Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@boball píše: VíceŽe by měla takové ADHD, že by házela odpadky na zem?
Hm, moje dítě to sice dělá, ale má kromě ADHD narušení intelektu.
Ta holčička nic takového prý nemá. ![]()
@Alexandria Nixia píše: Více
Může mít ADHD a k tomu být spratek. Vyžaduje si tím nějakou pozornost a nedochází jí, že si tím vlastně podřezává větvičku.
A když té dceři řekneš, že za ní jezdit nechceš, protože xy, tak co ti na to odpoví?
@Nickita402 píše: Více
Po 40 by se mi už vůbec nechtělo vychovávat cizí dite, nebavilo by mě to. Chlapa bych si nechala jen na sex a zabavu.
@Nickita402 píše: Více
Myslis, ze by so ji tak cadto bral i bez tebe?
Dejme tomu, že nemáš právo vychovávat… Ale určitě máš právo se důrazně ohradit, pokud si přes zákaz bere tvoje věci - stejně jako by ses ohradila vůči komukoliv jinýmu. A taky máš právo říct, že např. přečteš pohádku, jen když se bude chovat slušně. To není výchova, to je o tom, že jsi svéprávný člověk, který k tomu dítěti nemá žádnou povinnost.
@Nickita402 píše: Více
To vypadá taky na manipulátora. Možná trochu kultivivanější (rozuměj vychytralejší) typ…nakonec po někom to holka mít musí… ![]()
Podobnou zkušenost nemám, ale z toto bych nesnesla. Rozmazluje dceru a na tebe kašle.
Vychovu bych nechala na nem, ale s dcerou bych podnikala jen to, na co se citim. A vymezovala bych se vuci ni, pokud by mi nicila veci a take trvala na tom, aby partner zabezpecil nahradu veci. Vymezovala bych se i vuci vynucovani a zakazum z jeji strany. Delam to tak i s partnerovym synem, mluvim s nim tak, jak to citim, na rovinu. Take si vynucoval, ze s nim mam sedet vzadu, takze jsem mu vysvetlila, ze me misto, jako dospele, je v predu, a pokud chce at sedim s nim v zadu at hezky pozada a domluvi se se mnou predem, vcetne toho proc si to tak preje. Nemyslim, ze u nas to bylo kvuli tomu, ze chtel tatinka pro sebe, spise je zvykly velit, uz od mala a to mi nebylo uplne prijemne, takze jsem se vuci tomu jednu dobu musela hodne ohrazovat.
@Nickita402 píše: Více
Myslím, že není problém v hranicích. To se tu omílá pokaždé, když dítě tzv. zlobí. Jenže označení zlobí je vše, co není standardní a to od obyčejných schválností, přes žárlivost, strach dítěte až po deprese, protože to vše se často u dětí projevuje úplně stejně. A hranice jsou zde myšleny, že se budeš dítě chovat, jak řeknu, jinak ti jedna přiletí. To nepovažuji za výchovu, ale bezradnost a nevědomost rodiče. Ta holka má jasně nějaký problém a neví, co s ním. A pravděpodobně je neuvědomělý. Může jít o žárlivost, strach dát najevo, že tě má ráda, aby neublížila mamince, deprese, že už táta není s mámou atd. To je třeba zjistit. Pak budeš vědět, co dělat.