Jak říct dceři, že jdu na měsíc do nemocnice

13.9.11 11:48

Jak říct dceři, že jdu na měsíc do nemocnice

Zdravím všechny.
Máe tříletou dceru. Zvládá být v pohodě s tatínkem, ten se o ní postará s přehledem, ale dcera je samozřejmě zvyklá a fixovaná na mě.
Mám jít v říjnu na měsíc do revmatologického ústavu do Prahy, což je od nás 150 km. Vůbec nevím, zda mám a nebo jak dcerce říct, že se tak dlouho neuvidíme. Sice myslím, že přijedou o víkendu, ale nevím, zda by nebylo kontraproduktivní se vidět na dvě, tři hodiny a ahoj, maminka tu zůstává, my jedeme. Ach jo :cry: Je mi z toho strašně smutno.
Teď když se řešily ty moje zdravotní potíže, tak jsem obíhala jednoho doktora za druhým a dcerka se mě pořád ptala, bude to bolet, ty jdeš maminko do nemocnice, k doktorovi…bojím se, aby to na ní nezanechalo nějaké stopy. až mě tam odvezou a já budu vystupovat z auta, co jí mám říct? Nebo až si budu balit kufr…ach jo. :cry:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

12794
13.9.11 11:55

Ahoj :mavam: jedine co me napadlo je poradit se s nejakym detskym psychologem jak na to..... :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4361
13.9.11 11:58

Ahoj

tak já nevím, ale myslím že 3 leté dítko naštěstí nemá moc ponětí jak dlouhá doba je měsíc.
Asi bych to pomalu řešila vysvětlováním že musím pryč aby jsi pak byla zdravá a mohly jste si více hrát a nic tě nebolelo.
Naše malá 3,5roku se děsně těšila do školky, ale neměla ponětí co je třeba měsíc, takže jsme udělali kalendář s obrázkama kde mohla večer jeden vybarvit a když bylo dobarveno tak se šlo poprvé do školky, to samé jsme měli naplánovanou ZOO na velikonoce asi 20 dní předem a ona se každý den ptala, tak taky tak, na papíře 20 rámečků se zvířátkama a bylo vysvětleno, mezi tím jsme jeli třeba k babičce kterou máme dost daleko a taky se těšila tak jsme jí tam do jednoho čtverečku namalovali něco jako babičku a když večer vybarvila ten s babičkou tak druhý den se jelo za babičkou.
Asi bych návštěvy dcerky chtěla i když bych to ořvala jak hrom, doma s tatínkem by mohla malovat kalendář kdy se maminka vrátí a taky kdy za tebou pojedou na návštěvu, ale od začátku obrázky s návštěvama vysvětlovat že zase pojede s tátou domů a ty se musíš ještě uzdravovat.

Držím opravdu moc moc pěsti ať to dobře snášíte, já nevím jestli bych zvládla být bez dětí měsíc, vím že musíš a držím pěsti. :kytka:

ahoj :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24320
13.9.11 12:02

Taky mám tříletou…
Vymyslet nějakou formulaci, proč je nutná ta hospitalizace - vyhnout se slovům jako nemocnice, nemocná, doktor - Nevím co ti teda je, něco jako - Mám asi pokaženou nožičku, tak musím být několik dní v domku, kde jsou paní ošetřovatelky, aby mi pomohly nožičku uzdravit.
A to, že zůstane s tatínkem bych pojala jako bezva bojovku, že to bude ona, kdo musí tatínka hlídat… Jestli uvaří oběd/umí zapnout pračku/cokoli… Jestli by zvládla třeba vždycky večer telefonát? A bys jí dala na další den nějaký úkol - Musíš zítra hlídat, jestli tatínek vynese koš! :think:
Ale nedělala bych si iluze, že to bude bez slziček… chjo.

Tak ať to dobře dopadne :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24320
13.9.11 12:03

Ten kalendář je dobrý nápad :potlesk:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14113
13.9.11 12:09

Hlavně je potřeba říct jí na rovinu, že tam maminka musí nějakou dobu zůstat. Dvouletý syn byl předem připravený, že maminka bude několik dní v porodnici, a že může s tatínkem přijít na návštěvu a maminku tam bude muset ještě nechat. A proběhlo to úplně v pohodě - bez pláče. A to je na maminku dost fixovaný ještě v pěti letech. :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1707
13.9.11 12:10

Kalendář je výborný nápad! :-) :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
SandraM
13.9.11 12:22

ten kalendář je super!
návštěvy bych asi zkusila, musí vědět, že tam ještě zůstaneš, ale měsíc se nevidět vůbec je podle mě horší. Určitě bych udělala ten kalendář s bodama, na který se bude moct těšit…určitě i s tátou něco naplánují, třeba zoo, nebo že půjdou na zmrzku apod. Nebo že půjdou vybrat dárek pro maminku, až za ní pojedou na návštěvu.

Podle mě dítěti čas ubíhá daleko pomaleji, než nám, tak už jen z toho důvodu bych zavedla návštěvy, snad to zvládnete :)

  • Nahlásit
  • Citovat
17669
13.9.11 12:26

Když nám tatínek odjížděl na půl roku pryč, tak jsme dcerce řekli,že jede pracovat a vrátí se za chvíli. Dítě , hlavně to tříleté, nemá o čase pojem, takže si to nespojí. Rozhodně bych jí neděsila nemocnicí a podobně, prostě jedeš odpočívat ;)
Ony to ty dítka ve výsledku zvládají lépe,než my ;)
Dcera se ze začátku ptala, pak si ale sama odpovídala,že tatínek je v práci a neřešila.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2034
13.9.11 12:26

Kalendář je super nápad :palec: A jak tu někdo psal, nemluvila bych o nemocnici a doktorech, ale nazvala bych to jinak. Co takhle psát dopisy? Ty ji pošleš dopis třeba i s nějakou malou kresbičkou, tatínek ji ho přečte a spolu ti odepíšou. Zase tatínek napíše, dcerka něco přimaluje. Bude se těšit na dopisy a dny budou ubíhat rychleji, zvlášt v kombinaci s kalendářem :wink: Přeju rychlé uzdravení :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13.9.11 12:29

Děkuji všem za odpovědi. Kalendář jako nápad se mi líbí…ale nevím jak tam vlastně dlouho budu, může to být i déle než měsíc, ale třeba i méně (to spíš ne). Je potřeba nasadit léčbu a udělat vyšetřením která prý strašně dlouho trvají…jedná se o lupus erytematodes. Vím, že to budu muset zvládnout, ale je to fakt děsná situace. Nepřijedu totiž zdravá, to už nebudu nikdy, ale pouze s léky a s plánem dalších návštěv lékařů. Děkuji všem ještě jednou a přeji vám všem hlavně zdraví. To je nejvíc.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13.9.11 12:44

Moje maminka byla v nemocnici rok.Krvácení do mozku-výduť.
Je to sice smutné,ale myslím si že to budeš prožívat víc než ona ty.Já za týden na maminku zapoměla

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25224
13.9.11 12:48

Rozhodně bych nemocnici netabuizovala. Byla jsem hodně nemocná, syn měl tři a půl. Bohužel jsem neměla čas ho ani připravit. Odvezli mě a byla jsem tam poprvé 5 týdnů, potom ještě třikrát 4-5 týdnů. Doma mezi tím max měsíc.

Když to bylo možné, tak mě navštěvoval. Věděl, že jsem nemocná a že mě v nemocnici léčí, abych potom už mohla být s ním. Hodně jsme si volali, četla jsem mu pohádky přes Skype apod.

Syn byl s manželem babičkami. Nebylo to lehké, ale přebral si to po svém. Psycholožka v nemocnici mi říkala, že to děti fakt zvládají lépe, než rodiče.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13.9.11 12:53

Díky moc ještě jednou. Tinuvien, ty pohádky přes skype jsou taky super nápad. Je tam wifina, takže beru notebook, doma máme ještě dva, takže to by mělo jít!! Dopisy jí taky budu psát. Nepopírám, že to je těžké hlavně pro mě. A doufám, že na mě po týdnu nezapomene, Kamčo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3513
13.9.11 13:21

Já být tebou tak malou na to postupně připravuji a vysvětluji proč tam musíš být, dala bych jí dáreček - plyšáka na spaní, a řekla bych jí když s ním půjde spinkat tak na ni budeš myslet,..... Budete si volat a uteče to hodně rychle, že se nemusí bát, že tam musíš, aby jsi byla zdravá,…Kdyby jsi jí to neřekla předem a nepřipravila na to mohla by to brát i tak že už nepříjdeš, že jí nechceš, malé děti potřebují vše vysvětlit. Tak vzhůru do toho. Ať je malá i ty v pohodě. :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama