Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Zkušenost nemám (doufám, že ani nikdy mít nebudu…)Jen ti chci napsat, že už teď jsi moc statečná! Vůbec si neumím tuhle situaci představit. Brala bych to prostě jako hodně blbé období, které musíš vydržet a pak už bude jen líp a líp
Prsa ti pak určitě udělají nové a začneš od znova. Drž se, přeji ti hodně sil a ať vše dobře dopadne
Určitě máš oporu i u svých nejbližších ![]()
Taky zkušenost nemám ale chci ti popřát hodně síly!
Jediné co jsem teda zaslechla bylo, že by pojišťovna měla snad proplácet plastiku? Jistá si nejsem.
![]()
Chci Ti říct, ze Ti rozumim. Ze i kdyz je clovek stastny, ze to prezil, tak ty nasledky jsou na psychiku devastacni.
Hele, neda se to srovnavat, ale me nemoc v dobe dospivani pravidelne znetvorovala muj krasny oblicej a ani se mi nechtelo žít (vim, ze jsem se rouhala)
Po letech se mi to na cas vratilo a malem mi znovu hrablo ![]()
Hele, ted je toho na Tebe strasne moc. Porad se musis vyrovnavat s dalsima a dalsima ranama, nejdriv nemoc samotna, potom je cloveku mizerne z leku, vlasy a ted dalsi jobovka
pokud muzes, tak se na ta prsa snaz zatim nemyslet. Na to bude casu dost az po vysledcich, pochopila jsem, ze to zatim neni jiste. Drž se, dobre to dopadne
![]()
Zkušenost nemám, ale držím palce, abys to zvládla.
Těžko se v takové situaci radí, ale obecně platí, že pokud něco nemůžeš změnit, je nutné to přijmout. Rakovina prsu je sice blbá nemoc, ale co vím, je tam hodně-hodně-hodně velká šance na úplné uzdravení. Známá teď ve 32 letech v podstatě umírá na rakovinu plic. Zjistili jí to až v pokročilém 4. stádiu. Nádory na plicích se léčí špatně - v jejím případě jde hlavně o paliativní léčbu. Tedy mastektomie prsu je proti všem „radostem“, které mohou v těle způsobit nádory, spíš maličkost. A tím to rozhodně nezlehčuji. Hlavní ale je, aby ses uzdravila. ![]()
Ahoj zakladatelko, v prvni rade ti chci poprat hodne sil ![]()
Jinac zrovna nedavno jsem mluvila s kamaradkou. Jeji maminka umrela na rakovinu prsu. Ji byla zjistena velmi vysoka pravdepodobnost a tak si nechala odstranit preventivne obe prsa a hned ji pri tom zakroku udelali novy. Slo to na pojistovnu
Prosim anonym - nemluvim o sobe
Že je ti to líto, je normální a samozřejmě je to velký zásah do fyzického těla. Já na tvém místě bych šla na stránky, kde jsou ženy s touhle zkušeností, protože nikdo lépe nepochopí a neporadí než ten, co to prožil sám. Moc držím palce, ať vše dopadne co nejlépe.
Zvládneš to, drž se
Lepší živá a zdravá bez prsů než mrtvá s prsama. Navíc - existuje plastická chirurgie, kde ti na pojišťovnu ušijí krásná nová prsa. Není důvod se hroutit. Důležité je se teď vyléčit.
Tchyně měla rakovinu a přišla o jedno prso a rovnou ji udělali nove… vůbec to neřeší, je rada za život a prso má taky.
Hlavně je potřeba bojovat s tou mrchou. Prsa budou, toho se neboj!
Je možnost nechat si udělat prsa nová. Je to hrazené pojišťovnou. Dost často to dělají při jedné operaci, když to jde. Já mám gen BRCA2, tedy pravděpodobnost rakoviny až 87 procent. V rodině mám těch příkladů spoustu. Šla jsem tedy na preventivní mastektomii s okamžitou náhradou implantáty. Jsem pár dní po operaci, nějakou dobu to potrvá, než se vše zahojí, ale budu mít klid a začíná to vypadat, že i hezká prsa. Je to dost náročná operace, fyzicky i psychicky, to ti nezastírám. A to jsem jinak zdravá. Do nemocnice jsem šla s prsy a odešla s prsy, i když umělými. Teď nesmím nic dělat, žádné zvedaní rukou, spaní jen na zádech, pobolivá to, ale to všechno pomine a bude líp. Věř mi, že bude líp. Je to řešitelné a budeš moct mít hezká prsa. Ale chce to čas.
Jsem v podobné situaci. Spíš mě zajímá, jak se žije ženám, které zůstaly bez prsou. Já plastová prsa nechci.
Děkuji za příspěvky. Mám nejagresivnější formu rakoviny a odstraní mi celé prso i s kůží. Žádná plastika hned rozhodně nebude. Nejdřív operace a ozařování. Plastika připadá v úvahu až po delší době a není to jednoduchý zákrok jako zvětšování prsou. Při rekonstrukci se bere kůže a sval z břicha a fakt nevím, jestli to budu chtít podstoupit. Je tu někdo, kdo plastiku odmítl a žije bez prsa?
@Anonymní píše:
Jsem v podobné situaci. Spíš mě zajímá, jak se žije ženám, které zůstaly bez prsou. Já plastová prsa nechci.
Dobře. Vůbec neřeším. A nemusím shánět podprsenku, v létě se pod prsy nezaparim. Je to jen o zvyk, a myslím si, že spousta lidí si ani nevšimne. Nedělá mi to žádný problém. I bez prsou jsem to já.
@Anonymní píše:
Děkuji za příspěvky. Mám nejagresivnější formu rakoviny a odstraní mi celé prso i s kůží. Žádná plastika hned rozhodně nebude. Nejdřív operace a ozařování. Plastika připadá v úvahu až po delší době a není to jednoduchý zákrok jako zvětšování prsou. Při rekonstrukci se bere kůže a sval z břicha a fakt nevím, jestli to budu chtít podstoupit. Je tu někdo, kdo plastiku odmítl a žije bez prsa?
A ptala ses na kůži šetřící operaci? Pokud máš kůži dostatečně silnou, a budou ti brát obě, tak stačí potom třeba menší podprsenka a vypadá to dobře. Já už prostě nechci operaci. Navíc ona to není žádná sranda operace. Jedno prso, druhé prso, jedna bradavka, pak druhá, pak vytetovat dvorec. Ba ne.
@Anonymní píše:
Při rekonstrukci se bere kůže a sval z břicha a fakt nevím, jestli to budu chtít podstoupit. Je tu někdo, kdo plastiku odmítl a žije bez prsa?
Podle mě se bere spíš tuk, nebo se pletu? Jinak jsem znala paní, která mnoho let žila s jedním prsem. Nikdy jsem se nad tím nepozastavovala, i když sama bych při ztrátě jednoho prsa nosila vycpanou podprsenku, kvůli souměrnosti (na operaci by se mi také nechtělo-další zátěž pro oslabené tělo). Při ztrátě obou bych to nejspíš neřešila vůbec.
Mám diagnostikovanou rakovinu a momentálně procházím chemoterapií, po které bude s největší pravděpodobností následovat mastektomie. Po počátečním šoku jsem se vzpamatovala, léčbu zatím snáším poměrně dobře, se ztrátou vlasů jsem se vyrovnala. Ale pořád si neumím představit, že nebudu mít prso nebo dokonce prsa. Záleží na výsledku genetiky. Jak jste se dokázali s tímto hendikepem vyrovnat? Když na to pomyslím, začnu brečet. Mám pocit, že to nezvládnu.