Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj snažilky a těhulky,
tyto stránky navštěvuji asi 14dní a straště bych si přála mimčo (už asi rok). Manžel bohužel ne - teď v červnu jsem (přes nesouhlas partnera)vy:,–(ila antikoncepci (po 7 letech užívání) - už se s tím docela smířil, i když nadšený z toho zrovna není
Problém je, že si tak v polovině cyklu začne dávat pozor a tím pádem je moje šance na otěhotnění dost mizivá
Chtěla bych se zeptat, jestli máte některá z vás podobné zkušenosti a jak jste manžela/přítele přesvědčili, že mít mimčo je naprosto úžásné
Přitom jsme celkem zajištění - je mně 25 let, manželovi 26, máme byt v os.vlastnictví, auto také. Partner stále argumentuje tím, že jsme moc mladí a že chce stavět barák, na což bychom si museli vzít hypotéku a tím pádem bych nemohla jít na MD, z jednoho platu bychom těžko spláceli.
Tak díky moc za rady, přeji všem snažilkám //
. Pa, Janča.
Ahoj Janco,
nejsem si jista jestli presvedcit manzela v kratke dobe je dobry napad…nekdo se na to citi driv a nekdo pozdeji, ale pokud bys ted otehotnela, co kdyz by se stalo ze by manzel na mimi prilis dobre nereagoval, venoval by se v lepsim pripade stavbe domu a v horsim cemukoliv jinemu - protoze by vlastne prisel na to, ze ani nevi, jak, kdy a proc s tim souhlasil, pripadne ze s tim vlastne vubec nesouhlasil? Jestli si uprostred cyklu ´dava pozor´, rekla bych ze dobre vi proc to dela.
Mela bys byt trpeliva - vim ze ne vzdy to jde, ale s miminkem by meli souhlasit a chtit ho oba dva, pokud nechces riskovat problemy.
Preju ti hodne stesti, pevne nervy a at vse brzy dobre dopadne.
anina
hmmm, splácení hypotéky trvá zhruba 15-20 let, takže partner nepočítá s dítětem vůbec? nebo si myslí že počnete v 45? Osobně bych mu vyčetla pohodlnost, protože nic jiného v tom nevidím. Byt máte, zajištěni jste, věk akorát a určitě nemládnete. Pokud nechce dítka, mělo být toto projednáno před svatbou. Chtěj jasné vyjádření a termín KDY TEDA. Hypotéku at pustí z hlavy, to není důvod k odkládání mateřství, protože pak by muselo být odloženo definitivně. Ospobně bych se vzdala raději domu, než mateřství (obvlášt když byt máte), a pokud se na tomto přístupu s mužem neshodnete, pak bohužel…Pocit a strach ze zodpovědnosti se rád schovává za pohodlnost. Takže bych ti navrhla zavést rozhovor, kde budete nazývat věci a touhy pravým jménem a pak vyvodíte závěry - protože chlapa který nechce, nepřesvědčíš zkrátka NIJAK a jestli ho do otcovství natlačíš nějakým podvůdkem, nebude to to pravé ořechové pro nikoho z vás.
elda
Ahojky,
z meho pohledu mi pripadate oba jeste na mimi mladi. Zni to sice blbe, ale moje zkusenost je takova, ze chlapi potrebuji do 30-ti let relativni volnost a teprve potom se projevi jejich zralost tim,ze se chteji u:,–(it a tesi se i na deti (az na extremni vyjimky). Me je 30 a letos jsme si poridili s manzelem prvni detatko. Manzelovi je 34. Brali jsme se, kdyz jemu bylo 30, me 26. Teprve kdyz jsme si na hypoteku poridili dum, provedli nejvetsi investice do jeho rekonstrukce, pak jsme se teprve rozhodli na to vlitnout. A byla jsem to ja, co to porad chtela odkladat. Proto dovedu pochopit tveho partnera. Proste je to na nej brzo. Ma, jak pises, jeste dalsi plany a to se opravdu s miminkem neda. Jestli chces mit pro sve mimco milujiciho tatinka, nenalehej a pockej jeste urcity cas. Opravdu Vam nic neutece, uzivejte si zatim svobodneho zivota. Sama pak v porodnici poznas, ze se tam zridkakdy najde mamca ve veku pod 25 let (spise 30 a vyse).
Takze jediny zpusob jak ho presvedcit je cas. Vis, nejdulezitejsi je, ze jednou to mimi urcite chce. Nejhorsi jsou ti, co prohlasuji, ze dite NIKDY nechteji. Tam to nema cenu presvedcovat.
Netrap se pro to, cas rychle utika a opravdu budes rada,ze si jeste muzes chvili vychutnat svobodu.
Pa, Marki
Ahoj,
myslím, že tady je každá rada drahá.. Nechci tě strašit, ale někteří chlapy se taky na dítě nemusí cítit do 40 let nebo taky nikdy.. a tak dlouho asi ty čekat nebudeš.
Myslím, že by si to chtělo na rovinu promluvit a ujasnit si situaci. Hypotéka není důvod proč odkládat dítě, my splácíme taky a nejsme jistě jediní.
Ale bohužel znám i případy, kdy přes nesouhlas partnera žena otěhotněla, narodilo se miminko a nikdy to neklapalo. Myslím, že prožívat těhu, aby ti dával pak třeba najevo, že to dítě stejně nechce, není nic hezkého ani dobrého pro tebe ani pro miminko.
Taky znám případy, kdy pak od rodiny manžel odešel, protože právě dítě nikdy nechtěl a žít v bytě s miminkem prostě nezvládal..
V každým případě to chce řešit na rovinu, určitě si promluvte o všech pro a proti a ať ti řekne svůj návrh, kdy je vhodné podle něj mít dítě.
Jarka a Třešnička
Ahojky Anino,
díky za odpověď - já myslím, že kdybych otěhotněla, tak by to manžel zas tak tragicky nebral - nedávno jsme byli s přáteli v hospůdce a zaslechla jsem, jak se o tom baví s kamarádem (ten se divil, jak se může spoléhat na plodné a neplodné dny, tak mu na to můj miláček odpověděl, že i kdybych otěhotněla, tak se vlastně nic tak hrozného nestane
ale že bude radši, když to ještě tak 3 roky počká
Jsem totiž hrozně netrpělivá, a když tak pročítám tyto stránky, vidím, že otěhotnět není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Tak mám strach, že až se konečně rozhoupe, bude trvat třeba další 2 roky, než se nám to podaří.Manžel je totiž skálopevně přesvědčený, že až bude chtít mimčo, podaří se nám to hned (to víš, mužská ješitnost
)
Omlouvám se za tu děsnou hrubku v prvním mailu, ale jsem v práci a musím dávat bacha, aby mě šéf neviděl.
Tak pa, Jana.
Ahoj.
ja si myslim, ze natlak z tve strany moc nepomuze, pokud je manzel presvedceny, ze jeste neni zraly na dite(pokud to ovsem neni jen pohodlnost, pak ale babo rad, to muze byt navzdycky a s vekem se to bude jen zhorsovat). Asi by bylo namiste si promluvit, ale souhlasim, ze jeste mate relativne dost casu, tak bude lepsi to nelamat pres koleno, nedavat ultimata a pockat. Z me zkusenosti - chlapi maji vazne vetsinou zhruba do 30 pocit, ze s ditetem konci era radovanek a nastava doba zodpovednosti(samozrejme existuji vyjimky, ale to asi tvuj manzel nebude), ktera konci az duchodem nebo smrti
O tom, ze ten spravny cas prisel, je nejlepe presvedci kamaradi, kteri zakladaji rodinna hnizda, plodi deti a vic je zajima prestavba koupelny nebo malovani a nemaji uz cas chodit do hospudky a jezdit na vylety s kamarady. Aspon u nas to tak nejak bylo(i kdyz manzel by to samozrejme nikdy nepriznal
).
Tak vydrz, drzim palce
Mroe
Ahoj Jani,
měla jsem stejný „problém“ jako ty. Ve 25 se přihlásily hormony a já začala silně toužit po miminku (a to tak, že se mi o tom každou noc zdálo
)
V té době se ale na to manžel necítil, tak jsme si po společné domluvě pořídili štěně jorkšírka. Můžu vřele doporučit, skvěle se na něm vybíjely mateřské pudy a ten malý mrňous nám taky dával všemožně najevo, jak nás má rád a jak se s radostí nechá obskakovat… ![]()
Dneska jsme o 2 roky starší, manželovi bude třicet a když jsem minulý měsíc začala znovu debatu o miminku, už neměl nic proti, jenom podotkl, že jestli budoucího potomka rozmazlím stejně jako toho našeho malého chlupatého hajzlíka, že balí kufry a stěhuje se do divočiny… ![]()
Mej se. Noggie
Ahojky Jančo,
plně chápu, jak se cítíš. Můj bývalý přítel také nechtěl o rodině ani slyšet - nejdřív jsme neměli byt - když jsme ho koupili, začal studovat - když dostudoval, chtěl se věnovat kariéře - když povýšil, hledal zase další a další věci - přestavba bytu, výmluvy nejrůznějšího typu. Nechtěla jsem na něj naléhat a nikdy bych neudělala to, že bych vy:,–(ila antikoncepci bez jeho souhlasu. Vždyť z miminka se mají radovat oba rodiče - a zvlášť z jeho „výroby“
.
Nakonec jsme se domluvili na rozchodu, protože naše cíle se ubíraly jiným směrem a to by nikdy neklapalo.
Nyní jsem vdaná, mám skvělého manžílka, se kterým jsme si již na začátku stanovili, co v životě chceme a co ne, máme společné cíle a touhy. Jedině tak si plně vychutnáváme tu radost z rodinného života.
Nevím, zda jste se o všem na začátku bavili, ale pokud Ti manžel řekl, že prozatím děti nechce a Ty jsi s ním souhlasila, měla bys ho respektovat. Pokud jste se na dětech domluvili, bylo by dobré říct si konkrétně, kdy byste je chtěli a jestli se z jeho strany nejedná jen o výmluvy…
Asi jsem moc neporadila, jen jsem se chtěla podělit o svoji zkušenost.
Držím palečky
!
Ještě doplním: z vlastní zkušenosti vím, že otěhotnět vážně není tak jednoduché, jak se zdá a někdy to může trvat déle…
No,nevím,ale nemyslím si že je dobré manžela do dětí nutit.Aby se pak váš vztah nezhoršil?!Nemám tedy tu zkušenost,neboť u nás naléhal manžel,že už je na děti opravdu čas(mě je skoro 28,manžel 29) a myslím,že je to tak akorát.Ale chvíli trvalo než se zadařilo,s tím byste měli taky počítat.Jak u kho,no.
Spíš byste si měli znovu v klidu promluvit a raději těhotenství naplánovat společně. Toť můj názor.
ahoj jani,
neviem ci sa ta radit, ale napisem ti ako je to u nas.
nabalila som si chlapa, vecne decko
, je o 6 rokov starsi a mat dieta? no niekedy… to hovori uz odkedy sa pozname. a 2 roky sice skoro, ale nic. ale dohodli sme sa ze ak ja budem mat 30 tak si dame ziadost o adopciu, nesmierny pokrok
. myslim ze hlavne preto lebo je to az za 5 rokov. mam pocit ze ked sa s nim bavim v buducom case, to uz je jedno o com, tak ma tendenciu suhlasit.
inac tvoj manzel rata kedy mas ovulacne dni??!!
to si ma pobavila. moj nevie ani datum svadby
.
danka
Ahoj Jani,
nemůžu souhlasit s názory, že na mimi máte ještě dost času a muži jsou na ně zralí až po 30. To je podle mě jen hloupá výmluva. Třeba má manža jen strach z té zodpovědnosti…nevím. Každopádně vymlouvat se na hypotéku mi přijde sobecké. Vždyť ta se platí třeba i 30 let
. Před svatbou jste o mimi nemluvili? Nejlepší bude si v kidu sednout a promluvit. Souhlasím s těmi, co říkají, že se hned mimi nemusí povést a pak to lítání po doktorech může taky pár let trvat …Nechci strašit, ale to je realita, kterou znám ze svého okolí.
Určitě bych ale nevysazovala antik. bez jeho souhlasu…
Přeju hodně štestí a ať se to co nejdříve vyřeší.
Berča
Ahojky myslím, že tlačení manžela do dětí k ničemu nevede. Já jsem toho zářný případ. Chtěla jsem moc miminko a manžel měl vždycky nějaký důvod proč ještě není ten správný čas… dům, peníze, zaměstnání…prostě vždycky něco bylo. Dokonce jsme se kvůli tomu párkrát i pohádali, pak jsem to nechala být. Začali jsme hodně sportovat a našli jsme si různé jiné činnosti a najednou to přišlo samo. Myslím, že chlap musí mít pocit, že to napadlo jeho, ale nevím nevím. V každém případě, bych ti poradila ať ho opravdu netlačíš a začneš dělat něco jiného aby jsi na to nemyslela. Navíc moje kamarádka to udělala hodně drasticky manžílka párkrát přiopila a zadařilo se, ale nevím, jestli je to právě to správné řešení. Děti by měli chtít oba rodiče! Takže přeju pevné nervy. Já bych řekla, že ještě ani nejste tak staří a máte dostatek času, ale to je subjektivní názor. Každý to cítí jinak. Držím palečky ať se to u Vás vyřeší co nejdříve.
Ahoj,
myslím, že nutit a tlačit na manžela bys neměla. Nemusí se Ti to vyplatit! Dejme tomu, že otěhotníš, a co potom? Co když se k Tobě otočí zády, protože si bude chtít ještě užívat? Co když to maličké nebude „brát“? Mému bývalému bylo 25, když jsem otěhotněla - nečekaně při užívání HA - a dodnes nemá k synovi žádný vztah, protože to neplánoval! Naštěstí máme „nového a nejskvělejšího tatínka“ na světě - jak říká můj syn.
Počkej a uvidíš, že se dočkáš, třeba za rok, dva, tři, nebo za pár týdnů, ale nemá cenu na něj tlačit, vážně bych kvůli tomuhle manželství neriskovala.
Hodně štěstí,
Radka