Jak se očistit od lží?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Hele, promiň, ale nechápu, proč se v tom pořád tak babráš. Furt dokola stejný kolečko, jak ti ubližovali, jak jsi nic neudělala, jak ti nikdo nevěří… Jasně, mrzí to, ale realita je taková, že kdyby na tobě opravdu nic nebylo, tak se proti tobě celý tým neobrátí. To se fakt jen tak nestává. Lidi nejsou blbí, něco tam muselo být, nějaké chování, něco, co je utvrdilo v tom, že jsi ta „práskačka“. Třeba nedorozumění, ale úplně nevinná v tom prostě nejsi, i když si to myslíš 
A opravdu si myslíš, že v práci někdo přijde, sklopí uši a řekne: „Promiň, byli jsme nespravedliví, tak už se netrap“? Nečekej to. Tohle není žádná škola…To je práce. Nikdo ti není nic dlužen. Chceš uznání? Změň prostředí, kde tě někdo opravdu ocení. 
A jestli ti tam je tak špatně, vsechno je nefér, tak proč tam zůstáváš? Nikdo tě tam nedrží. Možná bys měla přestat řešit minulost a začít dělat kroky dopředu. Jinak se v tom budeš plácat dalších x let.
Já být tebou, tak dávno jsem jinde, v jiném prostředí a to už v době, kdy se tým rozpadal 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já vím, že se to lehce říká, ale nic si z toho nedělej. Škodíš jen sama sobě, co bylo, bylo. Bude lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Fitsun Celý tým se neobrátil. A ne, mám čisté svědomí, nikdy jsem za šéfem firmy nešla. A i kdyby (což se nestalo) máslo mají na hlavě oni a do svědomí si nesáhnou. Přešla jsem to. Ale to co následovalo už nemělo s tímto nic společného… O to jde. Navíc stačilo říct; sorry. Jedeme dál.
Odejít jsem chtěla, protože takové toxické prostředí už bylo moc. Jenomže do toho hodil vidle šéf firmy…
A to co následovalo od kolegů měsíce předtím už překračovalo meze; nejenom pracovní, ale už i soukromé - to byla poslední kapka. A ikdyž jsem je konfrontovala s tím, že lžou, že to vím (bohužel, pro ně ja na to měla dukazy), tak stejně následovala další lež. 
Žádná sebereflexe. Absolutně nic. Jen kopání kolem sebe a vše s čím začali oni, hodili na mě, notovali si, chovali arogantně… Evidentně za účelem se mě zbavit, aby si dal mohli dělat levoty. Což jim malém vyšlo.
O tom, že dostali výpověď vím pár dní. Ne od nich. Ale od šéfa firmy.
- Citovat
- Upravit
Těžko@Anonymní píše: Více
Tak se v tom nehrabej. Pravda najevo vyšla ale prostě asi ta omluva nepřijde - máš i tak s tím problém? Odejdi. Ono fakt to hrabání se v tom ti nic nepřinese, úplně zbytečně vynaložená energie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
teď už to fakt zní jako sebelítost na druhou. Pokud to bylo tak příšerný, toxický, neúnosný a „za hranou“ jak pracovně, tak osobně, proč jsi teda neodešla hned, když to začalo gradovat? Ne že ti to šéf „zkomplikoval“, ale měla jsi nekompromisně hned nastoupit. Měla jsi svobodnou volbu.
A jo, chápu, že člověk někdy doufá, že se to zlepší. Ale nemůžeš zůstat roky v bahně a pak si hrát na oběť. To je fakt směšný. Pokud tam zůstáváš, tak tím dáváš souhlas tomu, co se děje, anebo aspoň ochotu to snášet. A tím se stáváš součástí toho marastu.
Jestli opravdu máš čisté svědomí, tak fakt nechápu, proč tě tak strašně hryže, že ti nikdo nepřišel říct „hele sorry“. Šéf ani ostatní kolegové nejsou tu od toho, aby se pořád omlouvali a přežívali s tebou minulost, jsou tu od toho, aby dělali práci.
Zbytečný čekat na omluvy, když jediný smysl je stejně makat a jít dál. Buď to nech být a pracuj dal jako doteď nebo odejdi
A jestli se v tom takhle hrabeš všude, tak se nedivím, že toho šéf má už plný zuby a otáčí to proti tobě, všeho moc škodí. A vypadá to, že se ti to natolik dostalo pod kůži, že už jsi tím jak posedlá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já se divím, že se šéf nezbavil radši tebe. Je ubíjející o tom furt dokolečka číst, natož to muset v reálu řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Jak ti muze sef firmy zabranit dat vypoved?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojky.
Nebudu chodit kolem horké kaše. Pracuji 4 roky v jedné firmě. Práce mě baví, kolektiv je, (byl fajn), peníze a výhody super.
Po roce se to prodělalo… Zcela. A to na mém pracovišti. Moji přímý kolegové něco vyvedli a bohužel se to dozvěděl šéf firmy. Samozřejmě nás nadřízený v té věci byl s nimi. A nebylo to jednou. ( To že dělali něco špatně, je nezajímá. )
A bohužel, se to zaobalilo, že já jsem byla ta co je na praskala. Nebyla.
Šéf firmy se nám vyměnil.
Ale situace u nás na pracovišti jen gradovala. Moji kolegové mi začali lhát, pomlouvat, nepředávali mi pracovní věci a bohužel, došlo to tak daleko, že se jejich výlevy týkaly i mého osobního života. A já to přecházela. Pak jsme si už dělali naschvály navzájem, chodili kolem sebe jak nafouklé balóny… Nebyl snad měsíc, týden kdyby byl klid.
Šéf firmy si nás zavolal. Bez úspěchu. Nikdo z kolegů nepřiznal chybu a naopak se ještě cítili dotčení. Já chybu přiznala, nebylo to jen účelové, ale stojím si za tím, že bych celou situaci dnes řešila jinak, a že za ní můžeme všichni. Jim se toto tvrzení velice nelíbilo.
Potom co si šéf firmy (sám) zjistil celou anabázi kolem našeho pracoviště a výsledek je ten. Že ti dva nejrušnější elementy, které vše začali dostali výpověď.
Samozřejmě se ukázalo i to, že já jsem nikdy nechodila a nedonasela na ně. Ale bohužel, kolegové (zbylí) nevěří a nejvíc mě mrzí nás nadřízený - s ním jsem měla vždy dobrý vztah. Snažil se být neutrální ohledně problémů u nás na pracovišti, a nebo naopak stal na mé straně. Ale teď mám pocit, že už toho má dost (flegmatik) a jde proti mě. A já narozdíl od těch kolegů mu neletí do pr…
Abych řekla pravdu netěší mě, že dostali výpověď. Jsem ráda, že pravda vyšla najevo, a že ještě v dnešní době někoho zajímá. Mrzí mě, že do dnes nikdo nepřišel a neomluvil se mi, že já nebyla ta pin.da co donášela a naopak jsem byla ta kra.ka co snášela jejich naschvály a lži několik let a pak se snížila na jejich úroveň.
Nevím jak jednat s naším nadřízeným, z kolegou, kterou tam zbyl. Jinak tým se nám rozpustil…