Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Prosím o radu, jak přestat uspávat téměř dvouleté dítě. Naše dcera to bohužel stále vyžaduje. Musím si s ní lehnout a po usnutí ji přenést do postýlky. Takto to chodí po obědě i večer. Zkoušela jsem ji dá rovnou do posýlky, ale vzhledem k tomu, že už nemá dětskou postýlku, protože z ní lezla ven, tak mi pak šmejdí po celé ložnici a brečí a brečí. Tak pokud někdo máte zkusšnost nebo recept jak na to, budu vám velmi vděčná. ![]()
Ahoj. My jsme vyzkoušeli několik „vyzkoušených rad“ a už ani nevím, co z toho nejvíc zabralo. Anežka ležele v postýlce a já nebo manžel jsme leželi na zemi vedle postýlky, dokud neusnula. Pokud to k ničemu nevedlo (Anežka blbla, povídala nebo vylézala z postýlky), tak jsme ji tam nechali samotnou, zavřeli dveře do pokojíčku a sedli si za dveře, aby se nedostala ven. Tohle bych ale nedělala dítěti, které by se samo v pokojíčku bálo. Anežce nevadilo, že je sama, ale že nemůže ven. Po pár minutách to většinou vzdala, zalezla do postýlky a spala. Párkrát se teda stalo i to, že si z trucu lehla na zem, kde usnula. Asi bych radila pro začátek být trpělivá a neustále znovu a znovu ukládat do postýlky. Takhle to fungovalo u mladší dcery v malé postýlce, když se naučila vstávat - neustále dokolečka jsem ji pokládala do postýlky na záda, dokud nepochopila, že musí spát.
Ahoj,my mame stejny problem,synovi je 20 mesicu a usina tim zpusobem,ze ja proste musim sedet u nej na posteli,nebo proste byt v loznici.Jakmile jeste tvrde nespi a ví,ze jsem sla pryc,hned leti za nama do obyvaku ![]()
Uz nekolikrat jsem zkousela ulozit ho a neustale ho ukladat zpet,kdyz za nama prijde,jenze on klidne takhle rval i dve hodiny a ja ho snad stokrat ukladala.Zkousela jsem i nechat otevrene dvere,rozsvicenou lapmicku,rikam mu,ze jsme hned vedle,ale jakmile odejdu,hned leti zpatky.
Jako me to uspavani zas tak nevadi,ze tam s nim musim byt,kolikrat si tam i prectu knizku,nebo nejakej casak.Ale pokud by usinal sam a stacilo by ho jen ulozit,bylo by to fajn ![]()
No, my taky uspávali, až mi křuply nervy co že to je za pitomost že mám půl hodiny sedět u dítěte a čekat až usne. ![]()
Doporučuju dávat spát dítě FAKT unavené (aby nemělo už zájem vylízat a dělat bordel). Nechávám otevřené dveře a rozsvíceno na chodbě. A běhm 5 minut je tam tuho… (ovšem k tomu jsem dospěla postupem času.. ale když pak nervy rupnou, jistě něco vymyslíte a zabere to.
).
a co ti na tom tak vadí,já dceru uspávám ráda
,když byla malá usínala sama,pak se začala stavět a už bylo po samotném usínání,u nás funguje určitý režim a rituály na které je zvyklá,sama si leze do postele přikreje se, povídáme si zaspívám jí písničku nebo jí přečtu pohádku či nějakou říkanku,když byla v postýlce tak jsem jí držela za ruku,ted už má měsíc velkou postel tak si k ní lehnu,ona mě většinou hladí po vlasech a do pár minutek usne,vždy se na to moc těším,je to prostě taková naše nerušená chvilka
řešila jsem to před rokem taky u naší dnes skoro 3 leté.. musela jsem u ní sedět kolikrát i 2hodiny a ona stejně bečela.. Tak jsem se napsula a řekla si,že jestli se jí nelíbí,že tam jsem,tak tam nebudu a hotovo.. Začátek byl krušný.. řvala,volala,prosila,ale z postýlky nelezla,asi neměla odvahu… Nechala jsem otevř.dveře,rozsvícenou lampičku.Před spaním přečetla pohádku,zazpívala ukolébavku,pusinku,moja moja a odešla.. a schválně třeba luxovala,nebo uklízela nádobí,aby slyšela že tu jsem.. nejdřív jsem tam lítala třeba i 10 x než usnula,ale přišla jsem hned jak zaknourala,pokud nestačilo,že jsem se ozvala,že doma jsem..
když jsem šla po páté,zvýšila jsem hlas a razantně řekla,že je čas na spinkání.. pak jsem vyhrožovala,že jestli se jí to nelíbí tak zhasnu a zavřu a to už fungovalo.. nebo jsem párkrát demonstrativně opravdu zavřela a zhasla.Počkala jsem hned za dveřmi,bo samozřejmě spustila ječák.. přišla jsem,rozsvítila,vysvětlila,že to půjde bud po dobrým nebo po zlým a byl klid… tak jsem to musela vydržet asi týden a od té doby nic nezkouší.. ![]()
na každé dítko zabere něco jiného…
Mladší je andílek,tu stačí položit do postýlky,pusinku,pohladit a ona se ududlá a hajá ![]()
tak doufám,že jí to dlooooouho vydrží…
fufiiina píše:
a co ti na tom tak vadí,já dceru uspávám ráda,když byla malá usínala sama,pak se začala stavět a už bylo po samotném usínání,u nás funguje určitý režim a rituály na které je zvyklá,sama si leze do postele přikreje se, povídáme si zaspívám jí písničku nebo jí přečtu pohádku či nějakou říkanku,když byla v postýlce tak jsem jí držela za ruku,ted už má měsíc velkou postel tak si k ní lehnu,ona mě většinou hladí po vlasech a do pár minutek usne,vždy se na to moc těším,je to prostě taková naše nerušená chvilka
zakladatelce asi vadí,že tam musí být dlouho..
kdyby to bylo pár minutek jako u vás,taky by to asi neřešila…
všem přeju hodná dítka a klidné spaní… ![]()
fufiiina píše:
a co ti na tom tak vadí,já dceru uspávám ráda
Nejsem sice zakladatelka, ale taky jsme měli u obou dětí „uspávací období“, takže za sebe Ti můžu říct přesně, co mi na tom vadí (resp. vadilo) - to, že se veškerý můj večerní program musel kompletně podřizovat uspávání dítěte… Dcera vyžadovala výhradně mne, neexistovalo, že by ji uspal tatínek a já šla třeba někam ven. Brala jsem to v pohodě asi do dvaceti měsíců - pak už mi přišlo dost ujeté, že nemůžu vytáhnout paty z domu před půl devátou večer, protože uspávám takto staré batole… Usínala sice také do pár minut, ale to na mém „zákazu vycházení“ nic neměnilo. Takže jsme najeli na Estivillovu metodu a kupodivu do týdne bylo po problému. Ale měli jsme to jednodušší, protože v té době měla ještě malou postýlku, ze které nevylézala.
ja dcerku uspavam i ted ve trech letech
musim lezet s ni v posteli a kdyz usne,tak jdu
nepomaha zadne"budu za dverma nebo tak" ona by tam sedela a rvala i dve hodiny.. a nez tenhle koncert kazdy den,tak si s ni radsi lehnu.. blbost dat ji spat,az bude hodne unavene.. to je jeste horsi a jeste k tomu,to bych ji davala asi tak o pulnoci ![]()
No presne,nas prcek,jak uz ma svoji velkou postel,tak proste vyleza…a jak uz tu nekdo psal,tak me na tom hlavne vadi,ze cely vecer se podrizuje diteti.Cely den jsem s nim,venuju se mu a vecer bych chtela mit klidek.
A ze by uspaval tatinek,to nehorzi,kdyz tam totiz sedi v loznici misto me,tak prcek stejne rve ![]()
Pajule22 píše:
No presne,nas prcek,jak uz ma svoji velkou postel,tak proste vyleza…a jak uz tu nekdo psal,tak me na tom hlavne vadi,ze cely vecer se podrizuje diteti.Cely den jsem s nim,venuju se mu a vecer bych chtela mit klidek.
A ze by uspaval tatinek,to nehorzi,kdyz tam totiz sedi v loznici misto me,tak prcek stejne rve
jo on tam aspon aspon muze sedet,ten nas tam nemuze ani vlezt natoz tam sedet nebo spat..
me to ani nijak nevadi,muzu se k ni poradne pritulit,ale kdyz potrebuju nekam jit na je to naprd ![]()
Našemu chlapečkovi budou v létě tři a taky uspáváme. Ani si vlastně neumím představit, že by šel spát sám. Vždyť je na to ještě malej, ne ?!
Po koupání následuje přesun do ložnice a čteme knížky. Většinou během předčítání usne, když ne a já už jsem opravdu grogy, tak odcházím. Malej jednou, dvakrát za námi přijde, ale pokaždé jdu s ním zpátky, zas ho přikryji, pohladím, dám pusu a on pomaličku krásně, nenásilně usne.
Mám tenhle náš rituál opravdu ráda.
ještě jsem chtěla napsat, že čtení a usínání nám trvá tak 1/2-3/4h
Conie píše:
Našemu chlapečkovi budou v létě tři a taky uspáváme. Ani si vlastně neumím představit, že by šel spát sám. Vždyť je na to ještě malej, ne ?!
Po koupání následuje přesun do ložnice a čteme knížky. Většinou během předčítání usne, když ne a já už jsem opravdu grogy, tak odcházím. Malej jednou, dvakrát za námi přijde, ale pokaždé jdu s ním zpátky, zas ho přikryji, pohladím, dám pusu a on pomaličku krásně, nenásilně usne.
Mám tenhle náš rituál opravdu ráda.ještě jsem chtěla napsat, že čtení a usínání nám trvá tak 1/2-3/4h
ja bych si taky ani nestezovala,kdybych nemela 4 mesicni..i kdyz usina sam,tak mu treba vypadne cumel a ja musim od dcerky vylezt a ona pak sedi a ceka nez prijdu..takze kolikrat uspavame i hodinu.. nekdy maly usne drive nebo pozdeji,ale ne vzdy se tak zadari..
Conie píše:
Našemu chlapečkovi budou v létě tři a taky uspáváme. Ani si vlastně neumím představit, že by šel spát sám. Vždyť je na to ještě malej, ne ?!
Po koupání následuje přesun do ložnice a čteme knížky. Většinou během předčítání usne, když ne a já už jsem opravdu grogy, tak odcházím. Malej jednou, dvakrát za námi přijde, ale pokaždé jdu s ním zpátky, zas ho přikryji, pohladím, dám pusu a on pomaličku krásně, nenásilně usne.
Malý? Ve třech letech malý na samostatné usínání?
![]()
Skoro bych řekla, že mluvíš o něčem malinko jiném. Myslím, že rituál před spaním budeme mít všechny dost podobný - pomazlit, přečíst pohádku, popovídat si… Ale pak pusinka, odcházíme a spí se… Ty to, podle popisu, děláš taky tak. Ale zakladatelka (i některé další, jak tu psaly) musí dítko uspávat úplně, ležet u něj, dokud neusne a nemůže od něj odejít… Což je trochu jiná věc. ![]()
Davdan píše:
No, my taky uspávali, až mi křuply nervy co že to je za pitomost že mám půl hodiny sedět u dítěte a čekat až usne.
Doporučuju dávat spát dítě FAKT unavené (aby nemělo už zájem vylízat a dělat bordel). Nechávám otevřené dveře a rozsvíceno na chodbě. A běhm 5 minut je tam tuho… (ovšem k tomu jsem dospěla postupem času.. ale když pak nervy rupnou, jistě něco vymyslíte a zabere to.).