Jak přeučit dítě na vlastní postel?

Liška32
6439
9.4.23 19:25

Jak přeučit dítě na vlastní postel?

Opět prosím zkušenější maminky o radu :)

Malá byla s námi 2 roky v posteli (kojená) a pak šla do vlastního pokoje, kde se tak nějak 1-2× v noci budila. Já tam chodila, ale pak jsem otěhotněla a nebyla jsem už v noci schopná, takže ji máme zase u nás v posteli, kde krásně spí. No, krásně. Točí se tu jako vrtulník a je životu nebezpečná.

Až přibude miminko, už se tu určitě všichni nevejdeme, z důvodu malého pokoje není možné postel rozšířit. Takže bych malou potřebovala zase přesunout do jejího. Ale jak?

Ona vždycky řekne, že bude ve svém, ale pak tam neusne a nastěhuje se zase k nám. Aby spal někdo s ní taky nejde, má postel pro jednoho s ohraničením.

Nemáte nějaký trik nebo co vám pomohlo? Malé je 2.5 roku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
KKK85
7349
9.4.23 19:40

A ta postel její nejde přestěhovat k vám do ložnice? Ono vystěhovat ji od vás byste museli fakt zvládnout než se narodí miminko, nebo pak to bude cítit jako křivdu… že je kvůli miminka. Za jak dlouho rodíš?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Nicole 1234
4123
9.4.23 19:42

Dat k ní do pokoje na zem matraci, kde může spát třeba tatínek. Nebo aspoň na uspávání.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Liška32
6439
9.4.23 19:50

@KKK85 to právě proto řeším teď, máme ještě 4- 5 měsíců čas. Postel přesunout nejde. Tohle je krcálek 2×3.5 metru. K ní už se taky další postel nevejde. Budem se stěhovat do většího, ale to je hodně výhledově, určitě ne teď.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Liška32
6439
9.4.23 19:52

@Nicole 1234 tak tu jsme tam měli. Neustále dohady, že bude na matraci, pak v posteli, pak toto a tamto. A tatínkem usínat nechce. Se mnou jedině tak, že se na mě naplácne, takže buď obě na matraci nebo obě v postýlce. Což s tím břichem už nejde…dokud jsem nebyla těhotná, tak jsem ji tam takhle uspávala. Ale i ta matrace tam dost překážela :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
mokkk
2586
9.4.23 19:57

1)Uložíš dcerku do postele a přečteš jí pohádku, pomazlíš, pohladíš, řekneš, že je čas jít spinkat a odejdeš. 2)Když dcerka přijde za vámi, řekneš jen „čas spinkat“, odvedeš jí zpět do její postýlky a odejdeš

  1. Třetí a každý další její příchod za vámi ji bezeslova chytneš za ruku, odvedeš do její postýlky a odejdeš. Nemluvíš, nedíváš se na ní a nezdržuješ se tam zbytečně dlouho.

Dcerka to po čase (hodina, dvě..) pochopí, přestane brečet, chodit za vámi a bude spát ve své posteli.

Najít se to dá jako video na Youtube v „SuperNanny“ nebo „Nanny 911“ sama to vyzkoušené nemám.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Vesnickaholka
9.4.23 19:59
@mokkk píše: 1)Uložíš dcerku do postele a přečteš jí pohádku, pomazlíš, pohladíš, řekneš, že je čas jít spinkat a odejdeš. 2)Když dcerka přijde za vámi, řekneš jen „čas spinkat“, odvedeš jí zpět do její postýlky a odejdeš
  1. Třetí a každý další její příchod za vámi ji bezeslova chytneš za ruku, odvedeš do její postýlky a odejdeš. Nemluvíš, nedíváš se na ní a nezdržuješ se tam zbytečně dlouho.

Dcerka to po čase (hodina, dvě..) pochopí, přestane brečet, chodit za vámi a bude spát ve své posteli.

Najít se to dá jako video na Youtube v „SuperNanny“ nebo „Nanny 911“ sama to vyzkoušené nemám.

Dobra blbost! :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Reklama
Ounou
9.4.23 20:09
@mokkk píše: 1)Uložíš dcerku do postele a přečteš jí pohádku, pomazlíš, pohladíš, řekneš, že je čas jít spinkat a odejdeš. 2)Když dcerka přijde za vámi, řekneš jen „čas spinkat“, odvedeš jí zpět do její postýlky a odejdeš
  1. Třetí a každý další její příchod za vámi ji bezeslova chytneš za ruku, odvedeš do její postýlky a odejdeš. Nemluvíš, nedíváš se na ní a nezdržuješ se tam zbytečně dlouho.

Dcerka to po čase (hodina, dvě..) pochopí, přestane brečet, chodit za vámi a bude spát ve své posteli.

Najít se to dá jako video na Youtube v „SuperNanny“ nebo „Nanny 911“ sama to vyzkoušené nemám.

Jako fakt? Že dítě bude brečet, že nechce spinkat samo, já se na něj nepodívám, jen ho vezmu za ruku a odvedu do postele, ať samo (třeba se strachem) usne? Opravdu „supernanny“ :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Liška32
6439
9.4.23 20:41

@mokkk to se mi zdá docela drsný.

Jinak zkusila jsem jí uspat pohádkou, to vůbec nejde protože ji to úplně probere, jak dává pozor na děj, chce vidět do knížky atd.
Pak přišla do manželské postele, tak jsem ji tam nechala s mluvenou pohádkou, že ať jako usne aspoň sama. Ale kníkala do půl 11, šel za ní i taťka a nezabralo. Úplně jako nevím, kudy do toho. Ale vyřvat ji nechci nechat. Nějak rozumně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Liška32
6439
9.4.23 20:43

Jako takhle. Abych se na ni nepodívala, nepromluvila nebo ji někde zavřela, to je pro ni největší trest. Až mi to přijde, že to je už skoro týrání. To nějaké naplácání je pro ni nic oproti tomu. Takže úplně touhle cestou jít nechci.

Každopádně náš byt je maličký, má dveře od pokoje vedle těch do ložnice a necháváme je v noci otevřené.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
beruska9
15995
9.4.23 20:49

No, muzes zkouset treba udelat system nalepek za kazdou noc vesve posteli a za x nalepek odmenu..to jsem vycetla v nejake chytre knizce :nevim: :mrgreen: Nicemene, ja se bala byt sama ve tme a k rodicum jsem lezla asi do 8 let, na zaklade teto zkusenosti mam deti u sebe v posteli a je nim 7 a 4, takze ja bych spis prestavela byt, nez nutila v posteli spat dite samotne, kdyz tam byt nechce :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
KKK85
7349
9.4.23 20:53

Asi budete muset vymyslet jak byste mohli spát spolu… už jen to že miminko pak bude s vámi a ona neee.. to nepochopí…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
EEKK
1334
9.4.23 20:58

Všechno naučené se těžko vrací zpátky. Asi už teď víš, že nejlepší by bylo, aby dítě mělo od začátku zvyk spát ve svojí postýlce. Protože jak dítě roste, je víc a víc zvyklé na to, co má zažité a bere to jako normální. Ve finále se pak nevyspí nikdo. Ani rodiče, ani děti. Na jednu stranu ale umím i jako dospělá pochopit, že se spí úplně jinak, když člověk není v bytě, v baráku sám. Na stranu druhou by ten pocit bezpečí mělo dítě cítit i ve své postýlce. Vždyť má rodiče hned za dveřmi v kuchyni. V obýváku. Jenomže dítě, které je zvyklé usínat vedle dospělého, se bude budit, neklidně spát a bránit se usínání. Je to běh na dlouhou trať a bude to boj. Radu nemám, moje děti měly obě svoje spaní od začátku, nenapadlo mě, mít je u sebe, ale mám dvoje známé, dítě mezi nimi spalo až asi do druhé třídy a boj byl lítý na všech frontách. Oboje rodiče se kvůli tomu x krát pohádali a ani jeden nedovedl říct, proč to dítě vlastně s nimi začalo spát. Tahle situace stejně jako ji podobné vzniká podle mě asi hlavně proto, že je pohodlná rodičům. Než aby dítě naučili zvyklostem, zásadám, režimu a pořádku, z nejrůznějších důvodů to odsunou. Na jindy. Že až bude dítě větší, tak se to samo nějak srovná. Je to stejné, jako když dítě nechce uklízet. Nechá to rozházené, buď to máma uklidí, nebo to tak zůstane. Když si dítě není schopné připravit tašku do školy, začne to dělat máma. Zůstane jí to. Na dlouho. A tak je to se vším. Co je pohodlné řešení, není zřejmě to nejsprávnější. Chápu, že to zakladatelce je nanic, tahle moje úvaha. Ale život mě přesvědčil. Vždycky, když jsem si něco chtěla usnadnit, tak jsem zjistila, že by to byl špatný krok.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Liška32
6439
9.4.23 21:20
@EEKK píše:
Všechno naučené se těžko vrací zpátky. Asi už teď víš, že nejlepší by bylo, aby dítě mělo od začátku zvyk spát ve svojí postýlce. Protože jak dítě roste, je víc a víc zvyklé na to, co má zažité a bere to jako normální. Ve finále se pak nevyspí nikdo. Ani rodiče, ani děti. Na jednu stranu ale umím i jako dospělá pochopit, že se spí úplně jinak, když člověk není v bytě, v baráku sám. Na stranu druhou by ten pocit bezpečí mělo dítě cítit i ve své postýlce. Vždyť má rodiče hned za dveřmi v kuchyni. V obýváku. Jenomže dítě, které je zvyklé usínat vedle dospělého, se bude budit, neklidně spát a bránit se usínání. Je to běh na dlouhou trať a bude to boj. Radu nemám, moje děti měly obě svoje spaní od začátku, nenapadlo mě, mít je u sebe, ale mám dvoje známé, dítě mezi nimi spalo až asi do druhé třídy a boj byl lítý na všech frontách. Oboje rodiče se kvůli tomu x krát pohádali a ani jeden nedovedl říct, proč to dítě vlastně s nimi začalo spát. Tahle situace stejně jako ji podobné vzniká podle mě asi hlavně proto, že je pohodlná rodičům. Než aby dítě naučili zvyklostem, zásadám, režimu a pořádku, z nejrůznějších důvodů to odsunou. Na jindy. Že až bude dítě větší, tak se to samo nějak srovná. Je to stejné, jako když dítě nechce uklízet. Nechá to rozházené, buď to máma uklidí, nebo to tak zůstane. Když si dítě není schopné připravit tašku do školy, začne to dělat máma. Zůstane jí to. Na dlouho. A tak je to se vším. Co je pohodlné řešení, není zřejmě to nejsprávnější. Chápu, že to zakladatelce je nanic, tahle moje úvaha. Ale život mě přesvědčil. Vždycky, když jsem si něco chtěla usnadnit, tak jsem zjistila, že by to byl špatný krok.

Do jisté míry máš pravdu, jde o moje pohodlí. Vzniklo to takhle:
Já byla odpůrce spaní dítěte v manželské posteli. Měla jsem postýlku přirazenou ke svojí posteli a sundanou bočnici. Tolik teorie. Praxe: měly jsme těžší start, v porodnici byly oddělené. Doma mi dítě 40 cm ode mě připadalo strašně daleko 8o ale snažila jsem se ho tam dávat. Jenže usínalo u kojení. Nejdřív kvůli žloutence a pak se z toho stal zvyk. Dudlík odmítalo, jedině prso. Já kojila v noci á 2 hodiny (víc když bylo nějaké trápení a to bylo, má abkm, takže velké bolesti bříška). Kojila jsem v sedě třeba 3/4 hodiny a pak chtěla mimi položit, jenže se mi tím hned probralo a jelo se odznova. Vydržela jsem 14 dní a začala kojit vleže v posteli. Vše fajn, až dokud nezačala být moc velká na tu postel i na to kojení. Takže ano, moje „chyba“, ale prostě fyzicky jsem víc nedala. A proto ji máme v posteli i teď znova. V těhotenství prostě fyzicky nedám v noci vstát a jít vedle cosi řešit, pak nemůžu spát třeba od 3 až do rána, jenže musím fungovat. Malá je zvyklá od prsa se uspávat připlácnutím nosu na nos a já v její posteli s tím břichem prostě nemůžu už ležet, bolí mě všechno a ona dost kope kolem toho břicha. Opět moje pohodlí, ale jak to jinak řešit? Jedině od začátku nekojit, ale to je dost extrémní řešení. Navíc s abkm.to taky není tak snadný. Takže co s tím teď :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Liška32
6439
9.4.23 21:23
@KKK85 píše:
Asi budete muset vymyslet jak byste mohli spát spolu… už jen to že miminko pak bude s vámi a ona neee.. to nepochopí…

To se právě bojím no. Jsem si říkala, kdyby si zvykla teď na svoje…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Babysense II

  • (4.8) + 25 recenzí

4C 401

  • (5) + 19 recenzí

SCD 510

  • (5) + 12 recenzí

SCD505

  • (4.3) + 12 recenzí

SCD 525

  • (5) + 5 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin

Syn šeptem opakuje vše, co mu říkám

Dobrý den, synovi je pět let. Vždy byl velmi živý a bezprostřední, vše si dělá sám a po svém. Narozdíl od starší sestry je výrazně společenský,... Odpověď

Můj syn 6 let se za vsechno omlouva

  • 25.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila ohledně mého 6letého syna, který se poslední asi půlrok pořád za všechno omlouvá, i za to, co je v... Odpověď

Jak znovu naučit na nočník

Dobrý den, moje dcera (2 roky 3 měsíce) odmítá chodit na velkou na nočník nebo záchod. Začala chodit na nočník ve 23 měsících. Od té doby si... Odpověď

Syn dělá naschvály a když se zeptám proč, tak neví

Dobrý den, mám zdravého pětiletého syna. Je velmi šikovný, umí písmena, čte písmena, počítá do sta a zpátky, má velmi dobrou paměť. Byl vždy... Odpověď

Nerespektuje pravidla skupiny

Dobrý den prosím o radu. Synek začal v září chodit do školky, kde já pracuji. Téměř nemluvil. Řeč se markantně zlepšila, ač věku skoro tři a... Odpověď