Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Devitimesicni miminko šikanuje starsiho brachu? Vzdyt jeste poradne nema rozum. To ze mu vylije hrnek i polivku neni prece naschval a meli byste to mit zabezpecene.
Jinak mela jsem nespavce, je to chytry kluk, tendence k mensi potrebe spanku ma celozivotne. Proste to nejhorsi obdobi prezit.
@Cirrus fibratus myslela jsem to samozřejmě obrazně, vím, že to nedělá schválně. Jen že je to fakt blázinec.
@Anonymní píše: Více
Musíš prostě přeorganizovat domacnost, aby ten starší mel misto, kam se mimino nedostane, u o měsíčního to nemuze byt zasadni problém.
Ja treba u stolu s pocitacem mela misto zidle balon, po tom nahoru nikdo nevyleze…
A s tim spankem te nepotesim, celou noc mi obe deti spaly nekdy mezi druhym a tretim rokem, ale z toho cca 10× za noc to postupně klesalo ![]()
Staršího dat do nějaké skupinky a s mladším si aspoň lehnout. Ja mela velkou ohrádku (150×150) a tam jsem spala a dite po mě lezlo. Staci i bezpečný pokoj. Proste vyuzit každou chvíli a odpočívat.
Zkusit podpořit lepší spánek malého - proste zkoušet. Ja bych to udelala i za cenu odstaveni (samozrejme to nemusi pomoct). Zkusila bych s malým spat v posteli nebo naopak v jinem pokoji….
A zapojit partnera. Nebo ma vikend babičku. A spat a spat.
Jednou to přejde:)
Na spanek moc receptu neni, vyuzit rodinu a odpocivat, jak to jen jde. Detska skupinka pro starsiho pokud je to mozne by vam taky pomohla.
Spani se zlepsi, nebude kricet porad. Ale jsou to dva kluci tak nevim, jestli bude nekdy klid. Ja zatim cekam. ![]()
Každé dítě je jiné. ![]()
Chápu, že to je náročné navíc pokud starší je PAS a má nějaké rituály.
9 ti měsíční dítě těžko bude “ šikanovat “. Je to zvědavé batole. Polévku a kakao prostě musíte zajistit tak, aby ho nevylil.
Mladší se chová normálně k svému věku. Leze a objevuje.
Spaní se taky zlepší. Věkem.
Kdy přesně těžko říct.
To záleží na dítěti.
Za mě to je mazec okolo toho 1-2 let, kdy už běhají, ale ještě nemají vůbec rozum. Pak přijde období vzdoru a když se s nimi začne dát fungovat jako s parťáky ( tak ty 3 roky ) jdou do školky
Psala jsem to tu milionkrát. Máme dítě s ADHD, AS a totálního nespavce. Od mimina šíleně spí ( jak málo hodin tak kvalitou). Vstávání v 5.0 bylo asi to nejmenší. Ale do 3 let byl vzhůru i 15× za noc. Prostě to člověk musel přežít. ![]()
On by s babičkou v roce nebyl ani omylem. S manželem sám taky ne. V roce spal pouze v jedné poloze … Prostě to chtělo zatnout zuby a vydržet
Je mu 5 let a ty noce jsou lepší. Tedy hlavně už i v noci je schopny tolerovat manžela.
@TaLucie PAS jsme měli v soukromé školce a bylo to na OA. Samozřejmě každé dítě je jiné, ale to že se chová nějak doma nemusí fungovat v kolektivu.
Což píšu hodně ze své i zkušenosti.
Chápu, že toho máš nad hlavu, ale minimálně zajisti bezpečnost mimina. Nemůže se stát, že vylije polévku aj. S tímto přístupem se jednou stane průšvih. Není mu zdaleka ani rok, bude mnohem hůř, tj. až bude dítě ve větším pohybu.
Staršímu bych poskytla prostor, do kterého mu mladší nepoleze, tj. nebude mu tam nic brát a bořit. Mladšímu prostor bezpečný, kde se o něj nebudeš bát a chvíli si odfrkneš. My měli ohradu 3×4 metry a zachránila mi psychické zdraví. Zkusila bych tu skupinku na pár hodin.
Taky jsme tohle meli. Spani se zlepsilo poprve v roce, to se zacal budit po 3h jako normalni mimino, pak ve 2, to se zlepsilo uz hodne, ale celkove teda spi mslo a ted vim ze to uz lepsi nebude. Ve 3 se zlepsila ta „torpedovitost“, prelila se do neustaleho mluveni. Porad ma obrovskou potrebu pozornosti. V podstate neustale interakce. A asi taky nebude standardni. Chapu ze to po klidnem diteti musi byt sok. Pro me byl takovy ze jsem si na druhe netroufla.
@Lojzísek píše: Více
Nam se sle takove veci taky dely furt. A to jsem mela jedno. Neodlepila jsem se od nej, snazila se maximalne predvidat s upravit byt na bezpecne prostredi a presto se vzdycky stalo neco co me nenapadlo a mohla jsem byt 10cm od nej. Treba jsem nechala kytky nahore na skrinich kam nedosahl, vsechny ostatni sly pryc. Ale neuvedomila jsem si ze kdyz ho nesu v naruci a natahne se, tak dosahne na visici listecek, a takhle na nas strhl kvetinac kdyz jsem ho nesla kolem. Nastesti jsem zareagovala a nastavila sebe. Pak jsem kdyz uz ostrihala aby nevisely a dala jen do lehkych plsatovych kvetinacu. Nebo se rozbehl po ctyrech nekdy v tom podobne veku a nezastavil a naboural hlavou do prosklenych dveri. Nastesti na nich uz byla bezpecnostni folie. A tak dale. Furt neco.
A kolik je staršímu? Vydrží si hrát s něčím sám? Pokud ano, má kde? Jaké činnosti zvládnou oba - posílat si míč/hudební nástroje/smyslohrani/…?
Staršímu bych vyhradila místo, kam se mladší nedostane. Pokud starší potřebuje tvojí stálou přítomnost, tak bych zvážila i ohradku (ať už pro něj jako útočiště nebo pro mladšího) nebo stůl.
Zkusila bych hledat činnosti, které můžete dělat všichni spolu plus činnosti, které zvládne starší samostatně.
O víkendech dej děti manželovi a spí - ráno, po obědě, jak vám vyhovuje. Jinak se z toho slozis.
Co se nocí týče, moc pozvbuzeni pro tebe nemám. U nás lehce pomohlo ukončení kojení, ale několikrát za noc se budili ještě ve čtyřech letech. Ale pravda, že s desetkrát za noc se stalo třikrát za noc.
@Anonymní píše: Více
Taky mám takové dítě, už tedy dospěle. Dítě s VD bez pudu sebezáchovy s vysokým prahem bolesti. A byl to mazec. Přesně jak píšeš. Jako rozběh do zdi a tak zvládla taky. lezl po horních poličkách kuchyňske linky, skákal ze stolu. Byl schopný se zabít klidně. Pud získal věkem.
Ale u normálního dítěte se to ohlídat dá. Musí. Ta polévka může být horka a je mega pr…na světě.
Navíc tomu dítěti je 9 měsíců.
Dobrý den,
ač jsem matka dvou dětí, stále se nestačím divit. Moje starší dítě má PAS, lehčí formu. Od miminka hezky spal, jedl. Užívala jsem si to. Krize přišla kolem 2 let, kdy rok běhal jako torpédo, nezastavila jsem se. Teď už je to zase v pohodě, zklidnil se a je to zlaté dítě, které má prostě rádo klid, systém a je to s ním už moc fajn i když pracujeme na vývoji řeči, to jediné nám stagnuje.

Ale teď k věci. Mám 9 měsíční miminko a zažívám úplně něco jiného. Miminko nespí, nejí, ječí. Pořád. Nebrečí, ale ječí. Chce se pořád nosit, staršího bráchu pořád šikanuje. Pořád je doma řev. Chtěl by si s bráškem hrát, ale ten nechce, chce si hrát sám. Myslím si, že se mají rádi, smějí se na sebe, mladší staršího miluje, starší asi také ale štve ho. Mimčo se budí i 10× v noci a vstavá v 5. Nezažila jsem to s prvním a fakt jsem vyřízená. V kolika letech mladšího se to začne uklidňovat? Že to doma už nebude boj o přežití, ale aspoň trochu pohoda. Třeba včera od 16:00 do večera - mladší přilezl ke staršímu a vzal mu hrnek s kakaem, vylil to - totální řev. Potom nějak záhadně zvládnul vylít i polévku co měl starší na svém stolečku - další řev. Berou si neustále hračky, mimčo mě visí na noze, potom teda koupání a uspávání a v noci zas milionkrát vstávat a od 5 zase vzhůru. Jako asi to k tomu patří ale