Jak si správně přát
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Evulina rozum musí ustoupit stranou, to máš pravdu:)
jak se ale pak stane, že někdo je např. stoprocentně přesvědčený že tu zkoušku dal, a nakonec se ukáže, že ne. nebo ěkdo si je na stopro jistý že se narodí zdravé dítě, a ono nakonec ne a jsou komplikace…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer píše:
@Evulina rozum musí ustoupit stranou, to máš pravdu:)jak se ale pak stane, že někdo je např. stoprocentně přesvědčený že tu zkoušku dal, a nakonec se ukáže, že ne. nebo ěkdo si je na stopro jistý že se narodí zdravé dítě, a ono nakonec ne a jsou komplikace…
Tak to nevím..já, když se mi podaří být opravdu o něčem na 100% přesvědčená, tak se to vždy splní. Jen tam nesmí být ani štipek pochybností a musí tam být radost a těšení. Vzpomněla jsem si ještě, jak jsem si strašně moc přála mít u maturity první otázku z češtiny - počátky literatury. Přehrála jsem si to jako film, jak si tu otázku vytahuju, jak jí říkám a vše je fajn. No a vytáhla jsem si ze všech fakt tu jedničku!
Ono čím míň nad tím vším člověk dumá a čím víc je pozitivně a přesvědčivě naladěný, tím je to určitě lepší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To se ti fakt nikdy nestalo, že jsi byla o něčem rčitě na stopro přesvědčená, a pak to nebyla pravda? ani u maličkosti typu nákup, že jsem zamkla vrátka, že se babička dožije hodně let, že..atd atd…? já myslím, že to se naopak děje docela často…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pročítám co mi tu přibylo příspěvků a myslím, že přání se neplní proto, (četla jsem to někde v knížce) že i když si říkám, že jsem šťastná, že tomu věřím atd.. tak si to prostě přeji protože to nemám s pocitem že to nemám a vysílám úplně nevědomě opačné vybrace než bych chtěla. Ono ani tak nejde o slova, ale o ty vibrace které vysíláme a ty k sobě pak přitahují tytéž vybrace, tudíž že to nemám a že to chci a tím pádem si pořád dokola přeji ten stav chtění, jestli mi rozumíte 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A k tomu těhotenství 
myslím, že přát si být těhotná může úplně krásně vyjít a můžete to ovlivnit svým přáním vy, ale pohlaví, různé handicapy, už si pak volí ta malá dušička která si vás vybrala, jelikož je to její tělíčko 
já jsem na mateřské s ročním prckem a zrovna tak cca dva měsíce zpět jsem si říkala, že je to krásné období a že by bylo fajn kdyby ta mateřská trvala o neco déle, no a šup, ne upřesnila jsem to a jsem zase v očekávání 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A ještě zkuste kouknout na web pronaladu.cz je tam hromada článků a všechny se točí okolo tohoto tématu, moc ráda to tam pročítám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
Tak to nevím..já, když se mi podaří být opravdu o něčem na 100% přesvědčená, tak se to vždy splní. Jen tam nesmí být ani štipek pochybností a musí tam být radost a těšení. Vzpomněla jsem si ještě, jak jsem si strašně moc přála mít u maturity první otázku z češtiny - počátky literatury. Přehrála jsem si to jako film, jak si tu otázku vytahuju, jak jí říkám a vše je fajn. No a vytáhla jsem si ze všech fakt tu jedničku!
Ono čím míň nad tím vším člověk dumá a čím víc je pozitivně a přesvědčivě naladěný, tím je to určitě lepší
Maturita byla prima. Z češtiny jsem měla 4 otázky, které jsem fakt nechtěla. Tak jsem si vytáhla jednu z těch 4 
. Když jsem viděla, že mám národní obrození, tak to se mnou málem švihlo 
.
Ale měla jsem jedničku z písemné práce, tak jsem celkově dostala dvojku.
- Citovat
- Upravit
@Niemeyer píše:
To se ti fakt nikdy nestalo, že jsi byla o něčem rčitě na stopro přesvědčená, a pak to nebyla pravda? ani u maličkosti typu nákup, že jsem zamkla vrátka, že se babička dožije hodně let, že..atd atd…? já myslím, že to se naopak děje docela často…
No u mě to je tak, že spíš hodně často nějaké pochybnosti nebo nejistotu cítím. Je málo věcí, o kterých jsem přesvědčená opravdu na 100%. Ale nemůžu si fakt teď vzpomenout, pokud jsem prostě věděla, že něco tak je a hotovo, že by to tak nakonec nebylo.. Jestli si vzpomenu, tak napíšu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Simima píše:
Pročítám co mi tu přibylo příspěvků a myslím, že přání se neplní proto, (četla jsem to někde v knížce) že i když si říkám, že jsem šťastná, že tomu věřím atd.. tak si to prostě přeji protože to nemám s pocitem že to nemám a vysílám úplně nevědomě opačné vybrace než bych chtěla. Ono ani tak nejde o slova, ale o ty vibrace které vysíláme a ty k sobě pak přitahují tytéž vybrace, tudíž že to nemám a že to chci a tím pádem si pořád dokola přeji ten stav chtění, jestli mi rozumíte
Amen. Přesně tak. Asi se to nazývá nesprávně - přání. Jde přitom o změnu reality tím, že už nyní žiju tím, co bych si vlastně jinak jen přála. Že to člověk bravurně ovládá a je si jistý svým přístupem jsou pak třeba i takové věci, že např. když žije novým domem/bytem, tak mu nic nebrání už ten starý dát ke koupi (přestože ten nový ještě fyzicky nemá, ale to je podružné). Myslím, že nějaký takový příklad popisuje i Pierre Franck ve své knize. On a jeho žena už jsou opravdu daleko a jsou v tom dobří.
S tím naším statkem je to ideální příklad - sice nebyl náš, byl pana domácího, ale já se natolik vcítila do toho, že tam žiju a že tam patřím, že to prostě pro mě byla realita (která se pak i splnila).
Jakmile si člověk podvědomě připustí, že nějakou věc, kterou chce, ještě nemá, tak je to v háji. Jen když se člověk přeprogramuje už nyní na novou realitu a žije jí, tak realita nemůže udělat nic jiného, než taková opravdu být.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Simima píše:
A ještě zkuste kouknout na web pronaladu.cz je tam hromada článků a všechny se točí okolo tohoto tématu, moc ráda to tam pročítám
Super, juknu tam
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Černá vdova píše:
Maturita byla prima. Z češtiny jsem měla 4 otázky, které jsem fakt nechtěla. Tak jsem si vytáhla jednu z těch 4
Ale měla jsem jedničku z písemné práce, tak jsem celkově dostala dvojku.
Také jsem to zažila, jen já těch otázek měla 6 ze 30. Ale také čeština a mě zachránila nejlepší písemná práce z ročníku.
Aktuálně jsem plná negativních emocí, včera jsem se srazila s divočákem. Ani nemusím asi psát, že jsem to prostě věděla, že to jednou přijde… Nic se mi nestalo, kromě otřesu psychického, ale moc mě to mrzí, mám k tomu svému autu citovou vazbu.
@Simima
už jsem odkaz lustrovala, moc dneska potřebuju čtivo tohoto charakteru…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, já měla zážitek z vlaku, dávala jsem průvodčí lístek, ona že dobrý a když mi ho vrátila tak jsem si všimla, že jsem jí dala starý asi týden. A asi jsem vypadala přesvědčivě, tak jí ani nenapadlo to kontrolovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jo a k té maturitě, já jsem si ze všech předmětů vytáhla otázku, co jsem měla v okruhu těch lepších, které jsem uměla. A taky jsem si to moc přála a vyšlo to. kamarádka nechtěla z angličtiny jednu konkrétní, ostatní jí bylo jedno a jak o tom pořád mluvila a „malovala čerta na zeď“, že si jí vytáhne, tak si jí samozřejmě vytáhla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Simima pronaladuje super. A urcite souhlasim s tim ze i kdyz jsme pohode a stastni za vse co mame, tu vec si prejeme. Chtelo by to prestat to jakoby chtit. Nebo jako chtit to a vlastne nechtit..:) coz je ale temer nemozne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer píše:
@Simima pronaladuje super. A urcite souhlasim s tim ze i kdyz jsme pohode a stastni za vse co mame, tu vec si prejeme. Chtelo by to prestat to jakoby chtit. Nebo jako chtit to a vlastne nechtit..:) coz je ale temer nemozne
Spíš být přesvědčen o tom, že to přijde, nepochybovat, to je právě těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
