Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahojky holky, jdu se k Vám tak trošku vypodívat z toho co mě začíná trápit. Nenašla jsem tu obdobné téma.
Nezdá se mi, že bych své těhotenství nějak přeháněla. Dokonce ve mě byla v prvních týdnech taková ta revolta že mě těhotenství neovlivní a neomezí ve všech mých běžných denních aktivitách. Ani si zatím s mimčem ještě nepovídám. Přesto mám myšlenky v poslední době stále někde jinde. V práci nemám absolutně chuť pracovat a soustředit se na práci. Nejraději bych se viděla venku na sluníčku a těšila se na mimčo. Nějak se mi nenápadně začínají hlásit jiné priority. Samozřejmě to tak nemám každý den. Ale když už, tak už. Štve mě, že všichni lidi okolo mě, se diví, že to prožívám už tak „brzo“. To je samé: „Ještě to nemůžeš cítit., Ještě nemůžeš mít bříško., To už tak brzo propadáš mateřství? To už na sobě cítíš změny?, Na to je ještě brzo ne?. A tak dále a tak dále. Sice rodina ví, že jsem těhotná ale většina se o mimču ještě nedovede bavit protože narodit se to má "ještě za dlouho“. Teda až na pár lidí, kteří se těší, to bych jim zas křivdila. Jsem v polovině 14. týdne. Tak Vám nevím, zda se mám pokusit to potlačit a taky dělat jako že nic.
Jenže jde to těžko. Když na ultrazvuku vidíte 7cm hýbající se miminko. To si nikdo nedovede představit do té doby, než je sám těhotnej. Začínám být na takové reakce lidí v okolí už lehce alergická. Poraďte mi prosím, jak se s tímto vypořádáváte Vy a zda opravdu ještě neberete v potaz že jste těhotné. Jsem z toho nějaká zmatená. Děkuju moc!
Ahoj, tak sem čekala, že budeš třeba v 8 týdnu
14 týden už je krásný a ze mě v tu chvíli padaly největší obavy z možných komplikací a začala jsem se více těšit a být i víc nervozní, protože mi to začalo docházet. Nemyslím si, že je brzy. -Neříkají ti to starší generace, které byly zvyklé bříško co nejdýl schovávat?? Užívej si těhotenství plnými doušky a vyžívej se ve všech pocitech, vždyť kdy jindy ![]()
Jen se na miminko těš a nic nepotlačuj !
Je to to nejkrásnější, co tě mohlo potkat. Na okolí se vyprdni a užívej si to.
Spíš jde o to, aby ty sama jsi tím okolí nelezla na nervy
Ále co, vždyť je to jiný stav, ne ? ![]()
Já myslím, že obzvlášť u prvního těhotenství je tohle naprosto normální. Je dobře, že si těhotenství prožíváš a užíváš a na okolí kašli. Já jsem to taky dost prožívala, jako ano, dokázala jsem se bavit i o naprosto normálních věcech, ale zároveň jsem se prostě nad spoustou problémů mých netěhotných kamarádek cítila povznešená svým těhotenstvím.
Nainuva: Děkuju ti za názor. Právě že ne jen ti starší. Ale i mladý lidi okolo mě. Je to na palici. Už se snažím o tom i mluvit co nejmíň, protože mi přijde, že mě mají za blázna. A to, že jsem si včera koupila látku na postýlku protože mě v chladných dnech baví šít, už vůbec nerozšiřuju. (Budu ráda když se k tomu rozhoupám a vše ušiju do termínu.) Většina by to nepochopila.
Ahoj, já, když jsem zjistila, že jsem těhotná (asi 7tt) tak od té doby jsem se na mimčo pořád jen těšila, neustále na to myslela, mluvila o tom a žila tím. Myslím, že vhodná doba na tohle je přesně tehdy, kdy chceš a kdy to tak cítíš. Na okolí vůbec nekoukej, těš se z toho, co prožíváš a nenech si to nikým kazit
Na to, kdy má co člověk cítit a kdy se začne měnit psychicky i fyzicky naštěstí žádné tabulky neexistujou, takže nikdy není pozdě ani brzy
![]()
lumáťa: neboj, nikoho tím příliš nezatěžuju. Jen se o mimču bavím tak jako normálně protože vím že brzy mezi námi bude. Tak přece ho nebudu ignorovat. Mám i teď nové zájmy a rozšiřuju si obzory o dětech. ![]()
leentilkaa: Je to mé první těhotenství. Přesně tak. Možná že u druhého to tak člověk už intenzivně neprožívá. Hrozně se těším
Je mi 25 let a s manželem jsme spolu už 10let. Ten se taky nemůže dočkat. ![]()
já naopak zezačátku, když jsem ještě neměla pohyby a tak nesnášela otázky - tak co mimčo. co pupek… a odpovídala jsem, co by, nic. nebo no asi pomalu roste, nevím .
jenže lidi to docela odradilo, tak už se i hlídám, abych reagovala správně nadšeně ![]()
Ahoky.Myslím že je to co cítíš normální.Tak jim to neříkej a netrap se tím.Tvé tělo se na miminko připravuje a od 25 tt se může narodit kdykoliv a pak budeš máma a každý zase bude očekávat že v tom budeš dokonalá. ![]()
Já první těhu prožívala hodně, na začátku byly komplikace, navíc nám doktoři nedávali šanci na přirozený otěhotnění, takže jsem to prožívala fakt hodně. Nikdo to neřešil, je fakt, že s okolím jsem to moc neřešila. Hodně lidí se dozvědělo, že jsem byla těhotná, až když jim došla smska oznamující narození Kuby ![]()
Teď podruhé už to tak neprožívám, přece jen na to není ani zdaleka tolik času jako poprvé… Občas mi to je líto, že druhej mrňousek nemá tolik té pozornosti, ale prostě mi tady lítá rok a půl starej rošťák, tak se musím věnovat jemu. Takže teď, ač jsem skoro ve 24 tt vůbec nemám pocit, že bych byla těhu
Ale u obou dvou těhu to bylo tak že na mě to, že jsem těhotná dlouuuuho nebylo vidět, málokdo si toho všimnul, i když mě jen potkal, takže spíš u mě každej řeší, že na mě ještě není nic vidět a všichni se mě ptaj, kde to mrně schovávám, což mě taky docela štve jak kdybych to dělala schválně ![]()
těš se z miminka, ale nic nepřeháněj.
ať z tebe není adept na zakladatelku další diskuze - nikomu své dítě nepůjčím, je jenom moje, chci si ho užít hlavně já, ale nikdo to nechápe ![]()
Po ukončení prvního trimestru už děloha mírně vyčuhuje nad úroveň pánve, takže ano, můžeš mít bříško, to, že se v tobě mrská přerostlej pulec a roste a vyvíjí se, to není fakt hodný ignorace.
Vývoj dítěte uvnitř těla matky považuju za ten největší zázrak, který se přírodě povedl.
Nemluvě o tom, že hormony z člověka prýští každým pórem a zařizují tu velikou změnu ze „samostatné jednotky“ na mámu, která se bude starat o úplně bezbraného malého tvora, který na ni bude plně odkázaný.
Nezapomeň, že je to tvoje miminko, ty jsi těhotná a pokud má někdo blbé kecy k tomu, kdy bys měla co cítit, tak se na takového člověka přiblble těhotensky usmívej a hlaď si přitom bříško ![]()
Ikiky jsi docela mladá, tudíž spousta tvých vrstevníků ještě o dítěti ani neuvažuje, takže jim připadáš jako mimozemšťan.
No a starší generace, co už má děti odrostlý už si zřejmně nepamatuje, jak to měli oni.
ahoj, reakci okolí považuji za vcelku normální. Já jako ještě netěhotná, když jsem se dozvěděla o nějaké nové těhuli v okolí, tak jsem si řekla: jé, to je prima, další mimino, hlavně aby bylo zdravý a rodiče spokojení… toť vše. dál jsem o tom neuvažovala a neměla tendence se s nově těhotnou do nekonečna bavit o jejím těhotenství, co to s sebou obnáší apod. Prostě je to dobrá zpráva, ale není to nic neobvyklého
![]()
těhotná ženská ale to má jinak - je s tím jiným stavem konfrontována nepřetržitě, tudíž má pocit, že je to téma č. 1 pro ni i pro okolí (zvlášť pokud jde o prvomatku).
Mě začalo brát okolí (rodina, práce, známí)jako „fakt“ těhotnou až kolem 20tt, kdy to začalo být na mě vidět. Občas se zeptají, zda je vše ok, já řeknu že jo a tím to končí. Samozřejmě, rodina se zajímá víc, v práci (stále mám 1/2 úvazek) se spíš častěji ptají, jak dlouho ještě budu moct pracovat… ale nikdo to nějak dramaticky neřeší.
Těhotenství je zkrátka přirozená součást lidského života.
Užívej si to ty s partnerem - budoucím taťkou, ale nebuď smutná z toho, že to okolí tak „nežere“ jako ty ![]()