Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Jak se smířit s minulostí?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
11.3.24 20:31
Jak se smířit s minulostí?
Krásný večer,
taky někdy rádi a s láskou vzpomínáte na minulost a stýská se vám po ní? Jak jste se smířili s tím co je a co bylo a nechybí vám to? Já chvíle nostalgie prožívám poslední dobou celkem často a mám co dělat, abych nepropadla nějaké depce, zkrátka, že nic není jako dřív a že bývalo líp. Jak se smířit s tím, že život jde dál? Že člověk stárne a že „musí“ udělat tohle a tamto ve svém životě. Že kolem lidé stárnou a umírají a my tu zůstáváme bez těch blízkých a příbuzných? Bez minulých partnerů. Zůstávají jen a jen vzpomínky. Taky vás někdy toto přepadne? Co v tu chvíli děláte, myslíte na něco jiného a jdete se něčím zabavit nebo si tu vaši chvilku pokud můžete prožijete? A pokud ano, jakým způsobem? Litujete svých chyb? Já někdy ano, někdy nejsem schopná se smířit a vracím se. Bohužel, náš lidský mozek nedokáže věci vymazat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.3.24 20:39
@EmaHolá píše: Více
Beru to tak, že díky všemu dobrému i zlému jsem teď tam, kde jsem a mám to, co mám.
Ano, občas si vzpomenu na dětství, první lásku, různé věci a příběhy, na lidi, co už nejsou kolem mě a tak. Ale život jde dál a tak to beru. Důležitá je přítomnost a budoucnost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 20:45
Urcite jsem udelala chyvy, asi to tak melo byt a proste se zivot ubiea jinym smerem.
Truchleni nad minulosti je k nicemu, snazim se to brat realisticko-optimisticky…
Jakou mas jinou moznost? Vyzvztekat se, pobrecet si a zvednout se a jit dal.
Co te presne trapi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.24 20:55
@LucieKLuc píše: Více
Asi špatně snáším změny a to, že se věci, lidi, svět mění. Horší se politická situace a celkové dění kolem mě občas stresuje a v takových chvílích si zavzpomínám na lepší časy. I když vím že bych to měla brát tak, že „nějak bylo a nějak bude“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 20:57
A ještě se chci zeptat.. Nějaké stopy z minulosti - fotky, písničky, videa.. Se svými nejbližšími nebo s minulými láskami, ze školy.. Uchováváte si je? Nebo radši vše likvidujete, aby vás to nedráždilo? 
Mně se občas radí vše zlikvidovat. Když mně je to pak líto všechno vyhodit všechny vzpomínky a stopy z minulosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 20:58
Taky si říkám, že díky všemu co jsem udělala a jaké jsem dělala rozhodnutí, tak jsem kde jsem.
Možná trochu lituju jedné věci. Ale neřeším, netrápím se, poučila jsem se. Minulost nezměníme, naštěstí mám štěstí, že se pro ni opravdu netrápím.
Jediné nad čím se více zamýšlím je smrt. Vím, že to k životu patří, ale jak mi roky přibývají (jsem 40+) tak si jí asi více všímám nebo jak to říct. Ale pak si řeknu, jsem v půlce, zatím dobrý 
Jen si někdy promítnu rychle v hlavě třeba život prarodičů, byli tady, co všechno spolu vybudovali a najednou je to pryč… Tak pak nechápu, proč jsou lidi na sebe tak zlí, když život je křehký, každý má jen ten svůj čas vyměřený. Proč prostě nemůže být mezi námi lidmi všechno fajn, když to stejně vždy musí skončit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 21:00
@EmaHolá píše: Více
No nedávno jsem našla jeden svůj zápisníček z puberty a jak já byla šťastná, přes dvacet let jsem o něm nevěděla.
Nechávám si poklady, je toho ale málo, jen věci, ze kterých jsem měla stále pocit trapnosti jsou pryč
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 21:01
@paní Droběna píše: Více
Tak to mně je 27, skoro, ale stejnak mám pocit, jako bych prožila toho už hodně, možná to bude tím. A tou smrtí.. Není tím myšleno spíš to stárnutí, že je to jako krůček k té smrti nebo tak? A ano, člověk když umře, tak najednou není nic, je to až zvláštní. Nezbyde nic, možná jrn nějaká ta stopa z minulosti ve formě fotek, videí a pozůstalosti a je mi líto to zničit po těch lidech, co odešli. Tím myslím ale i vztahy, nejen zemřelé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.24 21:05
A taky mně případě, že například muži tu minulost až tak moc neřeší než my ženy, nevím. Nebo to nedávají znát. Ale když něco takového přijde, připadám si hrozná cíťa, když vzpomínám něčeho lituju nebo tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Opakující se opary u dcery
- 28.04.26
- Anonymní
