Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jak mají mladí lidé začít bydlet?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.1.13 09:35
Holky, coby již brzy stará bába, vám říkám, že vlastní bydlení na stáří je ZÁKLAD. Já žiju v domě svého přítele, slibuje, že se o mě postará, kdyby měl zemřít dřív než já. S jeho syny vycházím, ale co když jim peníze zatemní oči. Takže si pomalu přestavuju chatu na trvalé bydlení, kdyby něco. Navíc vlastním jednu třetinu chalupy na vysočině. Zatím ji využívá rodina sestřenice jako chalupu s tím, že mě „jednou vyplatí“. Takže bych na ni případně zatlačila, ať mě vyplatí, nebo se jí tam nastěhuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 09:45
Jsem byla na školení jedné fnanční poradkyně a ptali jsme se, co ona doporučuje za typ spoření na důchod. Odmítla veškeré pilíře… a vřele doporučila hypotéku. Na vlastní. Že kdyby 30letý platil hypotéku 30 let, dá s epředpokládat že i s úroky a veškerými náklady na pořízení nemovitosti ji za těch 30 let rozhodně nepřeplatí. Což se lehce stane třeba u auta a jiných věcí, kde cena neuvěřitelně klesá. U nemovitosti se to patrně nestane (záleží na lokalitě, atd.), spíš hondota ještě poporoste. A v 60 „něco“ mám. Mám něco naspořeno - ikdyž teda v nemovitosti. V nejhorším můžu prodat dům a koupit garsonku a ještě mi zbyde na živobytí.
A nebo se v domě uskrovním, pokud to lze, třeba do bytu velikosti té garsonky, a půlku budu pronajímat - třeba. Třeba studentům, mladým lidem. A příjem opět zajištěn, a jsem ve svém. 
Prostě proti 30 rokům ukládání peněz do nějakých pochybných fondů, byť nyní garantovaných státem… komu věřit více než sám době?
Jinak z tohoto důvodu, t. j. investici do nemovitosti, jsme i my po zaplacení hypo na dům investovali do další. Kdyby věno pro kluky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 09:51
Souhlas. Investice do zdí se mi zdá daleko jistější než pochybné fondy. Nemovitosti taky může klesnout cena, ale málokdy je to na nulu. (i když i to se může stát - Detroit)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 10:01
@Bábrdl píše:
Já žiju v domě svého přítele, slibuje, že se o mě postará, kdyby měl zemřít dřív než já. S jeho syny vycházím, ale co když jim peníze zatemní oči.
Pokud má takový záměr, měla bys tam aspoň mít věcné břemeno. Synové stále ještě můžou být v pohodě, ale budou mít nějaké protějšky, a to může být řádný průšvih. Znám osobně případ manželů, kteří naivně darovali barák synovi. Vše bylo v pořádku do té doby, než syn, poměrně mladý, zemřel na mrtvici a barák tím pádem zdědila snacha s vnučkou. A to byl průser jak mraky, protože tchyni s tchánem mladá nechtěla v baráku ani za nic 
.
Takže dobře děláš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 10:06
Jen pro zasmání: Škoda, že to nemáme vyřešené jako šneci: každý s vlastním domečkem na zádech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 10:59
@Len-til-kah píše:
Pokud má takový záměr, měla bys tam aspoň mít věcné břemeno. Synové stále ještě můžou být v pohodě, ale budou mít nějaké protějšky, a to může být řádný průšvih. Znám osobně případ manželů, kteří naivně darovali barák synovi. Vše bylo v pořádku do té doby, než syn, poměrně mladý, zemřel na mrtvici a barák tím pádem zdědila snacha s vnučkou. A to byl průser jak mraky, protože tchyni s tchánem mladá nechtěla v baráku ani za nic
Takže dobře děláš.
Jako věcné břemeno tam jsem, ale kdyby se synci zjančili, nevím, jestli bych měla nervy na to se nimi tahat. Co se přepisování na syna týče, jak to tu čtu na emiminu, tychyně je vždycky ta špatná, všechno je její chyba, takže jo, věřím, že by si většina našla „logické“ odůvodnění, proč tchánovci musí jít…
Já jsem měla v zásadě tři možnosti - dožití v domě, oprava chaty za přítelovi peníze s přestavbou na trvalé bydlení, prodat chatu a koupit od přítele garsonku, kterou zatím pronajímá (za cenu chaty, takže cca o půl mega levněji). Nakonec jsme to udělali tak, že bych případně dožila v tom bytě, ale po mé smrti by byl synů (on by byl jejich celou dobu, jen já mám to věcné břemeno). To je tak potěšilo, že se částečně organizuje i ta oprava chaty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 12:50
Holky, já ještě přidám scénář, který se pravidelně opakuje u nás v práci. Paní, bohatá důchodkyně, přepíše byt, dům, na své děti, protože jí je k ničemu. Výsledkem je, že potomci shrábnou majetek a za babkou už ani nepáchnou a v ještě lepším případě ji odmítnout platit drahý pobyt a přesunou ji do nějakého výrazně levnějšího a horšího zařízení, kde dřív nebo později umře. Zní to hrozně, ale to je bohužel dnešní realita. Takže dokud nenatáhnu bačkory, nikdo nic neuvidí 
Jo a jedna paní prodala svůj drahý byt sama a na penězích sedí, platí si z nich ten svůj pobyt a děti i vnoučata jsou vzteky bez sebe. Dokonce i nějací kolegové se strašně divili, proč jim to nedala. No proč asi?!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 12:56
@Laaja
Tak takovýchto případů je v mém okolí bohužel taky spousta. A sama bych to taky, dle těch zkušeností, neudělala. Dokonce se neosvědčuje ani zřízení věcného břemena dožití, když se nemovitost daruje ještě za života. 
Takže ani já nebudu nic darovat za života, byť své děti miluji. Neošidím je, ale až závěť to jistí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 13:23
Souhlas, žádné darování za života. Věřím přítelovým synům, ale pro jistotu si stavím chatičku - topení, zateplení. Jistota je jistota. A když skončím v pečovateláku, alespoń budu mít z čeho hradit pobyt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 14:00
@Laaja Ale já s tím vřele souhlasím.
Mýmu tátovi doběhlo stavební spoření, za který chtěl pořídit novou střechu na relativně nový dům (kolik mi je - takže cca 25 let). A náhle změnil názor a já souhlasím - koupil si konečně vysněnou jachtičku, prootže za deset let si jí třeba ještě bude moci koupit, ale jestli taky na ní jezdit, toť otázka. Já doufám, že ano. Ale střecha tutově těch minimálně deset let počká. A táta prohlásil - to si pak vyřešte vy tady mezi sebou. A nemínil tím jen dům, ale všechno to dědictví. Třeba tady vedle je kus pozemku, který patří tátovi, my bychom o něj měli zájem, ale chápu tátu, že by pak mohl mít pocit, že „stejně“ musí dát i mým sourozencům, a prodat to… to je taky „divný“… já o ten dům nestojím, mám svý, ale chápu tátův strach a zodpovědnost, co když nám dětem rupne v kouli… …
jako obě rodiny nám moc pomohly, o tom žádná. Stejně my chceme jednou podporovat své děti. Ale podporovat v tom, aby si vybudovali to své a aby nezůstali závislí na rodičích - a na dědictví po nich. Jako naši rodiče nás vychovali k tomu se postavit za jejich pomoc na své nohy, a nečekat na to, až oni umřou. Ježišmarjá, to je vůbec hrozný myslet na to, že… umřou… no umřou. Ale ať je to co nejdýl…
Konečně, i film Babí léto je o tom. Ti mladí mají ještě času na leccos dost. Ti staří už ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.1.13 14:16
Mě 45.let, tyto problémy jsme řešit nemuseli. Manž. dostal byt od podniku (družstevní), byl to 2+1, vyměnili jsme ho za 3+1 a před 6.ti lety za 4+1. Brácha měl byt v os.vl. bral na něj hypotéku, krátce po počátku splácení se rozvedl a byl na splácení sám, tak byt prodal-hypotéky se zbavil a nyní bydlí v nájemním bytě. Ségra ta má hypotéku na 30.let, je na rodičáku a švagr dělá stále dvanáctky, aby vyžili. Strašná představa 30.let pořádně nespat, počítat každou korunu, dovolenou trávit doma, dítěti nedopřát kroužky, plavání apod.
- Citovat
- Upravit
15.1.13 14:26
@Anonymní píše:
Mě 45.let, tyto problémy jsme řešit nemuseli. Manž. dostal byt od podniku (družstevní), byl to 2+1, vyměnili jsme ho za 3+1 a před 6.ti lety za 4+1. Brácha měl byt v os.vl. bral na něj hypotéku, krátce po počátku splácení se rozvedl a byl na splácení sám, tak byt prodal-hypotéky se zbavil a nyní bydlí v nájemním bytě. Ségra ta má hypotéku na 30.let, je na rodičáku a švagr dělá stále dvanáctky, aby vyžili. Strašná představa 30.let pořádně nespat, počítat každou korunu, dovolenou trávit doma, dítěti nedopřát kroužky, plavání apod.
Ano, ti, kteří „dostanou“, jedno od koho a za co, ti nemusí řešit a mohou v klidu spát.
Omlouvám se, pokud to bylo povzdechnutí směremk těm, kdo „nedostali“, ale mně to vyznělo jako vychloubání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.1.13 14:32
Tak my máme taky hypo, psanou na mě, brala jem si ji ještě za svobodna, já jsem na rodičáku, partner vydělává necelých 11tisíc čistého, já v zaměstnání, až nebudu na mateřské, tak taky zhruba tolik, děti máme 3, veškeré úspory v baráku a nemám pocit, že bychom živořili. Samozřejmě, nemůžem jezdit 3 x ročně k moři, ale popravdě bychom o to ani nestáli, stačí nám relax i tady u nás. Nejezdili jsme ani předtím, když jsme tu možnost měli a neměli třeba děti. Děti chodí na kroužky normálně a ještě zvládnem i něco málo ušetřit. Přesto bychom do nájmu nešli a platíme radši tu hypotéku. V 50 ji budu mít splacenou a pak už si snad toho i užiju. Pokud se dožiju nějakého důchodu, budu už ve svém a nezávislá, co se týče bydlení. Je to hodně i o nárocích. Ale ne každý to má takto, to je jasný, píšu jen svůj vlastní pohled na to.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.1.13 14:35
@Anonymní píše:
Tak my máme taky hypo, psanou na mě, brala jem si ji ještě za svobodna, já jsem na rodičáku, partner vydělává necelých 11tisíc čistého, já v zaměstnání, až nebudu na mateřské, tak taky zhruba tolik, děti máme 3, veškeré úspory v baráku a nemám pocit, že bychom živořili. Samozřejmě, nemůžem jezdit 3 x ročně k moři, ale popravdě bychom o to ani nestáli, stačí nám relax i tady u nás. Nejezdili jsme ani předtím, když jsme tu možnost měli a neměli třeba děti. Děti chodí na kroužky normálně a ještě zvládnem i něco málo ušetřit. Přesto bychom do nájmu nešli a platíme radši tu hypotéku. V 50 ji budu mít splacenou a pak už si snad toho i užiju. Pokud se dožiju nějakého důchodu, budu už ve svém a nezávislá, co se týče bydlení. Je to hodně i o nárocích. Ale ne každý to má takto, to je jasný, píšu jen svůj vlastní pohled na to.
Děti ještě nemám, vlastní hypo ano a s tímto souhlasím..je to o tom, jak je kdo náročný…
- Citovat
- Upravit
15.1.13 14:38
Já to pytlíkovala jak mohla a pak jsem si našla chlapa s vilou v Praze za deset mega, hééééč. udělejte to jako já (A kdybychom se rozešli, jsem na ulici ) Teda nejsem, mám celoročně (při troše snahy) obytnou chatu dvacet pět km od Prahy. (A tím myslím vzdušnou čarou od okraje) a podíl na chalupě na Vysočině.
Kurnik, nesmíme se roźejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
