Trpím silným pocitem ukřivděnosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Anonymní píše:
@Monchichik no a jak? Kdyz posle 1kc mesicne je platic
no neříkej mi, že na něj nejsou nějaké jiné páky…to máš živit dítě za korunu měsíčně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Monchichik zadna paka me nenapada, ano bohuzel, a to ma velmi slusny prijem
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@Monchichik zadna paka me nenapada, ano bohuzel, a to ma velmi slusny prijem
přeci nemůže platit korunu a být to v pořádku…šla bych se poradit za právníkem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Monchichik píše:
přeci nemůže platit korunu a být to v pořádku…šla bych se poradit za právníkem…
Tak v pořádku to samozřejmně není. Ale skutečnost je asi taková, že alimenty jsou vymahatelné ale je to běh na velice velice dlouhou trať. U nás je to bohužel nastavené tak, že kdo v tom umí chodit a má na to žaludek, tak prostě platí nějakou komickou částku a přes to vlak nejede. A co se týká dluhů na výživném…pomůže Ti nějak výrazně když Ti povinný bude částku v řádech desítek nebo stovek tisíc splácet jednou za tři měsíce po pětistovce? A to skutečně stačí k tomu aby se to víc neřešilo 
Nedivím se tomu, že to spousta maminek raději vzdá. Často to za ty nervy a čas prostě fakt nestojí. Ne každý na to psychicky má.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Tak v pořádku to samozřejmně není. Ale skutečnost je asi taková, že alimenty jsou vymahatelné ale je to běh na velice velice dlouhou trať. U nás je to bohužel nastavené tak, že kdo v tom umí chodit a má na to žaludek, tak prostě platí nějakou komickou částku a přes to vlak nejede. A co se týká dluhů na výživném…pomůže Ti nějak výrazně když Ti povinný bude částku v řádech desítek nebo stovek tisíc splácet jednou za tři měsíce po pětistovce? A to skutečně stačí k tomu aby se to víc neřešilo
Nedivím se tomu, že to spousta maminek raději vzdá. Často to za ty nervy a čas prostě fakt nestojí. Ne každý na to psychicky má.
Tak pokud chodí do práce, tak mu to můžeš nechat strhávat exekučně, ne? No já bych ho v klidu nenechala, ale chápu, že ne každá na to má nervy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Tak v pořádku to samozřejmně není. Ale skutečnost je asi taková, že alimenty jsou vymahatelné ale je to běh na velice velice dlouhou trať. U nás je to bohužel nastavené tak, že kdo v tom umí chodit a má na to žaludek, tak prostě platí nějakou komickou částku a přes to vlak nejede. A co se týká dluhů na výživném…pomůže Ti nějak výrazně když Ti povinný bude částku v řádech desítek nebo stovek tisíc splácet jednou za tři měsíce po pětistovce? A to skutečně stačí k tomu aby se to víc neřešilo
Nedivím se tomu, že to spousta maminek raději vzdá. Často to za ty nervy a čas prostě fakt nestojí. Ne každý na to psychicky má.
Takova je bohuzel realita
- Citovat
- Upravit
Můžeš si najmout mediátora a pokusit se vyřešit situaci pomocí třetí, neutrální osoby, která bude hledat řešení přijatelné pro všechny.
Střídavá péče, pokud se dva dospělí nejsou schopná dohodnou věcně, konstruktivně a bez emocí je peklo pro ty děti, to fakt ne.
Mstít se partnerovi tím, že člověk ho v očích dětí pomlouvá - to dělá jen psychopat a těm dětem neskutečně ničí žívot, protože jaksi děti jsou z 50 % jejich otec a z 50 % jejich matka - takže pokud jeden z nich nenávidí toho druhého a dává to na jevo, čtou to jako tak, že vlastně nenávidí i je.
Co tobě může pomoci s tím, aby tě tvoje vlastní negativní emoce po těžkém rozchodu nesežraly? Knížecí rada je prostě odpustit jak jemu, tak i sobě, udělat tlustou čáru a věnovat se tomu, co je tady a teď a co bude. Smířit se s realitou, i když je holt mizerná a vyžíráš si to víc.
Taková laciná, ale účinný pomůcka může být začít si psát deník vděčnosti. http://psychologicketipy.cz/…k-vdecnosti/
Případně k tomu přidat cvičení na všímavost/mindfullnes a zejména zacílení na vlídnost k sobě samé. Třeba tahle lektorka je fakt dobrá teď měla nějaký cyklus on-line, tak třeba v tom bude pokračovat i bez karantény, zejména když jí člověk napíše že by o to byl zájem.
https://www.vnitrnibezpeci.cz/
Co je hodně dobré je začít chodit na nějaký bojový sport, který ti pomůže odsahat si vztek, který v tobě zcela logicky bude a možná ho neumíš úplně ventilovat a dostat ho ze sebe. A je jedno, jestli půjdeš do boxu, kravmagy, akida, nějaké sebeobrany pro ženy - prostě něco takového.
No a pak je tu cesta klasická a tou je pár setkání psychoterapii - pokud k tomu nemáš nějaké další psychické problémy (mizerný spáne, úzkosti, poruchy nálady atp) a fakt jde jen o dočištění toho co se děje, tak bych volila terapeuta muže a odžila si to v „odborné péči“. neznamená to že jsi blázen či psychicky narušená, ale že jsi ochotná použít nejúčinější nástroj pro to, aby ti bylo lépe a sníze si zvládala náročnou situaci, ve které si se ocitla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ty jsi asi nikdy v takove situaci nebyla ze?@Ou píše:
Můžeš si najmout mediátora a pokusit se vyřešit situaci pomocí třetí, neutrální osoby, která bude hledat řešení přijatelné pro všechny.Střídavá péče, pokud se dva dospělí nejsou schopná dohodnou věcně, konstruktivně a bez emocí je peklo pro ty děti, to fakt ne.
Mstít se partnerovi tím, že člověk ho v očích dětí pomlouvá - to dělá jen psychopat a těm dětem neskutečně ničí žívot, protože jaksi děti jsou z 50 % jejich otec a z 50 % jejich matka - takže pokud jeden z nich nenávidí toho druhého a dává to na jevo, čtou to jako tak, že vlastně nenávidí i je.
Co tobě může pomoci s tím, aby tě tvoje vlastní negativní emoce po těžkém rozchodu nesežraly? Knížecí rada je prostě odpustit jak jemu, tak i sobě, udělat tlustou čáru a věnovat se tomu, co je tady a teď a co bude. Smířit se s realitou, i když je holt mizerná a vyžíráš si to víc.
Taková laciná, ale účinný pomůcka může být začít si psát deník vděčnosti. http://psychologicketipy.cz/…k-vdecnosti/
Případně k tomu přidat cvičení na všímavost/mindfullnes a zejména zacílení na vlídnost k sobě samé. Třeba tahle lektorka je fakt dobrá teď měla nějaký cyklus on-line, tak třeba v tom bude pokračovat i bez karantény, zejména když jí člověk napíše že by o to byl zájem.
https://www.vnitrnibezpeci.cz/
Co je hodně dobré je začít chodit na nějaký bojový sport, který ti pomůže odsahat si vztek, který v tobě zcela logicky bude a možná ho neumíš úplně ventilovat a dostat ho ze sebe. A je jedno, jestli půjdeš do boxu, kravmagy, akida, nějaké sebeobrany pro ženy - prostě něco takového.
No a pak je tu cesta klasická a tou je pár setkání psychoterapii - pokud k tomu nemáš nějaké další psychické problémy (mizerný spáne, úzkosti, poruchy nálady atp) a fakt jde jen o dočištění toho co se děje, tak bych volila terapeuta muže a odžila si to v „odborné péči“. neznamená to že jsi blázen či psychicky narušená, ale že jsi ochotná použít nejúčinější nástroj pro to, aby ti bylo lépe a sníze si zvládala náročnou situaci, ve které si se ocitla.
Moc Ti děkuju za všechno, co jsi napsala. Vlastně jediná jsi mi dala adekvátní odpověď na můj dotaz.Ale jsem ráda i za ty ostatní příspěvky. Trošku mě vyléčily z přemýšlení nad tím jestli náhodou toho nechci nějak moc a chyba je na mojí straně. O čemž se mě teda exmanžel snaží různymi způsoby vytrvale přesvědčovat.
Na Tvoje odkazy určitě kouknu a ještě jednou moc děkuji 
- Citovat
- Upravit
Ahoj,
mám to doma trochu jinak, ale chápu jak tě štve že všechno je na tobě, uskromnit se musíš ty, tlačit školu taky ty atd.
Vždycky když mám takto vztek, tak si řeknu, že teď jsou děti můj projekt, že já to zvladnu nejlíp a že to nebude trvat věčně. Nevim jak máš staré děti, ale opravdu každý rok je snažší. Drž se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hoj píše:
Ahoj,
mám to doma trochu jinak, ale chápu jak tě štve že všechno je na tobě, uskromnit se musíš ty, tlačit školu taky ty atd.
Vždycky když mám takto vztek, tak si řeknu, že teď jsou děti můj projekt, že já to zvladnu nejlíp a že to nebude trvat věčně. Nevim jak máš staré děti, ale opravdu každý rok je snažší. Drž se!
Ale jo…taky dobrý přístup…děkuji za příspěvek 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@Monchichik zadna paka me nenapada, ano bohuzel, a to ma velmi slusny prijem
Exekutor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
