj..nejsi v tom sama..já mám mimina dvě..jednomu je 19m a druhému 3m…malej taky není úplně odlozitelny, přes den spí delší dobu jen v jedoucím kočárku, jinak spi tak 10minut max…a starší je mi zase furt za zadkem…kamnse hnu tam jde ona…a chlap pořád v práci…takže mám taky veselo no…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.23 09:30
Vaření…ja vařila hodne krémové zeleninové polévky a zapékané věci…těstoviny, brambory, quinoa, to je hned. Když to šlo a nekdo vzal dítě ven, uvarila jsem třeba 3 rychlá jídla najednou, a pak se už jen ohrivalo.
Pohyb…udělej si režim a dej každý den prochazku s kočárem. Zapoj do toho třeba nějaký stoupání do kopce a postupně zrychluje tempo. Udělá ti to dobře psychicky i fyzicky než se celý den pimcat doma. Můžeš u toho poslouchat nějaký zajímavý podcasty nebo hudbu, určitě ti to zvedne náladu a dodá energii na zbytek dne.
Uklid…Dítě ti nejspíš začne za chvíli spát pravidelně třeba 2× denně a bude to snazší. Časem si vychytat nějaký triky. Já ho třeba na první spani uspala před domem v kočárku, pak jsem věděla že bude několik minut spát opravdu trvde, takze se neprobudil aníive výtahu, provezla jsem ho bytem na balkon a mela 2 hodiny času.
A nakonec…hlavne klid. Ono to desne uteče. Když už pak máš na krku treba 2 děti, tak už ti to ani nepřijde…uzivej si kontaktní miminko, já na to pořád vzpomínám, jak se po mne váleli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.23 09:41
Divej, takhle se asi cítí každá. Nějak to jít musí, třeba pokud už má k tomu další dítě, tomu se nemůže 3/4 roku nevařit a nevěnovat. Tak se v tom zkus úplně neutápět a po krůčkách se navracet k normálnějsimu životu. Zrovna třeba v tom zdravějším vaření úplně nevidím vědu - nakrájíš maso během minuty, hodíš to do woku se zeleninou, podusí se to samo - žádné zdlouhavé stání nad pánví nevidím. Nebo se třeba protáhnout, lehce zacvičit - lehni si vedle dcerky na zem, ta tě bude tahat za vlasy a u toho si můžeš aspoň protáhnout základní cviky. Pak třeba rychlou procházku s kočárem. Uklízet se dá s miminem v náručí a větší věci se nejak prostřídáte s partnerem. Vím, že je to strašně těžké, ale zkus to, děláš to pro sebe. 
Pochval se za každý drobný úspěch a uvidíš, jak to půjde. 
Příspěvek upraven 10.03.23 v 09:49
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.23 09:44
Zvýšit bílkoviny - líná varianta je ujídat plátkový sýr, šunku a ořechy, k tomu nějaká rajčata, jablka třeba, s tím taky není práce. do mrazáku zeleninové směsi - vyklopit na pánev, osolit, chilli, trochu oleje, pak můžeš vyklopit fazole z konzervy, nebo předem rychle orestovat nějaké maso, nebo na tom nechat rozpustit sýr - práce na pár minut, máš kvalitní teplé jidlo. Vajíčka na všechny způsoby. Večerní chlebík (má hodně bílkovin). To by mohla být páteř jídelníčku. Úplně bez práce. Nehladovíš. Fast foodem a sladkostmi bys to doplnila, pokud by ses neobešla bez nich.
To Savo bych použila, než půjdete ven. Lepší než plísně.
Jinak v klidu, miminko je priorita. Jestli jste s přítelem ok a nikdo neprudí, je to super.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.23 10:29
Pamatuju si jak jsem přežívala první týdny na takových těch tekutých jogurtech na pití nebo kefirech, bo bylo léto, horko takže to i osvěžilo a dalo se to konzumovat i s děckem v náručí; pořádně jsem se najedla teplého jídla jen když přijela mamka a pochovala si malýho, za řevu jsem nic dělat nedokázala. V nositku být moc nechtěl. Vařil spíš manžel. Toho to naštěstí bavilo. Ale já měla takovou lehčí poporodní depresi a moc jsem ani chuť k jídlu neměla, nešlo mi ani pořádně spát, pořád jsem se bála že malýho neuslyšíme brečet ani jeden, no na Chocholouška. Takže kila šly dolů rychle, za 3 měsíce jsem už měla téměř predtehotenskou váhu, a to jsem nabrala 18 kilo. Jenže pak to zas nějak nenápadně plíživě vystoupalo, právě proto že jsem neměla (nebo si neudělala) čas jíst pravidelně a doháněla to kdečím. U mladší to samé. A to mi usínala docela hezky sama v postýlce ty první asi 3-4 měsíce, než začaly růst zuby, dokud se vešla do zavinovačky a stačil šum, kolotoč, dudlík. Kolotoč jel skoro nonstop Malej ho strašně rád chodil natahovat Se 2 už je to úplně jiná liga. Od půl roku měla madam období nočních oken kdy jsem mohla houpat nebo drncat v kočáru do zblbnutí a sotva se mi zdálo že spí a lehla jsem si taky, v tu ránu oči jak baterky a brekot, ale nechtěla spát ani se mnou v posteli, to byl fakt masakr a v noci si ji nevzal nikdo. Manžel jezdil hodně autem delší trasy, musel se fakt vyspat a někdy byl pryč i přes noc. A ještě pes k tomu. Ale ten aspoň člověka donutí jít ven několikrát denně. Takže jsem šla dopo venčit s kočárem, když usnula zajela jsem domů, to se naštěstí nevzbudila a v kočáru dokázala spát i 3-4h tak jsem něco udělala. Pak už jsem jí musela vzbudit aby mi nepraskly prsa a taky aby se najedla než byl čas jít pro staršího do školky. Někdy jsme daly psa domů, šly hned a vzaly ho po O, a když měl odpoledne nějaký kroužek, po spaní. Ale to už byla vyspaná a do kočáru znovu už nechtěla, takže nosítko bylo velký kamarád;) nebo na rychlé venceni. Navíc ve školce ten poslední rok, i na krouzkach byly všude schody… Aspoň ten první její rok, to byl kluk ve školce 2. rokem, byli v přízemí a vchod byl ze zahrady, kočárek jsem mohla nechat venku když spala a viděla na něj, v poslední předškolní třídě už nahoře a když nespala tak jsem jí musela brát v nositku s sebou, no než se kluk oblikl, zpocený jsme byly obě. Co mne ale hodně pomohlo nezblaznit se, tak že jsem s oběma chodila na takové to miminí cvičení, s mladší i na plavání od asi roka a půl a taky na cvičení pro maminky s kočárky, strollering, u malé se to pak jmenovalo fit mami a fit Mimi a člověk aspoň přišel mezi lidi, pokecal, našel kámošky. Ale to pro maminky šlo jen dokud mi vydrželi v kočárku, pak už oba jako chodící při vypuštění zdrhali a místo cvičení jsem je naháněla po parku Když jsme šli se starším na hřiště, měla jsem pro mladší deku a vypouštěla tam, nebo na písek, příp. lézt tam kde nehrozilo že ji prevalcujou starší divoši. Ale to cvíčo, až nebudete asi potřebovat tu Vojtovku, můžu doporučit - když to vede fakt zkušená fyzioterapeutka, leccos poradí i pro maminky ohledně diastázy, jak cvičit po císaři aj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
10.3.23 11:14
Já to asi nechápu. To, co prožíváš, tak takhle to má fakt každá. Je potřeba si ten život s dítětem lip zorganizovat. Malý začaly od 4 týdnů brutalní koliky. Spala jedině v kočáře a prostě celkově byla hodně náročná na pozornost. I tak jsem si ale vždycky našla čas a od návratu z porodnice každý den cvičila na pánevní dno a břicho, po šestinedělí začala chodit běhat. Pokud tě bordel tak stresuje, tak to prostě ukliď. Jestli nemáte nějakou obří haciendu, tak prostě o víkendu pošli muže ven a za hodinu máš uklizeno. Co se týče jídla, tak přeci ta zdravá se dají uvařit za 15-20 minut. To se fakt dá i s náročným dítětem/
- Citovat
- Upravit
10.3.23 20:46
Deti mam 6 rodila jsem vzdy normalne a fungovala taky
S malym jsem zacala behat kolem 3 m v kocarku postupne az na 18km denne
Doma mame teda jeste bezecky pas, trenazer a spinn kolo… tskze kdyz je beh venku tak aspon neco doma
Kolem veku 2.5 jsem si je sebou brala do posilovny, par hracek sebou a pohoda
Ted cekam sedme, nebeham ale delam co se da… kolem 10 km denne ujdu
Jite opravdu jak prasatka s prominutim… tam vidim velky problem
A nechapu teda proc tak spatne, tim opravdu nezhubnete spis naopak a fast food teda nevedu vubec
Vetsinu jidla porizuji ve zdrave vyzive, mam rada oriskove pomazanky to je muj takovy nesvar ale pouze kvalitni a nejlepe bez cukru ci minimum
Varime jednoducha jidla, polevky, mene masa vice zeleniny, obilovin, lusteniny
Za me uprava jidla je nezbytna… budete mit vice energie a zacla bych rychlou chuzi a doma event pilates mam 172cm a uz silenych 61 kilo jsem uz skoro v pulce a fakt se hrozim ze budu zase jako prasnice😅
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Ahoj holky,
jdu si k vám pro radu, povzbuzení, kritiku, vlastně cokoliv.
Mám doma tříměsíční slečnu a pořád nejsem schopná nějakého pro mne běžného domácího provozu. Nestíhám vařit, jíst, uklízet, víceméně nějak alespoň trochu normálně fungovat.
partner mi říká, jak jsem i po porodu krásná. Je nadšený ze sexu, ale já si prostě přijdu jak chodící hrouda (což taky jsem).
Nejsem náročná ani v úklidu či vaření. Stačí mi abych viděla na dno kuchyňské linky či dokázala najít nějaké oblečení, když ho potřebuji. Ale ono se mi to stále nedaří.
Do toho jsem při těhotenství hodně nabrala (+20 kilo) a s aktuálním způsobem jídla to dolů nepůjde. Mám 183cm a 95 kilo.
Malá je hodně kontaktní a buďto spí, ale já nic neudělám, anebo je přetažená a vyžaduje kontakt. Do toho 3× denně cvičíme vojtovku, která zabere strašného času. Plus chci jít i občas ven, aby mi z toho tady nehráblo.
Nosítko nepomáhá, protože když je vzhůru, tak jí vadí když jsem až moc stacionární (rozuměj jsem jen nad „nudnou“ pánví) anebo když usne, tak jí naopak moje pohyby (úklid, vaření, chůze) budí.
Když spí v košíku, tak jí budí jakýkoliv zvuk (nemám ji kam dát jinak, byt je malý) a navíc vyžaduje celkem časté pohoupání (třeba co 1-2 minuty) aby vydržela spát. Jinak jsem zatím neobjevila, jak ji uspat, abych doma neměla morouse uplakaného.
Když je vzůru, tak je samozřejmě ráda se mnou. Pod hrazdou vydrží sama asi 5 minut).
Takže v principu vlastně nevařím a jen poklízím (zbytky jídla a take-out, vynáším odpadky), sem tam stihnu protočit myčku. Když už vařím, tak doopravdy rychlovky (vajíčka, pomazánky, čočka) ale není to nijak pravidelné. Prach se doma neutíral snad půl roku, stírala jsem naposledy před porodem. O koupelně a záchodu raději nemluvím. Pořádně se uklízeli bůhví kdy.
Domácnost drží hodně hlavně přítel. Buďto vezme malou ven a já se zbavím toho nejhoršího nebo on sám něco uklídí, uvaří. Pracuje z domu, takže je to najednu stranu jednodušší, ale zase má hodně meetingů skrz skype v průběhu celého dne, u kterých potřebuje klid. Nemá pracovní dobu a často práci dohání po nocích.
Nebo dojede 1× týdně mamka a pohlídá. Ale to je zase čas, který bych ráda trávila s přítelem, protože náš vztah je pro mě větší priorita než úklid.
Jíme jako prasata. Vůbec ne pravidelně, minimum zeleniny (občas paprika, mrkev k snídani), strašně moc sladkého a nezdravého. Pravidelně objednáváme jeden a ten stejný fast food, který už mi leze krkem. Přemýšlela jsem nad krabičkami, ale ty jsou strašně drahé, plus se musí složitě vyzvedávat nebo draze platit dopravu. Nemáme 15 tisíc za měsíc na jídlo (i když co si budeme, bůhví kolik nás stojí to objednávání, že).
Paní na úklid taky zvažuji, ale zatím nemůžu nikoho v okolí najít (jsme mimo město).
Vlastně ani nevím, co bych potřebovala slyšet. Přejde to s časem? Dělám to blbě? Co sakra jíst/vařit, aby to zabralo fakt jen chvilku, ať malá nepláče dlouho? Jaké to bylo u Vás?
Prosím o anonym. Stydím se za to.