Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jak se má bránit pětiletý?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
24.7.16 13:42
jak se má bránit pětiletý
Holky, mám zase jednou dotaz. Jde o mého nejstaršího pětiletého synka. Znáte ty situace, občas se stane, že nějaký kamarád, nebo i úplně cizí dítě třeba na hřišti začne to Vaše škádlit. Jak na to reagovat? Zejména, jak naučit reagovat dítě? Ono to moje dítko je tak trochu v těch mezilidských vztazích mimo, a já moc nevím, co mu správně poradit. Třeba dnes, byli jsme venku, celá rodinka, synek si kreslil na chodník silnice a koleje, já se placatila kousek vedle s miminem v trávě a manžel běhal za dcerou s balónem. No a synek najednou smutný, že mu nějací jiní kluci zlomili křídu a poškrtali obrázek. No nevšimli jsme si toho, prý jim říkal, že to nemají dělat, a oni neposlechli. Ale podobné akce se dějí častěji. Před pár dny jsme zase byli na hřišti a synek si tam našel stejně starého kamaráda a hráli si. Sice klučina vymyslel, že budou střílet zombíky, což synek asi netušil která bije, ale tak tam chvíli pobíhali a pak ho kluk začal pošťuchovat. Moje dítě je naučeno, že má dotyčnému říct, ať to nedělá, ale když dítě dotyčný neposlechne, což je spíše pravidlem u kluků jeho věku, tak už nevím, co mu poradit dále. Pokud jsem přítomna přiběhne hledat ochranu ke mě. Ale co bude dále, ve školce já nejsem. V září jde mezi předškoláky a obávám se, že tam to bude o poznání větší divočina než u prťat. A co pak teprve ve škole… Já bývala v partě většinou spíše kápo, na mě si nikdo moc nedovoloval. Na jednu stranu mu nemůžu radit, aby ostatním taky něco provedl, a na druhou stranu ani není žádoucí, aby chodil pořád žalovat mamince… Jak to řešíte Vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.7.16 14:07
Se synem (3,5) jsem toto probírala v následujícím duchu - nejdřív aby dotačnému řekl, že mu jeho chování vadí, pokud agresor neustane, aby to oplatil. Nechci, aby bylo mé dítě agresivní, na druhou stranu nechci, aby se z něho stal otloukánek. Kladu mu na srdce, aby si nikdy sám nezačínal, ale pokud bude napaden aby se bránil. Syn se pohybuje hlavně mezi svými vrstevníky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 14:11
@Alinal píše:
Se synem (3,5) jsem toto probírala v následujícím duchu - nejdřív aby dotačnému řekl, že mu jeho chování vadí, pokud agresor neustane, aby to oplatil. Nechci, aby bylo mé dítě agresivní, na druhou stranu nechci, aby se z něho stal otloukánek. Kladu mu na srdce, aby si nikdy sám nezačínal, ale pokud bude napaden aby se bránil. Syn se pohybuje hlavně mezi svými vrstevníky.
Naprostý souhlas. 
Totéž říkáme taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 14:12
Určitě by se měl i bránit, a nenechat si to líbit. Proč ne.To prostě kluci dělají.
Já jsem se taky tak pobil se spolužákem na začátku základní školy, a dodnes jsme nejlepšími kamarády.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 15:58
Tak především bych dítě naučila, že pokud mu někdo ubližuje a přijde to komukoliv říct, není to žalování. Předcházíš tím případnému strachu z ohlášení šikany. Za druhé u nás máme pravidlo 3× a dost. 3× slušně a důrazně požádat, aby dotyčný přestal a pokud neuposlechne, bránit se. Většinou to funguje, ačkoli moji hoši jsou ranaři a většinou upozorní slušně jen jednou 
Trochu bych se krotila i jako matka v řešení těchto situací a pokud nejde o vyloženě ubližování, nikdy bych do toho nevstupovala v danou chvíli. Ať si to hoši sami vyřěší a případně bych si se svým pak promluvila, jak by to příště šlo udělat jinak. Já chápu, že pro nás ženy je to těžké to pochopit, ale jsou to kluci a ti to mají prostě jinak…my chceme, aby z nich vyrostli muži a né žádná cimprlátka a hoši se prostě perou a dorážejí na sebe. Je to jejich přirozenost. Takže spíš bych se zaměřila na to, abych naučila kluka rozpoznat, kdy je takové kočkování oka a kdy už ne a hlavně JAK tu sílu používat. Ideální je judo, karate, sebeobrana…naučí se padat, chránit se a využívat svou sílu s rozvahou a bez afektu…na mého si takto déle dovoloval jeden kluk, nedal si říct a nedal, tak na něj ten můj použil jeden hmat, složil ho k zemi a kluk dal pokoj. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.16 20:33
Dík holky, no já se snažím do toho úplně nevstupovat, ale on jak je bezradný, tak za mnou většinou přiběhne se schovat. S tím žalováním je to složité. Doma se mi v jednom kuse pošťuchují s tříletou dcerou a několikráte do hodiny tu poslouchám kdo komu co udělal. Právěže třeba ve školce, co vím od učitelek, tak se kamarádí spíše s mladšíma holčičkama, strašně moc se chce bavit se stejně starýma klukama a moc neví, jak na to, tak oni ho pak moc neberou. Zlepšuje se to, to rozhodně, zpočátku ve školce skoro nemluvil, pak se rozmluvil, pak naopak začal ostatní pošťuchovat, když si s nimi chtěl hrát a nevěděl, jak to udělat a poslední půlrok už to bylo prý celkem dobré. Venku většinou není problém, aby si s dětmi začal hrát, povídá si s nimi, ale jak ho začnou pošťuchovat, tak je vedle… Paradoxně doma sestřičku pošťuchuje v jednom kuse, asi si to na ní všechno trénuje. Ta je od něj holka tak vytrénovaná, že narozdíl od něj, ona v kolektivu nemá nejmenší problém. Na bojový sport ho v budoucnu právě i kvůli tomuhle plánuju dát, ale tady v okolí je to všechno až od první třídy. Taky jsem zvědavá, co na to řekne, neb není pohybově zrovna nadprůměrný. Ne že by byl úplné nemehlo, ale je spíše opatrný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.16 06:56
Mému synovi řekla babička, že se ve škole nemá prát, aby nedostal špatnou známku z chování. Já o tom bohužel nevěděl. Tak se nechal šikanovat. Když jsem na to přišel, řekl jsem mu že se prát nemá ale bránit se musí…
No a druhý den, když si na něj zase počkali po vyučování dva „kamarádi“ a začali ho šikanovat, tak je zpráskal do kuličky a byl klid.
Bohužel to mělo celkem dramatickou dohru ale to je jiný příběh…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
10.8.16 07:10
Mám tedy dceru, ale vychovávám v podobném duchu jako ostatní. Aby si sama od sebe na nikoho nezačínala, ale aby si nenechala nic líbit a případnou agresi oplatila nebo řekla paní učitelce. A hlavně jsme x krát probíraly, aby se nikomu neposmívala. Malé je momentálně 9 a řekla bych, že se v kolektivu naučila sebevědomě fungovat. Naopak když jí kolikrát pozoruji při hře s ostatními, mám tendenci jí brzdit, aby je moc nebuzerovala.
Je to hodně tenká hranice, vychovat dítě tak, aby nebylo ani agresorem, ani otloukánkem. Hodně taky záleží na vrozené povaze dítěte. Jinak taky máme ve škole maminku, která obden řeší ve škole konflikty své dcerky (11 let). Stále má pocit, že jí někdo ubližuje, někdo jí něco špatného řekl, špatně se na ní podíval atd. Kvůli ní nesmí děti ani zapínat mobily ve škole - ona pořád volala domů kdo a co. Maminka je v domácnosti a tak lítá denně do školy řešit nějaké žabomyší spory dětí mezi sebou.
- Citovat
- Upravit
10.8.16 07:26
Ono je ot těžko.. my měli prvňáčka a docela jsem byla s učitelky nervozni..
Tak když klukovi uklližoval jeden a on to vrátil, tak učitelka viděla jeho a volala mě do školy, že se neumí s nimi hrát a jakoby je pošťuchuje..Z apůl roku- co jsem tam byla dvakrát, se nakonec zjisitlo, že náš kluk se nebije, a pokud ho někdo třeba shodí na zem, že on třeba shodí pouzdro..a pak byl špatný on..
Celý rok ho otravoval jeden kluk- víme jistě potrvzeno jinými dětmi a sama jsem to viděla na vlastní oči, ale pořád z toho náš vychází špatně..
Už mě to naštvalo a říkám klukovi, jestli prostě do něho Lukáš pojede, že má ojedít a nebo to říct paní učitelce..
takže příhoda, kdy s eměli chytnou za ruce a být potichu, když šli z tělocviku. On ho zezadu kopkal on se otočil a řekl nech mě, pani učitelko… a učitelka zase okřikkla jeho s tím, že má mýt potichu..
Když ho Lukáš tahal za uši- několikrát za sebou, a náš ho už kousnul do ruky, aby toho nechal,– trochu bez něčeho, tak sám, šel za učitlekou a řekl ji to, aby nebylo zle, ale i přesto si zavolala mě, že prostě ho kousnul a neřešila proč to udělal..
Docela mám nervy teď v září… Já se kluka nezastávám, ale prostě se fakt prokazuje- i pani uklizečka ví 
že nějaké dítě šije do mého a můj z otho vyjde špatný.. Nebo kluk za ním seděl a pořád, na něho vola otoč se otoč, on se otočil a učitelka ho napomenula našeho, že nedává pozor.. Toto vyšlo najevo až po půl roce, ale i tak v té době, byl špatný on..
Takže co radit.. když mu někdo škodí,, když se brání, je zle, když řekne učitelce- prý nemá žalovat, tak co… taky nevím no…
Ale stačilo mě vidět, jak děti běží do šatny a já tam stála kluk si věšel tělocvik a cizí kluk běžel a kop hodo zadku..
Kluk neni šikanovaný, ale spíš vždycky když se chce ohradit, bránit, tak ho vyhnátne učitelka..
Ale to je jediný kluk ze třídy, jinak máhodně kamarádů a neni s jikým problém, tka fakt neví no, co mu radit.. taky nebude sedět a nenechá si tahat za uši a celá třída se smát 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.16 14:25
@Janasas píše:
Tak když klukovi uklližoval jeden a on to vrátil, tak učitelka viděla jeho a volala mě do školy…
Přesně jak u nás. U nás to došlo tak daleko že nám ředitelka navrhla že mu nedá 2 z chování, když syn dobrovolně opustí školu…
Tak jsem tam udělal takovej tanec, že se paní ředitelka divila učima. Pohrozi jsem trestním oznámením a povoláním specialistů na vyšetřování šikany (v Praze existuje na to nějaký speciální tým) protože vyšetřoval tenkrát „školní specialista na šikanu“, „proškolený“ učitel hudební výchovy a tělocviku který označil syna na základě toho jednoho případu kdy se bránil, za tu osobu která ve třídě dlouhodobě šikanuje děti…
Následným vyšetřováním se zjistilo, že šikanu dlouhodobě prováděla právě partička kterou syn zmastil, když jsem mu povolil se bránit a najednou už nemusel odcházet ze školy a najednou omluvy… Tak jim tehdy syn řekl, že teď když se to vysvětlilo v té škole nechce zase zůstat on a odešel.
Tak moje rada zní, BRÁNIT SE A TVRDĚ, nenechat si nic líbit a i učitelky včetně ředitelů si důkladně pohlídat.
On za šikanu je zodpovědný ředitel a proto Vám bude stále tvrdit, že žádnou šikanu na škole nemají. Ale na svém dítěti to poznáte a pak je na vás, to řešit. Ono na duši těch dětí nechá šikana velký šrám a to nemluvím o jejich prospěchu.
PS: A ten tříletý, jak jen to půjde začne chodit na krav maga, v dnešním světě to není rozhodně na škodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
