Jak si správně přát
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Niemeyer píše:
@alisekR jo, to je přesný. pokud si to nepřeju s šílenou intenzitou, tak je šance, že se to splní. nejlíp na to vůbec nemyslet. ani si to neopakovat, nevizualizovat, nic!jenže to je na zen, dostat se do takového stavu. jak to děláte, aniž byste propadali trudnomyslnosti?
No tak já si klidně vizualizuju, ale nebájim…nevim, jak to popsat, prostě se tam vidím…ale reálně, né že si vysním barák alá podnikatelské baroko, to by neharmonovalo s mým já. Taky třeba mám pocity…uvedu příklad. Hledáme nové auto pro manžela…na netu vidím krásnou ojetinu, ale než jsme se rozhoupali kontaktovat majitele…byla obratem pryč…krásná cena, super stav a jezdil s tím nějaký dědoušek 
Pak řeknu doma jen, já jsem ti to říkala, měli jsme po tom škočit a né přehrabovat dalších sto stránek s autama…Uplyne cca 2 měsíce…a u kamaráda, který pracuje v bazaru stojí identické auto…dovoz z Itálie…naše srdeční záležitost 
A během pár dnů, jsme ho koupili. Je to super…musí se s tím umět pracovat. Já jsem věřící, takže žiju s pokorou toho, že bez Božího vědomí se nestane nic…nespadne ze stromu list, nespadne ti s hlavy vlas. Pro někoho blbost, pro mě osobní víra. Nejsem ortodoxní věřící, do kostela chodím velmi vyjímečně, nepohrdnu Sv. Vítem v Praze a pod. Pak kostely v cizině asi to mám ráda i z architektonického hlediska 
A s tím souvisí, že se snažím nezávidět, nikomu a nic…někdy je to těžké, přiznám to 
Dnešní doba je strašně konzumní a kdo tvrdí, že nezávidí, tak podle mě, moc pravdu nemluví. Závidět lze ledacos, od věcí a předmětů, po bezstarostnost, lásku a děti…Schválně to píšu v tomto pořadí. Nejvíc špatné je závidět ty hmotné věci, nejvíc omluvitelné tu lásku a dětičky 
Je prostě třeba sám sebe držet v disciplíně a snažit se nezávidět…pak věřím, že se sny plní, je nám takzvaně dopřáno Pak samozřejmě vím, že je spousta lidí, co závidí mně…třeba ten barák, co jsem dostala, ale hlavně to ostatní, co se nedá koupit, nebudu to jmenovat, znělo by to jako klišé. 
Myslím, že ti tohle hodně ovlivňuje to plnění těch přání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@alisekR píše:
No tak já si klidně vizualizuju, ale nebájim…nevim, jak to popsat, prostě se tam vidím…ale reálně, né že si vysním barák alá podnikatelské baroko, to by neharmonovalo s mým já. Taky třeba mám pocity…uvedu příklad. Hledáme nové auto pro manžela…na netu vidím krásnou ojetinu, ale než jsme se rozhoupali kontaktovat majitele…byla obratem pryč…krásná cena, super stav a jezdil s tím nějaký dědoušek
Myslím, že ti tohle hodně ovlivňuje to plnění těch přání.
Tak já se přiznám bez mučení, že momentálně mi úplně nejde ovládnout závist k těm, kteří si právě umějí správně přát a vědomě to ovládají a sny se jim fakt plní. Moc jim to přeju, ale přitom si taky přeju přát si správně a to každý den, ne jen občas, kdy mám „dobrý den“
Jinak s manželem jsme se seznámili na inzerát a já prostě věděla, že „bude můj“. To, že měl přede mnou ještě sjednané dvě schůzky s jinými ženami, to mě nechávalo v klidu, byla jsem přesvědčená o svém šarmu a neodolatelnosti a o tom, že si vzájemně padneme do noty. No a samozřejmě, jak jinak, už jsme spolu 12 let a z toho 9 manželé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@alisekR píše:
No tak já si klidně vizualizuju, ale nebájim…nevim, jak to popsat, prostě se tam vidím…ale reálně, né že si vysním barák alá podnikatelské baroko, to by neharmonovalo s mým já. Taky třeba mám pocity…uvedu příklad. Hledáme nové auto pro manžela…na netu vidím krásnou ojetinu, ale než jsme se rozhoupali kontaktovat majitele…byla obratem pryč…krásná cena, super stav a jezdil s tím nějaký dědoušek
Myslím, že ti tohle hodně ovlivňuje to plnění těch přání.
Jinak velmi zajímavý příspěvek propojení přání a víry.
Mě to tak trochu totiž nejde dohromady, protože ta přání vychází z člověka a člověk je tvoří a přitom často, když se modlí, mu to taky vyjde. Může za to Bůh nebo energie toho člověka? Vždy jsem byla věřící, máme to v rodině..ale poslední dobou mám hodně otázek a ne vše mi do sebe zapadá a tak jsem v takové nejisté fázi..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky a co taková přání jako touha po dítěti? Jak na to?
Prosím anonym nebo smazat, citlivé.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Holky a co taková přání jako touha po dítěti? Jak na to?
Prosím anonym nebo smazat, citlivé.
Když budeš zářit štěstím a nakupovat dětské hadříky s jistotou, že za chvilku budeš chovat, tak jo.
Když v tobě bude byť jen stín lítosti, že ještě mimi nemáš a urputná touha (která je podle mě téměř vždy určená k nezdaru, protože se za ní skrývají podvědomé pochybnosti), tak se to nesplní.
Anebo na to nemyslet vůbec, nechat plynout život, věnovat se sobě a muži a soustředit se na lásku, kterou máte mezi sebou, tak si myslím, že ono „splynutí vašich duší“ je právě tím nejlepším podhoubím pro miminko.
Jak jsem to měla já - věděla jsem na 100% u obou dcer, že prostě „jedno štrejchnutí“ a bude..Takže u první dcery hned druhý den po sexu jsem si šla koupit těhotenské tričko, natěšená jako malá..u druhé jsem zas hned vybírala kočárek a hrabala z pytlů věci po starší a už si je začla pomalu chystat. Těhotenský test pak za pár týdnů jsem si kupovala s vědomím, že je to snad i zbytečné utrácet za něj, když přeci vím, že jsem těhotná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jinak bych taky řekla, že je potřeba mít pro úspěšná přání v jádru optimistickou a veselou duši. Kdo je zarytý pesimista a melancholik, ten to podle mě má hodně těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
Jinak velmi zajímavý příspěvek propojení přání a víry.
Mě to tak trochu totiž nejde dohromady, protože ta přání vychází z člověka a člověk je tvoří a přitom často, když se modlí, mu to taky vyjde. Může za to Bůh nebo energie toho člověka? Vždy jsem byla věřící, máme to v rodině..ale poslední dobou mám hodně otázek a ne vše mi do sebe zapadá a tak jsem v takové nejisté fázi..
Taky nevím, kdo je nakonec tím strůjcem toho přání Nebyla jsem jako věřící vychována, stala jsem se jím, když jsem vážně onemocněla, nemodlím se žádné litanie a vlastně ani nemám zmáknutu nějakou náboženskou nauku. Prostě mi jen jednou jeden člověk řekl, kterého jsem viděla jen párkrát a pak už nikdy, že má cenu věřit. Když prosíš o zázrak, abys někoho zachránil, pak pros jedině Boha, jen ten může a umí zázraky 
I moje babička vychovaná k víře, jí nikdy moc neprožívala, do kostela snad ani nechodila, byla jsem tam s ní jednou jako dítě…až na konci života se začala znova modlit a věřit. A ty znáš opravdu lidi, co si umí opravdu přát tak úspěšně, že se jim opravdu jejich přání dokonale plní? Taky bych chtěla takového člověka, aspoň zahlédnout…jaký asi je a jak to dělá…ne že bych pak ležela a jen si přála, jen by mě to zajímalo. Mám taky trochu rozpor v tom, že když si něco přeju, často si vážím i toho, co jsem si musela přát trochu déle a snít o tom…na co jsem si musela sáhnout a třeba na tom i pracovat, mám potom takovou euforickou radost. Taky je to vlastně pro mě splněné přání. Například teď druhá nová koupelna. Ta se rodila těžce a já o ní snila 5 let, až jí jednou budu mít. Jednu pěknou už jsem měla, ale tahle měla být něco extra. Věděla jsem, že jí budu mít, protože to je vlastně strašně přízemní věc a hmotná věc…takže jsem věděla, že jí jednou novou a podle svého návrhu mít budu. Ale popravdě jsem ani nedoufala, že to bude už teď, že si zrovna teď poslední rok na rodičáku pořídíme něco tak nákladného. A jsem za to moc vděčná. Tažke ať je strůjcem splněných snů kdokoliv nebo cokoliv, tak jsem jeho ponížený vděčný služebníček
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina hele, tohle se mi stalo letos v červnu. byla jsem si sto procentně jistá, že tentokrát to vyšlo! Dokonce, ač mám cyklus přesný na den, jsem tehdy měla sedm (!!! 
!!) dní zpoždění! Už jsem nakoupila šaty, které mi byly trochu volnější, a když jsem měla sedmý den zpožďění, natěšeně jsem to řekla kamarádce! Druhý den ráno přišla MNS…
od té doby jsem přestala očekávat a těšit se, ale myslím na to stále. Ale už z toho nemám depky:) Naštěstí se mi pak už nikdy nestalo, že by se mi cyklus zpozdil o více jak 1 den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Evulina píše:
Jinak bych taky řekla, že je potřeba mít pro úspěšná přání v jádru optimistickou a veselou duši. Kdo je zarytý pesimista a melancholik, ten to podle mě má hodně těžké.
to rozhodně! 
mně tedy nejvíc pomáhá, že mi NEVADÍ, KDYŽ SE TO PŘÁNÍ NESPLNÍ.
stalo se to tak u partnera i u práce…
teď jsem si po nějakých dvou třech letech vzpomněla, že jsem kdysi psala jedné paní, která pěstovala pokojové ibišky, zda by mi předpěstovala pár krásných exotických odrůd. Trvlo to ale dlouho a paní se vůbec neozývala. Tu jednu odrůdu kterou jsem chtěla nejvíc, jsem si objednala odjinud a mám ji. A kamarádka mi dala „stromkový“, který je báječný, velký a na kmínku. Každý den ho piplám a mám z něj velkou radost pokaždé když ho vidím. Včera jsem si vzpomněla,(nebo i někdy předtím, prostě občas) že jsem chtěla i ty exotičtější barvy… ale řekla jsem si, že už by se nám to sem nevešlo a že je znova nikde shánět nebudu. A dnes mi napsala po třech letech ta paní, že to pro mě pořád pěstuje, ale rostlinkám se nechce a jsou slabé, že to bude až po jaru 2018.. mazec Ale fakt po té, co jsem si řekla, že už je nechci, ani je jinde shánět nebudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Holky a co taková přání jako touha po dítěti? Jak na to?
Prosím anonym nebo smazat, citlivé.
Evulina nade mnou to popsala přesně…A já mám i tu osobní zkušenost. První těhotenství: Domluvili jsme se, že chceme miminko, já vysadila HA za 14 jsem byla těhotná…první milování s pocitem, že to může být trefa do černého, bylo euforické…a přesto byly // k neuvěření…sice jsem hned potratila, asi biochemické těnotenství…a já světe div se, byla za 21 dní opět těhotná a to už dobře a byla z toho dcera. A u syna už jsem to příliš plánovala, propočítávala, aby nám to dobře vyšlo s rodičákem prvního dítěte a jaké je lepší roční období a hlavně mě stresovali moji odborní lékaři, kteří mi kafrali do kdy smím otěhotnět. A tím se to seklo a čím víc jsem byla upnutá a sledovala, hleny, ovu a já nevím, co všechno. Tak tím bylo víc nesnází. Přišel jeden potrat, druhý potrat, vše ranné, ale stejně to neslo zklamání. A dodnes si pamatuju, kde jsem nakonec syna počala…Dala jsem si poslední měsíc pokusů a pak že na to kašlem…měla jsem tisíc jiných starostí. Rozhodnutá, dojet první rodičovskou a jít do práce…pak zkonzultovat s doktory, jestli ještě mám čas otěhotnět další jaro a pokud ne, tak mít aspoň jedináčka. A já otěhotněla. Ten týden byl hektický, ani nevím, jak a kdy byla ovulace, nějak nesmyslně jsem špinila…a měla v tom hokej. A mám syna. Podle mě je jediná cesta, jak si přát dítě, vědět, že ho mít prostě budeš…v tomto případě né věřit, ale bez pochyb to vědět
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer píše:
@Evulina hele, tohle se mi stalo letos v červnu. byla jsem si sto procentně jistá, že tentokrát to vyšlo! Dokonce, ač mám cyklus přesný na den, jsem tehdy měla sedm (!!!
Hm..no..jestli jsi o tom neměla radši v začátku ještě mlčet..někdy jsou pořekadla našich babiček a prabaček natolik pravdivá, až mě mrazí. Např. když se řekne, ať se „něco nezakřikne“..i Pierre Fanckh v knize Jak si správně přát uvádí, že odtajněním svého přání před jeho splněním riskujeme jeho oslabení..nechci být krutá, ale je možné, že nešlo o mns, ale ranný potrat po tom prozrazení..kór když píšeš, že jinak ti cyklus šlape jako hodinky, tak 7-denní zpoždění tento stav znamenat teoreticky fakt mohlo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Někdo tu zmiňoval afirmace, s těmi rozhodně souhlasím. Někdy je to složité, přát si něco na 100%. Pořád je tu stín pochybnosti a strach, „co když…?“. Ale i na téhle „víře“ se dá pracovat. Začít pěkně polehoučku, pomaloučku. Afirmace, představy, přání. Nemusíš být věřící (přihlašovat se ke konkrétní víře), abys mohla „věřit v něco“. I důvěra se získává postupně, tak proč to tak neudělat i s přáním něčeho?
Když se pak narazí na nějakou pochybnost, nějakou věc, která nám to přání „kazí“, tak je to vlastně super. Dává nám to prostor poznat sama sebe. Zjistit, proč mám takovou pochybnost? Co mě zastavuje, abych si tohle „mohla“ přát?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer píše:
to rozhodně!mně tedy nejvíc pomáhá, že mi NEVADÍ, KDYŽ SE TO PŘÁNÍ NESPLNÍ.
stalo se to tak u partnera i u práce…
teď jsem si po nějakých dvou třech letech vzpomněla, že jsem kdysi psala jedné paní, která pěstovala pokojové ibišky, zda by mi předpěstovala pár krásných exotických odrůd. Trvlo to ale dlouho a paní se vůbec neozývala. Tu jednu odrůdu kterou jsem chtěla nejvíc, jsem si objednala odjinud a mám ji. A kamarádka mi dala „stromkový“, který je báječný, velký a na kmínku. Každý den ho piplám a mám z něj velkou radost pokaždé když ho vidím. Včera jsem si vzpomněla,(nebo i někdy předtím, prostě občas) že jsem chtěla i ty exotičtější barvy… ale řekla jsem si, že už by se nám to sem nevešlo a že je znova nikde shánět nebudu. A dnes mi napsala po třech letech ta paní, že to pro mě pořád pěstuje, ale rostlinkám se nechce a jsou slabé, že to bude až po jaru 2018.. mazec
To je super. Přesně o tom mluvím, třeba si jen tak samovolně připomenout někoho, koho člověk neviděl roky a ups…máš ho na drátě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Niemeyer
Taky někdy ve výsledku zjistíme, že to naše „přání“ vlastně už vůbec nechceme. Někdy je dar, když se ti něco nesplní =D
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@alisekR píše:
Evulina nade mnou to popsala přesně…A já mám i tu osobní zkušenost. První těhotenství: Domluvili jsme se, že chceme miminko, já vysadila HA za 14 jsem byla těhotná…první milování s pocitem, že to může být trefa do černého, bylo euforické…a přesto byly // k neuvěření…sice jsem hned potratila, asi biochemické těnotenství…a já světe div se, byla za 21 dní opět těhotná a to už dobře a byla z toho dcera.A u syna už jsem to příliš plánovala, propočítávala, aby nám to dobře vyšlo s rodičákem prvního dítěte a jaké je lepší roční období a hlavně mě stresovali moji odborní lékaři, kteří mi kafrali do kdy smím otěhotnět.
Takhle chudák kamarádka jede v tomhle upnutém a počítacím režimu už druhý rok a ne a ne se zadařit. Navíc má v sobě strach z průběhu těhotenství, protože s prvním dítkem to nebylo bezproblémové..takže jak je napnutá a ve strachu, nejde to a nejde..nedovede se uvolnit chudák 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
