snad ano 
Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jak se zbavit obav z těhotenství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.1.19 10:33
@Anonymní píše:
Cekam ctvrte dite a zazivam asi nejvetsi strachy ze svych vsech tehotenstvi. Ze okoli a pribuzni neprijmou pocet nasich deti, strasne se bojim ohledne zdravi miminka - to jsem se nikdy predtim tolik nebala. Bojim se ze to nezvladnu se 100% starat o ctyri mensi deti a u toho sve podnikani, kdyz manzel toho ma v praci opravdu hodne. Ze starsi sourozenci (jeste to nevi) nebudou radi, spis budou nastvani. Mam strach, ze kdyz trikrat byl porod hladky a deti zdrave, tak ted se to zvrtne. Proc se mi roji tyhle strachy a uzkost? Pred otehotnenim jsem byla uplne v klidu, ze by tak pracovaly hormony? Nikdy predtim se mi to nestalo…Jak se tech obav zbavit? Prosim anonym - o tehotenstvi krome nas jeste nikdo nevi…
Hormony. Dětem bych to řekla nějak hezky. Aby neměly pocit, že s dalším dítětem to doma budeš hůř zvádat. Pro mě jsou teda 4 děti dost, ale ty snad víš, co zvládneš, když jsi otěhotněla. Okolí bych nechala reptat, oni vám ho živit snad nebudou. Porod se může zvrtnout vždy, nestrachovala bych se zbytečně dopředu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 10:41
@Russet Prave ze zivit a hlidat nam deti nikdo nebude, ale reci mit budou. Ja si byla 100% jista ze to zvladnem, ale ted to nejak vymizelo. Nechci se dopredu stresovat obavama o zdravi miminka nebo obavama z porodu, ale nemuzu si nejak pomoct.. 
Dve mladsi deti asi radi nakonec budou, jen nevim ten nejstarsi…Nerada bych zabredla do nejakych depresi, pry se to vicecetnym matkam muze stat, nevim jestli nemam radeji k psychologovi, aby mi poradil jak myslet pozitivneji?
- Citovat
- Upravit
25.1.19 11:05
To jsou hlavně ty hormony, to bude dobrý, taky to znám.. Člověka napadá, jak by mohl mít tolik štěstí…ale mohl, proč by ne!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 11:16
Okolí bych neřešila, tomu se nezavděčíš nikdy. Málo dětí, moc dětí, blízko u sebe, daleko od sebe, v blbou dobu, brzy, pozdě… 
Každý má tolik dětí a v takových rozestupech, kolik chce a myslí si, že zvládne. Já bych teda 4 nedala, ale jestli zvládáš 3 a podnikání, dáš i 4. Nemysli na to, že něco bude špatně, člověku se vždy uleví, když situaci přijme a řekne si, tak to je a já to musím zvládnout. Když to dětem podáš hezky, určitě nebudou zklamané, zvášť pokud jsou ještě malé. 
Hodně sil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 11:24
@cverunka Normalne bych na ostatni lidi prdela, ale uz jsem slysela u tretiho, jak to ted nemusi vyjit, ze cim vim deti tim vetsi pravdepodobnost nejakeho zdr. problemu…Snad ty uzkosti s 12.tydnem a utz pominou. S detma si to chci ted co nejvice uzit - aquaparky, zoo, hory, kone dokud jeste jakztak muzu a pri te prilezitosti se s nima o tom zkusim pobavit. 
Treba ten nejstarsi bude rad aspon za nove auto
- Citovat
- Upravit
25.1.19 11:30
@Anonymní píše:
@cverunka Normalne bych na ostatni lidi prdela, ale uz jsem slysela u tretiho, jak to ted nemusi vyjit, ze cim vim deti tim vetsi pravdepodobnost nejakeho zdr. problemu…Snad ty uzkosti s 12.tydnem a utz pominou. S detma si to chci ted co nejvice uzit - aquaparky, zoo, hory, kone dokud jeste jakztak muzu a pri te prilezitosti se s nima o tom zkusim pobavit.
To si nemyslím. Vždy je to 50:50. Ať je to dítě jedno, nebo je jich 9. Znám rodiny, kde je 6 zdravých dětí a znám rodiny, kde je jedno a je nemocné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 11:35
@Anonymní píše:
@Russet Prave ze zivit a hlidat nam deti nikdo nebude, ale reci mit budou. Ja si byla 100% jista ze to zvladnem, ale ted to nejak vymizelo. Nechci se dopredu stresovat obavama o zdravi miminka nebo obavama z porodu, ale nemuzu si nejak pomoct..
Na psychologa je času dost. A je asi normální, že dorostenec nebude nadšeně vozit kočár a dělat ňuňuňu. Zvlášť pokud je to klučičí „poberťák“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 11:43
Jsem na tom hooodně podobně jako ty - čekám své 4.dítě, doma děti 3,5 a 2×1,5 takže to bude masakr. Současné těhotenství je v začátku, absolutně neplánované (už třetí dítě bylo nad rámec našich původních plánů). Vyděšená jsem neskutečně, uplně ti rozumím. Strachy - co když se něco zvrtne a já třeba nedej bože u porodu umřu? - se střídají s euforií..vždyť je to přeci nádhera mít takhle velkou rodinu. Naštěstí mám od začátku podporu manžela a vím, že finančně to zvládneme bez problémů.
O potratu jsem uvažovala asi tak 5 vteřin nad počuraným testem, ale vím, že to bych si vyčítala do konce života. Takže v podstatě nic jiného, než to prostě přijmout, mi nezbývá a upřímně doufám, že postupem času u mě převládnou ty pozitivní pocity.
- Citovat
- Upravit
25.1.19 11:46
Ahojky,
nevím, jestli to chápu dobře, ale zkoušela jsem se vžít do tvých pocitů a je to tak, že vaším rozhodnutím mít čtvrté dítě (což většině okolí nepřipadá „normální“, „vybočujete“, je to něco, co není běžné) jsi jakoby ztratila tu oporu v tom, že je to věc, co prostě tak je a zvládnout se bude dát a případné problémy jsou prostě buď normální, nebo smůla…že jakoby bereš na svoje triko to, že cokoliv se stane je proto, že „jsi šla hlavou proti zdi“ = proti obecné představě o optimálním počtu dětí? Že za jakékoliv případné problémy s tím související si jakože můžete sami (a ne jako u rodin s jedním či dvě dětmi, kde se bere, že je to prostě smůla, když se něco poto, ale že se ničím „neprovinili“)?
Myslím totiž, že tvé pocity jsou kombinace hormonů (to každopádně 
) a ale i společenského tlaku, který tě přesvědčil (a ani ti to takto nikdo nemusel nikdy na přímo říct - jsme tvoři společenští = snažíme se většinou o jistou dávku konformity a užívání obecně uznaných postupů), že takto děláš něco, za co ti „nikdo neručí“, jak to bude fungovat, protože většina to tak nedělá…takže možná bych si zkusila znovu (i třeba s manželem) promluvit o svých obavách a posílit vědomí toho, že ať to bude jak chce, to, že máte čtvrté dítě bylo vědomé rozhodnutí a máte na to právo, stejně jako právo se s tou situací následně snažit sžít a ne to rovnou umět. Nikomu se tím neubližuje, není to vůbec špatně a…a to si neodpustím - co by za to jiní (já 
) dali = když chcete tolik dětí a jde vám to, tak směle do toho i za nás, co se nám roky nedaří počít druhé 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 12:18
@Anonymní píše:
Jsem na tom hooodně podobně jako ty - čekám své 4.dítě, doma děti 3,5 a 2×1,5 takže to bude masakr. Současné těhotenství je v začátku, absolutně neplánované (už třetí dítě bylo nad rámec našich původních plánů). Vyděšená jsem neskutečně, uplně ti rozumím. Strachy - co když se něco zvrtne a já třeba nedej bože u porodu umřu? - se střídají s euforií..vždyť je to přeci nádhera mít takhle velkou rodinu. Naštěstí mám od začátku podporu manžela a vím, že finančně to zvládneme bez problémů.
O potratu jsem uvažovala asi tak 5 vteřin nad počuraným testem, ale vím, že to bych si vyčítala do konce života. Takže v podstatě nic jiného, než to prostě přijmout, mi nezbývá a upřímně doufám, že postupem času u mě převládnou ty pozitivní pocity.
My bychom to take meli zvladnout, predtim jsem byla presvedcena, ale najednou tam ty pochybnosti proste jsou. Plus teda velky strach z te zdravotni stranky. My mame deti kapku vetsi, 8, 6 a 3 ale mam je stale doma, odpoledne rozvoz po milion krouzkach a do toho prace tak na 3 hodky denne. S uklidem a kazdodennim varenim uz trosku nastesti pomuzou ti starsi. Mela jsem vsechna miminka hodne a spave, tak snad bude i to ctvrte. Drzim palce at se vam vse dari
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.1.19 12:23
@Freya10 Asi je to jak pises, trochu i ten spolecensky tlak. Pritom zrovna my delame hooodne veci proti proudu a nikdy jsem to neresila 
S manzelem se mi o tech mojich obavach moc mluvit nechce, nebo rada bych mluvila, ale nechci zaset seminko pochybosti i na nej. Preji at se druhe brzy zadari
- Citovat
- Upravit
25.1.19 14:28
Hele ja bych k psychologovi klidne zasla, pomuze ti to rozebrat. I mne jako laikovi je celkem jasne, ze cim vetsi rodina, tim vetsi strach, co by se stalo, kdyby to nedopadlo dobre.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Cekam ctvrte dite a zazivam asi nejvetsi strachy ze svych vsech tehotenstvi. Ze okoli a pribuzni neprijmou pocet nasich deti, strasne se bojim ohledne zdravi miminka - to jsem se nikdy predtim tolik nebala. Bojim se ze to nezvladnu se 100% starat o ctyri mensi deti a u toho sve podnikani, kdyz manzel toho ma v praci opravdu hodne. Ze starsi sourozenci (jeste to nevi) nebudou radi, spis budou nastvani. Mam strach, ze kdyz trikrat byl porod hladky a deti zdrave, tak ted se to zvrtne. Proc se mi roji tyhle strachy a uzkost? Pred otehotnenim jsem byla uplne v klidu, ze by tak pracovaly hormony? Nikdy predtim se mi to nestalo…
Jak se tech obav zbavit? Prosim anonym - o tehotenstvi krome nas jeste nikdo nevi…